Předmět je zaměřen na zkoumání vývoje česko-ruských vztahů především v oblasti kultury od začátku XIX. století do současnosti. Sledovány budou rozdílnosti v české a ruské kultuře, vliv politických událostí na kulturní dialog. Akcentovány budou fenomény panslavismu, slovjanofilství, problematika legií (legionářská literatura), poválečná emigrace, vývoj česko-ruských vztahů po 2. světové válce, negativní vliv událostí roku 1968. Pozornost bude věnována překladům děl ruské literatury a jejich recepce, současné situaci v této oblasti.
Cílem předmětu je zkvalitnění řečových i jazykových dovedností; upevnění aktivní i pasivní slovní zásoby v tématech byt a jeho zařízení, odívání, nákupy a obchodní síť, služby. Osvojení a zautomatizování základních gramatických a pravopisných jevů v mluveném i písemném projevu; rozšíření vědomostí z reálií a ruské kultury a schopnost provádět rozbor textu v rámci doporučené četby. Souběžně probíhá procvičování gramatických a pravopisných jevů v mluveném i písemném projevu (s přihlédnutím k návaznosti na probíranou látku v předmětu Morfologie RJ 2). Znalosti studentů dosahují jazykové úrovně B2.2. Semináře z reálií se zaměřují na rozvíjení znalostí z dějin a současnosti ruského umění (lidové umění a přehled vývoje a tvorby vybraných osobností v jednotlivých oblastech specifik každodenní kultury (svátky, rodinné a jiné tradice, pravidla etikety). Vývoj a etapy ruského umění jsou uváděny do širšího historicko-ideového kontextu. V řečových cvičeních studenti rozvíjejí tematickou slovní zásobu. Dále představí dílčí téma z dějin nebo současnosti ruského umění formou skupinového projektu se závěrečnou prezentací se zaměřením na interpretaci smyslu uměleckého díla a autentický estetický prožitek.
Přednášky osvětlují metodické postupy výuky jednotlivých jazykových prostředků (fonetika, grafický systém, ortografie, lexika, gramatika) ve všech jejich aspektech. Definují komunikativní kompetenci. Věnují se problematice interligvy, výuce ruštiny jako jazyka příbuzného češtině, transferu a interferenci v lingvodidaktice. Vymezují roli mateřského jazyka ve výuce CJ. Představují teorii učebnic a analyzují učební soubory pro výuku ruského jazyka na ZŠ, včetně softwaru jazykových učebnic, stanovují kritéria pro jejich výběr. Podrobně rozebírají plánování, průběh a hodnocení vyučovací hodiny. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře vštěpují studentům pravidla řízení a ovlivňování cizojazyčného učení. Připravují je na vlastní pedagogickou praxi rozvíjením praktických didaktických dovedností v rámci přípravy a realizace tematicky zaměřené vyučovací jednotky a její následné (auto)evaluace. Důraz je kladen na efektivní strukturu a vyváženost vyučovací hodiny (jazykové prostředky, řečové dovednosti, , sociokulturní kompetence, organizační formy výuky, činnostní vyučování, multimediální materiály atd.). Studenti porovnávají přístupy k určitému tématu v různých učebnicích ruštiny pro ZŠ. Studenti se učí vytvořit a uvést efektivní cvičení, a to i s využitím ICT prostředků. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Seznámí se s Digitálními učebními materiály (DUM) dostupnými pro výuku ruštiny na ZŠ. Představí a prodiskutují závěry z absolvované blokové výstupové pedagogické praxe. Seminář pracuje i s odkazy na virtuální hospitace. Oborová didaktika ruského jazyka pro ZŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro základní školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů a využití ICT prostředků ve výuce. Obsah souběžného předmětu Speciální pedagogika pro učitele ZŠ je dále v oborové didaktice rozpracován zejména co do specifik metodiky výuky žáků se SVP v cizích jazycích (dysgrafie, dyslexie). Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie pro ZŠ je akcentována vedení studentů k rozvoji tvořivosti žáků a jejich emočního rozvoje.
