Cílem kurzu je představit studentům teorie a empirický výzkum sociálních nerovností, sociálních struktur a sociální mobility, jak je praktikován soudobou sociologií. Kurz se bude zejména zaměřovat na otázky srovnávacích výzkumů a transformací sociálních nerovností v moderních západních společnostech. Budeme studovat obecné otázky definice statusu a tříd, otázky mezi- a vnitrogenerační zaměstnanecké mobility, nerovností v přístupu ke vzdělání, rodiny a výběrového párování. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostudium bude věnováno průběžnému podrobnému čtení vybraných položek studijní literatury v plném rozsahu. Na počátku semestru bude určen rozvrh čtení na každý týden. Přečtené texty budou předmětem diskuse v seminářích. U vybraných položek literatury budou jednotliví studenti zpracovávat konspekty, které budou ještě před začátkem příslušného semináře poskytovat ostatním studentům. Obvyklý rozsah konspektu, který bude shrnovat hlavní téma (témata) textu, případně použité metody a hlavní zjištění/závěry textu, bude 2-4 NS. Autor konspektu bude připraven zpracovaný text představit v semináři v krátkém referátu a případně uplatnit získané poznatky v seminární diskusi. Rozvrh zpracovávání konspektů bude určen na počátku semestru. V závislosti na počtu studentů v kurzu lze očekávat, že každý studnet bude zpracovávat jeden až dva konspekty za semestr.

Kurz seznamuje studenty se základními metodami výzkumu v sociologii a zejména se věnuje metodám kvantitativním. Kurz provází studenty všemi fázemi sociologického výzkumu počínaje výběrem výzkumné otázky, formulováním hypotéz, volbou uspořádání výzkumu, operacionalizací proměnných a získáním výběrového vzorku populace, přes metody sběru dat až po jejich vyhodnocení. V oblasti sběru dat se kurz zaměřuje zejména na konstrukci dotazníku, správnou formulaci a volbu formátu otázek. Kurz rovněž prezentuje základní dotazovací metody - osobní rozhovor, telefonické dotazování, poštovní dotazník, dotazník administrovaný ve skupině, metody elektronického dotazování (email, internet) a metody dotazování s pomocí počítače. V přednáškách je studentům předložen základní přehled současného vědění v dané oblasti a toto vědění poté studenti procvičují v seminářích při práci na vlastních projektech. Kurz předpokládá u studentů schopnost číst anglicky.

Kurz navazuje na kurz Sociologie 1 a dále rozvíjí znalosti studentů v oblasti sociologie. Cílem tohoto kurzu je seznámit studenty se základními klíčovými pojmy a koncepty sociologie. Zaměřuje se především na jednotlivé instituce společnosti (rodina, vzdělání, byrokracie apod.) a na klíčová odvětví současné sociologie např. sociologii rodiny, sociologii deviace, sociologii médií, sociologii náboženství. Součástí kurzu je četba sociologických textů, které jsou diskutovány v seminářích.
Teoretické myšlení je v sociologii již od počátku formováno názory, které jsou založeny na mnohdy diametrálně odlišných východiscích. Důsledkem toho je, že se v jeho rámci opakovaně reprodukují určitá teoretická dilemata, která není schopna zcela překonat ani soudobá sociologie. Kurz si klade za cíl sledovat tato dilemata napříč časem a jednotnými směry sociologického myšlení. Diskutováni budou klíčoví představitelé teoretické sociologie minulosti i současnosti (Comte, Spencer, Marx, Weber, Durkheim, Lundberg, Parsons, Merton, Coser, Dahrendorf, Homans, Coleman, Schütz, Garfinkel, Berger, Luckmann, Goffman, Collins, Foucault, Luhmann, Habermas, Bourdieu, Giddens, Beck aj.). Kurz se bude soustřeďovat zejména na tyto tématické okruhy: vztah mezi sociální teorií a sociální praxí, spor nominalismu a realismu, sporu o hodnotící soudy, vztahu mezi sociální statikou a dynamikou, sporu mezi konsenzem a konfliktem, dilematu metodologického individualismu a holismu, vztahu mikro a makro, evolucionismu a anti-evolucionismu.
