KRF

Cílem předmětu je zkvalitnění řečových i jazykových dovedností; upevnění aktivní i pasivní slovní zásoby v tématech byt a jeho zařízení, odívání, nákupy a obchodní síť, služby. Osvojení a zautomatizování základních gramatických a pravopisných jevů v mluveném i písemném projevu; rozšíření vědomostí z reálií a ruské kultury a schopnost provádět rozbor textu v rámci doporučené četby. Souběžně probíhá procvičování gramatických a pravopisných jevů v mluveném i písemném projevu (s přihlédnutím k návaznosti na probíranou látku v předmětu Morfologie RJ 2). Znalosti studentů dosahují jazykové úrovně B2.2. Semináře z reálií se zaměřují na rozvíjení znalostí z dějin a současnosti ruského umění (lidové umění a přehled vývoje a tvorby vybraných osobností v jednotlivých oblastech specifik každodenní kultury (svátky, rodinné a jiné tradice, pravidla etikety). Vývoj a etapy ruského umění jsou uváděny do širšího historicko-ideového kontextu. V řečových cvičeních studenti rozvíjejí tematickou slovní zásobu. Dále představí dílčí téma z dějin nebo současnosti ruského umění formou skupinového projektu se závěrečnou prezentací se zaměřením na interpretaci smyslu uměleckého díla a autentický estetický prožitek.

Přednášky osvětlují metodické postupy výuky jednotlivých jazykových prostředků (fonetika, grafický systém, ortografie, lexika, gramatika) ve všech jejich aspektech. Definují komunikativní kompetenci. Představují teorii učebnic a analyzují učební soubory pro výuku ruského jazyka na SŠ, včetně softwaru jazykových učebnic, stanovují kritéria pro jejich výběr. Věnují se problematice interligvy, výuce ruštiny jako jazyka příbuzného češtině, transferu a interferenci v lingvodidaktice. Vymezují roli mateřského jazyka ve výuce CJ. Podrobně rozebírají plánování, průběh a hodnocení vyučovací hodiny. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře vštěpují studentům pravidla řízení a ovlivňování cizojazyčného učení. Připravují je na vlastní pedagogickou praxi rozvíjením didaktických dovedností v rámci mikrovýstupu v podobě tematicky zaměřené vyučovací jednotky a její následné (auto)evaluace. Důraz je kladen na efektivní strukturu a vyváženost vyučovací hodiny (řečové dovednosti, jazykové prostředky, sociokulturní kompetence, organizační formy výuky, činnostní vyučování, multimediální materiály atd.). Studenti porovnávají přístupy k určitému tématu v různých učebnicích ruštiny pro SŠ. Učí se vytvořit a uvést efektivní cvičení, a to i s využitím ICT prostředků. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Seznámí se s Digitálními učebními materiály (DUM) dostupnými pro výuku ruštiny na ZŠ. Představí a prodiskutují závěry z absolvované blokové výstupové pedagogické praxe. Seminář pracuje i s odkazy na virtuální hospitace. Oborová didaktika ruského jazyka pro SŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro střední školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů a využití ICT prostředků ve výuce. Obsah souběžného předmětu Speciální pedagogika pro učitele SŠ je dále v oborové didaktice rozpracován zejména co do specifik metodiky výuky žáků se SVP v cizích jazycích (dysgrafie, dyslexie). Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie pro SŠ je dále rozpracováno vedení studentů k rozvoji tvořivosti žáků a emočního rozvoje.