Přednášky osvětlují metodické postupy výuky jednotlivých jazykových prostředků (fonetika, grafický systém, ortografie, lexika, gramatika) ve všech jejich aspektech. Definují komunikativní kompetenci. Představují teorii učebnic a analyzují učební soubory pro výuku ruského jazyka na SŠ, včetně softwaru jazykových učebnic, stanovují kritéria pro jejich výběr. Věnují se problematice interligvy, výuce ruštiny jako jazyka příbuzného češtině, transferu a interferenci v lingvodidaktice. Vymezují roli mateřského jazyka ve výuce CJ. Podrobně rozebírají plánování, průběh a hodnocení vyučovací hodiny. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře vštěpují studentům pravidla řízení a ovlivňování cizojazyčného učení. Připravují je na vlastní pedagogickou praxi rozvíjením didaktických dovedností v rámci mikrovýstupu v podobě tematicky zaměřené vyučovací jednotky a její následné (auto)evaluace. Důraz je kladen na efektivní strukturu a vyváženost vyučovací hodiny (řečové dovednosti, jazykové prostředky, sociokulturní kompetence, organizační formy výuky, činnostní vyučování, multimediální materiály atd.). Studenti porovnávají přístupy k určitému tématu v různých učebnicích ruštiny pro SŠ. Učí se vytvořit a uvést efektivní cvičení, a to i s využitím ICT prostředků. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Seznámí se s Digitálními učebními materiály (DUM) dostupnými pro výuku ruštiny na ZŠ. Představí a prodiskutují závěry z absolvované blokové výstupové pedagogické praxe. Seminář pracuje i s odkazy na virtuální hospitace. Oborová didaktika ruského jazyka pro SŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro střední školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů a využití ICT prostředků ve výuce. Obsah souběžného předmětu Speciální pedagogika pro učitele SŠ je dále v oborové didaktice rozpracován zejména co do specifik metodiky výuky žáků se SVP v cizích jazycích (dysgrafie, dyslexie). Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie pro SŠ je dále rozpracováno vedení studentů k rozvoji tvořivosti žáků a emočního rozvoje.
Předmět je primárně zaměřen na rozvíjení schopnosti porozumět cizojazyčnému uměleckému textu a rozšiřování aktivní slovní zásoby. V návaznosti na studijní předmět Literární propedeutika se předmět rovněž zaměří na aplikaci získaných teoretických poznatků z oblasti teorie a historie literatury (přiřazení textu k literárnímu směru, geneze díla, syžetové schéma, kompoziční řešení, charakteristika postav, chronotop a jiné) při samostatné interpretaci konkrétního textu, zejména z období ruské literatury 20. a 21.století. Při prezentaci textů načtených studenty v rámci domácí přípravy bude sledována nejen jazyková správnost, ale i srozumitelnost a logika výkladu.
Cílem předmětu je uvést studenty do zkoumání rozličných fenoménů ruské kultury a zároveň do metodiky projektové výuky a projektového řízení. Pod supervizí vyučujícího jsou společně se studenty na počátku řešení projektu vybrána dílčí témata pro jednotlivé skupiny (například z oblastí: ikony presovětské, sovětské a postsovětské kultury, ruská kultura a náboženství, kultura a ideologie, současná neoficiální kultura a popkultura, uctívání kulturních tradic v RF, cenzura v RF, regionální kulturní specifika, ruská muzea dříve a nyní, lidová kultura, stopy a projevy ruské kultury u nás a ve světě, ale i každodenní kultura chování, stolování, odívání, obchodu apod.). Témata se týkají také česko-ruských vztahů. Jsou určeny role v týmu a harmonogram řešení projektu. Dále probíhá výuka částečně nekontaktně (práce v terénu), částečně kontaktně při pravidelných schůzkách nad řešenými tématy. V závěru projektu jednotlivé skupiny prezentují své výstupy (formou přednášky, prezentace, exkurze, výstavy apod.) před třídou. Následně probíhá evaluace projektu. Činnost studentů je výrazně samostatná, a to skupinová (práce na projektu) i individuální. Důraz je kladen na mezipředmětové vztahy (ruský jazyk - historie, ruský jazyk - geografie, ruský jazyk - ekonomika, ruský jazyk - estetické výchovy), průřezová témata a klíčové kompetence, jak ke chápe RVP. Předmět rozvíjí schopnost týmové spolupráce, plánování, evaluace a autoevaluace, prezentační dovednosti, fundovanou práci se zdroji a schopnost komparace, jakož i komunikační dovednosti v ruském jazyce (řečové dovednosti, znalost konotativní lexiky).
