Cílem kurzu je naučit studenty zpracovávat a analyzovat textová, zvuková, obrazová a video data pomocí programu určenému pro pomoc s analýzou kvalitativních dat, neboť tento typ dat je jak v akademické, tak v aplikované sociologii stále více používán. V první části se studenti seznámí s kompletním ovládáním a funkcemi programu na základě názorných ukázek a řešení modelových příkladů a úkolů. Dále bude tato první část zaměřena na strategii analýzy kvalitativních dat. V druhé části dostanou studenti prostor pro analýzu vlastních kvalitativních dat, případně dat z kvalitativního datového archivu. Prakticky orientovaný kurz, který učí studenty analyzovat sociologická kvalitativní data, provází je jednotlivými částmi výzkumu a připravuje je tak na samostatnou empirickou práci. Posluchači během semestru mají zvládnout práci se potřebným statistickým softwarem, analýzu dat i základy jejich interpretace. Kurz připravuje studenty na psaní empirické bakalářské nebo magisterské diplomové práce. Konkrétní zaměření pro daný rok/semestr bude zveřejněno v podrobném sylabu na stránkách vyučujícího v době předzápisu. Proto studentům doporučujeme podrobný sylabus konzultovat ještě před zapsáním.
Cílem odborné praxe je zprostředkovat studujícím zkušenost s výkonem sociální práce. Během praxe v různých typech institucí a organizací studující opětovně aplikují získané znalosti a dovednosti a dále rozvíjí kompetence potřebné k výkonu sociální práce. V průběhu praxe je studující během skupinových setkání a individuálních konzultací veden k reflexi získaných zkušeností, sebereflexi v roli sociálního pracovníka a diskusím o etických principech sociální práce. Praxe jsou zakončeny supervizí.

Cílem odborné praxe je zprostředkovat studujícím zkušenost s výkonem sociální práce. Během praxe v různých typech institucí a organizací studující aplikují získané znalosti a dovednosti a rozvíjí kompetence potřebné k výkonu sociální práce. Detailní informace k odborným praxím jsou k dispozici v pravidelně aktualizovaných sylabech a Průvodci praxím. Předměty praxe jsou vždy provázené s úvodním, průběžným a závěrečným setkáním k praxím, kde vyučující praxí supervidují průběh a náplň praxe. Studující jsou pro tyto účely rozděleny do skupin mezi vyučující tak, aby byl zachován individualizovaný přístup. Praxe je možné konzultovat a supervidovat též individuálně. Praxe vyházejí z kompetenčního modelu dle Havrdové (1999), kdy jsou studující vedení k osvojení profesních kompetencí: (1) Přispívat k práci organizace; (2) Odborný růst; (3) Rozvíjení účinné komunikace; (4) Orientace v situaci klienta a plánování postupu; (5) Podpora a pomoc k soběstačnosti; (6) Zasahování a poskytování služby. Úspěšný proces osvojování profesních kompetencí vyučující ověřují na základě následujících povinných úkolů předmětu: (a) realizace praxe (80 vyučovacích hodin praxe); (b) vypracování deníku praxe; (c) odevzdání závěrečného hodnocení praxe; (d) vypracování písemné práce (kazuistika zaměřená na zadanou kompetenci); (e) účast na skupinových setkáních. Jednotlivé kompetence jsou systematicky provázány s jednotlivými předměty praxe tak, aby každá praxe zahrnovala specifika vyplývající z určité kompetence. Písemné práce jsou zadávány v rámci úvodního setkání a jejich zadání je též detailně zveřejněno v pravidelně aktualizovaných sylabech a Průvodci praxí. Výkon průběžné praxe probíhá v průběhu letního/zimního semestru. Studujícím je v rozvrhu vyčleněn rozsah, kdy mohou praxe vykonávat. Tento rozvrh není závazný a studující mohou praxe vykonávat v libovolných termínech - rozhodující je počet absolvovaných hodin. Výkon souvislé praxe probíhá v prvních dvou týdnech výuky v letním semestru, kdy je začátek ostatní výuky o tyto dva týdny posunut na pozdější termín. Tento rozvrh není závazný a studující mohou praxe vykonávat v libovolných termínech - rozhodující je počet absolvovaných hodin. Studijní praxe studentky/studenta se odvíjejí od individuálního plánu praxí, který si studující vytváří v prvním ročníku studia v rámci předmětu KSS/PPP - Příprava pro praxi. Tento plán reflektuje pravidla studijních praxí, která spočívají v povinnosti během studia absolvovat praxe na 3 různých druzích pracovišť (poradenství / péče / prevence / státní správa / jiné), ve 3 různých formách (pobytové / ambulantní / terénní) a se 3 různými cílovými skupinami (ohrožené rodiny a děti / lidé bez domova / lidé ohroženi chudobou / lidé s duševním onemocněním / lidé s postižením / lidé se závislostmi / lidé v krizové situaci / nemocní / nezaměstnání / příslušníci menšin / rizikové děti a mládež / senioři / umírající / uprchlíci / zneužívané osoby / jinak ohrožené skupiny).

