Jedním z klíčových témat současné politologie je interakce mezi občanem a státem. Především s rozvojem a šířením demokratických systémů a tomu odpovídajícím rozvojem demokratické teorie se v rámci zkoumání politologů role občana a jeho postavení vůči politickému systému dostává čím dál více do centra pozornosti badatelů. Prostorem, v rámci něhož dochází ke komunikaci mezi občanem a státem, je tzv. intermediární sféra, tedy sféra zprostředkování zájmů. Je to široký prostor mezi jedincem a politickými institucemi, kde dochází k artikulaci, agregaci zájmů, utváření skupin a kolektivů a jejich snaze o obhajobu užších soukromých i širších veřejných zájmů. Role občana, vazby mezi občany (tedy utváření občanské společnosti) a jejich podoby, stejně jako i organizace a institucionalizace občanské společnosti v podobě zájmových, popř. lobbistických skupin se staly nedílnou součástí expandujícího odvětví demokratické teorie. Cílem kurzu je představit komplexní pohled na občana, občanskou společnost a význam a podoby zprostředkování zájmů v demokratických systémech. Na úvod kurz zařadí téma významu občanství, občanské společnosti a zájmových skupin do kontextu demokratické teorie. Následovat bude historický exkurz popisující vývoj role občana a etablování občanské společnosti jako nedílné součásti demokratických společností. Následně budou představeny základní současné pohledy na koncept občanství a občanské společnosti obsažené v normativní a kritické politické teorii. V další části se kurz zaměří na základní instituce občanské společnosti, empirické teorie zájmových a nátlakových skupin, lobbistických skupin a sociálních hnutí. Poslední část kurzu se potom bude věnovat analýze praktických aspektů fungování institucí občanské společnosti a budoucnosti občanské společnosti ve vztahu transformující se státnosti a procesům globalizace. U všech témat bude výklad průběžně doplňován o příklady z politického kontextu na regionální, národní i mezinárodní úrovni.
- Teacher: Lenka Strnadová
Předmět seznámí studenty s problematikou projektového plánování a grantového řízení v kontextu veřejného sektoru, zejména v oblasti politické vědy.Studenti se seznámí se systémem financování různých typů projektů a s tvorbou konkrétního projektu a základů finančního managementu. V průběhu kurzu je kladen důraz na samostatnou práci studentů.
- Teacher: Pavel Hulec
- Teacher: Sandra Štollová
Cílem kurzu je seznámit studenty s institucionálním nastavením a reálným fungováním politických systémů vybraných členských států Evropské unie. V úvodu kurzu budou představeny základní sdílené charakteristiky a typologická zařazení evropských politických systémů. Následně bude v komparativní perspektivě představen politický vývoj, ústavní uspořádání a stranicko-politické soustavy států Beneluxu, Italské republiky, Španělského království, Švédského království, Finské republiky, zemí střední Evropy (Rakouska, Slovenska, Maďarska a Polska), Slovinské republiky a Chorvatské republiky. V závěru kurzu budou diskutovány nejvýznamnější soudobé trendy ve vývoji evropských politických systémů (evropeizace, politická decentralizace apod.). V rámci seminářů budou na základě prezentací studentů nastíněny aktuální otázky a problémy spojené s fungováním výše zmíněných politických systémů.
- Teacher: Jiří Zákravský
V úvodní části kurzu bude definován fenomén "nová média". Dále budou představeny počátky přechodu k digitálním médiím - s tímto souvisí například teorie hypertextu Vannevara Bushe anebo teze Marshala McLuhana o světě jako globální vesnici. Tato část kurzu se v praktické části zaměří na síť ARPA net, předchůdkyni současného internetu.
Další část kurzu bude zaměřena na rozšíření PC v 80. letech 20. století a následné masové rozšíření internetu o desetiletí později. V následující části se kurz soustředí na pokračující revoluci digitálních médií a na dynamický rozvoj fenoménu "web 2.0", kdy obsah tvoří samotní uživatelé (youtube, wikipedia).
V další, nejdůležitější části, budou analyzována lokální, regionální i globální digitální média a popsán jejich vliv na společenské a politické dění, vedení válek aj. Dále budou představeny webové stránky politiků, politických stran a organizací, ale také teroristických a extremistických skupin. Kurz rovněž neopomene fenomén blogů s politickou tematikou, zamyslí se nad politickým vlivem sociálních sítí (mySpace.com) aj.
