Cílem odborné praxe je zprostředkovat studujícím zkušenost s výkonem sociální práce. Během praxe v různých typech institucí a organizací studující aplikují získané znalosti a dovednosti a rozvíjí kompetence potřebné k výkonu sociální práce. Detailní informace k odborným praxím jsou k dispozici v pravidelně aktualizovaných sylabech a Průvodci praxím. Předměty praxe jsou vždy provázené s úvodním, průběžným a závěrečným setkáním k praxím, kde vyučující praxí supervidují průběh a náplň praxe. Studující jsou pro tyto účely rozděleny do skupin mezi vyučující tak, aby byl zachován individualizovaný přístup. Praxe je možné konzultovat a supervidovat též individuálně. Praxe vyházejí z kompetenčního modelu dle Havrdové (1999), kdy jsou studující vedení k osvojení profesních kompetencí: (1) Přispívat k práci organizace; (2) Odborný růst; (3) Rozvíjení účinné komunikace; (4) Orientace v situaci klienta a plánování postupu; (5) Podpora a pomoc k soběstačnosti; (6) Zasahování a poskytování služby. Úspěšný proces osvojování profesních kompetencí vyučující ověřují na základě následujících povinných úkolů předmětu: (a) realizace praxe (80 vyučovacích hodin praxe); (b) vypracování deníku praxe; (c) odevzdání závěrečného hodnocení praxe; (d) vypracování písemné práce (kazuistika zaměřená na zadanou kompetenci); (e) účast na skupinových setkáních. Jednotlivé kompetence jsou systematicky provázány s jednotlivými předměty praxe tak, aby každá praxe zahrnovala specifika vyplývající z určité kompetence. Písemné práce jsou zadávány v rámci úvodního setkání a jejich zadání je též detailně zveřejněno v pravidelně aktualizovaných sylabech a Průvodci praxí. Výkon průběžné praxe probíhá v průběhu letního/zimního semestru. Studujícím je v rozvrhu vyčleněn rozsah, kdy mohou praxe vykonávat. Tento rozvrh není závazný a studující mohou praxe vykonávat v libovolných termínech - rozhodující je počet absolvovaných hodin. Výkon souvislé praxe probíhá v prvních dvou týdnech výuky v letním semestru, kdy je začátek ostatní výuky o tyto dva týdny posunut na pozdější termín. Tento rozvrh není závazný a studující mohou praxe vykonávat v libovolných termínech - rozhodující je počet absolvovaných hodin. Studijní praxe studentky/studenta se odvíjejí od individuálního plánu praxí, který si studující vytváří v prvním ročníku studia v rámci předmětu KSS/PPP - Příprava pro praxi. Tento plán reflektuje pravidla studijních praxí, která spočívají v povinnosti během studia absolvovat praxe na 3 různých druzích pracovišť (poradenství / péče / prevence / státní správa / jiné), ve 3 různých formách (pobytové / ambulantní / terénní) a se 3 různými cílovými skupinami (ohrožené rodiny a děti / lidé bez domova / lidé ohroženi chudobou / lidé s duševním onemocněním / lidé s postižením / lidé se závislostmi / lidé v krizové situaci / nemocní / nezaměstnání / příslušníci menšin / rizikové děti a mládež / senioři / umírající / uprchlíci / zneužívané osoby / jinak ohrožené skupiny).
Cílem kurzu je uvést studenty do problematiky sociální práce s dětmi, mladistvými a rodinou. Studenti jsou seznámeni se systémem sociálně-právní ochrany dětí v České republice, sociálními službami pro rodiny, mládež a děti a typickými metodami pro sociální práci s těmito cílovými skupinami (případová konference, úkolově orientovaný přístup, komunikační bedna, vyhodnocení situace dítěte apod.). Studentům je představen historický kontext a současné trendy v této oblasti sociální práce.
Cílem kurzu je představit studujícím klíčové teoretické přístupy (psychodynamické, behaviorální, humanistické, existenciální a systémové teorie a přístupy) a paradigmata sociální práce, z nich vyplývající praktické teorie a metody, nástroje a techniky sociální práce. Důraz je kladen na pochopení praktického využití pomocí konkrétních kazuistik a kritickou reflexi osvojených teorií a metod.