Cílem kurzu je představit a popsat modernizační proces(y) a jejich reflexi v teoretickém myšlení. Jedním z konstitutivních a zároveň průvodních znaků moderny byl nástup sekularizované společnosti. Sekularizace a antisekularizační tendence jsou nedílnou součástí kurzu. Modernizační teorie lze analyzovat jako charakteristické úsilí určité epochy, která chtěla přetvořit rozpadající se řád tradičních společností a vytvořit nový. Výsledkem však je pluralita modernit a s tím souvisejících nezamýšlených důsledků. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostudium bude věnováno průběžnému podrobnému čtení povinné studijní literatury v plném rozsahu. Na počátku semestru bude určen rozvrh čtení na každý týden. Přečtené texty budou předmětem diskuse v seminářích. U zvolených položek doporučené literatury budou vybraní studenti zpracovávat konspekty, které budou ještě před začátkem příslušného semináře poskytovat ostatním studentům. Obvyklý rozsah konspektu, který bude shrnovat hlavní téma (témata) textu, případně použité metody a hlavní zjištění/závěry textu, bude 2-4 NS. Autor konspektu bude připraven zpracovaný text představit v semináři v krátkém referátu a případně uplatnit získané poznatky v seminární diskusi. Rozvrh zpracovávání konspektů bude určen na počátku semestru. V závislosti na počtu studentů v kurzu lze očekávat, že každý studnet bude zpracovávat jeden až dva konspekty za semestr.
Cílem kurzu je zprostředkovat na základě řízené četby a samostudia základní ideje moderny, od nichž se odvíjí modernizační procesy a jejich následné reflexe, jež ústí v teoretické interpretace daného procesu. Nedílnou součástí je i reflexe této reflexe. To proto, že historické vědomí modernity se všemi svými očekáváními a důsledky je specifickým očekáváním a výkladem konkrétního typu společnosti. Jedním z konstitutivních a zároveň průvodních znaků očekávané moderny byl nástup sekularizované společnosti. Modernizační teorie lze proto analyzovat jako charakteristické úsilí určité epochy, která chtěla přetvořit rozpadající se řád tradičních společností a vytvořit nový. Výsledkem však je pluralita modernit a s tím souvisejících nezamýšlených důsledků. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostatná práce je primárně věnována zpracovávání vlastních obsáhlejších seminárních prací studentů. Průběh zpracovávání a psaní prací studenti průběžně konzultují s vyučujícím a pokrok prezentují v občasných skupinových kolokvicích, kde jejich práci oponuje nejen vyučující, ale i ostatní studenti. Práce jsou obvykle rešeršemi existující literatury k vybranému tématu, případně přehledem a kritickým rozborem metod, které byly v minulosti při výzkumnu zvoleného fenoménu použity. Při volbě tématu se studenti mohou inspirovat vybranými položkami ze seznamu doporučené literatury. Zpracované písemné práce se mohou stát základem publikovatelného textu, nebo budoucí diplomové práce studentů.
Cílem předmětu je seznámit studující se systémem orgánů, které aplikují sociální politiku a způsoby, jimiž uplatňují své nároky. Prostor je věnován základním pojmům a principům sociální správy, systémům sociální správy a jejím subjektům a nástrojům, výkonu, financování a procesům sociální správy. Pozornost je věnována základním odvětvím sociální správy, např: sociálně-právní ochraně, správě zaměstnanosti, zdravotní správě, správě sociálního pojištění, správě sociálních služeb.
Cílem předmětu je seznámit studující se systémem orgánů, které aplikují sociální politiku a způsoby, jimiž uplatňují své nároky. Prostor je věnován základním pojmům a principům sociální správy, systémům sociální správy a jejím subjektům a nástrojům, výkonu, financování a procesům sociální správy. Pozornost je věnována základním odvětvím sociální správy, např: sociálně-právní ochraně, správě zaměstnanosti, zdravotní správě, správě sociálního pojištění, správě sociálních služeb a sociální péče.
Kurz: - syntetizuje a dále rozvíjí doposud intuitivně získané znalosti studentů ohledně vnitřního členění sociálních věd. - seznamuje studenty s pozicí sociologie mezi příbuznými disciplínami: formální demografie, sociální demografie, politická sociologie, politologie, sociální a kulturní antropologie, historie, filozofie, lingvistika. - učí konceptualizovat klíčové pojmy a metody aplikované v sociologii. - učí, rozebírá a hodnotí různé formi textů, které jsou ve ědeckém diskurzu využívány:zprávy, rešerše, recenze, anotace, eseje, výzkumné zprávy, trend reports a další. - ukazuje, do jaké míry může sociologie narážet na obtíže při aplikaci v praxi. Část kurzu může proběhnout formou samostatné řízené práce studentů. Samostudium bude věnováno průběžnému podrobnému čtení povinné studijní literatury v plném rozsahu.

