Kurz je věnován fenoménu náboženství. Jedná se o interdisciplinární projekt na pomezí sociologie, historie, religionistiky a politologie. V první části kurzu budou nastíněny základní problémy teorie moderních společností, jejich vnitřních pout, hodnot, institucí a funkcí. Dále kurz posluchače uvede do některých problémů obecné sociologie a do dějin sociologie a sociální teorie. Hlavním tématem pak bude analýza náboženství jako sociálního jevu, který výrazně ovlivňuje fungování soudobých společností. Studenti budou seznámeni také se zásadními pracemi, které se fenoménem náboženství jako sociálního jevu zabývají (Weber, Durkheim apod.)

Kurz uvádí studenty do problematiky studia "deviace", "patologie", "(ab)normality" a "(non)konformity" ve společenských vědách, přičemž velký důraz je kalden na přísné oddělení normativních a analytických (vědeckých) přístupů. Kurz představuje a shrnuje dosavadní přístupy a paradigmata ke studiu "deviantního" chování a sleduje nejen to, jak se vyvýjel (pod)obor sociologie deviantního jednání, ale také to, jak se vyvýjel a jak se re-definoval předmět jejího zájmu.

Kurz seznamuje studenty se základními metodami výzkumu v sociologii a zejména se věnuje metodám kvalitativním. Kurz začíná přehledem různých možných uspořádání kvalitativního výzkumu, jeho epistemologickými základy a praktickým provedením. Kurz se zejména zaměřuje na metodu kvalitativního rozhovoru (nestrukturovaného i polostrukturovaného) a na metodu zúčastněného pozorování (ve všech jeho různých podobách). Kurz rovněž studenty provází základními způsoby zpracování kvalitativní informace, kódováním dat a jejich interpretací. V přednáškách je studentům předložen základní přehled současného vědění v dané oblasti a toto vědění poté studenti procvičují v seminářích při práci na vlastních projektech. Část hodinové dotace kurzu proběhne formou řízené samostatné práce studentů. Kurz předpokládá u studentů schopnost číst anglicky.

Cílem předmětu je seznámit studující se strukturou krizové intervence v rámci sedmistupňového modelu, podpořit dovednost mapování akutního ohrožení klienta, navazování kontaktu, určování problémové situace a formulování plánu, stejně jako podpory v kontextu prožívání krize. V rámci mapování stavu podpořit dovednost rozlišování stresu - krize - traumatu. Z hlediska konkrétních technik práce pak zaměření na mapování míry ohrožení suicid a formulování akčního plánu, kterým by se doplňovalo uzavření dohody o nespáchání suic. Kurz je zaměřen na situace, kdy se klienti a klientky různých zařízení poskytujících služby sociální práce a sociální služby dostávají do ohrožení života - není tedy striktně zaměřen na krizově intervenční centra, či organizace poskytující krizovou pomoc (dle 108/2006 Sb.).

Cílem předmětu je seznámit studující se systémem orgánů, které aplikují sociální politiku a způsoby, jimiž uplatňují své nároky. Prostor je věnován základním pojmům a principům sociální správy, systémům sociální správy a jejím subjektům a nástrojům, výkonu, financování a procesům sociální správy. Pozornost je věnována základním odvětvím sociální správy, např: sociálně-právní ochraně, správě zaměstnanosti, zdravotní správě, správě sociálního pojištění, správě sociálních služeb.
Cílem předmětu je seznámit studující se systémem orgánů, které aplikují sociální politiku a způsoby, jimiž uplatňují své nároky. Prostor je věnován základním pojmům a principům sociální správy, systémům sociální správy a jejím subjektům a nástrojům, výkonu, financování a procesům sociální správy. Pozornost je věnována základním odvětvím sociální správy, např: sociálně-právní ochraně, správě zaměstnanosti, zdravotní správě, správě sociálního pojištění, správě sociálních služeb a sociální péče.

Kurz syntetizuje a dále rozvíjí metodologické znalosti studentů a to zejména v oblasti výzkumu kauzálních vztahů v sociologii. Metodologické postupy jsou ilustrovány na materiálu z nejvýznamnějších klasických i soudobých studií. Soudobé studie jsou pak vybírány s ohledem na zmapování celého spektra dnes používaných postupů z posledních několika málo ročníků nejvýznamnějších odborných časopisů. Kurz běží paralelně s kurzem "Metodologie výzkumných projektů". Integrální součástí kurzu je řízené samostudium předepsané literatury (které nahrazuje část týdenní hodinové dotace kurzu) a její zpracování pro potřeby kolektivních i individuálních konzultací a studentských prezentací.

