Seminář ukotvuje empirické zákonitosti opírající se o sběr dat a ověřování hypotéz pomocí pozorování a experimentů v rámci osvojení si zákonitostí akademického textu. V rámci jednosemestrálního kurzu si studující osvojí pomocí skupinové analýzy charakter akademického textu, a to formou kladení si umělecko-výzkumných otázek, vedení rešerší až po členění do jednotlivých kapitol. Cílem je uvědomění si nutnosti kritické analýzy daného tématu diplomové práce a zasazení do intepretace v dané zkoumané oblasti s reflexí aktuálních trendů současného umění a teorie o umění. Dále je kladen důraz na konstrukci psaného díla jako celku, který obsahuje nejen teoretickou část, ale také reflexi a popis vlastní tvorby díla jako druhé tvůrčí části diplomové práce. Kurz se zabývá typologií diplomových prací s důrazem na vysvětlení oborové terminologie a metodologie. Důraz je také kladen na uchopení vlastního rámcového okruhu s komparací již existujících a volně přístupných diplomových prací. Kurz je členěn na teoretickou část, vysvětlující zásady tvůrčího psaní diplomových prací vycházejících ze zaměření studijního programu studujících a část seminární, kdy dochází k pravidelným diskuzím nad rozpracovaností textů v komunikaci s vedoucími diplomových prací. V této fázi se kurz stává více dialogický vycházející z potřeb jednotlivých studujících. Cílem semináře je posílit kritické myšlení, správné uchopení tématu, nastavení terminologie a metodologie a v neposlední řadě cvičí prezentační dovednosti studujících.

Cílem předmětu je prohloubit odborné znalosti studujících v oblasti teorií a dějin umění v širších společenských a kulturních souvislostech. Výuka se zaměřuje zároveň na aktuální metodologické a interpretační přístupy, rozvíjí schopnost kritické analýzy uměleckých děl a fenoménů a podporuje samostatnou odbornou reflexi.
Cílem předmětu je rozvíjet kritické a interdisciplinární porozumění umění, architektuře a vizuální kultuře v historickém i současném kontextu se zaměřením na proměny způsobů poznání, utváření subjektu a interpretace obrazových forem. Usiluje o pochopení umění jako nástroje poznání a sociální komunikace v souvislosti s historickým vývojem estetických hodnot, a zároveň podporuje reflexi odpovědnosti vůči proměnám společnosti a prostředí.