Cílem kurzu je seznámit studenty s počátky sociologického myšlení a jeho dnešním dědictvím. Kurz se soustřeďuje na protosociologické myšlení, na vznik sociologie jako samostatné vědní disciplíny (A. Comte) a zejména na klasiky sociologické teorie Karla Marxe, Maxe Webera. Kurz rovněž mapuje sociální, intelektuální, politické a kulturní vlivy, které stály u zrodu sociologie.
Záměrem kurzu je prezentovat a systematizovat soubor poznávacích a metodologických postupů, jenž jsou aplikovány v sociologii. Cílem kurzu je poskytnout studentům základní orientaci v problematice, seznámit je se základními sociologickými paradigmaty, s ústředními představiteli každého proudu a jeho historickým vývojem a pomoci jim s volbou jejich vlastního výzkumného přístupu s ohledem na substantivní otázky, kterým se chtějí věnovat. Kurz rovněž shrnuje příspěvek otců zakladatelů k metodologii sociologie, např. Weberovu nehodnotící sociologii, Durkheimův sociologický redukcionismus a další. Jádrem kurzu je, aby si studenti prakticky osvojili zamlčené předpoklady spojené s tvorbou dotazníků či rozhovorů (polostrukturované a strukturované.)

Cílem kurzu je uvést studenty do jedné z kvantitativních metod, (a) nácvik a příprava dotazníkového šetření metody jako základní sociologické techniky, prostřednictvím které lze zaznamenat, analyzovat a intepretovat individuální životní zkušenost nebo za (b) osvojení si metody focus groups, která slouží k lepšímu porozumění jak lidé smýšlejí o problémech, hodnotách, idejích, produktech nebo službách.

Cílem výuky je seznámit studenty a studentky s hlavními sociologickými teoriemi, kategoriemi, pojmy a procesy tak, aby získali nástroje k pochopení základních i specifických společenských procesů a jevů. V rámci kurzu je představena problematika sociálních interakcí, komunikace, sociálních skupin a procesů v nich probíhajících, sociálních norem a kontroly, problematika sociálních nerovností a další témata, která umožní studujícím získat porozumění pro procesy a kontext konkrétních situací.
Předmět poskytuje vědomosti ze základů sociologie. Naučí studenta chápat složitost socializace člověka, poukazuje na problémy socializace a vlivu společenského prosředí na utváření osobnosti, na zákonitosti vývoje a problematiku zdraví a nemoci ze sociologického hlediska. Seznamuje studenty z výsledky sociologických výzkumů.
- syntetizuje a dále rozvíjí metodologické znalosti studentů a to zejména v oblasti výzkumu kauzálních vztahů v sociologii. - postuluje obecná kritéria interní validity, tj. validity výpovědí o příčinných vztazích mezi proměnnými. - rozebírá a hodnotí různá v sociologii používaná uspořádání výzkumu právě s ohledem na specifikaci a falzifikaci kauzálních hypotéz. - rozebírá experimentální designy - rozebírá designy experimentu podobné (kvazi-experiment, přirozený experiment) - ukazuje, do jaké míry může experiment sloužit jako metodologický "zlatý standard" pro sociální vědy - zhodnotí metody ne-experimentálního kvantitativního výzkumu (jednorázová šetření, opakovaná průřezová šetření, panelová šetření, kohortní analýza, víceúrovňová analýza dat, analýza malých vzorků záměrných výběrů (response-based sampling) - popíše výzkumné metody ne-kvantitativní pokud jsou tyto vhodné pro studium příčinných vztahů, nebo mohou být vhodným doplňkem kvantitativních metod - zhodnotí metody a postupy srovnávacího sociologického výzkumu - zhodnotí etické otázky sociologického výzkumu Jednotlivé metodologické postupy jsou ilustrovány na materiálu z nejvýznamnějších klasických i soudobých studií a to zejména těch, které se trvale zapsaly do dějin disciplíny jako inovativní, průlomové, ustavily nový standard metodologické kvality, nebo jsou "jen" elegantní, přesvědčivou a napodobení hodnou podobou empirické sociologie. Soudobé studie jsou pak vybírány s ohledem na zmapování celého spektra dnes používaných postupů z posledních několika málo ročníků nejvýznamnějších odborných časopisů.
