Hospitovat v 5 - 10 vyučovacích jednotkách výtvarné výchovy na SŠ. Sledovat strukturu vyučovací jednotky a provést rozbor uplatněných činností.
Hospitovat v 5 - 10 vyučovacích jednotkách výtvarné výchovy na SŠ. Sledovat strukturu vyučovací jednotky a provést rozbor uplatněných činností.
Hospitovat v 5 - 10 vyučovacích jednotkách výtvarné výchovy na II. st. ZŠ. Sledovat strukturu vyučovací jednotky a provést rozbor uplatněných činností.
Cílem předmětu je poskytnout studentům kritický rámec pro chápání významu jinakosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivní škole prostřednictvím osvojení vybraných kreativních výtvarných technik.Cílem předmětu je také seznámit studenty se základními pojmy a mezioborovými souvislostmi vztahujícími se k problematice sociokulturní ex/inkluze ve školních i mimoškolních aktivitách u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Předmět klade důraz na interdisciplinaritu, opírá se o sociokulturní, filozofické, psychologické i uměnovědné poznatky a zasazuje je do kontextu pedagogického.
Seznámit studenty s metodikou současného pojetí výtvarné výchovy. Objasnit problematiku didaktické rekonstrukce uměleckých obsahů a specifik edukačního procesu v prostředí školním i mimoškolním. Představit současné možnosti zprostředkování umění nejen ve škole, ale také v galeriích, muzeích, či využít potenciál výtvarné výchovy pro práci v domovech seniorů či na dětském oddělení nemocnic. Rozvíjet porozumění základním oborově-didaktickým kategoriím a pojmům: vzdělávacímu obsahu, vzdělávacím cílům, prostředkům, metodám, technikám apod., a to v souladu s rámcovými vzdělávacími programy ČR. Prokázat kompetence v oblasti přípravy edukačních výtvarných činností či úloh pro různé cílové skupiny a specifické prostředí. Rozvíjet schopnosti reflexe edukačního procesu s cílem zvyšování kvality vzdělávání.
Nabýt, rozvíjet a prokázat odborné znalosti, porozumění, odborné způsobilosti a obecné způsobilosti pro přípravu, realizaci a hodnotící reflexi výuky ve výtvarné a audiovizuální výchově se zaměřením na problematiku ZŠ. Porozumět obecně didaktickým a oborově specifickým aspektům metodiky výuky a realizace kurikula ve výtvarné a audiovizuální výchově. Získat znalosti a základní dovednosti pro kurikulární výzkum a jeho využití pro zvyšování kvality výuky ve výtvarné a audiovizuální výchově. Seznámit se s problematikou vizuální gramotnosti v mezinárodním kontextu. Prohloubit kompetence k didaktické transformaci obsahů vizuální kultury (výtvarné umění, audiovize). Prokázat kompetence v oblasti přípravy kreativních výtvarných a audiovizuálních učebních úloh pro žáky ZŠ. Rozvíjet schopnost plánovat výuku se zaměřením na získávání digitálních kompetencí.
Cílem předmětu je zprostředkovat studujícím profesní kompetenci učitelky/učitele transformovat dané učivo RVP do vhodného výtvarného úkolu, při jehož zpracovávání žák rozvíjí vlastní fantazii, kreativitu, vizuální kompetenci, klíčové žákovské kompetence a plní očekávané výstupy. Studující trénují tzv. "fluidní myšlení", tedy schopnost otevřeného přemýšlení o světě, společnosti, vizuální kultuře, cílech vzdělávání a výtvarných úkolech. Z oblasti teoretických poznatků se dozvídají a učí užívat základní didaktické kategorie, charakterizovat vývoj dětského výtvarného projevu, charakterizovat a popsat didaktické funkce výtvarných činností v procesu výtvarné výchovy dětí předškolního a mladšího školního věku, koncepce, obsah a proces výtvarné výchovy.
Nabýt, rozvíjet a prokázat odborné znalosti, porozumění, odborné způsobilosti a obecné způsobilosti pro přípravu, realizaci a hodnotící reflexi výuky ve výtvarné a audiovizuální výchově se zaměřením na problematiku SŠ. Porozumět obecně didaktickým a oborově specifickým aspektům metodiky výuky a realizace kurikula ve výtvarné a audiovizuální výchově. Získat znalosti a základní dovednosti pro kurikulární výzkum a jeho využití pro zvyšování kvality výuky ve výtvarné a audiovizuální výchově. Seznámit se s problematikou vizuální gramotnosti v mezinárodním kontextu. Prohloubit kompetence k didaktické transformaci obsahů vizuální kultury (výtvarné umění, audiovize). Prokázat kompetence v oblasti přípravy kreativních výtvarných a audiovizuálních učebních úloh pro žáky SŠ. Rozvíjet schopnost plánovat výuku se zaměřením na získávání digitálních kompetencí.
Seznámit studenty se specifiky výtvarného projevu dítěte. Vymezit obdobné, společné a odlišné znaky výtvarného projevu umělce a dítěte. Charakterizovat dispozice dětí pro estetické činnosti a činitele jejich rozvoje. Vymezit předpoklady pro úspěšnou činnost ve výtvarné výchově. Věnovat se zákonitostem a specifikům vývoje dětského výtvarného projevu, dále pak vývoji tvořivých schopností dětí a funkci hry. Popsat znaky dětského výtvarného projevu, možnosti jeho analýzy a interpretace. Představit východiska současného pojetí výtvarné výchovy, a to v oblasti soudobého, moderního i historického umění, oblasti estetiky i vizuálních studií. Objasnit výrazové možnosti výtvarného projevu jako prostředku komunikace. Ozřejmit cíle současné výtvarné výchovy ve vztahu k vizuální gramotnosti jako součásti klíčové kompetence evropských kurikulárních dokumentů ? kompetence komunikace. Ozřejmit hlavní vývojové proměny a pojetí školního předmětu výtvarná výchova ve 20. a 21. století. V duchu pedagogického konstruktivismu vymezit problematiku didaktické rekonstrukce uměleckého obsahu v edukačním procesu a využívat současné oborové didaktické metody. Seznámit s fázemi umělecko-pedagogického procesu: motivací, tvorbou, reflexí a hodnocením ve výtvarné výchově. Objasnit ukotvení oborových cílů výtvarné výchovy v rámci kurikulárních dokumentů všeobecného vzdělávání.
Osvojit si znalosti a dovednosti galerijní a muzejní pedagogiky. Získat kompetence pro přípravu a realizaci aktivizujících přístupů k uměleckým dílům ve výstavních síních galerií a muzeí, které jsou založeny na pedagogickém konstruktivismu a zážitkové pedagogice. Teoreticky a prakticky se obeznámit s problematikou přípravy, realizace a reflexe galerijních či muzejních animací.
V rámci plnění předmětu se studenti seznamují se soudobými možnostmi vizuálního vyjadřování v časoprostorovém pojetí. Na základě podnětů umění 2. pol. 20. stol. a umění 21. století prakticky ověřují nejrůznější prostředky výrazu, které lze uplatňovat ve výtvarné výchově dětí předškolního věku. Ve prospěch výtvarného úkolu kombinují výrazové prostředky i teoretické poznatky z různých oblastí umělecké a společenské kultury. Studující vyhledávají a prezentují soudobé projevy vizuální kultury a hodnotí potenciál současných uměleckých tendencí (umění akce, performance, happening, instalace, land-art, videoart) pro koncepci a realizaci výtvarných činností v mateřské škole.
V rámci plnění předmětu se studenti seznamují se soudobými možnostmi vizuálního vyjadřování v časoprostorovém pojetí. Na základě podnětů umění 2. pol. 20. stol. a umění 21. století prakticky ověřují nejrůznější prostředky výrazu, které lze uplatňovat ve výtvarné výchově dětí předškolního věku. Ve prospěch výtvarného úkolu kombinují výrazové prostředky i teoretické poznatky z různých oblastí umělecké a společenské kultury. Studující vyhledávají a prezentují soudobé projevy vizuální kultury a hodnotí potenciál současných uměleckých tendencí (umění akce, performance, happening, instalace, land-art, videoart) pro koncepci a realizaci výtvarných činností v mateřské škole.

