Tento předmět je určen pro studenty navazujícího/magisterského studia. Cílem kurzu je seznámit studenty s jevy a procesy, které souvisí s reprodukcí minulých populací. Pozornost bude věnována jak biologické stránce reprodukce, tak stránce sociální, která určuje míru a formu naplnění biologických možností. Student se seznámí se způsoby, kterými lze z antropologických údajů o kostře člověka (věk, pohlaví atd.) odhadnout demografické parametry minulých populací (plodnost, úmrtnost atd.). Diskutovány budou možnosti a restrikce metod kosterní antropologie a tafonomie a důsledky těchto omezení v interpretaci minulosti. Problémové okruhy budou vysvětlovány na příkladech pravěkých a středověkých populací Evropy a Ameriky.

Kurz je úvodem do kvantitativních analýz v antropologii. Cílem je především praktické používání metod sumarizace a vizualizace vstupních dat do formy grafů a tabulek. Naznačeny jsou rovněž principy kvantitativního zobecňování, tj. způsobů jakými lze z vlastností řádově desítek až stovek respondentů výběrových šetření odhadnout vlastnosti řádově miliónů lidí z celé populace. Pro absolvování kurzu stačí základní matematické znalosti, výuka je vedena intuitivní formou. Problémy jsou vysvětlovány na příkladech blízkých studentům sociální a kulturní antropologie.

Cílem předmětu je poskytnout studentům úvod do biologie člověka a stručného přehledu funkční anatomie. Přednáška tvoří vstupní blok k biologickým předmětům studia oboru kulturní a sociální antropologie. V úvodní části je popsána buňka jako základní stavební jednotka lidského těla, její části a funkce, dále základní typy tkání a principy homeostatických mechanismů, zajišťujících integritu organismu a regulaci životních dějů. V další části jsou popsány v různé míře podrobnosti jednotlivé orgánové systémy a jejich činnost s důrazem na variabilitu těchto částí a celostní chápání biologického fungování člověka. Pozornost je také věnována zásadám odborného anatomického názvosloví.
Cílem kurzu je představit přehled dílčích témat a antropologických problémů vztažených k problematice vývoje jedince od početí až do jeho smrti. Ontogeneze jako proces vývoje, růstu a stárnutí jedince je protkána celou řadou kvalitativních a kvantitativních změn, které mají dopad do řady antropologických problémů. Mezi takové proměny patří zakládání pohlaví v rané ontogenezi a pohlavní dozrávání, rozvoj pohlavně dimorfních rozdílů ve stavbě těla, variabilita kvantitativního růstu tělesné výšky a hmotnosti, fenomén dosažení dospělosti a jeho korelace s biologickou či psycho-sociální dospělostí, fenomén kvalitativní a kvantitativní ztráty reprodukčních schopností v pozdější dospělosti atd. Kurz není cílen na obecný přehled ontogeneze, ale spíše na vybrané aspekty, které jsou antropologicky relevantní a vedou k formování individuálních parametrů, jež jsou využitelné např. vzhledem k odhadu pohlaví, věku, tělesné výšky a hmotnosti z lidské kostry.
Tento předmět je určen pro studenty navazujicího/magisterského studia. Cílem předmětu je poskytnout studentům obecnější teoretický úvod zaměřený na historický přehled studia chování člověka jako adaptace - se složkou vrozenou (instinkty) a kulturně i individuálně získanou (učením), dále na jednotlivé oblasti chování (sexuální, rodičovské, sociální aj.).
Tento předmět je určen pro studenty navazujicího/magisterského studia. Cílem kurzu je seznámit studenty s některými ze současných světů české a světové antropologie. Paralelně se kurz soustředí na představení vlivných metodologických konceptů v soudobé antropologii.
Tento předmět je určen pro studenty navazujicícho/magisterského studia. Předmět Pohybový aparát 1 je zaměřen na humánní osteologii. Cílem kurzu je seznámit studenty s lidskou kostrou z hlediska anatomického a funkčního, osvojí si základní terminologii orientace kosterních útvarů, dále anatomii a fungování kosterních oblastí. Při výuce je kladen důraz na osvojení praktických dovedností, které bude antropolog využívat v terénní praxi. Mimo tyto základní znalosti je přednáška zaměřena i na souvislosti vyplývající z terénní praxe ve smyslu různé zachovalosti jednotlivých kostí, dále na souvislosti s adaptacemi našich předků na různé životní klimatické i kulturní podmínky. Součástí předmětů je i výklad tzv. tafonomických změn, ke kterým dochází posmrtně podle způsobu uložení a podle fyzikálních, chemických a biologických podmínek okolního prostředí. Studenti studují anatomii jednotlivých kostí na reálném materiálu, jednak preparovaných kostí a jednak kostí z pohřebišť.
Tento předmět je určen pro studenty navazujícího/magisterského studia. Záměrem kurzu je teoreticky a především prakticky studenty seznámit se zásadami laboratorního zpracování kosterních pozůstatků a naučit je volit vhodné postupy v závislosti na stavu zachovalosti koster. Během odborné praxe v laboratoři studenti získají praktické dovednosti a zkušenosti s očištěním, umytím, vysušením, rekonstrukcí, konzervací, katalogizací a úschovou kosterních pozůstatků. V kurzu bude student pracovat s konkrétním antropologickým materiálem vyzvednutým během archeologických a antropologických výzkumů.
Předmět je určen pro navazující studijní program. Předmět Biologická antropologie pro archeology 1 je zaměřen na humánní osteologii a terénní antropologii. V první části kurzu se studenti seznámí s lidskou kostrou z hlediska anatomického a funkčního, osvojí si základní terminologii orientace kosterních útvarů, dále anatomii a fungování kosterních oblastí. Na anatomické a funkční znalosti kostry navazují základní informace o kostře v terénních situacích. Při výuce je kladen důraz na osvojení praktických dovedností, které bude archeolog využívat v terénní praxi. Součástí předmětu je i výklad tzv. tafonomických změn, ke kterým dochází posmrtně podle způsobu uložení a podle fyzikálních, chemických a biologických podmínek okolního prostředí.
Cílem předmětu je rozvinout znalosti výzkumné metodologie získaných v rámci kurzu PV1 a doplnit je o polostrukturované a nestrukturované přístupy, resp. přístupy smíšené. Důraz bude kladen nejen na metody vytváření dat různé povahy, ale i na jejich následnou analýzu a interpretaci. Předmět je orientován prakticky a jeho součástí je práce na vlastním výzkumném projektu, který se týká tématu zamýšlené absolventské práce studentů.
Tento kurz je určen zahraničním studentům. Předmět je vyučován v anglickém jazyce. Cílem předmětu je představit základní koncepty, teorie a současné problémy ve vztahu k sociální nerovnosti, chudobě a marginalizaci v kontextu Evropské unie s důrazem na situaci v České republice.
Tento předmět je určen pro studenstvo navazujícího magisterského studia a seznamuje je komplexně s metodologií antropologických věd. Důraz je kladen jak na kvantitativní, tak kvalitativní a smíšené přístupy. Studentstvo je seznámeno s jednotlivými kroky, které výzkum provází, a to od formulace výzkumného záměru, práci se sekundárními daty a jejich zdroji, různými způsoby vytváření primárních dat, až po jejich analýzu, interpretaci a prezentaci. Cílem je pochopit a využít přínosy jak kvalitativní, tak kvantitativní metodologie při poznání. Kurz je orientován prakticky a dílčí znalosti jsou ověřovány na základě praktických úkolů, které studenstvo plní v rámci seminářů.