Kurz si klade za cíl seznámit studující s tématikou dobrovolnické činnosti z různých perspektiv - společnosti, organizace, jedince. Studenti se seznámí s historií, vývojem a významem dobrovolnictví, principy práce s dobrovolníky a jejich koordinace. Legislativní rámec a etické aspekty spojené s dobrovolnictvím jsou nedílnou součástí kurzu. Důraz je také kladen na vlastní dobrovolnickou zkušenost a podporu její (sebe)reflexe.

Cílem kurzu je uvést studenty do problematiky sociální práce s dětmi, mladistvými a rodinou. Studenti jsou seznámeni se systémem sociálně-právní ochrany dětí v České republice, sociálními službami pro rodiny, mládež a děti a typickými metodami pro sociální práci s těmito cílovými skupinami (případová konference, úkolově orientovaný přístup, komunikační bedna, vyhodnocení situace dítěte apod.). Studentům je představen historický kontext a současné trendy v této oblasti sociální práce.

Tento předmět přiblíží studujícím přístupy, možnosti a limity sociální práce z hlediska situací, kdy se jedinci setkávají s procesy a mechanismy výkonu spravedlnosti. Jedná se o následné situace : 1) lidé poskytující komerční sexuální služby; 2) komerčně zneužíváné osoby; 3) obchodované osoby; 4) oběti domácího násilí; 5) oběti trestné činnosti; 6) násilné osoby. V kontextu každé vymezené situace bude nejprve představena terminologie a existující klasifikace. Dále bude prostor věnován historii sociální práce s jedinci v těchto situacích. Důraz bude ale kladen na současné přístupy a možnosti sociální práce s jedinci v těchto situacích a vliv standardu sociálních služeb. V neposlední řadě bude prostor věnován etickým dilematům a problémům. Součástí tohoto předmětu bude také představení úkonů probace a mediace.

Kurz učí studující základům zpracování kvantitativní informace v sociálních vědách, tj. popisné statistice a statistickému usuzování. Přednášky jsou uvedeny motivačním problémem ze sociologické literaury, na jehož základě se odvozuje technická stránka analýzy. Nejsou vyžadovány obsáhlé matematické znalosti. Důraz není kladen na odvození rovnic, ale na pochopení principu analýzy. Ve cvičení se poznatky prakticky aplikují na počítači v prostředí MS Excel.

Cílem kurzu je seznámit studenty s pokročilejšími kvantitativními metodami zpracování společenských dat. Kurz úzce navazuje na kurz "Kvantitativní sociologie 1" a dále rozvíjí analytické dovednosti studentů v oblasti metod, které se v sociologických výzkumech běžně používají. Kurz ukazuje jak obecné zásady, tak konkrétní aplikace na reálných datech společenských výzkumů. Pozornost je věnována "čtení" výsledků z publikovaných publikací a schopnosti předat publiku své vlastní výsledky ve formě prezentace a psaného textu podle formálních kritérií používaných v impaktovaných publikacích.

Kurz navazuje na kurz Sociologie 1 a dále rozvíjí znalosti studentů v oblasti sociologie. Cílem tohoto kurzu je seznámit studenty se základními klíčovými pojmy a koncepty sociologie. Zaměřuje se především na jednotlivé instituce společnosti (rodina, vzdělání, byrokracie apod.) a na klíčová odvětví současné sociologie např. sociologii rodiny, sociologii deviace, sociologii médií, sociologii náboženství. Součástí kurzu je četba sociologických textů, které jsou diskutovány v seminářích.
Kurz obsahově navazuje na kurz Základy sociologie 1 a dále pokračuje v přehledu základů sociologie, tentokráte s důrazem na přehled oborových sociologií (sociologie rodiny a příbuzenství, sociologie politiky, sociologie školy a vzdělání, sociologie médií, sociologie jazyka a komunikace, sociologie náboženství, ekonomická sociologie, sociologie města, sociologie organizace a byrokracie). Kurz se rovněž zabývá studiem sociálních hnutí, revolucí a sociální změny. Kurz se konečně věnuje také přehledu základních sociálních a mocenských struktur společnosti, jako jsou třídní struktura, gender, rasa a etnikum. Část týdenní hodinové dotace kurzu může být nahrazena samostudiem.