Tento předmět přiblíží studujícím přístupy, možnosti a limity sociální práce z hlediska situací, kdy se jedinci setkávají s procesy a mechanismy výkonu spravedlnosti. Jedná se o následné situace : 1) lidé poskytující komerční sexuální služby; 2) komerčně zneužíváné osoby; 3) obchodované osoby; 4) oběti domácího násilí; 5) oběti trestné činnosti; 6) násilné osoby. V kontextu každé vymezené situace bude nejprve představena terminologie a existující klasifikace. Dále bude prostor věnován historii sociální práce s jedinci v těchto situacích. Důraz bude ale kladen na současné přístupy a možnosti sociální práce s jedinci v těchto situacích a vliv standardu sociálních služeb. V neposlední řadě bude prostor věnován etickým dilematům a problémům. Součástí tohoto předmětu bude také představení úkonů probace a mediace.
Cílem kurzu je seznámit studenty s pokročilejšími kvantitativními metodami zpracování společenských dat. Kurz úzce navazuje na kurz "Kvantitativní sociologie 1" a dále rozvíjí analytické dovednosti studentů v oblasti metod, které se v sociologických výzkumech běžně používají. Kurz ukazuje jak obecné zásady, tak konkrétní aplikace na reálných datech společenských výzkumů. Pozornost je věnována "čtení" výsledků z publikovaných publikací a schopnosti předat publiku své vlastní výsledky ve formě prezentace a psaného textu podle formálních kritérií používaných v impaktovaných publikacích.
Kurz učí studenty základům zpracování kvantitativní informace v sociálních vědách, tj. popisné statistice a statistickému usuzování. Přednášky jsou uvedeny motivačním problémem ze sociologické literaury, na jehož základě se odvozuje technická stránka analýzy. Nejsou vyžadovány obsáhlé matematické znalosti. Důraz není kladen na odvození rovnic, ale na pochopení principu analýzy. Ve cvičení se poznatky prakticky aplikují na počítači v prostředí MS Excel.
Cílem kurzu je zprostředkovat na základě řízené četby a samostudia základní ideje moderny, od nichž se odvíjí modernizační procesy a jejich následné reflexe, jež ústí v teoretické interpretace daného procesu. Nedílnou součástí je i reflexe této reflexe. To proto, že historické vědomí modernity se všemi svými očekáváními a důsledky je specifickým očekáváním a výkladem konkrétního typu společnosti. Jedním z konstitutivních a zároveň průvodních znaků očekávané moderny byl nástup sekularizované společnosti. Modernizační teorie lze proto analyzovat jako charakteristické úsilí určité epochy, která chtěla přetvořit rozpadající se řád tradičních společností a vytvořit nový. Výsledkem však je pluralita modernit a s tím souvisejících nezamýšlených důsledků. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostatná práce je primárně věnována zpracovávání vlastních obsáhlejších seminárních prací studentů. Průběh zpracovávání a psaní prací studenti průběžně konzultují s vyučujícím a pokrok prezentují v občasných skupinových kolokvicích, kde jejich práci oponuje nejen vyučující, ale i ostatní studenti. Práce jsou obvykle rešeršemi existující literatury k vybranému tématu, případně přehledem a kritickým rozborem metod, které byly v minulosti při výzkumnu zvoleného fenoménu použity. Při volbě tématu se studenti mohou inspirovat vybranými položkami ze seznamu doporučené literatury. Zpracované písemné práce se mohou stát základem publikovatelného textu, nebo budoucí diplomové práce studentů.

Cílem kurzu je představit a popsat modernizační proces(y) a jejich reflexi v teoretickém myšlení. Jedním z konstitutivních a zároveň průvodních znaků moderny byl nástup sekularizované společnosti. Sekularizace a antisekularizační tendence jsou nedílnou součástí kurzu. Modernizační teorie lze analyzovat jako charakteristické úsilí určité epochy, která chtěla přetvořit rozpadající se řád tradičních společností a vytvořit nový. Výsledkem však je pluralita modernit a s tím souvisejících nezamýšlených důsledků. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostudium bude věnováno průběžnému podrobnému čtení povinné studijní literatury v plném rozsahu. Na počátku semestru bude určen rozvrh čtení na každý týden. Přečtené texty budou předmětem diskuse v seminářích. U zvolených položek doporučené literatury budou vybraní studenti zpracovávat konspekty, které budou ještě před začátkem příslušného semináře poskytovat ostatním studentům. Obvyklý rozsah konspektu, který bude shrnovat hlavní téma (témata) textu, případně použité metody a hlavní zjištění/závěry textu, bude 2-4 NS. Autor konspektu bude připraven zpracovaný text představit v semináři v krátkém referátu a případně uplatnit získané poznatky v seminární diskusi. Rozvrh zpracovávání konspektů bude určen na počátku semestru. V závislosti na počtu studentů v kurzu lze očekávat, že každý studnet bude zpracovávat jeden až dva konspekty za semestr.