Cílem odborné praxe je zprostředkovat studujícím zkušenost s výkonem sociální práce. Během praxe v různých typech institucí a organizací studující aplikují získané znalosti a dovednosti a rozvíjí kompetence potřebné k výkonu sociální práce. Detailní informace k odborným praxím jsou k dispozici v pravidelně aktualizovaných sylabech a Průvodci praxím. Předměty praxe jsou vždy provázené s úvodním, průběžným a závěrečným setkáním k praxím, kde vyučující praxí supervidují průběh a náplň praxe. Studující jsou pro tyto účely rozděleny do skupin mezi vyučující tak, aby byl zachován individualizovaný přístup. Praxe je možné konzultovat a supervidovat též individuálně. Praxe vyházejí z kompetenčního modelu dle Havrdové (1999), kdy jsou studující vedení k osvojení profesních kompetencí: (1) Přispívat k práci organizace; (2) Odborný růst; (3) Rozvíjení účinné komunikace; (4) Orientace v situaci klienta a plánování postupu; (5) Podpora a pomoc k soběstačnosti; (6) Zasahování a poskytování služby. Úspěšný proces osvojování profesních kompetencí vyučující ověřují na základě následujících povinných úkolů předmětu: (a) realizace praxe (80 vyučovacích hodin praxe); (b) vypracování deníku praxe; (c) odevzdání závěrečného hodnocení praxe; (d) vypracování písemné práce (kazuistika zaměřená na zadanou kompetenci); (e) účast na skupinových setkáních. Jednotlivé kompetence jsou systematicky provázány s jednotlivými předměty praxe tak, aby každá praxe zahrnovala specifika vyplývající z určité kompetence. Písemné práce jsou zadávány v rámci úvodního setkání a jejich zadání je též detailně zveřejněno v pravidelně aktualizovaných sylabech a Průvodci praxí. Výkon průběžné praxe probíhá v průběhu letního/zimního semestru. Studujícím je v rozvrhu vyčleněn rozsah, kdy mohou praxe vykonávat. Tento rozvrh není závazný a studující mohou praxe vykonávat v libovolných termínech - rozhodující je počet absolvovaných hodin. Výkon souvislé praxe probíhá v prvních dvou týdnech výuky v letním semestru, kdy je začátek ostatní výuky o tyto dva týdny posunut na pozdější termín. Tento rozvrh není závazný a studující mohou praxe vykonávat v libovolných termínech - rozhodující je počet absolvovaných hodin. Studijní praxe studentky/studenta se odvíjejí od individuálního plánu praxí, který si studující vytváří v prvním ročníku studia v rámci předmětu KSS/PPP - Příprava pro praxi. Tento plán reflektuje pravidla studijních praxí, která spočívají v povinnosti během studia absolvovat praxe na 3 různých druzích pracovišť (poradenství / péče / prevence / státní správa / jiné), ve 3 různých formách (pobytové / ambulantní / terénní) a se 3 různými cílovými skupinami (ohrožené rodiny a děti / lidé bez domova / lidé ohroženi chudobou / lidé s duševním onemocněním / lidé s postižením / lidé se závislostmi / lidé v krizové situaci / nemocní / nezaměstnání / příslušníci menšin / rizikové děti a mládež / senioři / umírající / uprchlíci / zneužívané osoby / jinak ohrožené skupiny).
Cílem odborné praxe je zprostředkovat studujícím zkušenost s výkonem sociální práce. Během praxe v různých typech institucí a organizací studující opětovně aplikují získané znalosti a dovednosti a dále rozvíjí kompetence potřebné k výkonu sociální práce. V průběhu praxe je studující během skupinových setkání a individuálních konzultací veden k reflexi získaných zkušeností, sebereflexi v roli sociálního pracovníka a diskusím o etických principech sociální práce. Praxe jsou zakončeny supervizí.
Cílem předmětu je seznámit studující s významem a nástroji péče o sebe sama při výkonu profese sociální práce. Umožnit reflexi mnohadimenzionálních tlaků, dilemat a rozporů ovlivňující každodennost sociální/ho pracovníka/ice jako pracovní pozice a profesní role. Základními tématy kurzu jsou profesionalita a způsobilost sociálních pracovníků/ic při výkonu své profese. Na základě konkrétních příkladů z praxe budou studující diskutovat zásady bezpečného výkonu profese v kontextu své pozice a role. Studující jsou v průběhu kurzu vedeni k tomu, aby reflektovali své vnímání pozice a role sociální/ho pracovníka/ice a jeho vývoj v průběhu studia studijního program.