Cílem předmětu je uvést studenty do zkoumání rozličných fenoménů ruské kultury a zároveň do metodiky projektové výuky a projektového řízení. Pod supervizí vyučujícího jsou společně se studenty na počátku řešení projektu vybrána dílčí témata pro jednotlivé skupiny (například z oblastí: ikony presovětské, sovětské a postsovětské kultury, ruská kultura a náboženství, kultura a ideologie, současná neoficiální kultura a popkultura, uctívání kulturních tradic v RF, cenzura v RF, regionální kulturní specifika, ruská muzea dříve a nyní, lidová kultura, stopy a projevy ruské kultury u nás a ve světě, ale i každodenní kultura chování, stolování, odívání, obchodu apod.). Témata se týkají také česko-ruských vztahů. Jsou určeny role v týmu a harmonogram řešení projektu. Dále probíhá výuka částečně nekontaktně (práce v terénu), částečně kontaktně při pravidelných schůzkách nad řešenými tématy. V závěru projektu jednotlivé skupiny prezentují své výstupy (formou přednášky, prezentace, exkurze, výstavy apod.) před třídou. Následně probíhá evaluace projektu. Činnost studentů je výrazně samostatná, a to skupinová (práce na projektu) i individuální. Důraz je kladen na mezipředmětové vztahy (ruský jazyk - historie, ruský jazyk - geografie, ruský jazyk - ekonomika, ruský jazyk - estetické výchovy), průřezová témata a klíčové kompetence, jak ke chápe RVP. Předmět rozvíjí schopnost týmové spolupráce, plánování, evaluace a autoevaluace, prezentační dovednosti, fundovanou práci se zdroji a schopnost komparace, jakož i komunikační dovednosti v ruském jazyce (řečové dovednosti, znalost konotativní lexiky).

Kurz uvádí studenty do teoretického studia ruského jazyka, seznamuje je s ruskou lingvistickou terminologií, zařazuje ruštinu do širších slavistických a východoslovanských souvislostí a představuje vybraná témata obecné jazykovědy. Přednášky vybavují studenty základními vstupními znalostmi, které potřebují pro další studium ruštiny, a to v synchronním i diachronním pohledu (jazyk jako systém, centrum a periferie jazyka, pojetí jazykových plánů, teorie znaku, jazyk a řeč, funkce jazyka, klasifikace jazyků s aplikací na ruštinu, stratifikace jazyka, klasifikace lingvistických disciplín, pojem aplikované lingvistiky, vývoj rusistiky a čelní představitelé oboru ruští a čeští, historické etapy vývoje ruštiny, azbuky a vznik slovanského písemnictví, jazyky RF, jazyková politika RF, ruština ve světě). Na seminářích studenti aplikují užití lingvistických termínů v ruštině, pronikají do originálních odborných textů, učí se zásadám odborné práce. Vyhledávají informací v odborných časopisech. lingvistického i edukačního zaměření, jakož i na lingvistických portálech, zkoušejí různé korektorské nástroje a zorientují se v různých typech slovníků. Součástí seminářů je výuka transliterace ruské azbuky do latinky. Zvláště je dbáno a vysokou úroveň seminární práce odevzdané k zápočtu, důsledně je sledována zejména správnost jejích formálních parametrů.

Cílem předmětu je lexikální a metodická průprava pro výuku ruského jazyka ve specifických oblastech odborného vzdělávání v rámci středoškolských a učňovských oborů, v mimoškolním a celoživotním vzdělávání (elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, strojírenství, stavebnictví, chemie, zemědělství a lesnictví, osobní a provozní služby zdravotnické obory, umění a užité umění, gastronomie, hotelnictví, turismus, obchod). Na základě práce s dostupnými výukovými materiály, autentickými texty a odbornými slovníky si studenti výběrově osvojí vybranou odbornou slovní zásobu a základní principy efektivní didaktické transformace daného učiva pro praktickou výuku. Naučí se pracovat s adekvátními zdroji umožňujícími samostatné a operativní rozšiřování znalosti a dovedností podle potřeb vyplývajících z působení v konkrétním oboru. Předmět vychází z metodiky OCJ (LSP). Část výuky probíhá v terénu (profesní prostředí, odborné střední školy) a v jazykové laboratoři.