Cílem kurzu je rozvinutí dovednosti všestranné analýzy textu. Kurz prohlubuje dosavadní vědomosti studentů o jazykovém systému ruštiny, upevňuje a zobecňuje jejich znalosti o lingvistických pojmech vztahujících se ke všem rovinám jazykového systému (fonetické, lexikální, morfologické, syntaktické, stylistické). Zejména je vede od izolovaného výkladu o jednotlivých jazykových jednotkách k jejich ucelené interpretaci v rámci textu a k proniknutí do hlubinné struktury textu. Na základě komplexní jazykové analýzy na úrovni textu studenti zvyšují svou gramatickou a stylistickou vnímavost, opakují lingvistickou terminologii a obohacují svou slovní zásobu. Daný způsob analýzy rozvíjí předpoklady vědeckého myšlení, fundovaného přístupu k hodnocení jazykových jevů a k hlubšímu porozumění studovanému jazyku. Všestranný rozbor textu je zvolen také jako nejefektivnější metoda systematizace odborných znalostí a jako důležitá fáze přípravy ke státní závěrečné zkoušce z ruského jazyka.

Cílem kurzu je rozvinutí dovednosti všestranné analýzy textu. Kurz prohlubuje dosavadní vědomosti studentů o jazykovém systému ruštiny, upevňuje a zobecňuje jejich znalosti o lingvistických pojmech vztahujících se ke všem rovinám jazykového systému (fonetické, lexikální, morfologické, syntaktické, stylistické). Zejména je vede od izolovaného výkladu o jednotlivých jazykových jednotkách k jejich ucelené interpretaci v rámci textu a k proniknutí do hlubinné struktury textu. Na základě komplexní jazykové analýzy na úrovni textu studenti zvyšují svou gramatickou a stylistickou vnímavost, opakují lingvistickou terminologii a obohacují svou slovní zásobu. Daný způsob analýzy rozvíjí předpoklady vědeckého myšlení, fundovaného přístupu k hodnocení jazykových jevů a k hlubšímu porozumění studovanému jazyku. Všestranný rozbor textu je zvolen také jako nejefektivnější metoda systematizace odborných znalostí a jako důležitá fáze přípravy ke státní závěrečné zkoušce z ruského jazyka.

Cílem předmětu je zorientovat studenty v rozrůznění slovanských jazyků, a to s využitím jejich dosažených souhrnných znalostí jazykového systému ruštiny v porovnání s češtinou. Přednášky představují slovanské jazyky z hlediska historicko-srovnávací jazykovědy (indoevropština, baltoslovanská jednota, praslovanština, staroslověnština jako první psaný /literární/ slovanský jazyk, další etapy ve vývoji slovanských jazyků, jednotlivé podskupiny slovanských jazyků), z hlediska strukturálně typologického i z hlediska areálové lingvistiky (slovanské jazyky v kontaktu) a kontrastivní lingvistiky. Vymezují slovanské jazyky jako jazyky národní a spisovné, z vysvětlují principy dynamiky slovanských jazyků, zabývají se etnologickými a sociologickými aspekty dnešních slovanských jazyků. Věnují se vývoji slovanství a slavistice dnes, nastiňují perspektivy slavistiky a mezinárodní slavistické aktivity. Na seminářích se studenti prostřednictvím analýzy konkrétního textového materiálu učí identifikovat jednotlivé slovanské jazyky. Prezentují medailonky význačných badatelů v oblasti slavistiky.

Cílem předmětu je získání a rozvíjení teoretických i praktických poznatků o slovní zásobě a lexikologickém systému ruského jazyka na pozadí jazyka českého. Přednášky definují lexikologii jako lingvistickou disciplínu, vymezují pojem "lexikální jednotka", věnují se sémantice slov a vztahům mezi slovy. Osvětlují základní způsoby tvoření slov a tvoření pojmenování, přejímání slov a obohacování slovní zásoby obecně, vymezují stylistickou diferenciaci slovní zásoby ruštiny. Studenti získávají přehled o aktuální vývojové tendenci ve slovní zásobě ruského jazyka (internacionalizace, postupy univerbizační atd.) a také základy lexikografie. Na seminářích analyzují texty z lexikálního hlediska a vypracovávají jazyková, řečová a komunikativní cvičení zaměřená na systém slovní zásoby ruštiny.

