Cílem kurzu je seznámit studenty s počátky sociologického myšlení a jeho dnešním dědictvím. Kurz se soustřeďuje především na vznik a význam francouzské sociologické školy, paradigmatický zlom reprezentovaný Alfredem Schutzem a Georgem Herbertem Meadem. Dále pak se kurz věnuje formování amerického sociologie a roli žen v klasickém sociologickém myšlení.

Cílem kurzu je seznámit studenty s počátky sociologického myšlení a jeho dnešním dědictvím. Kurz se soustřeďuje na protosociologické myšlení, na vznik sociologie jako samostatné vědní disciplíny (A. Comte) a zejména na klasiky sociologické teorie Karla Marxe, Maxe Webera. Kurz rovněž mapuje sociální, intelektuální, politické a kulturní vlivy, které stály u zrodu sociologie.

Cílem kurzu je představit sociologii medicíny jakožto vědu aplikující sociologické způsoby zkoumání na předmět zdraví, nemoci a medicíny vůbec. V rámci kurzu jsou studující seznamování s těmi aspekty, kterým sociologie medicíny věnuje zvláštní pozornost. Zejména je pozornost věnována psychosoc. aspektům, které se podílejí na determinaci stavu lidského zdraví a jak je zdrav/nemoc reflektována optikou sociologie. Pozornost bude obracena rovněž k organizacím zabývajících se zdravím, tedy jak svou nabídku zprostředkovávají společnosti, realizují a jak se tyto přístupy promítají do procesů institucionalizace

Cílem kurzu je seznámit studenty se základními teoretickými přístupy ke studiu sociální změny. Zvláštní pozornost bude věnována sociálním hnutím (nejrůznější povahy) a jejich podílem na sociální změně. Kurz chce rovněž poukázat na "paradigmatické" proměny v uchopování fenoménu sociálních hnutí v jednotlivých teoriích - od představení typologií, přes studium struktur sociálních hnutí až po ideologické koncepty, jež jsou s nimi spojovány. Záměrem je demonstrovat na protichůdných přístupech jednotlivých teorií obtíže s definováním sociální změny a sociálních hnutí včetně dopadů na společnost. Pozornost bude proto zaměřena i na "vnější kontext" jako např. ekologie, náboženství, demografické proměny atd., jež vedou k zformování sociálních hnutí včetně jejich modifikace či zániku.

Kurz seznamuje studenty s významem a obsahem pojmu byrokracie a s jejím historickým vývojem. Shrnuje výsledky teoretického bádání světových sociologů v oblasti velkých moderních organizací. Pozornost věnuje byrokratizaci lidských činností a charakteru byrokracie a organizace v postmoderní společnosti.

Cílem kurzu je seznámit studenty se základními klíčovými pojmy a koncepty sociologie. Prostor je věnován vymezení sociologie jako specifické formy vědění a jejího vztahu k jiným sociálním vědám, procesu socializace sociálním interakcím v každodenním životě, sociálním jevům, sociálním skupinám, klíčovým institucím a organizacím moderní i tradiční společnosti. Obsah kurzu je přizpůsoben s ohledem na potřeby studentů nélékařských zdravotních oborů.

Cílem kurzu je seznámit studenty se základními klíčovými pojmy a koncepty sociologie. Prostor je věnován vymezení sociologie jako specifické formy vědění a jejího vztahu k jiným sociálním vědám, procesu socializace sociálním interakcím v každodenním životě, sociálním jevům, sociálním skupinám, klíčovým institucím a organizacím moderní i tradiční společnosti. Člověk jako kulturní bytost; postavení jednotlivce ve společnosti. Obsah kurzu je přizpůsoben s ohledem na potřeby studentů nélékařských zdravotních oborů.

Cílem kurzu je seznámit studenty se základními klíčovými pojmy a koncepty sociologie. Prostor je věnován vymezení sociologie jako specifické formy vědění a jejího vztahu k jiným sociálním vědám, procesu socializace sociálním interakcím v každodenním životě, sociálním jevům, sociálním skupinám, klíčovým institucím a organizacím moderní i tradiční společnosti. Obsah kurzu je přizpůsoben s ohledem na potřeby studentů nélékařských zdravotních oborů.

Seznámit studenty se základními principy a metodami formální demografie. V kurzu studenti získají znalosti o pramenech demografických dat, konstrukci demografických ukazatelů a budou uvedeni do analýzy demografických procesů úmrtnosti, sňatečnosti, rozvodovosti, porodnosti, plodnosti, potratovosti a populačního růstu.

