Předmět je zaměřen na zkoumání vývoje česko-ruských vztahů především v oblasti kultury od začátku XIX. století do současnosti. Sledovány budou rozdílnosti v české a ruské kultuře, vliv politických událostí na kulturní dialog. Akcentovány budou fenomény panslavismu, slovjanofilství, problematika legií (legionářská literatura), poválečná emigrace, vývoj česko-ruských vztahů po 2. světové válce, negativní vliv událostí roku 1968. Pozornost bude věnována překladům děl ruské literatury a jejich recepce, současné situaci v této oblasti.
Cílem předmětu je zorientovat studenty v rozrůznění slovanských jazyků, a to s využitím jejich dosažených souhrnných znalostí jazykového systému ruštiny v porovnání s češtinou. Přednášky představují slovanské jazyky z hlediska historicko-srovnávací jazykovědy (indoevropština, baltoslovanská jednota, praslovanština, staroslověnština jako první psaný /literární/ slovanský jazyk, další etapy ve vývoji slovanských jazyků, jednotlivé podskupiny slovanských jazyků), z hlediska strukturálně typologického i z hlediska areálové lingvistiky (slovanské jazyky v kontaktu) a kontrastivní lingvistiky. Vymezují slovanské jazyky jako jazyky národní a spisovné, z vysvětlují principy dynamiky slovanských jazyků, zabývají se etnologickými a sociologickými aspekty dnešních slovanských jazyků. Věnují se vývoji slovanství a slavistice dnes, nastiňují perspektivy slavistiky a mezinárodní slavistické aktivity. Na seminářích se studenti prostřednictvím analýzy konkrétního textového materiálu učí identifikovat jednotlivé slovanské jazyky. Prezentují medailonky význačných badatelů v oblasti slavistiky.
Cílem kurzu je rozvinutí dovednosti všestranné analýzy textu. Kurz prohlubuje dosavadní vědomosti studentů o jazykovém systému ruštiny, upevňuje a zobecňuje jejich znalosti o lingvistických pojmech vztahujících se ke všem rovinám jazykového systému (fonetické, lexikální, morfologické, syntaktické, stylistické). Zejména je vede od izolovaného výkladu o jednotlivých jazykových jednotkách k jejich ucelené interpretaci v rámci textu a k proniknutí do hlubinné struktury textu. Na základě komplexní jazykové analýzy na úrovni textu studenti zvyšují svou gramatickou a stylistickou vnímavost, opakují lingvistickou terminologii a obohacují svou slovní zásobu. Daný způsob analýzy rozvíjí předpoklady vědeckého myšlení, fundovaného přístupu k hodnocení jazykových jevů a k hlubšímu porozumění studovanému jazyku. Všestranný rozbor textu je zvolen také jako nejefektivnější metoda systematizace odborných znalostí a jako důležitá fáze přípravy ke státní závěrečné zkoušce z ruského jazyka.
Schopnost přípravy vyučovací jednotky v počáteční fázi výuky ruského jazyka s využitím různých forem práce s učebnicí "Pojechali". Evropské jazykové portfolio. Dosažení jazykové úrovně B1.
Schopnost přípravy vyučovací jednotky v počáteční fázi výuky ruského jazyka s využitím různých forem práce s učebnicí "Pojechali". Evropské jazykové portfolio. Dosažení jazykové úrovně B1.