Přednášky vykládají specifika ruské lidové slovesnosti (přehled žánrů ruského folklóru, charakteristika lidové pohádky, legend, bylin a drobných slovesných útvarů). Podávají přehled o staré ruské literatuře jak v chronologickém, tak v žánrovém pojetí (periodizace staré ruské literatury, církevní literatura, apokryfy a hagiografie, orátorské žánry, didaktické žánry, letopisy, vojenské "pověsti" s důrazem na Slovo o pluku Igorově, chožděnija, povídky 16. a 17. století) a vymezují zvláštnosti staroruského písemnictví (jeho roli, poetiku, vztah k autorství, k fikci, k symbolu, fenomén přejímání atd.). Vysvětlují vznik písemnictví na Rusi. Srovnávají znaky staré, klasické a moderní ruské literatury. Odhalují stopy staroruské literatury v pozdějších literárních památkách i v současné ruské umělecké literatuře. Vztahují starou ruskou literaturu k jiným druhům umění. Vedou k prohloubení znalostí o historickém vývoji Ruska do 18. století a jeho duchovní kultuře. Na seminářích studenti čtou a interpretují originální umělecké texty, analyzují doprovodný obrazový materiál a prezentují vlastní referáty. Porovnávají různé překlady staroruské literatury do češtiny.

Přednášky se soustředí na metodiku výuky řečových dovedností (čtení, psaní, mluvení a poslech s porozuměním) ve všech jejich aspektech (lingvistická a psychologická východiska, klasifikace, typologie jazykových, řečových a komunikativních cvičení, tradiční a aktivizační přístupy, motivace, hodnocení a testování, zpracování v učebních souborech pro výuku ruského jazyka na SŠ atd.), dále na využití překladu ve výuce RJ na SŠ a na rozvíjení textové kompetence žáků obecně. Zaměřují se na projektovou metodu výuky a její využití ve výuce CJ. Rozebírají problematiku hodnocení a testování a chybu v tradičním a moderním pojetí. Seznamují s teorií a praktickým využitím EJP a SERRJ. Věnují se průřezovým tématům a klíčovým kompetencím RVP na hodinách ruštiny, zařazení mezipředmětových vztahů a metodě CLIL Podávají přehled možnost í zapojení ICT prostředků do výuky CJ. Definují interkulturalitu a sociokulturní přístup ve výuce cizích jazyků, shrnují použití autentických (versus adaptovaných) materiálů (práce s písní, filmem a mapou ve výuce CJ). Přednášky uvádějí studenty do metodiky práce s uměleckou literaturou ve výuce cizího (ruského) jazyka na ZŠ. Je poukázáno na multifunkčnost využití literárního textu (cíl jazykový, kulturní, výchovně-vzdělávací a cíl porozumění uměleckému textu), na jeho potenciál v rozvíjení klíčových kompetencí žáků (kreativita, komunikace, hodnoty, postoje, praktická etika). Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Na seminářích studenti aplikují znalostí získané na přednáškách v aktivitách různého typu a rozsahu s důrazem na dovednost vysvětlování a názorné demonstrace. Trénují své prezentační dovednosti, zejména přednesením referátu na aktuální téma DCJ s multimediální oporou a následnou (auto)evaluací. Součástí semináře je zadání a řešení skupinového semestrálního projektu se závěrečnou veřejnou prezentací a evaluací, jehož prostřednictvím si studenti osvojují pravidla projektového řízení a metodiku projektového vyučování. Studenti nadále zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vyměňují si zkušenosti z pedagogické praxe, diskutují školní realitu, hodnotí vlastní odborný růst v průběhu studia a dávají zpětnou vaznou oborovému didaktikovi. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Při didaktickém zpracování textů umělecké literatury shrnují specifika, tendence, témata, souvislosti a význam tvůrčích osobností ruské literatury. Oborová didaktika ruského jazyka pro ZŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro střední školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů, témat, jako jsou klíčové kompetence, mezipředmětové vztahy a výukové metody s použitím ICT, a zejména hodnocení. Předmět je napojen na souběžné předmět Pedagogická psychologie pro SŠ a Reflexe a hodnocení kvality výuky, jejichž výstupy aplikuje na výuku daného aprobačbího předmětu.