Tento předmět je určen pro studenty navazujícího/magisterského studia. Cílem předmětu je obeznámit studenty se základními teoretickými a metodologickými přístupy a problémy, kterými se zabývá urbánní antropologie, coby sub-disciplína antropologie. Studenti si osvojí základní koncepty používané při studiu městského prostoru, a to v kontextu dílčích teoretických přístupů. Specifická pozornost je věnována problematice produkce urbánního prostoru v období socialismu, postsocialismu a kapitalismu, a to zejména ve vztahu k marginalizovaným skupinám obyvatel a jejich prostorové segregaci. Jednotlivá témata jsou probírána a diskutována na základě příkladů a možností využití etnografických metod k jejich analýze a interpretaci.

Cílem kurzu je rozvinout u studentů znalosti na základě nichž jsou schopni rozpoznat a kriticky reflektovat procesy a mechanismy marginalizace v kontextu sociální politiky České republiky, potažmo Evropské unie. V rámci kurzu budou tematizované koncepty, které jsou k interpretaci postavení marginalizovaných skupin používané, jako je chudoba, sociální vyloučení, diskriminace, nezaměstnanost apod. Tyto koncepty budou vztáhnuty na konkrétní cílové skupiny z hlediska metod a principů sociální práce, resp. specifik, která jsou s cílovými skupinami spojené. Mezi tyto cílové skupiny patří zejména menšiny a lidé bez domova. Důraz bude kladen na pochopení makrostrukturálních a mikrostrukturních problémů a postupů jejích praktického řešení, a to v kontextu konkrétních kazuistik.

