Cílem kurzu je seznámit studenty na příkladu šamanismu/neošamanismu s problematikou setkávání a míšení kultur, vzniku globálního náboženského diskursu a tvorby identity v znovu-zakouzleném světě. Kurz je zaměřen na pochopení nativistických a revitalizačních hnutí usilujících o obnovu původní kultury a náboženství v kontextu postkoloniálního, postmoderního a globalizovaného světa - od etnických obrození vzdálených kultur po spirituální oživení evropských pohanských tradic. Zvláštní důraz bude kladen na rozbor vztahu náboženství domorodých kultur světa a západní alternativní religiozity, jejich vzájemného ovlivňování a proměn.

Předmět je určen pro studenty navazujícího magisterského studia. Cílem předmětu je seznámit studenty s vybranými tématy a diskusemi v rámci recentního antropologického výzkumu náboženství a rituálu. Důraz bude kladen na představení základních epistemologických východisek, teoretických přístupů a metodologických postupů tvarujících práci současných antropologů náboženství.

Retrospektivní antropologie se zabývá lidskou biokulturní diverzitou v minulosti. Studuje člověka skrze jeho pozůstatky a rekonstruuje život jednotlivců i celých populací. Retrospektivní antropologie je kumulativním produktem různých oborů, zahrnuje studium biologické antropologie, humánní osteologie, tafonomie, bioarcheologie, paleoantropologie, funerální archeologie, forenzní antropologie, paleopatologie, paleodemografie a ekologie člověka. Cílem kurzu je ukázat studentům spektrum subdisciplín v širší perspektivě, které společně vytvářejí multidisciplinární obor Retrospektivní antropologie.
Předmět je určen pro navazující studijní program. Cílem kurzu je rozšířit studentům archeologie základní znalosti anatomie lidské kostry o přehled metod, které umožňují lidské kostrové pozůstatky vyžít při rekonstrukci života v minulosti. V první části kurzu si studenti osvojí metody odhadu základních biologických parametrů z lidské kostry, kterými jsou pohlaví, věk a výška jedince. V druhé části kurzu se studenti zaměří na bioarcheologii, jako multidisciplinární vědu integrující řadu paleobiologických disciplín pro použití k rekonstrukci lidského života v minulosti. Studenti budou seznámeni se znaky kostry, které slouží pro rekonstrukci subsistenčního chování, výživy, mobility, příbuzenských vazeb a dalších aspektů života v minulosti.
Cílem kurzu je seznámit studenty se základy antropologického přístupu ke studiu vztahu mezi přírodním prostředím a lidskou společností. Kurs nabízí historický úvod do ekologicky orientovaného antropologického bádání s přehledem nejvýznačnějších badatelů a myšlenkových proudů. Část kurzu bude věnována rozboru adaptivních strategií konkrétních společností v jejich přírodním prostředí. Kromě tradičních témat ekologické a environmentální antropologie budou v kurzu rozebírána i témata přesahující do oblasti kognitivní a symbolické antropologie, která se zabývají kategorizačními schématy biologických organismů, konstrukcí identity a kolektivní paměti v krajině.
Tento předmět je určen pro studenty navazujícího/magisterského studia. Cílem předmětu je biologická charakteristika obyvatelstva žijícího v Evropě během posledních padesáti tisíc let se zvýšenou pozorností na středoevropské teritorium. Předmět klade důraz na interakce biologických, ekologických a sociálních jevů. Studenti budou seznámeni s rolí prostředí, vlivem způsobu subsistence na biologickou variabilitu lidských populací, jejich migrace a transformace v jednotlivých obdobích. Zvláštní pozornost bude kladena změnám biodemografických ukazatelů jako indikátorů změn životního prostředí či zdravotního stavu populací. Kurz se bude snažit z biologického hlediska popsat zásadní období rozvoje lidské civilizace počínaje mladým paleolite, přes svrchní paleolit, mezolit, neolit, příchod indoevropského obyvatelstva do Evropy, formování etnik, osídlení našeho území Slovany, postavení Slovanů v rámci středověkého obyvatelstva Evropy a konče urbanistickým a rurálním osídlením.
Tento předmět je určen pro studenty navazujicícho/magisterského studia. Předmět Pohybový aparát 1 je zaměřen na humánní osteologii. Cílem kurzu je seznámit studenty s lidskou kostrou z hlediska anatomického a funkčního, osvojí si základní terminologii orientace kosterních útvarů, dále anatomii a fungování kosterních oblastí. Při výuce je kladen důraz na osvojení praktických dovedností, které bude antropolog využívat v terénní praxi. Mimo tyto základní znalosti je přednáška zaměřena i na souvislosti vyplývající z terénní praxe ve smyslu různé zachovalosti jednotlivých kostí, dále na souvislosti s adaptacemi našich předků na různé životní klimatické i kulturní podmínky. Součástí předmětů je i výklad tzv. tafonomických změn, ke kterým dochází posmrtně podle způsobu uložení a podle fyzikálních, chemických a biologických podmínek okolního prostředí. Studenti studují anatomii jednotlivých kostí na reálném materiálu, jednak preparovaných kostí a jednak kostí z pohřebišť.

