Předmět je vyučován v angličtině. Jeho cílem je rozbor vlivu práva EU na právní systém a právní praxi členského státu. Kurz je koncipován jako multidisciplinární, zahrnuje různá odvětví současné české právní praxe. Systém výuky studentům přibližuje systém právních norem EU a jejich aplikaci v rámci českého právního systému. Kurz předpokládá již znalost práva EU a práva členského státu, zejména pak procesních pravidel. Výuka je orientovaná prakticky, materiály ke studiu dostanou studenti předem, na semináři budou případy přímo řešeny. Počítá se s účastí studentů programu Erasmus a s porovnáním různých právních přístupů k řešení probíraných otázek.

The course is taught in English. Its aim is to analyse the impact of EU law on the legal system and legal practice of a Member State. The course is designed as a multidisciplinary course, covering various branches of contemporary Czech legal practice. The teaching system introduces students to the system of EU legal norms and their application within the Czech legal system. The course presupposes knowledge of EU law and the law of a Member State, in particular procedural rules. The teaching is practically oriented, students will receive study materials in advance, and cases will be directly solved during the seminar. The participation of Erasmus students and the comparison of different legal approaches to the issues discussed are foreseen.

Předmět je vyučován v angličtině. Jeho cílem je komplexní seznámení s teoretickými východisky evropského práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Obsahem výuky jsou instituce EU, jejich postavení a kompetence, jejich vztah k vnitrostátním orgánům a jejich funkční provázanost. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy a principy práva EU, které z velké většiny vyplývají z judikaturní činnosti SDEU. Pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv občana členského státu a občana EU, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů práva EU. Procesní možnosti ochrany fyzických a právnických osob u soudních orgánů EU. Výklad by měl studentům umožnit pochopit pozici práva EU jako svébytného právního odvětví, které však tvoří integrální součást všech právních řádů členských zemí EU. Počítá se s účastí studentů programu Erasmus a s porovnáním různých právních přístupů k řešení probíraných otázek.

***************************************************

The course is taught in English. The aim of the course is to provide a comprehensive introduction to the theoretical background of European law, its development, its institutions and its concrete form in the Czech Republic. The content of the course is the EU institutions, their status and competences, their relationship to national institutions and their functional interdependence. After a general definition of the supporting institutes, the interpretation focuses on the key features and principles of EU law, which are largely derived from the case law of the CJEU. The concept and meaning of the various categories of fundamental rights of a citizen of a Member State and a citizen of the EU, as well as the related relations between public authorities and the individual and the supranational aspects of EU law. The procedural possibilities for the protection of natural and legal persons before the EU judicial authorities. The interpretation should enable students to understand the position of EU law as a distinct branch of law, but one which forms an integral part of all EU Member States' legal orders. The participation of Erasmus students is envisaged, as well as the comparison of different legal approaches to the issues discussed.

 

Smyslem výběrového předmětu "Judikatura Evropského soudu pro lidská práva" by mělo být vedle bližšího seznámení se samotnými teoretickými znalostmi o dané problematice rovněž osvojení schopnosti orientace v praktické rozhodovací činnosti nejvýznamnějšího soudu v evropském regionu, který je povolán k ochraně lidských práv. Náplní tohoto výběrového předmětu je průřez komplexní problematikou ochrany základních lidských práv a svobod před Evropským soudem pro lidská práva. V úvodu bude věnována pozornost Evropskému soudu pro lidská práva jako instituci a Evropské úmluvě o lidských právech jako dokumentu, jejich vývoji, významu a zasazení do evropských souvislostí. Jádro předmětu představuje řízení před Evropským soudem pro lidská práva, přičemž největší důraz je kladen na samotnou judikaturu soudu. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva, tematicky rozčleněná do okruhů, jako například právo na spravedlivý proces, absolutní práva, politická práva, bude probírána v návaznosti na judikaturu Ústavního soudu ČR tak, aby byla studentům poskytnuta možnost komparace rozhodovací činnosti obou výše uvedených soudů. Cílem předmětu je prohloubení orientace studentů v oblastech procesních řízení. Bude se jednat především o procesní řízení u Evropského soudu pro lidská práva v návaznosti na procesní řízení u vnitrostátních soudů, a to jak soudů obecných, tak u Ústavního soudu ČR. Hlavní důraz bude kladen především na hmotněprávní argumentaci judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která představuje vodítko pro soudní praxi v České republice.

Cílem předmětu je pochopení pojmu a konceptu ochrany etnických, národnostních, rasových, jazykových, náboženských, sexuálních a dalších menšin, historie vývoje ochrany příslušníků menšin. Komparativní přístup k ochraně menšin z pohledu mezinárodního práva a z pohledu práva České republiky. Rozbor relevantní judikatury. Pojem a význam zákazu diskriminace v právu a pojem rovnosti.

Předmět ústavní soudnictví navazuje na předměty UP1 a UP2 a obsahově i na další předměty zejména občanské právo procení, trestní právo, správní právo. Cílem předmětu je komplexní seznámení s postavením Ústavního soudu ČR, s řízením před ním se základním zaměřením na ústavní stížnosti. Výuka v přednáškách se zaměřuje nejprve obecně na vymezení ústavního soudnictví ČR z hlediska různých modelů kontroly ústavnosti, dále na působnost a pravomoci Ústavního soudu, různé typy řízení před ÚS včetně souvisejících vztahů jednotlivých orgánů veřejné moci, jednotlivce a to nejen v rámci ČR, ale i v návaznosti na judikaturu Štrasburského tribunálu. V dobrovolných seminářích jsou studenti vedeni k praktické aplikaci nabytých znalostí a zkušeností na vybraných případech a to včetně zpracovávání konkrétních ústavních stížností.

