Retrospektivní antropologie se zabývá lidskou biokulturní diverzitou v minulosti. Studuje člověka skrze jeho pozůstatky a rekonstruuje život jednotlivců i celých populací. Retrospektivní antropologie je kumulativním produktem různých oborů, zahrnuje studium biologické antropologie, humánní osteologie, tafonomie, bioarcheologie, paleoantropologie, funerální archeologie, forenzní antropologie, paleopatologie, paleodemografie a ekologie člověka. Cílem kurzu je ukázat studentům spektrum subdisciplín v širší perspektivě, které společně vytvářejí multidisciplinární obor Retrospektivní antropologie.
Cílem kurzu je seznámit studenty na příkladu šamanismu/neošamanismu s problematikou setkávání a míšení kultur, vzniku globálního náboženského diskursu a tvorby identity v znovu-zakouzleném světě. Kurz je zaměřen na pochopení nativistických a revitalizačních hnutí usilujících o obnovu původní kultury a náboženství v kontextu postkoloniálního, postmoderního a globalizovaného světa - od etnických obrození vzdálených kultur po spirituální oživení evropských pohanských tradic. Zvláštní důraz bude kladen na rozbor vztahu náboženství domorodých kultur světa a západní alternativní religiozity, jejich vzájemného ovlivňování a proměn.
Cílem kurzu je poskytnout přehledový úvod do problematiky materiální kultury, nazírané interdisciplinárním úhlem pohledu jako dynamický kulturní fenomén, tak jak jej v jeho sociálních kontextech chápou soudobé společenské vědy. Zvláštní důraz je kladen na antropologické přístupy, které jsou v posledních desetiletích, po určité revizi "lingvistického obratu", stále výrazněji ovlivňovány "materiálním obratem" a souvisejícími teoretickými a metodologickými inovacemi. Základním posláním kurzu je poskytnout studentům teoretický a metodologický aparát k práci s artefakty a etnografickými daty materiální povahy, a to především v prostředí soudobých komplexní společnosti. Součástí kurzu je také představení oborově blízkých konceptů materiality v evropské etnologii, anglosaských folklorních studiích a kulturně historických oborech, včetně stručného přehledu dějin analytického uchopování artefaktuality v rámci etnografických, antikvářských a muzeologických sběratelských tendencí. Prezentace těchto primárně historizujících a deskriptivních uchopování problematiky je ale v první řadě odrazovým můstkem ke kontextuálnímu a interdisciplinárnímu uvažování o současné materialitě obecně. Seminární část kurzu pak vedle četby klíčových textů definujících proměny paradigmat bádání materiální kultury seznamuje s metodami a technikami terénního výzkumu materiální kultury, včetně jeho etické stránky.
Předmět je určen pro studenty navazujícího magisterského studia. Cílem předmětu je seznámit studenty s vybranými tématy a diskusemi v rámci recentního antropologického výzkumu náboženství a rituálu. Důraz bude kladen na představení základních epistemologických východisek, teoretických přístupů a metodologických postupů tvarujících práci současných antropologů náboženství.
Studenti si v rámci předmětu osvojí postupy a možnosti pro prezentaci kulturního dědictví česko-bavorského pohraničí. V přednáškách pak předmět představí specifika kulturního dědictví této oblasti i jeho výzkumu a dokumentace.
Cílem tohoto kurzu je uvést studenty bakalářského stupně studia do základní orientace v konceptech a pojmech antropologického studia rodiny, příbuzenství, genderu a sociálních sítí. Student se v průběhu kurzu seznámí se základními teoretickými východisky sociálních věd (sociální antropologie, historická demografie, historická antropologie) při studiu rodiny a genderu, osvojí si základní terminologii a znalost nejdůležitějších konceptů (gender, příbuzenství, manželství, rodina, domácnost, rezidence). Pozornost bude věnována též vývoji konceptu rodiny a manželství v evropském prostoru, konceptům prokreace, otázce těla a tělesnosti a jejich vztahů ke konstituci sociálních sítí a příbuzenských vztahů v komparativní perspektivě.
Kurz Medicínská antropologie integruje biologické a sociokulturní přístupy k pochopení konceptu zdraví, onemocnění a péče. V kurzu jsou tato témata sledována napříč odlišnými společenskými a politicko-ekonomickými systémy v souvislosti s faktory přírodního prostředí v současnosti i minulosti. Cílem kurzu je ukázat širší rozměr a variabilitu faktorů, které způsobují onemocnění uvnitř a mezi společnostmi. Kurz je rozdělen do tří částí. První část je věnována úvodu do studia medicínské antropologie a otázkám, jak rozumět zdraví a nemoci z biokulturní perspektivy. Ve druhé části se kurz věnuje růstu a vývoji člověka, epidemiím, stravě a výživě v závislosti na odlišném přístupu ke zdrojům, zdravotní péči a faktorech prostředí. Třetí část se zaměřuje na etnomedicínu a její retrospektivní alternativu etnobioarcheologii.
Cílem předmětu je poskytnout základní přehled o teorii a metodologii sociální a kulturní antropologie od počátků jejího formování jako samostatné disciplíny do poloviny 20. století. V průběhu kurzu budou představeny základní teoretické směry, školy a osobnosti daného období v rámci francouzské, britské a americké tradice. Vývoj antropologie bude rovněž zasazen do širšího kontextu rozvoje společenských věd ve sledovaném období.
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními tématy, koncepty a teoretickými přístupy vztahujícími se k náboženství v rámci antropologie a blízkých společenských věd.
Záměr kurzu je dvojí. Na straně jedné je jeho smyslem seznámit posluchače s regionem Bulharska v antropologických intencích, tj. představit tuto zemi jako dlouhodobý antropologický (resp. etnologický) terén. V této poloze bude výklad vycházet především z rekapitulace dosud provedených terénních výzkumů zaměřených na danou oblast, jakož i ze seznámení s etnografií Bulharska v klasickém pojetí. Na straně druhé pak bude Bulharsko, resp. na jeho území nashromážděný materiál a data, sloužit jako příklad pro explikaci procesů (např. migrace) a fenoménů (např. etnicita) obecného charakteru. Rámcem a podložím výkladu bude seznámení s dějinami regionu a jeho vývojem v postsocialistickém období.
Tento předmět je určen pro studenty navazujicího/magisterského studia. Cílem kurzu je jednak představit balkánský prostor coby specifický etnografický areál a podat základní informace o jeho kulturní, etnické, jazykové a náboženské rozmanitosti, a jednak ukázat na etnografickém materiálu z prostředí balkánských zemí možnosti aplikace a diskuse jednotlivých ryze antropologických témat jako je například kultura, identita, etnicita, nacionalismus, či orientalismus. V průběhu kurzu bude student uveden do širšího historického a kulturního kontextu balkánského prostoru a získá základní přehled o politickém vývoji a etnografické a kulturní variabilitě tohoto regionu. Druhá část kurzu pak bude věnována analýze jednotlivých témat (náboženství, etnicita, nacionalismus, kultura, příbuzenství, postsocialismus a další) na příkladech z balkánských zemí.