Přednášky osvětlují metodické postupy výuky jednotlivých jazykových prostředků (fonetika, grafický systém, ortografie, lexika, gramatika) ve všech jejich aspektech. Definují komunikativní kompetenci. Věnují se problematice interligvy, výuce ruštiny jako jazyka příbuzného češtině, transferu a interferenci v lingvodidaktice. Vymezují roli mateřského jazyka ve výuce CJ. Představují teorii učebnic a analyzují učební soubory pro výuku ruského jazyka na ZŠ, včetně softwaru jazykových učebnic, stanovují kritéria pro jejich výběr. Podrobně rozebírají plánování, průběh a hodnocení vyučovací hodiny. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře vštěpují studentům pravidla řízení a ovlivňování cizojazyčného učení. Připravují je na vlastní pedagogickou praxi rozvíjením praktických didaktických dovedností v rámci přípravy a realizace tematicky zaměřené vyučovací jednotky a její následné (auto)evaluace. Důraz je kladen na efektivní strukturu a vyváženost vyučovací hodiny (jazykové prostředky, řečové dovednosti, , sociokulturní kompetence, organizační formy výuky, činnostní vyučování, multimediální materiály atd.). Studenti porovnávají přístupy k určitému tématu v různých učebnicích ruštiny pro ZŠ. Studenti se učí vytvořit a uvést efektivní cvičení, a to i s využitím ICT prostředků. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Seznámí se s Digitálními učebními materiály (DUM) dostupnými pro výuku ruštiny na ZŠ. Představí a prodiskutují závěry z absolvované blokové výstupové pedagogické praxe. Seminář pracuje i s odkazy na virtuální hospitace. Oborová didaktika ruského jazyka pro ZŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro základní školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů a využití ICT prostředků ve výuce. Obsah souběžného předmětu Speciální pedagogika pro učitele ZŠ je dále v oborové didaktice rozpracován zejména co do specifik metodiky výuky žáků se SVP v cizích jazycích (dysgrafie, dyslexie). Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie pro ZŠ je akcentována vedení studentů k rozvoji tvořivosti žáků a jejich emočního rozvoje.
Přednášky osvětlují metodické postupy výuky jednotlivých jazykových prostředků (fonetika, grafický systém, ortografie, lexika, gramatika) ve všech jejich aspektech. Definují komunikativní kompetenci. Představují teorii učebnic a analyzují učební soubory pro výuku ruského jazyka na SŠ, včetně softwaru jazykových učebnic, stanovují kritéria pro jejich výběr. Věnují se problematice interligvy, výuce ruštiny jako jazyka příbuzného češtině, transferu a interferenci v lingvodidaktice. Vymezují roli mateřského jazyka ve výuce CJ. Podrobně rozebírají plánování, průběh a hodnocení vyučovací hodiny. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře vštěpují studentům pravidla řízení a ovlivňování cizojazyčného učení. Připravují je na vlastní pedagogickou praxi rozvíjením didaktických dovedností v rámci mikrovýstupu v podobě tematicky zaměřené vyučovací jednotky a její následné (auto)evaluace. Důraz je kladen na efektivní strukturu a vyváženost vyučovací hodiny (řečové dovednosti, jazykové prostředky, sociokulturní kompetence, organizační formy výuky, činnostní vyučování, multimediální materiály atd.). Studenti porovnávají přístupy k určitému tématu v různých učebnicích ruštiny pro SŠ. Učí se vytvořit a uvést efektivní cvičení, a to i s využitím ICT prostředků. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Seznámí se s Digitálními učebními materiály (DUM) dostupnými pro výuku ruštiny na ZŠ. Představí a prodiskutují závěry z absolvované blokové výstupové pedagogické praxe. Seminář pracuje i s odkazy na virtuální hospitace. Oborová didaktika ruského jazyka pro SŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro střední školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů a využití ICT prostředků ve výuce. Obsah souběžného předmětu Speciální pedagogika pro učitele SŠ je dále v oborové didaktice rozpracován zejména co do specifik metodiky výuky žáků se SVP v cizích jazycích (dysgrafie, dyslexie). Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie pro SŠ je dále rozpracováno vedení studentů k rozvoji tvořivosti žáků a emočního rozvoje.