- Teacher: Jiří Zákravský
Cílem kurzu je aplikovat základní politologické přístupy, které si student osvojil během prvního semestru studia, na případu většině studentů nejbližším - českém politickém systému. První polovina kurzu je věnována politickému vývoji na území Československa od roku 1918 až do rozpadu federace. Přednášky se soustředí na hlavní aspekty vzniku, fungování, vývojových etap a zlomů ve vývoji politického systému Československa včetně zaměření na hlavní politické aktéry (stranický systém, další političtí aktéři), fungování centrálních politických institucí včetně jejich obměny prostřednictvím voleb, problémy ve fungování politického systému apod. Druhá část kurzu se bude věnovat fungování současného politického systému České republiky na základě Ústavy z roku 1992. Vedle vnitropolitických aspektů a institucí bude pozornost v obou nastíněných periodách věnována rovněž mezinárodně-politickému ukotvení Československa, resp. České republiky.
- Teacher: Vladimír Naxera
- Teacher: Jiří Zákravský
Cílem kurzu Problémy praktické žurnalistiky je seznámit studenty s podobou současného mediálního trhu a přiblížit zákonitosti jeho fungování. Nedílnou součástí kurzu je také praktické seznámení s prací v redakcích a s používanou technikou včetně základních novinářských tvůrčích stylů. Probrány budou také otázky právní a etické, které jsou spojeny s žurnalistikou.
- Teacher: Vladimír Naxera
- Teacher: Jiří Zákravský
Cílem kurzu Nedemokratické režimy je přiblížit studentům fenomén především moderních nedemokratických politických systémů. Studenti budou jednak seznámeni s moderními teoriemi totalitních a autoritativních režimů, dále také s jejich primordiálními formami, ideologickým zázemím apod. Součástí kurzu budou rovněž otázky teoretických diskusí o totalitních a autoritativních režimech. Nebudou vynechány ani nejnovější teorie tzv. hybridních režimů.
- Teacher: Vladimír Naxera
Cílem kurzu Volby a volební systémy je přiblížit studentům fenomén voleb a objasnit fungování jednotlivých volebních systémů. V průběhu kurzu bude mít student možnost nahlédnout do problematiky organizace a průběhu voleb, volebního marketingu, volebního chování, volební účasti či volební geografie. Podstatnou část kurzu tvoří teorie volebních systémů, typologie volebních systémů, analýza jednotlivých komponentů volebního systému (volební obvody, matematické metody apod.) a v neposlední řadě volební inženýrství spolu politickými konsekvencemi volebních systémů. Student bude mít také možnost seznámit se s volebními systémy vybraných zemí. Na semináři si studenti vyzkouší praktickou aplikaci teoretických poznatků.
- Teacher: Vladimír Naxera
Cílem kurzu je seznámit studenty s etablováním a základními směry výzkumu politiky a sociálně-vědního oboru politologie. V první části bude představena politologie, její předmět a zasazení do systému sociálních věd. Pozornost bude věnována zejména historickým kořenům oboru a hlavním termínům spojeným s předmětem zájmu oboru. Následně budou prezentovány hlavní podobory (politické myšlení, komparativní politologie, výzkum institucí, politická geografie). Na základě systémové analýzy pak budou představeny dominantní směry studia politologie - z normativních politická filozofie, teorie demokracie a výzkum nedemokratických politických systémů; z empiricko-analytického směru pak formy vlády, reprezentace zájmů a političtí aktéři, politické strany a stranické systémy a volební systémy.
- Teacher: Petr Krčál
Cílem kurzu je seznámit studenty s etablováním a základními směry výzkumu politiky a sociálně-vědního oboru politologie. V první části bude představena politologie, její předmět a zasazení do systému sociálních věd. Pozornost bude věnována zejména historickým kořenům oboru a hlavním termínům spojeným s předmětem zájmu oboru. Následně budou prezentovány hlavní podobory (politické myšlení, komparativní politologie, výzkum institucí, politická geografie). Na základě systémové analýzy pak budou představeny dominantní směry studia politologie - z normativních politická filozofie, teorie demokracie a výzkum nedemokratických politických systémů; z empiricko-analytického směru pak formy vlády, reprezentace zájmů a političtí aktéři, politické strany a stranické systémy a volební systémy.
