Cílem předmětu ověřit studentovu schopnost nezávislé tvůrčí a výzkumné činnosti, která odpovídá jeho studijnímu oboru a budoucímu profesnímu zaměření. Důraz je kladen na kritický výběr metod, vytváření odpovídajícího teoretického zázemí, důkladnou analýzu teoretických a empirických podkladů a na studentův vlastní přínos k řešení tématu.
Cílem předmětu je seznámit studenty s dějinami filozofie a základními filozofickými koncepcemi novověku od počátku 17. až do konce 19. století. Představit studentům zásadní osobnosti filozofie novověku, jejich díla, myšlenky stejně jako jejich vliv na vývoj kultury a přírodních i společenských věd. Studenti se naučí s porozuměním užívat periodizaci novověké filosofie a porozumět relevantním filosofickým pojmům v jejich historickém vývoji. Obeznámí se s vybranými klíčovými texty, pomocí nichž budou zkoumat konkrétní rysy novověké filozofie.
Cílem předmětu je uvést studenty do hlavních témat studia dějin náboženství. Důraz je kladen na západní náboženské tradice. V úvodní části kurzu jsou nastíněny historické podmínky vzniku judaismu, křesťanství a islámu. Prostřednictvím historických příkladů jsou vysvětlovánny základní teoretické pojmy religionistiky (mýtus, rituál apod.).
Cílem předmětu je uvést studenty do teorie argumentace. Základem kurzu bude osvojení analýzy argumentačních výpovědí různého druhu. Důraz je kladen na schopnost argumentace jako přesvědčování pomocí různých nástrojů, stejně jako schopnost argumentaci ostatních analyzovat a rozeznat její korektní či nekorektní prostředky.

Cílem tohoto kurzu je prozkoumat standardní témata filozofie mysli na hlubší úrovni analýzy. Na pokročilé úrovni bude zkoumán zejména současný výzkum metafyziky mysli a vztah mysli a těla se zaměřením na témata a články z posledního desetiletí. Kurz předpokládá obeznámenost studentů s klasickými tématy a klíčovými články oboru filosofie mysli. Kurz poskytuje systematický popis, vysvětlení a hodnocení nejvlivnějších diskusí týkajících se aktuálních problémů ve filozofii mysli. Část kurzu proběhne formou samostatné řízené práce studentů. Samostudium bude věnováno průběžnému podrobnému čtení povinné studijní literatury v plném rozsahu.

Cílem tohoto předmětu je uvést studenty do základů problematiky metodologie humanitních věd. Seznámit studenty se specifickými znaky humanitního poznání a s obrazem vědy a vědeckého poznání. Představit některé významné myslitele a jejich filosofické systémy a myšlenky. Prozkoumat základní metody (logické, exaktní, sociologické, srovnávací), kategorie, pojmy, hypotézy, definice a principy humanitních věd. Poznat a zhodnotit jazyk humanitních oborů.