Cílem projektu je uvést studenty do zkoumání rozličných fenoménů ruské kultury a zároveň do metodiky projektové výuky. Pod supervizí vyučujícího jsou společně se studenty na počátku řešení projektu vybrána dílčí témata pro jednotlivé skupiny (například z oblastí: ikony presovětské, sovětské a postsovětské kultury, ruská kultura a náboženství, kultura a ideologie, současná neoficiální kultura a popkultura, uctívání kulturních tradic v RF, cenzura v RF, regionální kulturní specifika, ruská muzea dříve a nyní, lidová kultura, stopy a projevy ruské kultury u nás a ve světě, ale i každodenní kultura chování, stolování, odívání, obchodu apod.). Jsou určeny role v týmu a harmonogram řešení projektu. Dále probíhá výuka částečně nekontaktně (práce v terénu), částečně kontaktně při pravidelných schůzkách nad řešenými tématy. V závěru projektu jednotlivé skupiny prezentují své výstupy (formou přednášky, prezentace, exkurze, výstavy apod.) před třídou a pozvanými hosty. Následně probíhá evaluace projektu. Činnost studentů je výrazně samostatná, a to skupinová (práce na projektu) a individuální (vypracování slovníkového hesla menšího rozsahu týkajícího se ruské kultury do české nebo ruské Wikipedie). Důraz je kladen na mezipředmětové vztahy (ruský jazyk - historie, ruský jazyk - geografie, ruský jazyk - ekonomika, ruský jazyk - estetické výchovy), průřezová témata a klíčové kompetence, jak ke chápe RVP. Předmět rozvíjí schopnost týmové spolupráce, plánování, evaluace a autoevaluace, prezentační dovednosti, fundovanou práci se zdroji a schopnost komparace, jakož i komunikační dovednosti v ruském jazyce (řečové dovednosti, znalost konotativní lexiky).
Předmět je primárně zaměřen na rozvíjení schopnosti porozumět cizojazyčnému uměleckému textu a rozšiřování aktivní slovní zásoby. V návaznosti na studijní předmět Literární propedeutika se předmět rovněž zaměří na aplikaci získaných teoretických poznatků z oblasti teorie a historie literatury (přiřazení textu k literárnímu směru, geneze díla, syžetové schéma, kompoziční řešení, charakteristika postav, chronotop a jiné) při samostatné interpretaci konkrétního textu, zejména z období ruské literatury 20. a 21.století. Při prezentaci textů načtených studenty v rámci domácí přípravy bude sledována nejen jazyková správnost, ale i srozumitelnost a logika výkladu.
Kurz poskytuje teoretický výklad o skladbě ruského jazyka a praktické procvičení znalostí na autentickém textovém materiálu. Přednášky objasňují pojmy, jako syntaktická jednotka, predikace, koordinace, determinace, vykládají systém větných členů, typy syntaktických vztahů ve slovním spojení, větě jednoduché a v souvětí, principy klasifikace vět atd. Studenti se nejen seznamují s teoretickým materiálem, ale učí se kriticky hodnotit různorodé přístupy, interpretace a systém klasifikací vlastní různým ruským a českým syntaktikům. Cílem seminářů je praktická syntaktická analýza slovního spojení, věty jednoduché, souvětí a mnohačlenné věty a také osvojení a zautomatizování větných struktur typických pro ruštinu.
Získání povědomí o ruské historii a kultuře. Seznámení se základními díly ruské dětské literatury. Dosažení jazykové úrovně A2.
