KSS

Teoretické myšlení je v sociologii již od počátku formováno názory, které jsou založeny na mnohdy diametrálně odlišných východiscích. Důsledkem toho je, že se v jeho rámci opakovaně reprodukují určitá teoretická dilemata, která není schopna zcela překonat ani soudobá sociologie. Kurz si klade za cíl sledovat tato dilemata napříč časem a jednotnými směry sociologického myšlení. Diskutováni budou klíčoví představitelé teoretické sociologie minulosti i současnosti (Comte, Spencer, Marx, Weber, Durkheim, Lundberg, Parsons, Merton, Coser, Dahrendorf, Homans, Coleman, Schütz, Garfinkel, Berger, Luckmann, Goffman, Collins, Foucault, Luhmann, Habermas, Bourdieu, Giddens, Beck aj.). Kurz se bude soustřeďovat zejména na tyto tématické okruhy: vztah mezi sociální teorií a sociální praxí, spor nominalismu a realismu, sporu o hodnotící soudy, vztahu mezi sociální statikou a dynamikou, sporu mezi konsenzem a konfliktem, dilematu metodologického individualismu a holismu, vztahu mikro a makro, evolucionismu a anti-evolucionismu.

Záměrem kurzu je prezentovat a systematizovat soubor poznávacích a metodologických postupů, jenž jsou aplikovány v sociologii. Cílem kurzu je poskytnout studentům základní orientaci v problematice, seznámit je se základními sociologickými paradigmaty, s ústředními představiteli každého proudu a jeho historickým vývojem a pomoci jim s volbou jejich vlastního výzkumného přístupu s ohledem na substantivní otázky, kterým se chtějí věnovat. Kurz rovněž shrnuje příspěvek otců zakladatelů k metodologii sociologie, např. Weberovu nehodnotící sociologii, Durkheimův sociologický redukcionismus a další. Jádrem kurzu je, aby si studenti prakticky osvojili zamlčené předpoklady spojené s tvorbou dotazníků či rozhovorů (polostrukturované a strukturované.)

Cílem výuky je seznámit studenty a studentky s hlavními sociologickými teoriemi, kategoriemi, pojmy a procesy tak, aby získali nástroje k pochopení základních i specifických společenských procesů a jevů. V rámci kurzu je představena problematika sociálních interakcí, komunikace, sociálních skupin a procesů v nich probíhajících, sociálních norem a kontroly, problematika sociálních nerovností a další témata, která umožní studujícím získat porozumění pro procesy a kontext konkrétních situací.

Cílem kurzu je seznámit studenty s pokročilejšími kvantitativními metodami zpracování společenských dat. Kurz úzce navazuje na kurz "Kvantitativní sociologie 1" a dále rozvíjí analytické dovednosti studentů v oblasti metod, které se v sociologických výzkumech běžně používají. Kurz ukazuje jak obecné zásady, tak konkrétní aplikace na reálných datech společenských výzkumů. Pozornost je věnována "čtení" výsledků z publikovaných publikací a schopnosti předat publiku své vlastní výsledky ve formě prezentace a psaného textu podle formálních kritérií používaných v impaktovaných publikacích.

Cílem kurzu je zprostředkovat na základě řízené četby a samostudia základní ideje moderny, od nichž se odvíjí modernizační procesy a jejich následné reflexe, jež ústí v teoretické interpretace daného procesu. Nedílnou součástí je i reflexe této reflexe. To proto, že historické vědomí modernity se všemi svými očekáváními a důsledky je specifickým očekáváním a výkladem konkrétního typu společnosti. Jedním z konstitutivních a zároveň průvodních znaků očekávané moderny byl nástup sekularizované společnosti. Modernizační teorie lze proto analyzovat jako charakteristické úsilí určité epochy, která chtěla přetvořit rozpadající se řád tradičních společností a vytvořit nový. Výsledkem však je pluralita modernit a s tím souvisejících nezamýšlených důsledků. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostatná práce je primárně věnována zpracovávání vlastních obsáhlejších seminárních prací studentů. Průběh zpracovávání a psaní prací studenti průběžně konzultují s vyučujícím a pokrok prezentují v občasných skupinových kolokvicích, kde jejich práci oponuje nejen vyučující, ale i ostatní studenti. Práce jsou obvykle rešeršemi existující literatury k vybranému tématu, případně přehledem a kritickým rozborem metod, které byly v minulosti při výzkumnu zvoleného fenoménu použity. Při volbě tématu se studenti mohou inspirovat vybranými položkami ze seznamu doporučené literatury. Zpracované písemné práce se mohou stát základem publikovatelného textu, nebo budoucí diplomové práce studentů.

Kurz seznamuje studenty se základními metodami výzkumu v sociologii a zejména se věnuje metodám kvantitativním. Kurz provází studenty všemi fázemi sociologického výzkumu počínaje výběrem výzkumné otázky, formulováním hypotéz, volbou uspořádání výzkumu, operacionalizací proměnných a získáním výběrového vzorku populace, přes metody sběru dat až po jejich vyhodnocení. V oblasti sběru dat se kurz zaměřuje zejména na konstrukci dotazníku, správnou formulaci a volbu formátu otázek. Kurz rovněž prezentuje základní dotazovací metody - osobní rozhovor, telefonické dotazování, poštovní dotazník, dotazník administrovaný ve skupině, metody elektronického dotazování (email, internet) a metody dotazování s pomocí počítače. V přednáškách je studentům předložen základní přehled současného vědění v dané oblasti a toto vědění poté studenti procvičují v seminářích při práci na vlastních projektech. Kurz předpokládá u studentů schopnost číst anglicky.