Cílem předmětu je získání a rozvíjení teoretických i praktických poznatků o slovní zásobě a lexikologickém systému ruského jazyka na pozadí jazyka českého. Přednášky definují lexikologii jako lingvistickou disciplínu, vymezují pojem "lexikální jednotka", věnují se sémantice slov a vztahům mezi slovy. Osvětlují základní způsoby tvoření slov a tvoření pojmenování, přejímání slov a obohacování slovní zásoby obecně, vymezují stylistickou diferenciaci slovní zásoby ruštiny. Studenti získávají přehled o aktuální vývojové tendenci ve slovní zásobě ruského jazyka (internacionalizace, postupy univerbizační atd.) a také základy lexikografie. Na seminářích analyzují texty z lexikálního hlediska a vypracovávají jazyková, řečová a komunikativní cvičení zaměřená na systém slovní zásoby ruštiny.

Kurz uvádí studenty do teoretického studia ruského jazyka, seznamuje je s ruskou lingvistickou terminologií, zařazuje ruštinu do širších slavistických a východoslovanských souvislostí a představuje vybraná témata obecné jazykovědy. Přednášky vybavují studenty základními vstupními znalostmi, které potřebují pro další studium ruštiny, a to v synchronním i diachronním pohledu (jazyk jako systém, centrum a periferie jazyka, pojetí jazykových plánů, teorie znaku, jazyk a řeč, funkce jazyka, klasifikace jazyků s aplikací na ruštinu, stratifikace jazyka, klasifikace lingvistických disciplín, pojem aplikované lingvistiky, vývoj rusistiky a čelní představitelé oboru ruští a čeští, historické etapy vývoje ruštiny, azbuky a vznik slovanského písemnictví, jazyky RF, jazyková politika RF, ruština ve světě). Na seminářích studenti aplikují užití lingvistických termínů v ruštině, pronikají do originálních odborných textů, učí se zásadám odborné práce. Vyhledávají informací v odborných časopisech. lingvistického i edukačního zaměření, jakož i na lingvistických portálech, zkoušejí různé korektorské nástroje a zorientují se v různých typech slovníků. Součástí seminářů je výuka transliterace ruské azbuky do latinky. Zvláště je dbáno a vysokou úroveň seminární práce odevzdané k zápočtu, důsledně je sledována zejména správnost jejích formálních parametrů.
Cílem předmětu je podat základní charakteristiku umělecké literatury a ukázat její specifika ve srovnání s dalšími druhy umění, seznámit se základními pojmy literární vědy v oblasti literární teorie, historie a kritiky a její metodologií a získat znalostí literárněvědné terminologie. Předmět je rovněž zaměřen na získání přehledu o hlavních vývojových tendencích ruské literatury od vzniku písemnictví do současnosti sledovaných v širších společensko-historických souvislostech.
Cílem předmětu je lexikální a metodická průprava pro výuku ruského jazyka ve specifických oblastech odborného vzdělávání v rámci středoškolských a učňovských oborů, v mimoškolním a celoživotním vzdělávání (elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, strojírenství, stavebnictví, chemie, zemědělství a lesnictví, osobní a provozní služby zdravotnické obory, umění a užité umění, gastronomie, hotelnictví, turismus, obchod). Na základě práce s dostupnými výukovými materiály, autentickými texty a odbornými slovníky si studenti výběrově osvojí vybranou odbornou slovní zásobu a základní principy efektivní didaktické transformace daného učiva pro praktickou výuku. Naučí se pracovat s adekvátními zdroji umožňujícími samostatné a operativní rozšiřování znalosti a dovedností podle potřeb vyplývajících z působení v konkrétním oboru. Předmět vychází z metodiky OCJ (LSP). Část výuky probíhá v terénu (profesní prostředí, odborné střední školy) a v jazykové laboratoři.