Ačkoliv přemýšlíme o emocích jako o aspektu lidské existence a individuálním prožitku, který považujeme za přirozený, emoce jsou sociálním konstruktem. Lze tedy emoce studovat z odlišných sociologických perspektiv, které odhalují, jak jsou emoce, něco tak individuálního a samozřejmého, utvářeny, jak se jim učíme a jak jsou zakořeněné v mocenských vztazích. Sociologický přístup ke studiu emocí nám umožňuje hledat odpovědi na otázky typu: Co je emoce? Jak jsou emoce sociálně a kulturně formované? Jak jsou emoce společností kontrolovány a jak naše emoce dopadají na sociální život? Jak se naše emoce týkají rasy, třídy, genderu a skupinové dynamiky? Cílem kurzu je představit sociologickou perspektivu ve vztahu k emocím a porozumět tomu, jak jsou naše emoce, obecně pojímány jako vnitřní prožitky, konstruovány a jak naše interakce s jinými utváří to, co mi cítíme a jaké emoce vyjadřujeme. Kurz bude složen z přednášek a seminářů, během nichž si studující osvojí základní koncepty a širší znalosti, které jim umožní komplexněji pohlížet na emoce a jejich sociální povahu. V kurzu je proto věnována stěžejní pozornost jak konceptualizaci emocí sociologickou perspektivou tak zejména je kladen důraz na způsoby možného zkoumání a měření. Studenti si osvojí empirické a metodologické schopnosti v této oblasti. Zvláštní důraz v kurzu je kladen na ty metodologické přístupy, které umožňují měřit intenzitu a dopady emocí na život a rozvoj jedinců a skupin.
Kurz je obsahově doplňuje kurz Sociologie a etnografie. V rámci semináře by si studenti měli osvojit a prohloubit také praktické znalosti týkající se provádění etnografického výzkumu pro potřeby sociologického poznání. K tomu slouží praktická cvičení a samostatné dílčí výzkumné úkoly, pomocí nichž si studenti osvojí některé zásadní principy při provádění etnografického výzkumu. Výstupy těchto výzkumných cvičení budou předmětem společných kolokvií, kde bude také diskutován způsob provádění etnografického výzkumu, vzniklé problémy, etické aspekty provádění etnografického výzkumu a obecně získaná výzkumná zkušenost studentů. Část kurzu proto může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů.
Cílem předmětu je rozvíjet znalosti sociální práce v rámci mezinárodní spolupráce. V rámci intenzivního kontaktu s vyučujícími a studenty spolupracujících zahraničních univerzit budou formou přednášek, návštěv v organizacích sociální práce a diskusí rozvíjeny znalosti a dovednosti sociálních pracovníků. Zapojení do mezinárodní spolupráce může probíhat jednak v České republice při příjezdu vyučujících a studentů a studentek ze zahraniční univerzity, nebo v rámci návštěvy zahraniční univerzity a participace na připraveném programu. Konkrétní podoba kurzu se bude odvíjet od dohodnuté spolupráce se zahraniční univerzitou. Výuka bude probíhat blokově.
Kurz obsahově navazuje na kurz Základy sociologie 1 a dále pokračuje v přehledu základů sociologie, tentokráte s důrazem na přehled oborových sociologií (sociologie rodiny a příbuzenství, sociologie politiky, sociologie školy a vzdělání, sociologie médií, sociologie jazyka a komunikace, sociologie náboženství, ekonomická sociologie, sociologie města, sociologie organizace a byrokracie). Kurz se rovněž zabývá studiem sociálních hnutí, revolucí a sociální změny. Kurz se konečně věnuje také přehledu základních sociálních a mocenských struktur společnosti, jako jsou třídní struktura, gender, rasa a etnikum. Část týdenní hodinové dotace kurzu může být nahrazena samostudiem.

Cílem předmětu je získání znalosti o fungování systému správy České republice se zaměřením na správu v sociální oblasti a seznámení s aktéry, kteří ovlivňují směřování a provádění sociální správy. Studenti získají informace o rozdělení kompetencí mezi státní správu a samosprávy v obecné rovině s důrazem na sociální oblast, dále získají znalost pojmů nezbytných pro bližší pochopení fungování celého systému správy. Součástí kurzu bude také bližší přiblížení vybraných odvětví sociální správy.