Přednášky se soustředí na metodiku výuky řečových dovedností (čtení, psaní, mluvení a poslech s porozuměním) ve všech jejich aspektech (lingvistická a psychologická východiska, klasifikace, typologie jazykových, řečových a komunikativních cvičení, tradiční a aktivizační přístupy, motivace, hodnocení a testování, zpracování v učebních souborech pro výuku ruského jazyka na ZŠ atd.), dále na využití překladu ve výuce RJ a na rozvíjení textové kompetence žáků obecně. Rozebírají problematiku hodnocení a testování a chybu v tradičním a moderním pojetí. Seznamují s teorií a praktickým využitím EJP a SERRJ. Věnují se průřezovým tématům a klíčovým kompetencím RVP na hodinách ruštiny, zařazení mezipředmětových vztahů a metodě CLIL. Podávají přehled možnost í zapojení ICT prostředků do výuky CJ (internet na hodinách RJ, WebQuest, e-učebnice, flesh-books, e-learning, m-learning, interaktivní tabule, tablety). Definují interkulturalitu a sociokulturní přístup ve výuce cizích jazyků, shrnují použití autentických (versus adaptovaných) materiálů (práce s písní, filmem a mapou ve výuce CJ). Zaměřují se na projektovou metodu výuky a její využití ve výuce CJ. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Na seminářích studenti aplikují znalostí získané na přednáškách v aktivitách různého typu a rozsahu s důrazem na dovednost vysvětlování a názorné demonstrace. Trénují své prezentační dovednosti, zejména přednesením referátu na aktuální téma DCJ s multimediální oporou a následnou (auto)evaluací. Součástí semináře je zadání a řešení skupinového semestrálního projektu se závěrečnou veřejnou prezentací a evaluací, jehož prostřednictvím si studenti osvojují pravidla projektového řízení a metodiku projektového vyučování. Studenti nadále zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Oborová didaktika ruského jazyka pro ZŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro základní školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů, témat, jako jsou klíčové kompetence, mezipředmětové vztahy a výukové metody s použitím ICT. Předmět je napojen na souběžné předmět Pedagogická psychologie pro ZŠ a Reflexe a hodnocení kvality výuky, jejichž výstupy aplikuje na výuku daného aprobačbího předmětu.
Přednášky se soustředí na metodiku výuky řečových dovedností (čtení, psaní, mluvení a poslech s porozuměním) ve všech jejich aspektech (lingvistická a psychologická východiska, klasifikace, typologie jazykových, řečových a komunikativních cvičení, tradiční a aktivizační přístupy, motivace, hodnocení a testování, zpracování v učebních souborech pro výuku ruského jazyka na SŠ atd.), dále na využití překladu ve výuce RJ na SŠ a na rozvíjení textové kompetence žáků obecně. Zaměřují se na projektovou metodu výuky a její využití ve výuce CJ. Rozebírají problematiku hodnocení a testování a chybu v tradičním a moderním pojetí. Seznamují s teorií a praktickým využitím EJP a SERRJ. Věnují se průřezovým tématům a klíčovým kompetencím RVP na hodinách ruštiny, zařazení mezipředmětových vztahů a metodě CLIL Podávají přehled možnost í zapojení ICT prostředků do výuky CJ. Definují interkulturalitu a sociokulturní přístup ve výuce cizích jazyků, shrnují použití autentických (versus adaptovaných) materiálů (práce s písní, filmem a mapou ve výuce CJ). Přednášky uvádějí studenty do metodiky práce s uměleckou literaturou ve výuce cizího (ruského) jazyka na ZŠ. Je poukázáno na multifunkčnost využití literárního textu (cíl jazykový, kulturní, výchovně-vzdělávací a cíl porozumění uměleckému textu), na jeho potenciál v rozvíjení klíčových kompetencí žáků (kreativita, komunikace, hodnoty, postoje, praktická etika). Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Na seminářích studenti aplikují znalostí získané na přednáškách v aktivitách různého typu a rozsahu s důrazem na dovednost vysvětlování a názorné demonstrace. Trénují své prezentační dovednosti, zejména přednesením referátu na aktuální téma DCJ s multimediální oporou a následnou (auto)evaluací. Součástí semináře je zadání a řešení skupinového semestrálního projektu se závěrečnou veřejnou prezentací a evaluací, jehož prostřednictvím si studenti osvojují pravidla projektového řízení a metodiku projektového vyučování. Studenti nadále zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vyměňují si zkušenosti z pedagogické praxe, diskutují školní realitu, hodnotí vlastní odborný růst v průběhu studia a dávají zpětnou vaznou oborovému didaktikovi. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Při didaktickém zpracování textů umělecké literatury shrnují specifika, tendence, témata, souvislosti a význam tvůrčích osobností ruské literatury. Oborová didaktika ruského jazyka pro ZŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro střední školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů, témat, jako jsou klíčové kompetence, mezipředmětové vztahy a výukové metody s použitím ICT, a zejména hodnocení. Předmět je napojen na souběžné předmět Pedagogická psychologie pro SŠ a Reflexe a hodnocení kvality výuky, jejichž výstupy aplikuje na výuku daného aprobačbího předmětu.