Cílem předmětu je představit a vysvětlit dění v současném Rusku, ukázat Rusko ve světovém kontextu a vymezit pozici ruštiny jako světového jazyka. Přednášky se zaměřují na vybrané aktuální okruhy, jako jazyková politika RF, ruština v postsovětském prostoru (rozšířeně oproti předmětu KRF/URU), RF v areálovém pohledu, mezinárodní geopolitická situace RF, současné konflikty, otázky demokratizace a stratifikace ruské společnosti, fenomén ruské emigrace, technologický rozvoj země, vzdělanost atd., a uvádějí je širších a hlubších historicko-politicko-ideových souvislostí a interdisciplinárních vztahů. Vysvětlují utváření obrazu dané země vůbec (národnostní identita, mentální mapování, imagologie). Obsah předmětu je částečně proměnlivý a odvíjí se od aktuální společenské a politické situace v RF. Předmět zakládá sociokulturní kompetenci a interkulturní komunikaci studentů. Má být zároveň přípravou a motivací k zahraniční stáži. Na seminářích studenti prezentují své referáty a pracují s autentickými zpravodajskými a publicistickými texty a texty precedentními. Provádějí kvantitativní a kvalitativní monitoring českých médií ve vztahu k Rusku a rešerše ruských zpravodajských portálů. Jsou vedeni k efektivnímu získávání a vyhodnocování informací, učí se práci se zdroji. Je poukazováno na různost interpretací jedné a téže události. Aktivity na seminářích podněcují kritické myšlení a zlepšují prezentační dovednosti studentů. Druhotně jsou procvičovány řečové dovednosti v ruštině.
Přednášky vykládají specifika ruské lidové slovesnosti (přehled žánrů ruského folklóru, charakteristika lidové pohádky, legend, bylin a drobných slovesných útvarů). Podávají přehled o staré ruské literatuře jak v chronologickém, tak v žánrovém pojetí (periodizace staré ruské literatury, církevní literatura, apokryfy a hagiografie, orátorské žánry, didaktické žánry, letopisy, vojenské "pověsti" s důrazem na Slovo o pluku Igorově, chožděnija, povídky 16. a 17. století) a vymezují zvláštnosti staroruského písemnictví (jeho roli, poetiku, vztah k autorství, k fikci, k symbolu, fenomén přejímání atd.). Vysvětlují vznik písemnictví na Rusi. Srovnávají znaky staré, klasické a moderní ruské literatury. Odhalují stopy staroruské literatury v pozdějších literárních památkách i v současné ruské umělecké literatuře. Vztahují starou ruskou literaturu k jiným druhům umění. Vedou k prohloubení znalostí o historickém vývoji Ruska do 18. století a jeho duchovní kultuře. Na seminářích studenti čtou a interpretují originální umělecké texty, analyzují doprovodný obrazový materiál a prezentují vlastní referáty. Porovnávají různé překlady staroruské literatury do češtiny.
Předmět je vstupním kurzem Didaktiky RJ pro ZŠ a zaměřuje se na obecnější otázky didaktiky cizích jazyků (DCJ). Přednášky vymezují základní kategorie a pojmy DCJ, vystihují její obsah a cíle, určují její vědní horizontální a vertikální "okolí", vztah DCJ k jiným vědám. Ukazují provázanost všech činitelů a podmínek cizojazyčného vyučování-učení. Vysvětlují lingvistické a psychologické základy výuky CJ. Pojmenovávají specifika učitele cizího jazyka, typologizují žáka zejména se zřetelem na starší školní věk, klasifikují učební strategie učení se CJ a autonomní učení. Popisují historický vývoj metod výuky CJ a současné trendy, probírají humanizaci cizojazyčného vyučování. Věnují se fenoménu mnohojazyčnosti a specifikům výuky ruštiny jako druhého cizího jazyka. Zaměřují se zejména na metodiku počáteční výuky ruského jazyka. Vedou studenty ke zvládnutí základní terminologie lingvodidaktického diskurzu jak v češtině, tak v ruštině. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře rozvíjejí praktické didaktické dovednosti studentů s pedagogickou reflexí a sebereflexí v rámci mikrovýstupů , a to pro počáteční fázi výuky ruštiny na ZŠ. Důraz je kladen na práci s učebnicemi používanými ve školní praxi a na vytváření podkladů pro multisenzorické učení s oporou o interaktivní tabuli. Studenti pracují s RVP a ŠVP. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Zakládají si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Předmět je zařazen v souběhu s předmětem Obecná didaktika pro základní školy. Studenti konfrontují a prohlubují nabyté znalosti a dovednosti z obecné didaktiky s obsahem oborové didaktiky a aplikují je ve svém aprobačním předmětu s vyústěním v mikrovýstupech (využití různých organizačních forem vyučování, organizace průběhu vyučovací hodiny, metody výuky, motivace). Oborová didaktika ruštiny představuje práci učitele v celé její komplexnosti se zdůrazněním specifik role učitele ruského jazyka na ZŠ. S oporou o výklady v obecné didaktice jsou prováděny rozbory kurikulárních dokumentů pro ruštinu jako druhý cizí jazyk. Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie A využívá předmět zejména znalosti a dovednosti týkající se osobnosti učitele, žáka a stylů učení.