Cílem předmětu je získání znalosti o fungování systému správy České republice se zaměřením na správu v sociální oblasti a seznámení s aktéry, kteří ovlivňují směřování a provádění sociální správy. Studenti získají informace o rozdělení kompetencí mezi státní správu a samosprávy v obecné rovině s důrazem na sociální oblast, dále získají znalost pojmů nezbytných pro bližší pochopení fungování celého systému správy. Součástí kurzu bude také bližší přiblížení vybraných odvětví sociální správy.

Kurz navazuje na kurz Sociologie 1 a dále rozvíjí znalosti studentů v oblasti sociologie. Cílem tohoto kurzu je seznámit studenty se základními klíčovými pojmy a koncepty sociologie. Zaměřuje se především na jednotlivé instituce společnosti (rodina, vzdělání, byrokracie apod.) a na klíčová odvětví současné sociologie např. sociologii rodiny, sociologii deviace, sociologii médií, sociologii náboženství. Součástí kurzu je četba sociologických textů, které jsou diskutovány v seminářích.

Teoretické myšlení je v sociologii již od počátku formováno názory, které jsou založeny na mnohdy diametrálně odlišných východiscích. Důsledkem toho je, že se v jeho rámci opakovaně reprodukují určitá teoretická dilemata, která není schopna zcela překonat ani soudobá sociologie. Kurz si klade za cíl sledovat tato dilemata napříč časem a jednotnými směry sociologického myšlení. Diskutováni budou klíčoví představitelé teoretické sociologie minulosti i současnosti (Comte, Spencer, Marx, Weber, Durkheim, Lundberg, Parsons, Merton, Coser, Dahrendorf, Homans, Coleman, Schütz, Garfinkel, Berger, Luckmann, Goffman, Collins, Foucault, Luhmann, Habermas, Bourdieu, Giddens, Beck aj.). Kurz se bude soustřeďovat zejména na tyto tématické okruhy: vztah mezi sociální teorií a sociální praxí, spor nominalismu a realismu, sporu o hodnotící soudy, vztahu mezi sociální statikou a dynamikou, sporu mezi konsenzem a konfliktem, dilematu metodologického individualismu a holismu, vztahu mikro a makro, evolucionismu a anti-evolucionismu.

Cílem kurzu je seznámit studenty s počátky sociologického myšlení a jeho dnešním dědictvím. Kurz se soustřeďuje na protosociologické myšlení, na vznik sociologie jako samostatné vědní disciplíny (A. Comte) a zejména na klasiky sociologické teorie Karla Marxe, Maxe Webera. Kurz rovněž mapuje sociální, intelektuální, politické a kulturní vlivy, které stály u zrodu sociologie.

Záměrem kurzu je prezentovat a systematizovat soubor poznávacích a metodologických postupů, jenž jsou aplikovány v sociologii. Cílem kurzu je poskytnout studentům základní orientaci v problematice, seznámit je se základními sociologickými paradigmaty, s ústředními představiteli každého proudu a jeho historickým vývojem a pomoci jim s volbou jejich vlastního výzkumného přístupu s ohledem na substantivní otázky, kterým se chtějí věnovat. Kurz rovněž shrnuje příspěvek otců zakladatelů k metodologii sociologie, např. Weberovu nehodnotící sociologii, Durkheimův sociologický redukcionismus a další. Jádrem kurzu je, aby si studenti prakticky osvojili zamlčené předpoklady spojené s tvorbou dotazníků či rozhovorů (polostrukturované a strukturované.)

Cílem kurzu je uvést studenty do jedné z kvantitativních metod, (a) nácvik a příprava dotazníkového šetření metody jako základní sociologické techniky, prostřednictvím které lze zaznamenat, analyzovat a intepretovat individuální životní zkušenost nebo za (b) osvojení si metody focus groups, která slouží k lepšímu porozumění jak lidé smýšlejí o problémech, hodnotách, idejích, produktech nebo službách.

Cílem výuky je seznámit studenty a studentky s hlavními sociologickými teoriemi, kategoriemi, pojmy a procesy tak, aby získali nástroje k pochopení základních i specifických společenských procesů a jevů. V rámci kurzu je představena problematika sociálních interakcí, komunikace, sociálních skupin a procesů v nich probíhajících, sociálních norem a kontroly, problematika sociálních nerovností a další témata, která umožní studujícím získat porozumění pro procesy a kontext konkrétních situací.

Předmět poskytuje vědomosti ze základů sociologie. Naučí studenta chápat složitost socializace člověka, poukazuje na problémy socializace a vlivu společenského prosředí na utváření osobnosti, na zákonitosti vývoje a problematiku zdraví a nemoci ze sociologického hlediska. Seznamuje studenty z výsledky sociologických výzkumů.