Uvést studenty do teologického pohledu na člověka. Seznámit je s křesťanským pojetím lidské osoby na základě četby biblických textů, významných autorů západní teologicko-filosofické tradice (Augustin z Hippo, Bonaventura z Bagnoreggia, Pico della Mirandola) a současných myslitelů (Romano Guardini, Joseph Ratzinger, Rémi Brague). Kurz je rozvrhován jednou za dva roky.
Cílem kurzu je nahlédnout tradiční přístupy k poznání, problémy moderní epistemologie a teorie pravdy. Zaměřuje se na problematiku víry a rozumu, mysli, vědomí a mozku. Položena bude otázka apriorního vědění. Diskutován bude problém demarkace v dějinách a moderní epistemologii. Kurz se bude věnovat také otázce racionality v odlišných kulturních, historických a hodnotových kontextech. Kurz je rozvrhován jednou za dva roky.
Cílem kurzu je obeznámit studenty s vlivnými přístupy k literatuře a s vývojem bádání o ní zejména ve 20. století a dnes. Po úvodním vymezení historických vazeb poetiky, estetiky a moderní vědy o literatuře představuje kurz významné literárněvědné školy 20. století, posuny v interpretaci vztahu mezi autorem, dílem či textem a recipientem a vliv postmoderního pluralismu přístupů a interdisciplinarity. Program doplňují exkurzy k problematice žánrů, stylu, naratologických kategorií a terminologie. V seminární části studenti upevňují porozumění přednášené látce v diskusích k literárněvědným textům, event. i k modelovým rozborům próz nebo poezie. Kurz je rozvrhován jednou za dva roky.
Cílem tohoto předmětu je uvést studenty do základů problematiky proměn postavení křesťanství v evropské kultuře v období od konce 18. do 20. století. Představit křesťanství v kontextu průmyslové, sociální a vědecké revoluce. Prozkoumat vztah mezi křesťanstvím a státními a politickými hnutími a organizacemi v tomto období. Seznámit se s postavením křesťanství a křesťanské etiky během světových válek a v podmínkách studené války. Přiblížit stav křesťanství v současné Evropě.
Cílem předmětu je v návaznosti na předchozí kurz DPS1H dovést studenta k cvičnému zpracování studie, projektu či jiného badatelského úkolu určeného k prezentaci. Student je veden ke kreativnímu využití metodologické přípravy. Také důraz na formálně správné zacházení s informačními zdroji posílí studentovo zvládnutí základů vědecké práce. Pozornost bude zaměřena na praxi psaní odborného textu, ovládání bibliografické normy a metod používaných v humanitních vědách i na prezentační dovednosti. Srovnání různých funkčních stylů a diskursů (odborný, publicistický, umělecký styl) podpoří rovněž seznámení s komunikační praxí (média, kulturní instituce, exkurze) a nácvik tvorby a realizace konferenčního příspěvku.
Cílem tohoto předmětu je uvést studenty do základů problematiky křesťanství v evropském historickém kontextu. Představit jim vývoj křesťanství v jednotlivých částech Evropy od počátků jeho formování až po novověk a jeho vliv na formování Evropy a hledání její identity. Hlouběji se zaměřuje se na některé velmi významné historické události a myšlenkové proudy spojené s křesťanstvím (např. schizma východního a západního křesťanství, reformace a protireformace, úloha křesťanství ve formování umění, vědy a filozofie atd.).
Předmět má přispět k osvojení znalosti relevantních etických teorií od starověku až po 20. století reagujících na aktuální praktické i teorietické problémy. Absolventi a absolventky budou schopni porozumět odlišným přístupům na základě znalosti jejich východisek, interpretovat jejich závěry a rozvíjet kritický úsudek. Předmět je rozvrhován jednou za dva roky.
Cílem kurzu je uvést studenty do některých problémů z dějin biologie, rozvinout porozumění teoretickým a metodologickým problémům vývoje biologie jako součásti kultury. Četba a interpretace klasických prací z dějin biologie. Kurz je rozvrhován jednou za dva roky.
Cílem předmětu je navázat na metodologickou přípravu z bakalářského studia a prohloubit studentovu kompetenci k odborné práci v humanitněvědné oblasti. Student je skupinově i individuálně veden k praxi akademického psaní, k reflexi specifik odborného textu různého typu a zásad argumentace; upevňuje se v práci s informačními zdroji a databázemi, v správném užití formálních náležitostí odborného textu, orientaci v požadavcích citační normy. Obecnějším cílem je upevnit studentovy předpoklady ke korektnímu zpracování diplomové práce ve zvoleném oboru.

Cílem předmětu je uvést studující do základních východisek a dovedností filosofie. Studenti budou formou přednášek uvedeni do problematiky filosofického myšlení a práce s texty. Na základě seminární práce natrénují dovednost filosoficky pracovat s textem, z přednášek získají nejzákladnější orientace v dějinách a terminologii filosofie.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními způsoby vymezení regionu, se strukturou a funkcí regionu, vysvětlit funkci regionální kultury a tisku a seznámit s činností regionálních institucí pečujících o kulturní dědictví regionu a uchovávajících a poskytujících informace o regionu.

Cílem kurzu je ozřejmit historické i současné podoby teoretizování o literární tvorbě a její recepci, ale také zlepšit, prohloubit kompetence studentů k analýze literárních textů a interpretační praxi. Kurz poukáže na specifika literárněvědného bádání i na jeho prolínání s jinými humanitními disciplínami. V historické perspektivě vyloží vazby mezi poetikou, estetikou a literární vědou. Naznačí akcenty literárněvědných škol a diskurzů mezi 20. stoletím a dneškem, poukáže i na některé filozofické přístupy. Seminář umožní kromě jiného aplikovat probíranou poetologickou, naratologickou problematiku v interpretacích a diskusích.

Cílem předmětu bude seznámit studenty s problematikou recepce hudby. Hlavní důraz a největší část kurzu bude věnována vysvětlení proměn výrazových prostředků a charakteru hudby v jednotlivých etapách vývoje hudby v kontextu vývoje hudební estetiky a teoretického uvažování o hudbě. Kurz zahrne i seznámení s hlavními hudebními pojmy. Teoretický výklad bude doprovázen hudebními ukázkami (semináře). Kurz je rozvrhován jednou za dva roky.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základy filozofie a vyrovnat rozdíly mezi filozofickou připraveností studentů, kteří přicházejí z různých středních škol. Studenti se seznámí se základním tematickým i historickým členěním filozofické problematiky a se základními filozofickými pojmy. Budou uvedeni do filozofického myšlení a práce s filozofickými texty; a to i s využitím metodiky mentálních map. Kurz je rozvrhován jednou za dva roky.