Kurz je úvodem do kvantitativních analýz v antropologii. Cílem je praktické používání metod sumarizace a vizualizace vstupních dat do formy grafů a tabulek. Naznačeny jsou rovněž principy kvantitativního zobecňování, tj. způsobů jakými lze z vlastností řádově desítek až stovek respondentů výběrových šetření odhadnout vlastnosti řádově miliónů lidí z celé populace. Výuka je vedena intuitivní formou, nejsou potřeba podrobné matematické znalosti. Problémy jsou vysvětlovány na příkladech ze sociální a kulturní antropologie.

Antropologická demografie je rozvíjející se disciplínou, která využívá antropologickou metodu k hlubšímu pochopení populačních procesů. V kurzu jsou souhrnná demografická data konfrontována s výsledky "mikrodemografických" analýz uskutečňovaných v rámci etnografických výzkumů, normativní kategorie demografických analýz jsou rozebírány z pohledu individuálních motivací aktérů. Cílem je pochopit roli kultury jako jednoho z nejvýznamnějších faktorů, který ovlivňuje demografické chování populací. V první části kurzu jsou vysvětlovány celostní změny demografického chování lidských populací, tzv. demografické přechody, které se uskutečnily v souvislosti se změnou subsistence, nástupu průmyslové výroby a změny role žen ve společnosti. Druhá část kurzu se zabývá vztahem kultury a demografických procesů, jako plodnost, úmrtnost, populační růst či migrace. Kurz není přehledem demografických ukazatelů, kterými se kvantifikují procesy demografické reprodukce, metody formální demografie jsou upozaděny na nutné minimum. Snahou je na základě etnografických výzkumů doplnit kontextuální údaje k pochopení populačních změn.

Cílem předmětu je seznámit studenty s aktuálními tématy, které se úzce dotýkají oblasti jejich studia. Prostřednictvím externího lektora studenti získají přehled o aktuálním dění v institucích a organizacích, kde mohou po dokončení studia působit, setkají se s důležitými informacemi z oblasti sociální problematiky, lépe porozumí klíčovým tématům týkající se otázek sociální integrace (sociálně vyloučených osob, cizinců, apod.). Jako lektoři budou působit zejména odborníci z nevládního sektoru, příspěvkových organizací, jednotlivých resortních ministerstev, organizačních složek státu, výzkumných institucí, ostatních univerzitních pracovišť a dalších institucí.