Přednášky se soustředí na metodiku výuky řečových dovedností (čtení, psaní, mluvení a poslech s porozuměním) ve všech jejich aspektech (lingvistická a psychologická východiska, klasifikace, typologie jazykových, řečových a komunikativních cvičení, tradiční a aktivizační přístupy, motivace, hodnocení a testování, zpracování v učebních souborech pro výuku ruského jazyka na SŠ atd.), dále na využití překladu ve výuce RJ na SŠ a na rozvíjení textové kompetence žáků obecně. Zaměřují se na projektovou metodu výuky a její využití ve výuce CJ. Rozebírají problematiku hodnocení a testování a chybu v tradičním a moderním pojetí. Seznamují s teorií a praktickým využitím EJP a SERRJ. Věnují se průřezovým tématům a klíčovým kompetencím RVP na hodinách ruštiny, zařazení mezipředmětových vztahů a metodě CLIL Podávají přehled možnost í zapojení ICT prostředků do výuky CJ. Definují interkulturalitu a sociokulturní přístup ve výuce cizích jazyků, shrnují použití autentických (versus adaptovaných) materiálů (práce s písní, filmem a mapou ve výuce CJ). Přednášky uvádějí studenty do metodiky práce s uměleckou literaturou ve výuce cizího (ruského) jazyka na ZŠ. Je poukázáno na multifunkčnost využití literárního textu (cíl jazykový, kulturní, výchovně-vzdělávací a cíl porozumění uměleckému textu), na jeho potenciál v rozvíjení klíčových kompetencí žáků (kreativita, komunikace, hodnoty, postoje, praktická etika). Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Na seminářích studenti aplikují znalostí získané na přednáškách v aktivitách různého typu a rozsahu s důrazem na dovednost vysvětlování a názorné demonstrace. Trénují své prezentační dovednosti, zejména přednesením referátu na aktuální téma DCJ s multimediální oporou a následnou (auto)evaluací. Součástí semináře je zadání a řešení skupinového semestrálního projektu se závěrečnou veřejnou prezentací a evaluací, jehož prostřednictvím si studenti osvojují pravidla projektového řízení a metodiku projektového vyučování. Studenti nadále zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vyměňují si zkušenosti z pedagogické praxe, diskutují školní realitu, hodnotí vlastní odborný růst v průběhu studia a dávají zpětnou vaznou oborovému didaktikovi. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Při didaktickém zpracování textů umělecké literatury shrnují specifika, tendence, témata, souvislosti a význam tvůrčích osobností ruské literatury. Oborová didaktika ruského jazyka pro ZŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro střední školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů, témat, jako jsou klíčové kompetence, mezipředmětové vztahy a výukové metody s použitím ICT, a zejména hodnocení. Předmět je napojen na souběžné předmět Pedagogická psychologie pro SŠ a Reflexe a hodnocení kvality výuky, jejichž výstupy aplikuje na výuku daného aprobačbího předmětu.