Cílem předmětu je seznámit studující s významem a nástroji péče o sebe sama při výkonu profese sociální práce. Umožnit reflexi mnohadimenzionálních tlaků, dilemat a rozporů ovlivňující každodennost sociální/ho pracovníka/ice jako pracovní pozice a profesní role. Základními tématy kurzu jsou profesionalita a způsobilost sociálních pracovníků/ic při výkonu své profese. Na základě konkrétních příkladů z praxe budou studující diskutovat zásady bezpečného výkonu profese v kontextu své pozice a role. Studující jsou v průběhu kurzu vedeni k tomu, aby reflektovali své vnímání pozice a role sociální/ho pracovníka/ice a jeho vývoj v průběhu studia studijního program.

Cílem kurzu je seznámit studující s oborem sociální práce. Studující v rámci kurzu hledají svou jedinečnou odpověď na otázku, co je sociální práce. Jako opora při hledání této odpovědi a vlastní identifikaci s oborem je jim představen obecný princip sociální práce vymezený dle funkcionalistického pojetí sociální práce, vycházející z pojmů sociální fungování a životní situace, historický vývoj sociální práce po její moderní podobu, či typické přístupy a různá pojetí sociální práce a role sociálního pracovníka. Důraz je kladen také na témata hranic profesionálního vztahu, etiky, dilemat, lidských práv a pojetí normality. Studujícím jsou rovněž představeny různé úrovně působnosti sociální práce, včetně praktických příkladů s nimi souvisejících pracovních pozic a diferenciace typů klientů sociální práce. Studující jsou v průběhu celého kurzu vedeni k reflexivitě probíraných témat v širších souvislostech a tato témata jsou jim vysvětlována na konkrétních praktických příkladech.

Kurz seznamuje studenty se základními metodami výzkumu v sociologii a zejména se věnuje metodám kvantitativním. Kurz provází studenty všemi fázemi sociologického výzkumu počínaje výběrem výzkumné otázky, formulováním hypotéz, volbou uspořádání výzkumu, operacionalizací proměnných a získáním výběrového vzorku populace, přes metody sběru dat až po jejich vyhodnocení. V oblasti sběru dat se kurz zaměřuje zejména na konstrukci dotazníku, správnou formulaci a volbu formátu otázek. Kurz rovněž prezentuje základní dotazovací metody - osobní rozhovor, telefonické dotazování, poštovní dotazník, dotazník administrovaný ve skupině, metody elektronického dotazování (email, internet) a metody dotazování s pomocí počítače. V přednáškách je studentům předložen základní přehled současného vědění v dané oblasti a toto vědění poté studenti procvičují v seminářích při práci na vlastních projektech. Kurz předpokládá u studentů schopnost číst anglicky.
Cílem kurzu je představit teoretické a metodologické přístupy ke studiu komunit. Komunita představuje ústřední témat v sociologických úvahách o povaze a podobách transformace od tradičních v moderní společnosti (Tönnies, Durkheim). Jsou to zejména empirické výzkumy druhé poloviny 20. století a začátku nového tisíciletí, které sociologii přivedou k zjištění, že komunita jako svébytný prvek pro zachování některých společenských forem soudržnosti a solidarity s přechodem k moderním společnostem nezanikly, naopak představují regulativní ideu, k níž se pozdněmoderní společnosti stále upínají. V rámci kurzu budou představeny nejen kontextuální proměny situace a role pojmu komunita, ale důraz je kladen na seznámení s empirickými studiemi a jejich přínos jak pro metodologická zkoumání tak pro konceptualizaci sociálněvědních teorií.
Cílem kurzu je představit studentům oblast penitenciární sociologie, která není v kontextu české sociologie příliš reflektována. Vězeňský svět představuje část společenského prostoru, který je od většinové společnosti oddělen vysokými zdmi a mřížemi. Přesto se však jedná o jednu z klíčových oblastí života společnosti, která dlouhodobě přitahuje pozornost nejen sociálních vědců. Ruku v ruce se sociální a fyzickou izolovaností vězeňského prostředí jde řada mýtů a stereotypů, které se k životu za mřížemi váží. Jedním z důležitých úkolů penitenciární sociologie je tyto stereotypy vyvracet a poodkrývat roušku tajemna, která vězeňský svět halí. Studenti se během kurzu seznámí s historií vývoje oboru penitenciární sociologie, s hlavním teoretickými díly a metodologickými postupy. Pozornost bude vztažena také k oblasti českého vězeňství, jeho historii, aktuálním tématům a k výzkumům českého vězeňství v rámci české penitenciární sociologie. Kurz je určen především pro zahraniční studující a je vyučován v anglickém jazyce.