Tento předmět je určen pro studenty navazujicího/magisterského studia. Cílem předmětu je seznámit studenty s běžným chodem organizací a institucí, jejichž náplň činnosti se úzce dotýká oblasti jejich studia (jedná se zejména o neziskové organizace, vybrané příspěvkové organizace, výzkumné agentury, organizace státní správy a místní samosprávy aj.). V průběhu praxe si studenti osvojují praktické dovednosti, které doplňují teoretické poznatky získané v rámci studia. Studenti získají praktické zkušenosti i kontakty využitelné v jejich dalším profesním životě.
Cílem předmětu je seznámit studenty s dovednostmi využitelnými v praktické sféře, ať už na poli sociokulturní či biologické antropologie. Studenti se v rámci kurzu seznámí s běžným chodem organizací a institucí, jejichž náplň činnosti se úzce dotýká oblasti jejich studia (jedná se zejména o neziskové organizace, vybrané příspěvkové organizace, výzkumné agentury, muzea, organizace státní správy a místní samosprávy aj.). V průběhu praxe si studenti osvojují praktické dovednosti, které doplňují teoretické poznatky získané v rámci studia. Studenti získají praktické zkušenosti i kontakty využitelné v jejich dalším profesním životě. Výběr organizace, kde bude praxe vykonávána, si student volí dle svého zájmu a se zohledněním toho, zda se ve svém profesním životě chtějí věnovat sociokulturní antropologii nebo biologické antropologii. Předmět je určen i pro ty studenty, kteří se namísto praxe v organizaci účastní terénního archeologicko-antropologického výzkumu a seznámí se tak s metodickými postupy terénní antropologie.
Předmět je určen pro navazující/ magisterský studijní program. Cílem předmětu je seznámit studenty s různými formami praxe a využitelnosti získaných akademických znalostí. Jedná se zejména o profesní praxi, kdy se studující seznamuje s běžným chodem organizací a institucí, jejichž náplň činnosti se úzce dotýká oblasti jejich studia (zejména neziskové organizace, organizace veřejného sektoru, výzkumné agentury, organizace státní správy a místní samosprávy aj.). V průběhu praxe si studenti osvojují praktické dovednosti, konfrontují teoretické poznání s jeho praktickou podobou, aplikují své znalosti, dovednosti a způsobilosti získané v průběhu studia v konkrétní instituci. Studenti získají praktické zkušenosti i kontakty využitelné v jejich dalším profesním životě. Praxe může být uskutečněna i v podobě terénní praxe probíhající v prostředí typického pro studovaný obor (v tzv. terénu), kde mají studující možnost pozorovat, zkoumat, hodnotit objekty studia přímo v jejich přirozeném prostředí, v reálných situacích a ověřit si v interakci získané kompetence, sbírat výzkumný materiál, data apod. Tato praxe nemusí být vázána na spolupráci s konkrétní institucí a může kombinovat prvky profesní a akademické praxe. Cílem tohoto typu praxe je propojení získaných vědomostí s praktickou zkušeností přímo v terénu. Důležitou součástí všech typů praxe je následné shrnutí zkušeností studujících, vyhodnocení přínosu i kritická reflexe praxe.
Předmět je určen pro navazující studijní program. Předmět Biologická antropologie pro archeology 1 je zaměřen na humánní osteologii a terénní antropologii. V první části kurzu se studenti seznámí s lidskou kostrou z hlediska anatomického a funkčního, osvojí si základní terminologii orientace kosterních útvarů, dále anatomii a fungování kosterních oblastí. Na anatomické a funkční znalosti kostry navazují základní informace o kostře v terénních situacích. Při výuce je kladen důraz na osvojení praktických dovedností, které bude archeolog využívat v terénní praxi. Součástí předmětu je i výklad tzv. tafonomických změn, ke kterým dochází posmrtně podle způsobu uložení a podle fyzikálních, chemických a biologických podmínek okolního prostředí.