Cílem odborné praxe je zprostředkovat studujícím zkušenost s výkonem sociální práce. Během praxe v různých typech institucí a organizací studující aplikují získané znalosti a dovednosti a rozvíjí kompetence potřebné k výkonu sociální práce. Detailní informace k odborným praxím jsou k dispozici v pravidelně aktualizovaných sylabech a Průvodci praxím. Předměty praxe jsou vždy provázené s úvodním, průběžným a závěrečným setkáním k praxím, kde vyučující praxí supervidují průběh a náplň praxe. Studující jsou pro tyto účely rozděleny do skupin mezi vyučující tak, aby byl zachován individualizovaný přístup. Praxe je možné konzultovat a supervidovat též individuálně. Praxe vyházejí z kompetenčního modelu dle Havrdové (1999), kdy jsou studující vedení k osvojení profesních kompetencí: (1) Přispívat k práci organizace; (2) Odborný růst; (3) Rozvíjení účinné komunikace; (4) Orientace v situaci klienta a plánování postupu; (5) Podpora a pomoc k soběstačnosti; (6) Zasahování a poskytování služby. Úspěšný proces osvojování profesních kompetencí vyučující ověřují na základě následujících povinných úkolů předmětu: (a) realizace praxe (80 vyučovacích hodin praxe); (b) vypracování deníku praxe; (c) odevzdání závěrečného hodnocení praxe; (d) vypracování písemné práce (kazuistika zaměřená na zadanou kompetenci); (e) účast na skupinových setkáních. Jednotlivé kompetence jsou systematicky provázány s jednotlivými předměty praxe tak, aby každá praxe zahrnovala specifika vyplývající z určité kompetence. Písemné práce jsou zadávány v rámci úvodního setkání a jejich zadání je též detailně zveřejněno v pravidelně aktualizovaných sylabech a Průvodci praxí. Výkon průběžné praxe probíhá v průběhu letního/zimního semestru. Studujícím je v rozvrhu vyčleněn rozsah, kdy mohou praxe vykonávat. Tento rozvrh není závazný a studující mohou praxe vykonávat v libovolných termínech - rozhodující je počet absolvovaných hodin. Výkon souvislé praxe probíhá v prvních dvou týdnech výuky v letním semestru, kdy je začátek ostatní výuky o tyto dva týdny posunut na pozdější termín. Tento rozvrh není závazný a studující mohou praxe vykonávat v libovolných termínech - rozhodující je počet absolvovaných hodin. Studijní praxe studentky/studenta se odvíjejí od individuálního plánu praxí, který si studující vytváří v prvním ročníku studia v rámci předmětu KSS/PPP - Příprava pro praxi. Tento plán reflektuje pravidla studijních praxí, která spočívají v povinnosti během studia absolvovat praxe na 3 různých druzích pracovišť (poradenství / péče / prevence / státní správa / jiné), ve 3 různých formách (pobytové / ambulantní / terénní) a se 3 různými cílovými skupinami (ohrožené rodiny a děti / lidé bez domova / lidé ohroženi chudobou / lidé s duševním onemocněním / lidé s postižením / lidé se závislostmi / lidé v krizové situaci / nemocní / nezaměstnání / příslušníci menšin / rizikové děti a mládež / senioři / umírající / uprchlíci / zneužívané osoby / jinak ohrožené skupiny).
Cílem kurzu je uvést studenty do problematiky sociální práce s dětmi, mladistvými a rodinou. Studenti jsou seznámeni se systémem sociálně-právní ochrany dětí v České republice, sociálními službami pro rodiny, mládež a děti a typickými metodami pro sociální práci s těmito cílovými skupinami (případová konference, úkolově orientovaný přístup, komunikační bedna, vyhodnocení situace dítěte apod.). Studentům je představen historický kontext a současné trendy v této oblasti sociální práce.
Kurz si klade za cíl seznámit studující s tématikou dobrovolnické činnosti z různých perspektiv - společnosti, organizace, jedince. Studenti se seznámí s historií, vývojem a významem dobrovolnictví, principy práce s dobrovolníky a jejich koordinace. Legislativní rámec a etické aspekty spojené s dobrovolnictvím jsou nedílnou součástí kurzu. Důraz je také kladen na vlastní dobrovolnickou zkušenost a podporu její (sebe)reflexe.
Cílem kurzu je seznámit studenty se zásadami výkonu praxe v organizacích sociálních služeb v Plzeňském kraji. Studenti získávají povědomí o možnostech výkonu své praxe a jsou prostřednictvím zástupců příslušných organizací seznámeni s náplní výkonu praxe na jednotlivých působištích. Studenti jsou seznámeni s etickými zásadami sociálních pracovníků v České republice.
Kurz je zaměřen na jeden ze základních nástrojů sociální práce - kontakt. Cílem je seznámit studenty a studentky s pojetím a podstatou kontaktu v souvislosti s výkonem sociální práce, ukázat jeho specifičnost a pomoci reflektovat specifičnost a limity vztahu, jeho aktéry (pracovník a klient) a význam jejich kontextu. Dále se kurz bude zaměřovat na kontakt v rámci nízkoprahových služeb. Důraz bude kladen na výuku pomocí případových studií vycházejících z praxe sociálních pracovníků.