Orientovat se v základní problematice tvorby v architektuře a designu, a pochopit místo těchto oblastí tvorby ve vizuální kultuře. V této souvislosti studující získá poznatky potřebné k analýze vizuálních účinků architektury a designu na jejich uživatele. Na základě analýzy kazuistik vizuální zkušenosti poskytnout studujícím inspiraci a nástroje k takovému poučenému interpretování současné architektury a designu v kontextu vizuální kultury, které zakládá jejich profesní kompetence ve výtvarné edukaci.

Časově rozsáhlý tematický celek zahrnující pravěk, starověk a středověk je - vzhledem k požadavkům na specifické potřeby studentů výtvarné výchovy - postaven na vývojových souvislostech a proměnách. Cílem je získat odborné znalosti a schopnosti interpretovat, aplikovat ve výtvarné výchově informace o pravěku, kde je kladen důraz především na změny funkce výtvarného projevu od sociální funkce jeskynních maleb paleolitu přes proces proměn od rodových společenství ke kmenům v mezolitu až k přechodu od lovu k zemědělství a pastevectví v neolitu atd. Koncepce interpretace umění starověku vychází z konfrontace orientálních despocií (např. Egypta) a demokratického procesu od antického Řecka k republikánskému a císařskému Římu. Největší pozornost je věnována středověku jako procesu geneze specifické evropské civilizace a kultury, jehož dovršením je slohové období gotiky a její myšlenkové a slohové proudy. Logickým závěrem tematického celku, ve kterém mají studenti získat a aktivně pracovat se znalostmi a dovednostmi interpretace, je internacionální styl jako východisko nizozemského realismu 15. století a rané italské renesance.

