KSS

Cílem kurzu je představit teoretické a metodologické přístupy ke studiu komunit. Komunita představuje ústřední témat v sociologických úvahách o povaze a podobách transformace od tradičních v moderní společnosti (Tönnies, Durkheim). Jsou to zejména empirické výzkumy druhé poloviny 20. století a začátku nového tisíciletí, které sociologii přivedou k zjištění, že komunita jako svébytný prvek pro zachování některých společenských forem soudržnosti a solidarity s přechodem k moderním společnostem nezanikly, naopak představují regulativní ideu, k níž se pozdněmoderní společnosti stále upínají. V rámci kurzu budou představeny nejen kontextuální proměny situace a role pojmu komunita, ale důraz je kladen na seznámení s empirickými studiemi a jejich přínos jak pro metodologická zkoumání tak pro konceptualizaci sociálněvědních teorií.

Cílem kurzu je seznámit studenty s koncepcí sociálních služeb v České republice a evropských zemích z legislativní perspektivy. Studenti si osvojí základní diferenciaci cílových skupin profese sociální práce a odpovídajících sociálních služeb. Předmět klade důraz na porozumění standardům kvality sociálních služeb a plánování v sociálních službách, včetně hodnocení kvality a evaulaci sociálních programů.

Kurz vede studenty k aktivnímu zvládnutí principů kvantitativní sociologie a analýzy kvantitativních dat na příkladech konkrétních sociologických analýz. Hlavní částí kurzu je samostatná práce studentů s vlastními nebo poskytnutými sociologickými a demografickými daty, která nahrazuje část týdenní hodinové dotace kurzu. Analýzy jsou zpracovávány do krátkých písemných prací, které jsou diskutovány a prezentovány během kolektivních a individuálních konzultací. Předkládané analýzy mají podobu mini-publikací a mají jejich základní náležitosti: specifikaci výzkumné otázky, hypotézy, krátké teoretické zdůvodnění, prezentaci dat a jejich analytického zpracování, shrnutí. K analýzám je využíván program STATA, v němž studenti řeší zadávané domácí úkoly. Od studentů se očekává základní znalost práce s tímto (anebo podobným) softwarem již na počátku semestru. Data pro práci studenti buď obdrží s příslušným výkladem od vyučujícího, nebo je mohou získat ze sociologického datového archivu při SoÚ AV ČR (archiv.soc.cas.cz). Kurz běží paralelně s kurzem "Kvantitativní sociologie 1". Předmět je vyučován v anglickém jazyce.

Kurz: - syntetizuje a dále rozvíjí znalosti studentů o stěžejních oblastech, jimž věnuje pozornost sociologie. - učí konceptualizovat obecné pojmosloví užívané v sociologii: společnost, status, třída, kultura, jedinec, aktér, každodennost atd. - rozebírá a hodnotí různé teoretické a metodologické přístupy, které sociologie aplikuje. - ukazuje, do jaké míry mohou jednotlivé koncepty či metodologické postupy selhávat při aplikaci a jaké jsou hlavní námitky kladené proti nim. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostudium bude věnováno průběžnému podrobnému čtení povinné studijní literatury v plném rozsahu.

Kurz předkládá studentům základní teorie a empirické poznatky soudobé systematické sociologie. Jde o první semestr dvousemestrálního kurzu. První semestr se zaměřuje zejména na objasnění sociologické perspektivy na studium společnosti a společenské interakce a na některé obecné základní sociologické pojmy. V druhém semestru tohoto úvodu je potom kladen větší důraz na seznámení s oborovými sociologiemi. Část hodinové dotace semináře může být nahrazena řízeným samostudiem studentů. Po tomto úvodu do sociologie jsou studenti připraveni absolvovat další, specifičtěji zaměřené sociologické kurzy.

Kurz si klade za cíl seznámit studenty s problematikou mezinárodní migrace. Pozornost je věnována teoretickým přístupům a výzkumům, které poskytují rámec a jsou zdrojem informací pro probíhající debatu k tématu migrace. V rámci kurzu jsou migrační procesy představeny v ekonomickém, politickém a sociálním kontextu. Studenti se také seznámí s tématem mezinárodní migrace v kontextu České republiky.

Kurz je zaměřen na pochopení principů kvalitativní a kvantitativní metodologie a osvojení si základních principů přípravy výzkumného projektu a jeho realizace. Studující se naučí rozlišovat mezi jednotlivými výzkumnými přístupy a pomocí praktického nácviku si osvojí základní výzkumné metody: dotazníkové šetření a vybrané typy kvalitativních rozhovorů.

Kurz rozvíjí metodologické dovednosti a znalosti studentů rozborem a kritickou evaluací tzv. smíšených způsobů sběru a vyhodnocování dat (mixed-mode research, multi-method research). Oblast integrovaných výzkumných přístupů je dynamicky se rozvíjející součástí soudobé sociální vědy a má kromě akademického i významné aplikované užití například v oblasti evaluačního výzkumu. Cíle: - popsat vztah mezi různými paradigmaty soc. výzkumu - zhodnotit a srovnat různé metody sběru a zpracování dat - porozumět strategiím kombinace různých metod

Téma populačního i individuálního stárnutí nabývá v současné době na významnosti. Kurz reaguje na tuto skutečnost zasazením stárnutí do kontextu sociálních věd, přičemž seznamuje studenty s klíčovými otázkami spojenými se stárnutím. Jeho cílem je poskytnout komplexní pohled na stárnutí v makro i mikro perspektivě a zároveň poukázat na způsoby, jakým obě tyto dimenze ovlivňují pohled na stáří, jeho roli ve společnosti i konkrétní zkušenost stárnutí. Pozornost bude věnována především individuální zkušenosti stárnutí a faktorům, které ji významně ovlivňují. Cílem kurzu je představit základní koncepty a tematické okruhy spojené s problematikou stárnutí a nastínit tak šíři možných otázek, které toto téma v sociálních vědách vyvolává. Kurz je rovněž zaměřen na představení různých metodologických postupů a etických otázek spojených s tématem stárnutí. Kurz zároveň usiluje o prolnutí poznatků sociálních věd s konkrétní praxí sociálních politik a života ve stáří. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostudium bude věnováno průběžnému podrobnému čtení povinné studijní literatury v plném rozsahu. Na počátku semestru bude určen rozvrh čtení na každý týden. Přečtené texty budou předmětem diskuse v seminářích. U vybraných položek doporučené literatury budou vybraní studující zpracovávat konspekty, které budou ještě před začátkem příslušného semináře poskytovat ostatním studujícím. Obvyklý rozsah konspektu, který bude shrnovat hlavní téma (témata) textu, případně použité metody a hlavní zjištění/závěry textu, bude 2-4 NS. Autor konspektu bude připraven zpracovaný text představit v semináři v krátkém referátu a případně uplatnit získané poznatky v seminární diskusi. Rozvrh zpracovávání konspektů bude určen na počátku semestru. V závislosti na počtu studentů/tek v kurzu lze očekávat, že každý studující bude zpracovávat jeden až dva konspekty za semestr.