Cílem kurzu je seznámit studující s oborem sociální práce. Studující v rámci kurzu hledají svou jedinečnou odpověď na otázku, co je sociální práce. Jako opora při hledání této odpovědi a vlastní identifikaci s oborem je jim představen obecný princip sociální práce vymezený dle funkcionalistického pojetí sociální práce, vycházející z pojmů sociální fungování a životní situace, historický vývoj sociální práce po její moderní podobu, či typické přístupy a různá pojetí sociální práce a role sociálního pracovníka. Důraz je kladen také na témata hranic profesionálního vztahu, etiky, dilemat, lidských práv a pojetí normality. Studujícím jsou rovněž představeny různé úrovně působnosti sociální práce, včetně praktických příkladů s nimi souvisejících pracovních pozic a diferenciace typů klientů sociální práce. Studující jsou v průběhu celého kurzu vedeni k reflexivitě probíraných témat v širších souvislostech a tato témata jsou jim vysvětlována na konkrétních praktických příkladech.
Cílem odborné praxe je zprostředkovat studujícím zkušenost s výkonem sociální práce. Během praxe v různých typech institucí a organizací studující aplikují získané znalosti a dovednosti a rozvíjí kompetence potřebné k výkonu sociální práce. Detailní informace k odborným praxím jsou k dispozici v pravidelně aktualizovaných sylabech a Průvodci praxím. Předměty praxe jsou vždy provázené s úvodním, průběžným a závěrečným setkáním k praxím, kde vyučující praxí supervidují průběh a náplň praxe. Studující jsou pro tyto účely rozděleny do skupin mezi vyučující tak, aby byl zachován individualizovaný přístup. Praxe je možné konzultovat a supervidovat též individuálně. Praxe vyházejí z kompetenčního modelu dle Havrdové (1999), kdy jsou studující vedení k osvojení profesních kompetencí: (1) Přispívat k práci organizace; (2) Odborný růst; (3) Rozvíjení účinné komunikace; (4) Orientace v situaci klienta a plánování postupu; (5) Podpora a pomoc k soběstačnosti; (6) Zasahování a poskytování služby. Úspěšný proces osvojování profesních kompetencí vyučující ověřují na základě následujících povinných úkolů předmětu: (a) realizace praxe (80 vyučovacích hodin praxe); (b) vypracování deníku praxe; (c) odevzdání závěrečného hodnocení praxe; (d) vypracování písemné práce (kazuistika zaměřená na zadanou kompetenci); (e) účast na skupinových setkáních. Jednotlivé kompetence jsou systematicky provázány s jednotlivými předměty praxe tak, aby každá praxe zahrnovala specifika vyplývající z určité kompetence. Písemné práce jsou zadávány v rámci úvodního setkání a jejich zadání je též detailně zveřejněno v pravidelně aktualizovaných sylabech a Průvodci praxí. Výkon průběžné praxe probíhá v průběhu letního/zimního semestru. Studujícím je v rozvrhu vyčleněn rozsah, kdy mohou praxe vykonávat. Tento rozvrh není závazný a studující mohou praxe vykonávat v libovolných termínech - rozhodující je počet absolvovaných hodin. Výkon souvislé praxe probíhá v prvních dvou týdnech výuky v letním semestru, kdy je začátek ostatní výuky o tyto dva týdny posunut na pozdější termín. Tento rozvrh není závazný a studující mohou praxe vykonávat v libovolných termínech - rozhodující je počet absolvovaných hodin. Studijní praxe studentky/studenta se odvíjejí od individuálního plánu praxí, který si studující vytváří v prvním ročníku studia v rámci předmětu KSS/PPP - Příprava pro praxi. Tento plán reflektuje pravidla studijních praxí, která spočívají v povinnosti během studia absolvovat praxe na 3 různých druzích pracovišť (poradenství / péče / prevence / státní správa / jiné), ve 3 různých formách (pobytové / ambulantní / terénní) a se 3 různými cílovými skupinami (ohrožené rodiny a děti / lidé bez domova / lidé ohroženi chudobou / lidé s duševním onemocněním / lidé s postižením / lidé se závislostmi / lidé v krizové situaci / nemocní / nezaměstnání / příslušníci menšin / rizikové děti a mládež / senioři / umírající / uprchlíci / zneužívané osoby / jinak ohrožené skupiny).