Kurz se skládá s přednášek a cvičení. Seznamuje studenty a studentky s vybranými sociologickými přístupy ke vztahu mezi přírodou, životním prostředím a společností. Cílem předmětu je, za pomocí sociologických konceptů a teorií, rozvíjet schopnost kritického náhledu na současnou environmentální debatu a analýzy aktuálních témat environmentální debaty. Cílem předmětu je seznámit studenta s nejvýznamnějšími koncepty environmentální sociologie, které ovlivňují současné debaty o vztahu společnosti k životnímu prostředí a přírodě, zdůraznit roli sociologie jakožto kritické reflexe společenské a politické situace. Umožnit studentovi z dnešního pohledu kriticky zhodnotit význam různých environmentálně sociologických koncepcí pro rozvoj současného umění.
Kurz se skládá s přednášek a cvičení. Seznamuje studenty a studentky s vybranými sociologickými přístupy ke vztahu mezi přírodou, životním prostředím a společností. Cílem předmětu je, za pomocí sociologických konceptů a teorií, rozvíjet schopnost kritického náhledu na současnou environmentální debatu a analýzy aktuálních témat environmentální debaty. Cílem předmětu je seznámit studenta s nejvýznamnějšími koncepty environmentální sociologie, které ovlivňují současné debaty o vztahu společnosti k životnímu prostředí a přírodě, zdůraznit roli sociologie jakožto kritické reflexe společenské a politické situace. Umožnit studentovi z dnešního pohledu kriticky zhodnotit význam různých environmentálně sociologických koncepcí pro rozvoj současného umění.
Cílem kurzu je představit studentům oblast penitenciární sociologie, která není v kontextu české sociologie příliš reflektována. Vězeňský svět představuje část společenského prostoru, který je od většinové společnosti oddělen vysokými zdmi a mřížemi. Přesto se však jedná o jednu z klíčových oblastí života společnosti, která dlouhodobě přitahuje pozornost nejen sociálních vědců. Ruku v ruce se sociální a fyzickou izolovaností vězeňského prostředí jde řada mýtů a stereotypů, které se k životu za mřížemi váží. Jedním z důležitých úkolů penitenciární sociologie je tyto stereotypy vyvracet a poodkrývat roušku tajemna, která vězeňský svět halí. Studenti se během kurzu seznámí s historií vývoje oboru penitenciární sociologie, s hlavním teoretickými díly a metodologickými postupy. Pozornost bude vztažena také k oblasti českého vězeňství, jeho historii, aktuálním tématům a k výzkumům českého vězeňství v rámci české penitenciární sociologie. Kurz je určen především pro zahraniční studující a je vyučován v anglickém jazyce.
Kurz: - syntetizuje a dále rozvíjí doposud intuitivně získané znalosti studentů ohledně vnitřního členění sociálních věd. - seznamuje studenty s pozicí sociologie mezi příbuznými disciplínami: formální demografie, sociální demografie, politická sociologie, politologie, sociální a kulturní antropologie, historie, filozofie, lingvistika. - učí konceptualizovat klíčové pojmy a metody aplikované v sociologii. - učí, rozebírá a hodnotí různé formi textů, které jsou ve ědeckém diskurzu využívány:zprávy, rešerše, recenze, anotace, eseje, výzkumné zprávy, trend reports a další. - ukazuje, do jaké míry může sociologie narážet na obtíže při aplikaci v praxi. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostudium bude věnováno průběžnému podrobnému čtení povinné studijní literatury v plném rozsahu.
Cílem předmětu je pomoci studujícím reflektovat význam sociálně-filozofického základu pro sociální práci. Studující pomocí diskusí a práce s literaturou pochopí souvislosti mezi sociologií, filosofií, etikou a antropologií a principy a fungováním sociální práce a naučí se využívat poznatky těchto oborů pro svou práci.