Kurz předkládá studentům základní teorie a empirické poznatky soudobé systematické sociologie. Jde o první semestr dvousemestrálního kurzu. První semestr se zaměřuje zejména na objasnění sociologické perspektivy na studium společnosti a společenské interakce a na některé obecné základní sociologické pojmy. V druhém semestru tohoto úvodu je potom kladen větší důraz na seznámení s oborovými sociologiemi. Část hodinové dotace semináře může být nahrazena řízeným samostudiem studentů. Po tomto úvodu do sociologie jsou studenti připraveni absolvovat další, specifičtěji zaměřené sociologické kurzy.

Cílem kurzu je seznámit studenty s klasickými sociologickými výzkumy od počátků sociologického empirického zkoumání až do poloviny šedesátých let. Velká pozornost je věnována výzkumným pracím Chicagské školy dvacátých a třicátých let a přínosům výzkumné dílny P. F. Lazarsfelda v Evropě i v USA. Důraz je kladen na přínos jednotlivých výzkumných projektů vůči rozvoji sociologického výzkumu i jeho metodologie. Kurz předpokládá u studentů schopnost číst anglicky.

Kurz rozvíjí metodologické dovednosti studentů rozborem a kritickou evaluací konkrétních aplikací tzv. smíšených způsobů sběru dat v publikovaných sociologických statích. Vybrané texty kombinující výzkumné strategie a postupy jsou součástí seznamu studijní literatury. Práce je založena na řízeném čtení a samostudiu vybraných textů, jejich písemným zpracováním do podoby dílčích analýz, rešerší a projektů a kolektivními a individuálními konzultacemi četby a studentských písemných prací.

Kurz předkládá studentům základní teorie a empirické poznatky soudobé systematické sociologie. Jde o první semestr dvousemestrálního kurzu. První semestr se zaměřuje zejména na objasnění sociologické perspektivy na studium společnosti a společenské interakce a na některé obecné základní sociologické pojmy. V druhém semestru tohoto úvodu je potom kladen větší důraz na seznámení s oborovými sociologiemi. Část hodinové dotace semináře může být nahrazena řízeným samostudiem studentů. Po tomto úvodu do sociologie jsou studenti připraveni absolvovat další, specifičtěji zaměřené sociologické kurzy.

Kurz seznamuje studenty s principy kvantitativní sociologie a analýzy kvantitativních dat pro potřeby sociologického zkoumání. Ukazuje jak obecné zásady, tak konkrétní aplikace na reálných sociologických datech. Součástí kurzu je řízená samostatná práce studentů s vlastními nebo poskytnutými sociologickými a demografickými daty, která nahrazuje část týdenní hodinové dotace kurzu.

Kurz vede studenty k aktivnímu zvládnutí principů kvantitativní sociologie a analýzy kvantitativních dat na příkladech konkrétních sociologických analýz. Hlavní částí kurzu je samostatná práce studentů s vlastními nebo poskytnutými sociologickými a demografickými daty, která nahrazuje část týdenní hodinové dotace kurzu. Analýzy jsou zpracovávány do krátkých písemných prací, které jsou diskutovány a prezentovány během kolektivních a individuálních konzultací. Předkládané analýzy mají podobu mini-publikací a mají jejich základní náležitosti: specifikaci výzkumné otázky, hypotézy, krátké teoretické zdůvodnění, prezentaci dat a jejich analytického zpracování, shrnutí. K analýzám je využíván program STATA, v němž studenti řeší zadávané domácí úkoly. Od studentů se očekává základní znalost práce s tímto (anebo podobným) softwarem již na počátku semestru. Data pro práci studenti buď obdrží s příslušným výkladem od vyučujícího, nebo je mohou získat ze sociologického datového archivu při SoÚ AV ČR (archiv.soc.cas.cz). Kurz běží paralelně s kurzem "Kvantitativní sociologie 1". Předmět je vyučován v anglickém jazyce.

