Orientovat se v základní problematice tvorby v architektuře a designu, a pochopit místo těchto oblastí tvorby ve vizuální kultuře. V této souvislosti studující získá poznatky potřebné k analýze vizuálních účinků architektury a designu na jejich uživatele. Na základě analýzy kazuistik vizuální zkušenosti poskytnout studujícím inspiraci a nástroje k takovému poučenému interpretování současné architektury a designu v kontextu vizuální kultury, které zakládá jejich profesní kompetence ve výtvarné edukaci.

Časově rozsáhlý tematický celek zahrnující pravěk, starověk a středověk je - vzhledem k požadavkům na specifické potřeby studentů výtvarné výchovy - postaven na vývojových souvislostech a proměnách. Cílem je získat odborné znalosti a schopnosti interpretovat, aplikovat ve výtvarné výchově informace o pravěku, kde je kladen důraz především na změny funkce výtvarného projevu od sociální funkce jeskynních maleb paleolitu přes proces proměn od rodových společenství ke kmenům v mezolitu až k přechodu od lovu k zemědělství a pastevectví v neolitu atd. Koncepce interpretace umění starověku vychází z konfrontace orientálních despocií (např. Egypta) a demokratického procesu od antického Řecka k republikánskému a císařskému Římu. Největší pozornost je věnována středověku jako procesu geneze specifické evropské civilizace a kultury, jehož dovršením je slohové období gotiky a její myšlenkové a slohové proudy. Logickým závěrem tematického celku, ve kterém mají studenti získat a aktivně pracovat se znalostmi a dovednostmi interpretace, je internacionální styl jako východisko nizozemského realismu 15. století a rané italské renesance.

Tematický celek kurzu je spojen s uměním novověku od renesance, manýrismu a nizozemského realismu přes baroko a rokoko ke klasicismu, romantismu a realismu. V procesu přechodu od lineárního pojetí dějin ke koherentnímu principu vzájemných souvislostí napříč slohovými obdobími budou v koncepci předmětu posílena ? ve srovnání s HUPR1 ? průřezová témata, např. vztah rané italské renesance a nizozemského realismu 15. století jako interpretačního problému. Cílem je získat znalosti a dovednosti interpretovat a aktivně ve výtvarné výchově pracovat s poznatky takto pojatých dějin umění. Koncepce slohového období baroka, která místo tradičního teritoriálního pojetí podle jednotlivých zemí je zaměřená na slohové proudy ? barokní realismus, radikální baroko a barokní klasicismus ? a jejich vztah k myšlenkovým proudům doby (reformace, protireformace, karteziánský racionalismus) umožní studentům porozumět vnitřní struktuře děl a zacházet s nimi tvůrčím způsobem ve výtvarné výchově. Namísto izolace výtvarných druhů ? architektury, sochařství a malířství ? bude kladen důraz na baroko jako jednotný stylový projev (Gesammkunstwerk) a konfrontaci klasicismu a romantismu jako procesu od objektivního řádu k subjektivnímu prožitku. Závěrečným průřezovým tématem je vztah realismu 19. století a impresionismu jako přechod od porenesančního výtvarného řádu k ?prenatální? fázi moderního umění.

Uvést studenty do problematiky interpretace díla jako základního předpokladu práce s uměleckým dílem v hodinách výtvarné a audiovizuální výchovy. Seznámit se se základy metodologie teorie a dějin umění. Porovnat vybrané interpretační modely vizuálního a audiovizuálního vnímání jako strukturovaný proces intepretace díla s důrazem na komunikaci. Objasnit specifické aspekty moderního a současného umění včetně netradičních výrazových prostředků a technik. Poskytnout inspiraci a nástroje k poučenému interpretování současné vizuální a audiovizuální kultury, která je stále více založena na obrazové a mediální komunikaci. Posílit kompetence studentů v oblasti vědomého zacházení s obrazy a médii.