Přednášky se soustředí na metodiku výuky řečových dovedností (čtení, psaní, mluvení a poslech s porozuměním) ve všech jejich aspektech (lingvistická a psychologická východiska, klasifikace, typologie jazykových, řečových a komunikativních cvičení, tradiční a aktivizační přístupy, motivace, hodnocení a testování, zpracování v učebních souborech pro výuku ruského jazyka na ZŠ atd.), dále na využití překladu ve výuce RJ a na rozvíjení textové kompetence žáků obecně. Rozebírají problematiku hodnocení a testování a chybu v tradičním a moderním pojetí. Seznamují s teorií a praktickým využitím EJP a SERRJ. Věnují se průřezovým tématům a klíčovým kompetencím RVP na hodinách ruštiny, zařazení mezipředmětových vztahů a metodě CLIL. Podávají přehled možnost í zapojení ICT prostředků do výuky CJ (internet na hodinách RJ, WebQuest, e-učebnice, flesh-books, e-learning, m-learning, interaktivní tabule, tablety). Definují interkulturalitu a sociokulturní přístup ve výuce cizích jazyků, shrnují použití autentických (versus adaptovaných) materiálů (práce s písní, filmem a mapou ve výuce CJ). Zaměřují se na projektovou metodu výuky a její využití ve výuce CJ. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Na seminářích studenti aplikují znalostí získané na přednáškách v aktivitách různého typu a rozsahu s důrazem na dovednost vysvětlování a názorné demonstrace. Trénují své prezentační dovednosti, zejména přednesením referátu na aktuální téma DCJ s multimediální oporou a následnou (auto)evaluací. Součástí semináře je zadání a řešení skupinového semestrálního projektu se závěrečnou veřejnou prezentací a evaluací, jehož prostřednictvím si studenti osvojují pravidla projektového řízení a metodiku projektového vyučování. Studenti nadále zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Oborová didaktika ruského jazyka pro ZŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro základní školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů, témat, jako jsou klíčové kompetence, mezipředmětové vztahy a výukové metody s použitím ICT. Předmět je napojen na souběžné předmět Pedagogická psychologie pro ZŠ a Reflexe a hodnocení kvality výuky, jejichž výstupy aplikuje na výuku daného aprobačbího předmětu.
Předmět je vstupním kurzem Didaktiky RJ pro SŠ a zaměřuje se na obecnější otázky didaktiky cizích jazyků (DCJ). Přednášky definují DCJ jako vědu, vymezují její základní kategorie a pojmy, vystihují její obsah a cíle, určují její vědní horizontální a vertikální "okolí", vztah DCJ k jiným vědám. Ukazují provázanost všech činitelů a podmínek cizojazyčného vyučování-učení. Vysvětlují lingvistické a psychologické základy výuky CJ. Pojmenovávají specifika učitele cizího jazyka, typologizují studenta zejména se zřetelem na kategorii středoškolských studentů, klasifikují učební strategie učení se CJ a autonomní učení. Popisují historický vývoj metod výuky CJ a současné trendy, probírají humanizaci cizojazyčného vyučování. Věnují se fenoménu mnohojazyčnosti a specifikům výuky ruštiny jako druhého cizího jazyka. Zaměřují se na metodiku výuky CJ v počáteční i pokročilejší fázi. Vedou studenty ke zvládnutí základní terminologie lingvodidaktického diskurzu jak v češtině, tak v ruštině. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře rozvíjejí praktické didaktické dovednosti studentů s pedagogickou reflexí a sebereflexí v rámci mikrovýstupů. Důraz je kladen na práci s učebnicemi používanými ve školní praxi s oporou o interaktivní tabuli. Studenti pracují s RVP a ŠVP. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Zakládají si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Předmět je zařazen v souběhu s předmětem Obecná didaktika pro střední školy. Studenti konfrontují a prohlubují nabyté znalosti a dovednosti z obecné didaktiky s obsahem oborové didaktiky a aplikují je ve svém aprobačním předmětu s vyústěním v mikrovýstupech (využití různých organizačních forem vyučování, organizace průběhu vyučovací hodiny, metody výuky, motivace). Oborová didaktika ruštiny představuje práci učitele v celé její komplexnosti se zdůrazněním specifik role učitele ruského jazyka na SŠ. S oporou o výklady v obecné didaktice jsou prováděny rozbory kurikulárních dokumentů pro ruštinu jako druhý cizí jazyk. Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie A využívá předmět zejména znalosti a dovednosti týkající se osobnosti učitele, žáka a stylů učení.