Cílem kurzu je seznámit studenty s teoriemi i praxí výzkumu veřejného mínění v historické, mezinárodní i české perspektivě. Je věnován teoretickým základům oboru, seznamuje s díly jeho základních představitelů a velkou pozornost věnuje metodologii a metodice výzkumu veřejného mínění. Výklad teorie výzkumu veřejného mínění bude prováděn na příkladech klasických prací, včetně diskuse k jednotlivým dílům. To u studentů předpokládá znalosti alespoň jednoho ze základních světových jazyků, nejlépe angličtiny, a četbu vybraných klíčových textů. Na seminářích bude kladen důraz na diskusi několika probíraných textů a bude zde prováděna vzorová interpretace výsledků výzkumů veřejného mínění. Důležitým tématem bute též etický kodex evropské a světové asociace pro výzkum veřejného mínění ESOMAR a WAPOR. Kurz je vyučován v anglickém jazyce.

Cílem předmětu ověřit studentovu schopnost nezávislé tvůrčí a výzkumné činnosti, která odpovídá jeho studijnímu oboru a budoucímu profesnímu zaměření. Důraz je kladen na kritický výběr metod, vytváření odpovídajícího teoretického zázemí, důkladnou analýzu teoretických a empirických podkladů a na studentův vlastní přínos k řešení tématu.

Cílem kurzu je zprostředkovat na základě řízené četby a samostudia základní teoretické koncepty sociální změny s ohledem na působení sociálních hnutí. Záměrem je demonstrovat na protichůdných přístupech jednotlivých teorií obtíže s definováním sociální změny a sociálních hnutí včetně dopadů na společnost. Dále je předmětem komparací a analýz fenoménu sociálních hnutí zohlednit slabé a silné stránky interpretací vlivu doprovodných znaků změn společností jako je evoluce společnosti, civilizační proces, globalizace či např. móda. Sociální změnu a sociální hnutí coby konstitutivní elementy změny lze proto analyzovat jako významné nositele i recipienty proměn společnosti. V kurzu studenti zpracovávají obsáhlejší písemné práce, rešerše a výzkumné projekty k tématům sociální změny a aktérů sociální změny.

Téma populačního i individuálního stárnutí nabývá v současné době na významnosti. Kurz reaguje na tuto skutečnost zasazením stárnutí do kontextu sociálních věd, přičemž seznamuje studenty s klíčovými otázkami spojenými se stárnutím. Jeho cílem je poskytnout komplexní pohled na stárnutí v makro i mikro perspektivě a zároveň poukázat na způsoby, jakým obě tyto dimenze ovlivňují pohled na stáří, jeho roli ve společnosti i konkrétní zkušenost stárnutí. Pozornost bude věnována především individuální zkušenosti stárnutí a faktorům, které ji významně ovlivňují. Cílem kurzu je představit základní koncepty a tematické okruhy spojené s problematikou stárnutí a nastínit tak šíři možných otázek, které toto téma v sociálních vědách vyvolává. Kurz je rovněž zaměřen na představení různých metodologických postupů a etických otázek spojených s tématem stárnutí. Kurz zároveň usiluje o prolnutí poznatků sociálních věd s konkrétní praxí sociálních politik a života ve stáří. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostudium bude věnováno průběžnému podrobnému čtení povinné studijní literatury v plném rozsahu. Na počátku semestru bude určen rozvrh čtení na každý týden. Přečtené texty budou předmětem diskuse v seminářích. U vybraných položek doporučené literatury budou vybraní studující zpracovávat konspekty, které budou ještě před začátkem příslušného semináře poskytovat ostatním studujícím. Obvyklý rozsah konspektu, který bude shrnovat hlavní téma (témata) textu, případně použité metody a hlavní zjištění/závěry textu, bude 2-4 NS. Autor konspektu bude připraven zpracovaný text představit v semináři v krátkém referátu a případně uplatnit získané poznatky v seminární diskusi. Rozvrh zpracovávání konspektů bude určen na počátku semestru. V závislosti na počtu studentů/tek v kurzu lze očekávat, že každý studující bude zpracovávat jeden až dva konspekty za semestr.

Kurz rozvíjí metodologické dovednosti a znalosti studentů rozborem a kritickou evaluací tzv. smíšených způsobů sběru a vyhodnocování dat (mixed-mode research, multi-method research). Oblast integrovaných výzkumných přístupů je dynamicky se rozvíjející součástí soudobé sociální vědy a má kromě akademického i významné aplikované užití například v oblasti evaluačního výzkumu. Cíle: - popsat vztah mezi různými paradigmaty soc. výzkumu - zhodnotit a srovnat různé metody sběru a zpracování dat - porozumět strategiím kombinace různých metod