Studenti získají hlubší vhled do některých témat výtvarné kultury, teorie a dějin výtvarného umění, důležitých pro učitele v prvním období základního vzdělávání. Výběr témat proto koresponduje s danou problematikou v obsahu výtvarné výchovy v Rámcovém vzdělávacím programu pro ZV. Stručný obsah: orientace v oblastech výtvarného umění, charakteristika jednotlivých okruhů výtvarné umělecké tvorby, užitá uměnovědná terminologie, ilustrace, hračka, design, recepce a interpretace výtvarných uměleckých děl, tvorba vizuálního zobrazení a vybrané kapitoly z dějin výtvarného umění 20. století.

Uvést studenty do problematiky interpretace díla jako základního předpokladu práce s uměleckým dílem v hodinách výtvarné a audiovizuální výchovy. Seznámit se se základy metodologie teorie a dějin umění. Porovnat vybrané interpretační modely vizuálního a audiovizuálního vnímání jako strukturovaný proces intepretace díla s důrazem na komunikaci. Objasnit specifické aspekty moderního a současného umění včetně netradičních výrazových prostředků a technik. Poskytnout inspiraci a nástroje k poučenému interpretování současné vizuální a audiovizuální kultury, která je stále více založena na obrazové a mediální komunikaci. Posílit kompetence studentů v oblasti vědomého zacházení s obrazy a médii.

Tematický celek kurzu je spojen s uměním novověku od renesance, manýrismu a nizozemského realismu přes baroko a rokoko ke klasicismu, romantismu a realismu. V procesu přechodu od lineárního pojetí dějin ke koherentnímu principu vzájemných souvislostí napříč slohovými obdobími budou v koncepci předmětu posílena ? ve srovnání s HUPR1 ? průřezová témata, např. vztah rané italské renesance a nizozemského realismu 15. století jako interpretačního problému. Cílem je získat znalosti a dovednosti interpretovat a aktivně ve výtvarné výchově pracovat s poznatky takto pojatých dějin umění. Koncepce slohového období baroka, která místo tradičního teritoriálního pojetí podle jednotlivých zemí je zaměřená na slohové proudy ? barokní realismus, radikální baroko a barokní klasicismus ? a jejich vztah k myšlenkovým proudům doby (reformace, protireformace, karteziánský racionalismus) umožní studentům porozumět vnitřní struktuře děl a zacházet s nimi tvůrčím způsobem ve výtvarné výchově. Namísto izolace výtvarných druhů ? architektury, sochařství a malířství ? bude kladen důraz na baroko jako jednotný stylový projev (Gesammkunstwerk) a konfrontaci klasicismu a romantismu jako procesu od objektivního řádu k subjektivnímu prožitku. Závěrečným průřezovým tématem je vztah realismu 19. století a impresionismu jako přechod od porenesančního výtvarného řádu k ?prenatální? fázi moderního umění.

Vybavit studenta náhledem na úlohu umění a uměleckých aktivit ve všeobecném vzdělávání a v kultivaci populace, zejména v kontextu multidisciplinárního přístupu. V této souvislosti jej také vybavit souborem interdisciplinárně funkčních pojmů, Získat znalosti základních teorií, které vysvětlují a ovlivňují umění a výchovu. Postihnout interdisciplinární vztahy výtvarného umění a hudby od raného středověku do konce 19. století a jejich uplatnění ve výuce výtvarné a audiovizuální výchovy na všech typech škol. Zvládnout metodu komparační analýzy uplatňované na konkrétních výtvarných a hudebních dílech. Uplatnit konkrétní obrazové ukázky v přímém spojení s hudebními ukázkami.
Postihnout interdisciplinární vztahy výtvarného umění a hudby a jejich uplatnění ve výuce výtvarné a audiovizuální výchovy na všech typech škol. Osvojit si metodu komparační (srovnávací) analýzy uplatňované na konkrétních výtvarných a hudebních dílech. Využívat interdisciplinární vztahy, které nabízejí komplexnější pohled na umění jako výpověď doby z hlediska odborného a využití ve výuce. Aplikovat netradiční techniky a multimediální tendence.
Vybavit studenta náhledem na úlohu umění a uměleckých aktivit ve všeobecném vzdělávání a v kultivaci populace, zejména v kontextu multidisciplinárního přístupu. V této souvislosti jej také vybavit souborem interdisciplinárně funkčních pojmů, Získat znalosti základních teorií, které vysvětlují a ovlivňují umění a výchovu. Postihnout interdisciplinární vztahy výtvarného umění a hudby od raného středověku do konce 19. století a jejich uplatnění ve výuce výtvarné a audiovizuální výchovy na všech typech škol. Zvládnout metodu komparační analýzy uplatňované na konkrétních výtvarných a hudebních dílech. Uplatnit konkrétní obrazové ukázky v přímém spojení s hudebními ukázkami.