Postihnout interdisciplinární vztahy výtvarného umění a hudby a jejich uplatnění ve výuce výtvarné a audiovizuální výchovy na všech typech škol. Osvojit si metodu komparační (srovnávací) analýzy uplatňované na konkrétních výtvarných a hudebních dílech. Využívat interdisciplinární vztahy, které nabízejí komplexnější pohled na umění jako výpověď doby z hlediska odborného a využití ve výuce. Aplikovat netradiční techniky a multimediální tendence.
Vybavit studenta náhledem na úlohu umění a uměleckých aktivit ve všeobecném vzdělávání a v kultivaci populace, zejména v kontextu multidisciplinárního přístupu. V této souvislosti jej také vybavit souborem interdisciplinárně funkčních pojmů, Získat znalosti základních teorií, které vysvětlují a ovlivňují umění a výchovu. Postihnout interdisciplinární vztahy výtvarného umění a hudby od raného středověku do konce 19. století a jejich uplatnění ve výuce výtvarné a audiovizuální výchovy na všech typech škol. Zvládnout metodu komparační analýzy uplatňované na konkrétních výtvarných a hudebních dílech. Uplatnit konkrétní obrazové ukázky v přímém spojení s hudebními ukázkami.
Postihnout interdisciplinární vztahy výtvarného umění a hudby a jejich uplatnění ve výuce výtvarné a audiovizuální výchovy na všech typech škol. Osvojit si metodu komparační (srovnávací) analýzy uplatňované na konkrétních výtvarných a hudebních dílech. Využívat interdisciplinární vztahy, které nabízejí komplexnější pohled na umění jako výpověď doby z hlediska odborného a využití ve výuce. Aplikovat netradiční techniky a multimediální tendence.
Vybavit studenta náhledem na úlohu umění a uměleckých aktivit ve všeobecném vzdělávání a v kultivaci populace, zejména v kontextu multidisciplinárního přístupu. V této souvislosti jej také vybavit souborem interdisciplinárně funkčních pojmů, Získat znalosti základních teorií, které vysvětlují a ovlivňují umění a výchovu. Postihnout interdisciplinární vztahy výtvarného umění a hudby od raného středověku do konce 19. století a jejich uplatnění ve výuce výtvarné a audiovizuální výchovy na všech typech škol. Zvládnout metodu komparační analýzy uplatňované na konkrétních výtvarných a hudebních dílech. Uplatnit konkrétní obrazové ukázky v přímém spojení s hudebními ukázkami.

V předmětu budou studenti vybaveni kompetencemi k tvorbě vzdělávacích programů (školních a třídních) a k jejich poučené kritické reflexi a evaluaci s ohledem na širší souvislosti vývoje oboru.

Cílem předmětu je seznámit studentky a studenty s výtvarnou tvorbou, která užívá jako hlavní výrazové prostředky tvar, objem, světlo, prostor, materiál a čas. Na základě podnětů umění 2. pol. 20. stol. a umění 21. století prakticky ověřují nejrůznější výtvarné techniky a výrazové prostředky, které lze uplatňovat ve výtvarné výchově s žáky prvního stupně ZŠ. Ve prospěch výtvarného úkolu kombinují výrazové prostředky i teoretické poznatky z různých oblastí umělecké a společenské kultury. Studující vyhledávají a prezentují soudobé projevy vizuální kultury a hodnotí potenciál současných uměleckých tendencí (umění akce, performance, happening, instalace, land-art, videoart) pro koncepci a realizaci výtvarných činností na 1. stupni ZŠ.
Cílem předmětu je naučit studenta chápat grafický design ve vztahu k akcidenčním tiskovinám. Vysvětlit plošné a prostorové vztahy; výtvarné, informační a technologické působení na realizovaný úkol; historické souvislosti. Vybavit studenta kompetencemi pro ovládání digitálních technologií. Naučit studenta zvolit odpovídající grafický design a technologie při volbě výrazových prostředků.

Reflektovat, interpretovat, rozvíjet umělecké obsahy a didakticky je transformovat v prostředí školním i mimoškolním. Na pomezí umění a pedagogiky rozvinout v rámci profesní přípravy kompetence budoucího učitele ve smyslu vědomého zacházení s uměleckými obsahy a jejich reflexí v širších kulturních a společenských souvislostech, v kontextech umění, vizuálních studií i pedagogiky umění.