Cílem předmětu je rozvíjení všech řečových dovedností a jazykových prostředků zvládnutím látky v povinné literatuře, rozšíření slovní zásoby aktivní i pasivní, získání vědomostí z reálií. Tematicky se výuka zaměřuje na bezproblémové používání slovní zásoby běžných konverzačních témat - zdvořilostní obraty, rodina, studium,aj., praktické zvládnutí základů gramatického systému ruštiny v porovnávacím rusko-českém plánu. Je kladen důraz na souběžné rozvíjené řečových dovedností průběžným procvičováním základní slovní zásoby v rozsahu skript Ruský jazyk pro začátečníky I. (SVOBODOVÁ, J., RYKOVSKÁ, M.) Student disponuje základními jazykovými kompetencemi v ruském jazyce, má přehled o gramatickém systému ruského jazyka a základní znalost reálií (základní informace o Ruské federaci, geografie Ruské federace, státní zřízení apod.). Studenti jsou schopni komunikovat v ruštině, sestavit dialogy na uvedená témata a dosahují jazykové úrovně dosahují jazykové úrovně B1.1. Na seminářích studenti aplikují užití lingvistických termínů v ruštině, pronikají do originálních odborných textů, učí se zásadám odborné práce. Vyhledávají informací v odborných časopisech. lingvistického i edukačního zaměření, jakož i na lingvistických portálech, zkoušejí různé korektorské nástroje a zorientují se v různých typech slovníků. Součástí seminářů je výuka transliterace ruské azbuky do latinky. Zvláště je dbáno a vysokou úroveň seminární práce odevzdané k zápočtu, důsledně je sledována zejména správnost jejích formálních parametrů. V oblasti reálií směřují přednášky k osvojení aktuálních zeměvědných znalostí o Ruské federaci. Je podán přehled fakt a dat, zároveň je poukazováno na příčiny a proměny určitých fenoménů ruské minulosti a současnosti. Jsou prováděny analýzy aktuálních jevů a událostí s ohledem na různý způsob jejich interpretace. Přednášky citují autentickou zkušenost pozorovatelů vývoje a stavu RF. Probíhají s multimediální podporou. Na seminářích studenti upevňují své znalosti z předmětu a posilují řečové dovednosti. Prezentují referáty, v jazykově-komunikativních cvičeních nad zeměvědná témata si osvojují odbornou slovní zásobu. Diskutují aktuální témata ze života ruské společnosti, rozvíjejí dovednost prezentace, argumentace a kritické práce se zdroji. Pracují s mapou, interpretují autentický obrazový a textový materiál (sémantická analýza precedentních textů). Posilují čtenářskou gramotnost ve vztahu k dekódování graficky zpracovaných statistických údajů.
Cílem předmětu je podat základní charakteristiku umělecké literatury a ukázat její specifika ve srovnání s dalšími druhy umění, seznámit se základními pojmy literární vědy v oblasti literární teorie, historie a kritiky a její metodologií a získat znalostí literárněvědné terminologie. Předmět je rovněž zaměřen na získání přehledu o hlavních vývojových tendencích ruské literatury od vzniku písemnictví do současnosti sledovaných v širších společensko-historických souvislostech.

Předmět je zaměřen na stylistiku jako vědní obor, na klasifikaci ruského spisovného jazyka na jednotlivé funkční styly, slohové postupy, metody a žánry a výběr jazykových prostředků ve funkčních stylech - neutrální, knižní a hovorové výrazy, neologizmy a archaizmy, výrazy slangové, termíny apod. Důraz je kladen na správné použití slova, slovního spojení, větné konstrukce v určitém textu, na odstraňování chyb ve slučitelnosti slov do slovních spojení, na používání stylisticky zabarvených slov. Předmět je koncipován převážně jako seminář, proto je důraz kladen také na osvojení jednotlivých útvarů a žánrů zejména administrativního, jednacího a odborného stylu (životopis, strukturovaný životopis, žádost, plná moc, reference, doporučení, teze, konspekt, anotace, referát, sdělení).