Cílem kurzu je představit přehled dílčích témat a antropologických problémů vztažených k problematice vývoje jedince od početí až do jeho smrti. Ontogeneze jako proces vývoje, růstu a stárnutí jedince je protkána celou řadou kvalitativních a kvantitativních změn, které mají dopad do řady antropologických problémů. Mezi takové proměny patří zakládání pohlaví v rané ontogenezi a pohlavní dozrávání, rozvoj pohlavně dimorfních rozdílů ve stavbě těla, variabilita kvantitativního růstu tělesné výšky a hmotnosti, fenomén dosažení dospělosti a jeho korelace s biologickou či psycho-sociální dospělostí, fenomén kvalitativní a kvantitativní ztráty reprodukčních schopností v pozdější dospělosti atd. Kurz není cílen na obecný přehled ontogeneze, ale spíše na vybrané aspekty, které jsou antropologicky relevantní a vedou k formování individuálních parametrů, jež jsou využitelné např. vzhledem k odhadu pohlaví, věku, tělesné výšky a hmotnosti z lidské kostry.
Cílem předmětu je poskytnout studentům úvod do biologie člověka a stručného přehledu funkční anatomie. Přednáška tvoří vstupní blok k biologickým předmětům studia oboru kulturní a sociální antropologie. V úvodní části je popsána buňka jako základní stavební jednotka lidského těla, její části a funkce, dále základní typy tkání a principy homeostatických mechanismů, zajišťujících integritu organismu a regulaci životních dějů. V další části jsou popsány v různé míře podrobnosti jednotlivé orgánové systémy a jejich činnost s důrazem na variabilitu těchto částí a celostní chápání biologického fungování člověka. Pozornost je také věnována zásadám odborného anatomického názvosloví.
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními charakteristikami a východisky politické antropologie coby specifické subdisciplíny sociokulturní antropologie, která se zabývá v mezikulturní perspektivě analýzou vzniku, vývoje a fungování politických systémů a institucí. Studenti budou seznámeni s různými přístupy a náhledy na politické fenomény různorodých společností a kultur.
Cílem kurzu je poskytnout přehledový úvod do problematiky materiální kultury, nazírané interdisciplinárním úhlem pohledu jako dynamický kulturní fenomén, tak jak jej v jeho sociálních kontextech chápou soudobé společenské vědy. Zvláštní důraz je kladen na antropologické přístupy, které jsou v posledních desetiletích, po určité revizi "lingvistického obratu", stále výrazněji ovlivňovány "materiálním obratem" a souvisejícími teoretickými a metodologickými inovacemi. Základním posláním kurzu je poskytnout studentům teoretický a metodologický aparát k práci s artefakty a etnografickými daty materiální povahy, a to především v prostředí soudobých komplexní společnosti. Součástí kurzu je také představení oborově blízkých konceptů materiality v evropské etnologii, anglosaských folklorních studiích a kulturně historických oborech, včetně stručného přehledu dějin analytického uchopování artefaktuality v rámci etnografických, antikvářských a muzeologických sběratelských tendencí. Prezentace těchto primárně historizujících a deskriptivních uchopování problematiky je ale v první řadě odrazovým můstkem ke kontextuálnímu a interdisciplinárnímu uvažování o současné materialitě obecně. Seminární část kurzu pak vedle četby klíčových textů definujících proměny paradigmat bádání materiální kultury seznamuje s metodami a technikami terénního výzkumu materiální kultury, včetně jeho etické stránky.
Tento předmět je určen pro studenty navazujícího/magisterského studia. Záměrem kurzu je teoreticky a především prakticky studenty seznámit se zásadami laboratorního zpracování kosterních pozůstatků a naučit je volit vhodné postupy v závislosti na stavu zachovalosti koster. Během odborné praxe v laboratoři studenti získají praktické dovednosti a zkušenosti s očištěním, umytím, vysušením, rekonstrukcí, konzervací, katalogizací a úschovou kosterních pozůstatků. V kurzu bude student pracovat s konkrétním antropologickým materiálem vyzvednutým během archeologických a antropologických výzkumů.

Cílem předmětu je rozvinout znalosti výzkumné metodologie získaných v rámci kurzu PV1 a doplnit je o polostrukturované a nestrukturované přístupy, resp. přístupy smíšené. Důraz bude kladen nejen na metody vytváření dat různé povahy, ale i na jejich následnou analýzu a interpretaci. Předmět je orientován prakticky a jeho součástí je práce na vlastním výzkumném projektu, který se týká tématu zamýšlené absolventské práce studentů.