Tento předmět je určen pro studenty navazujícího/magisterského studia. Kurz je věnován základním metodám statistického zpracování dat. Cílem je získat návod, jak postupovat, když jsou data připravená v počítači a je potřeba zjistit, zda data podporují hypotézy. V první části kurzu jsou zopakovány principy správného vytváření grafů a tabulek pro prezentaci dat. Druhá část je věnována způsobům statistického zobecňování z výběrových šetření na celou populaci. Pro absolvování kurzu nejsou vyžadovány detailní matematické znalosti. Výuka probíhá na modelových antropologických příkladech. Ve cvičení jsou předány základy ovládání statistického software R.

Tento předmět je určen pro studenty navazujicícho/magisterského studia. Tématem přednášky Metody kosterní biologie 1 je kostra v terénní situaci a metody určení základních biologických parametrů podle kosterních nálezů. Studenti si osvojí metody určení a rekonstrukce kostrových zlomků, odhadů minimálního a maximálního počtu jedinců, dokumentace polohy a uspořádání kostry atd. Metody studia základních biologických parametrů na kostře jsou zaměřeny na odhady pohlaví, věku a výšky jedince a na souhrn morfologických metod popisujících příbuzenské vazby. Na znalosti terénní antropologie z části naváže studium procesů dekompozice kostry a tafonomie, kdy se student seznámí s metodickým aparátem studia kostry v rámci terénní situace. Při výuce je kladen důraz na osvojení praktických dovedností, které bude student využívat v terénní praxi.

Antropologická demografie je rozvíjející se disciplínou, která využívá antropologickou metodu k hlubšímu pochopení populačních procesů. V kurzu jsou souhrnná demografická data konfrontována s výsledky "mikrodemografických" analýz uskutečňovaných v rámci etnografických výzkumů, normativní kategorie demografických analýz jsou rozebírány z pohledu individuálních motivací aktérů. Cílem je pochopit roli kultury jako jednoho z nejvýznamnějších faktorů, který ovlivňuje demografické chování populací. V první části kurzu jsou vysvětlovány celostní změny demografického chování lidských populací, tzv. demografické přechody, které se uskutečnily v souvislosti se změnou subsistence, nástupu průmyslové výroby a změny role žen ve společnosti. Druhá část kurzu se zabývá vztahem kultury a demografických procesů, jako plodnost, úmrtnost, populační růst či migrace. Kurz není přehledem demografických ukazatelů, kterými se kvantifikují procesy demografické reprodukce, metody formální demografie jsou upozaděny na nutné minimum. Snahou je na základě etnografických výzkumů doplnit kontextuální údaje k pochopení populačních změn.

Předmět je zaměřen na představení etnografického/terénního výzkumu jako klíčového metodologického nástroje sociální/kulturní antropologie. Cílem předmětu je získat základní přehled o podobě, postupech a metodologických obtížích etnografického výzkumu jak formou přednášek a četby odborných textů, tak prostřednictvím vlastního terénního výzkumu. Etnografický výzkum bude představen na příkladech z odborné (i autobiografické) literatury, ale také v podobě prezentací antropologů realizujících vlastní terénní výzkumy. V rámci kurzu se budeme zabývat také problematikou vstupu do terénu, identity výzkumníka, etiky výzkumu a publikace dat. Nedílnou součástí kurzu bude provedení vlastního terénního šetření na zadané téma, v němž studenti použijí metody zúčastněného pozorování a rozhovoru.

Cílem předmětu je uvést studenty do problematiky teoretických otázek jazyka. V jeho průběhu by měli zkoumat základní problémy spojené s lingvistickou antropologií, např. strukturu, funkci, sémantiky a syntaxe jazyka, vztah jazyka a člověka, myšlení, kultury atd.

Předmět je určen pro navazující/magisterký studijní program. Cílem předmětu je seznámit studenty se základními charakteristikami, východisky a přístupy sociokulturní antropologie ve vztahu k moci, političnu, ideologii a politickým institucím v mezikulturní perspektivě. Studenti budou seznámeni s různými přístupy a náhledy na politické fenomény různorodých společností a kultur. Nedílnou součástí kurzu bude vymezení přístupů a paradigmat politické antropologie coby svébytné subdisciplíny sociokulturní antropologie i současné postmodernismem inspirované vnímání moci a mocenských vztahů jako nedílné součásti studia širších společenských témat (násilí, kriminalita, gender, paměť, identita).