Předmět je zaměřen na stylistiku jako vědní obor, na klasifikaci ruského spisovného jazyka na jednotlivé funkční styly, slohové postupy, metody a žánry a výběr jazykových prostředků ve funkčních stylech - neutrální, knižní a hovorové výrazy, neologizmy a archaizmy, výrazy slangové, termíny apod. Důraz je kladen na správné použití slova, slovního spojení, větné konstrukce v určitém textu, na odstraňování chyb ve slučitelnosti slov do slovních spojení, na používání stylisticky zabarvených slov. Předmět je koncipován převážně jako seminář, proto je důraz kladen také na osvojení jednotlivých útvarů a žánrů zejména administrativního, jednacího a odborného stylu (životopis, strukturovaný životopis, žádost, plná moc, reference, doporučení, teze, konspekt, anotace, referát, sdělení).

Cílem předmětu je získání a rozvíjení teoretických i praktických poznatků o slovní zásobě a lexikologickém systému ruského jazyka na pozadí jazyka českého. Přednášky definují lexikologii jako lingvistickou disciplínu, vymezují pojem "lexikální jednotka", věnují se sémantice slov a vztahům mezi slovy. Osvětlují základní způsoby tvoření slov a tvoření pojmenování, přejímání slov a obohacování slovní zásoby obecně, vymezují stylistickou diferenciaci slovní zásoby ruštiny. Studenti získávají přehled o aktuální vývojové tendenci ve slovní zásobě ruského jazyka (internacionalizace, postupy univerbizační atd.) a také základy lexikografie. Na seminářích analyzují texty z lexikálního hlediska a vypracovávají jazyková, řečová a komunikativní cvičení zaměřená na systém slovní zásoby ruštiny.

Cílem předmětu je získání a rozvíjení teoretických i praktických poznatků o slovní zásobě a lexikologickém systému ruského jazyka na pozadí jazyka českého. Přednášky definují lexikologii jako lingvistickou disciplínu, vymezují pojem "lexikální jednotka", věnují se sémantice slov a vztahům mezi slovy. Osvětlují základní způsoby tvoření slov a tvoření pojmenování, přejímání slov a obohacování slovní zásoby obecně, vymezují stylistickou diferenciaci slovní zásoby ruštiny. Studenti získávají přehled o aktuální vývojové tendenci ve slovní zásobě ruského jazyka (internacionalizace, postupy univerbizační atd.) a také základy lexikografie. Na seminářích analyzují texty z lexikálního hlediska a vypracovávají jazyková, řečová a komunikativní cvičení zaměřená na systém slovní zásoby ruštiny.

Kurz uvádí studenty do teoretického studia ruského jazyka, seznamuje je s ruskou lingvistickou terminologií, zařazuje ruštinu do širších slavistických a východoslovanských souvislostí a představuje vybraná témata obecné jazykovědy. Přednášky vybavují studenty základními vstupními znalostmi, které potřebují pro další studium ruštiny, a to v synchronním i diachronním pohledu (jazyk jako systém, centrum a periferie jazyka, pojetí jazykových plánů, teorie znaku, jazyk a řeč, funkce jazyka, klasifikace jazyků s aplikací na ruštinu, stratifikace jazyka, klasifikace lingvistických disciplín, pojem aplikované lingvistiky, vývoj rusistiky a čelní představitelé oboru ruští a čeští, historické etapy vývoje ruštiny, azbuky a vznik slovanského písemnictví, jazyky RF, jazyková politika RF, ruština ve světě). Na seminářích studenti aplikují užití lingvistických termínů v ruštině, pronikají do originálních odborných textů, učí se zásadám odborné práce. Vyhledávají informací v odborných časopisech. lingvistického i edukačního zaměření, jakož i na lingvistických portálech, zkoušejí různé korektorské nástroje a zorientují se v různých typech slovníků. Součástí seminářů je výuka transliterace ruské azbuky do latinky. Zvláště je dbáno a vysokou úroveň seminární práce odevzdané k zápočtu, důsledně je sledována zejména správnost jejích formálních parametrů.