- Teacher: Petr Krčál
- Teacher: David Šanc
Cílem kurzu je představit obor Mezinárodní vztahy, vývoj oboru a vývoj zkoumaných témat v českém i mezinárodním prostředí, základní pojmy oboru (tzv. strukturální pojmy) jako je polarita, suverenita a moc, analytické rámce jako jsou tzv. analytické roviny a modelů a her (hra s nulovým a nenulovým součtem a další). V další části kurzu je pozornost věnována formování mezinárodního systému a paradigmatickým představám o formování mezinárodního systému (Kondratěv, Modelsky, Kennedy, Mearsheimer, Fukuyama ad.). V poslední části kurzu je pozornost věnována systému OSN. Přestavena je Společnost národů a vývoj systému OSN. Studenti jsou seznámeni také s agenturami OSN a jejich vztahem k tzv. brettonwoodským institucím. V neposlední řadě je pozornost věnována fungování stálých orgánů OSN jako např. Rada bezpečnosti či Valné shromáždění a reformě OSN. Semináře jsou věnovány konkrétním příkladům mezinárodních integračních procesů. Důraz je kladen na průběžnou samostatnou práci studentů.
- Teacher: Martina Ponížilová
- Teacher: Jiří Zákravský
Cílem kurzu je představit a klasifikovat politické aktéry v demokratických politických systémech. Kurz je tematicky rozdělen na dvě hlavní části: první část je zaměřena na problematiku zájmových skupin a sociálních hnutí, druhá se zabývá fenoménem politických stran a stranických systémů. V rámci kurzu bude nejprve provedena základní kategorizace politických aktérů a budou zmíněny nejpodstatnější definice jednotlivých typů politických aktérů (politické strany, zájmové skupiny, sociálního hnutí). Následně budou přiblíženy role a funkce zájmových skupin a sociálních hnutí, nejčastější typologie zájmových skupin a sociálních hnutí (včetně rozboru patřičných příkladů jednotlivých typů) a systémy zprostředkování zájmů (pluralismus a neokorporativismus). V části kurzu věnované politickým stranám bude nejprve nastíněna diskuse o definici a funkcích politických stran, poté budou představeny nejznámější klasifikace a typologie politických stran. V závěrečné části kurzu budou diskutovány možnosti a limity typologizace stranických systémů. V rámci seminářů budou diskutovány aktuální vývojové trendy politického stranictví a občanské společnosti v evropských demokraciích.
- Teacher: Jiří Zákravský
Cílem kurzu je seznámit studenty s institucionální strukturou Evropské unie a procesy fungujícími v rámci výkonu pravomocí svěřených evropským orgánům. V rámci kurzu bude nejprve představena funkce a struktura jednotlivých ústředních orgánů Evropské unie vytvářejících institucionální systém Evropské unie. Následně bude věnována pozornost významným oblastem evropské agendy - vnitřnímu trhu, hospodářské a měnové unii, zemědělské politice, kohezní politice, společné zahraniční a bezpečnostní politice a vybraným dalším politikám. Závěrečná část kurzu je věnována představení způsobů participace členských států na procesech v rámci EU a evropeizaci národních politických systémů. V rámci seminářů budou diskutována témata z vývoje evropské integrace.
- Teacher: Petr Jurek
Cílem předmětu je seznámit studenty s institucionálním uspořádáním a fungováním demokratických politických systémů. V rámci kurzu budou v komparativní perspektivě představeny politické systémy reprezentující základní modely demokratických systémů. Po úvodním představení konceptu politického systému a základních klasifikací a typologií demokratických politických systémů budou studenti seznámeni s politickým vývojem, ústavním nastavením a stranicko-politickými soustavami politických systémů Spojených států amerických, Francouzské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spolkové republiky Německo a Švýcarské konfederace, jako modelových případů. V závěru kurzu budou diskutovány nejvýznamnější soudobé trendy ve vývoji demokratických politických systémů. V rámci seminářů budou na základě prezentací studentů nastíněny aktuální otázky a problémy spojené s fungováním výše zmíněných politických systémů (volební procesy, proměny stranicko-politických soustav a systémů zprostředkování zájmů, decentralizační procesy apod.).
- Teacher: Petr Jurek