Předmět studenty komplexně seznámí s teoretickými východisky ústavního práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy ústavního řádu ČR v retrospektivě i současném uspořádání, rozebírá nosné ústavněprávní principy, podstatu a obsah pramenů naší ústavnosti, soustavu orgánů veřejné moci, pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů naší ústavnosti. Výklad studentům umožní pochopit pozici ústavního práva jako odvětví vytvářejícího základ právní regulace společenských vztahů a organizace veřejné moci v konkrétním státě. Absolvent se orientuje v základních pramenech a principech recentní české ústavnosti, struktuře právního řádu, formě vlády, vládnutí a státu v České republice, vertikální i horizontální struktuře ústavních orgánů veřejné moci, základech politického systému, vztahu České republiky navenek a prokazuje komplexní přehled o institucionálním modelu české ústavnosti, aby mu byli schopni porozumět a z ústavněprávní perspektivy jej relevantně hodnotit.

Předmět studenty komplexně seznámí s koncepcí ústavně garantovaných lidských práv v ČR a souvisejícími specifickými ústavněprávními instituty. Podrobně se zaměřuje zejména na Litinu základních práv a svobod, základní rysy prováděcí zákonné úpravy, jakož i judikaturu Ústavního soudu ČR. Kromě vnitrostátní dimenze se zabývá též průměty ochrany lidských práv do naší ústavnosti na základě nadstátních zdrojů, tj. mezinárodního a evropského práva. Výklad sleduje rovněž interakční dimenzi veřejné moci a obyvatelstva ve smyslu vztahů veřejné moci a lidu z pohledu ústavně garantovaných základních lidských práv, kde je akcent kladen zejména na mechanismy jejich ochrany před Ústavním soudem ČR. Absolvent se orientuje v komplexu problematiky ústavně garantovaných lidských práv v ČR, jejich normativní, doktrinální i judiciální podobě i relevantních nadstátních souvislostech. Rozumí a z ústavněprávní perspektivy je schopen relevantně nahlížet interakční dimenzi mezi veřejnou mocí a jednotlivcem v ústavním modelu ČR, a rozlišovat ústavní a podústavní dimenzi lidských práv. Orientuje se rovněž v teoretických klasifikacích a obsahové hodnotě ústavního katalogu lidských práv ČR, jakož i v mechanismech jeho ochrany.

Cílem předmětu je komplexní seznámení s teoretickými východisky evropského práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Obsahem výuky jsou instituce EU, jejich postavení a kompetence, jejich vztah k orgánům České republiky a jejich funkční provázanost. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy a principy práva EU, které z velké většiny vyplývají z judikaturní činnosti SDEU. Pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv občana členského státu a občana EU, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů práva EU. Procesní možnosti ochrany fyzických a právnických osob u soudních orgánů EU. Výklad by měl studentům umožnit pochopit pozici práva EU jako svébytného právního odvětví, které však tvoří integrální součást všech právních řádů členských zemí EU.

Předmět komplexně představí studentům fenomén státu v jeho historických i recentních podobách, ozřejmí podstatu i původ veřejné moci a vzájemné vztahy státu, obyvatelstva a práva. Výuka se proto zaměřuje na analýzu institucionálního i funkčního pojetí státu a jeho základních atributů, přičemž pozornost je věnována jak formám vlády, vládnutí, dělby moci i struktuře státního mechanismu, jakož i šířeji koncipovaným otázkám demokracie, politického systému či lidských práv ve státoprávním kontextu. Předmět je zároveň významným východiskem pro paralelní i navazující výuku některých právních disciplín (zejm. ústavní právo a teorie práva), když studenty vybavuje znalostmi nezbytnými pro pochopení vzájemných vztahů státu a práva. Absolvent rozumí východiskům, struktuře a charakteristickým znakům veřejno-mocenské organizace společnosti retrospektivně i recentně v rovině institucionální i funkční, orientuje se v systémech a klasifikačních schématech forem vlády, vládnutí, dělby moci, funkcí státu, lidských práv a dalších tematicky relevantních oblastech, a má komplexní znalosti o obsahu moderního státu ve světle nosných recentních doktrín (právní stát aj).

Dokončení kurzu PEU 1. Výklad se zaměřuje na analýzu konkrétních institutů práva EU v právní praxi. Studenti se zaměří na výuku aplikace 4 svobod v teorii a praxi. Rozbory hlavní judikatury SDEU, která vytvořila nové právní principy práva EU. Student by si měl osvojit procesní pravidla v rámci přednášek i seminářů, podávání přímých a nepřímých žalob, podávání předběžné otázky ze strany národních soudů. Student by měl též ovládat proces přijímání rozhodnutí na unijní úrovni. Proces spolupráce mezi soudy (např. principy doručování, soudní a justiční spolupráce, výkon rozsudků, extradice, evropský zatýkací rozkaz atd.) Vztah národních a nadnárodních orgánů, pravidla přijímání rozhodnutí. Výuka v rozsahu dvou hodin přednášek týdně a seminární výuka v rozsahu dvou hodin týdně proběhne formou řízené samostatné práce studentů v semináři.