Uvést studenta do problematiky filmové a audiovizuální tvorby jak v kontextu analýzy a recepce filmu a audiovizuálních děl, tak ve spojení se současnou autorskou filmovou tvorbou a videotvorbou. Cílem je naučit studenta porozumění principům tvorby jak narativních žánrů, tak také videoumění a experimentálnímu filmu. Rozvíjet schopnosti analyzovat, hodnotit a tvořit formy previzualizace audiovizuálních děl, vystavění příběhu, koncipování dramatické stavby a experimentálního konceptu audiovizuálního díla, včetně specifik umělecké tvorby. Seznámit s vlivem současných technologií na audiovizuální tvorbu, včetně nabídky softwarových aplikací na školní tvorbu a její možnosti.
Uvést studenta do problematiky filmové a audiovizuální tvorby jak v kontextu analýzy a recepce filmu a audiovizuálních děl, tak ve spojení se současnou autorskou filmovou tvorbou a videotvorbou. Cílem je naučit studenta porozumění principům tvorby jak narativních žánrů, tak také videoumění a experimentálnímu filmu. Budou rozvíjeny schopnosti analyzovat, hodnotit a tvořit formy previzualizace audiovizuálních děl, vystavění příběhu, koncipování dramatické stavby a experimentálního konceptu audiovizuálního díla, včetně specifik umělecké tvorby.
Seznámit studenty s metodikou současného pojetí výtvarné a audiovizuální výchovy. Představit možnosti rozvíjení vizuální gramotnosti na základě zprostředkování výtvarného umění a dalších projevů vizuální kultury. Objasnit problematiku didaktické rekonstrukce obsahů vizuální kultury a specifik edukačního procesu v prostředí školním i mimoškolním. Představit současné možnosti zprostředkování umění nejen ve škole, ale také v galeriích, muzeích, či využít potenciál výtvarné výchovy pro práci v domovech seniorů či na dětském oddělení nemocnic. Rozvíjet porozumění základním oborově-didaktickým kategoriím a pojmům: vzdělávacímu obsahu, vzdělávacím cílům, prostředkům, metodám, technikám apod., a to v souladu s rámcovými vzdělávacími programy ČR. Objasnit spektrum audiovizuálních výrazových prostředků uplatnitelných v edukaci pro různé věkové kategorie. Prokázat kompetence v oblasti přípravy edukačních výtvarných a audiovizuálních činností či úloh pro různé cílové skupiny a specifické prostředí. Rozvíjet schopnosti reflexe edukačního procesu s cílem zvyšování kvality vzdělávání. Rozvíjet schopnost plánovat výuku se zaměřením na získávání digitálních kompetencí.
Představit edukační potenciál výtvarných aktivit pro vzdělávání dětí i dospělých se speciálními vzdělávacími potřebami. Objasnit význam rozvoje sociálních a komunikačních dovedností pro život v inkluzivní společnosti. Představit možnosti, jak přispět k inkluzi ve společnosti skrze realizaci výtvarných aktivit v různých školských i mimoškolních zařízeních (např. nízkoprahová zařízení, dětské domovy, domovy pro seniory, dětská oddělení nemocnic). Seznámit studenty se základními pojmy a mezioborovými souvislostmi vztahujícími se k problematice sociokulturní ex/inkluze ve škole i mimo ni. Zasadit sociokulturní, filozofické, psychologické i uměnovědné poznatky v oblasti inkluze a do kontextu pedagogického. Rozvinout u studujících dovednosti zohledňovat speciální vzdělávací potřeby různých cílových skupin dětí i dospělých při plánování výtvarných činností.
Osvojit si znalosti a dovednosti galerijní a muzejní pedagogiky. Získat kompetence pro přípravu a realizaci aktivizujících přístupů k uměleckým dílům ve výstavních síních galerií a muzeí, které jsou založeny na pedagogickém konstruktivismu a zážitkové pedagogice. Teoreticky a prakticky se obeznámit s problematikou přípravy, realizace a reflexe galerijních či muzejních animací.
Cílem předmětu je zprostředkovat studujícím profesní kompetenci učitelky/učitele transformovat dané učivo RVP do vhodného výtvarného úkolu, při jehož zpracovávání žák rozvíjí vlastní fantazii, kreativitu, vizuální kompetenci, klíčové žákovské kompetence a plní očekávané výstupy. Studující trénují tzv. "fluidní myšlení", tedy schopnost otevřeného přemýšlení o světě, společnosti, vizuální kultuře, cílech vzdělávání a výtvarných úkolech. Z oblasti teoretických poznatků se dozvídají a učí užívat základní didaktické kategorie, charakterizovat vývoj dětského výtvarného projevu, charakterizovat a popsat didaktické funkce výtvarných činností v procesu výtvarné výchovy dětí předškolního a mladšího školního věku, koncepce, obsah a proces výtvarné výchovy.
Nabýt, rozvíjet a prokázat odborné znalosti, porozumění, odborné způsobilosti a obecné způsobilosti pro přípravu, realizaci a hodnotící reflexi výuky ve výtvarné a audiovizuální výchově se zaměřením na problematiku SŠ. Porozumět obecně didaktickým a oborově specifickým aspektům metodiky výuky a realizace kurikula ve výtvarné a audiovizuální výchově. Získat znalosti a základní dovednosti pro kurikulární výzkum a jeho využití pro zvyšování kvality výuky ve výtvarné a audiovizuální výchově. Seznámit se s problematikou vizuální gramotnosti v mezinárodním kontextu. Prohloubit kompetence k didaktické transformaci obsahů vizuální kultury (výtvarné umění, audiovize). Prokázat kompetence v oblasti přípravy kreativních výtvarných a audiovizuálních učebních úloh pro žáky SŠ. Rozvíjet schopnost plánovat výuku se zaměřením na získávání digitálních kompetencí.
Interpretovat odborné informace ze zahraničí v rámci mezinárodního kontextu oboru a na základě postupů srovnávací výtvarné pedagogiky. Představit rámec a přístupy soudobé srovnávací výtvarné pedagogiky, stejně jako některé zahraniční přístupy a koncepce výtvarné výchovy. Věnovat zvláštní pozornost současným evropským cílům vzdělávání ve smyslu vizuální gramotnosti a srovnání českého oborového vzdělávání se zahraničím. Diskutovat přínos využití postupů srovnávací výtvarné pedagogiky v rámci kvalifikační práce. Získat adekvátní profesní kompetence učitelů výtvarné výchovy SŠ ve vztahu k soudobým oborovým cílům a obsahům, definovaným v RVP ZV a G a ve vztahu k požadavkům na profesi výtvarného pedagoga v mezinárodním kontextu. Předmětem zájmu se stává diskurz výtvarné pedagogiky ve vztahu k interkulturnímu vzdělávání, transkulturním a osobnostním přístupům ve vzdělávání i vizuální kultuře v době globalizovaných médií.