Cílem předmětu je zkvalitnění řečových dovedností, zejména produktivních a schopnost komunikace ve vybraných rozšiřujících tematických okruzích týkajících se současného životního stylu (úřední styk, finanční gramotnost, reklama, současné moderní ICT technologie, sociální sítě). Výběr témat částečně vychází ze zájmu studentů. Cvičení pracují s autentickými materiály (audio, video, text). Je trénována a rozvíjena schopnost argumentace v monologické a dialogické řeči, jakož i v různě strukturované diskusi, kreativní a kritické myšlení a prezentační dovednosti. K celkovému posílení komunikativní kompetence, automatizaci užití jazykových prostředků a odstraňování jazykové bariéry jsou uplatňovány různé metody na rozvoj dovednosti mluvení, včetně jazykových, řečových a komunikativních her. Je dbáno na aktivní osvojení nové tematické i atematické slovní zásoby a ustálených obratů z prostěsdělovacího a publicistického stylu, jakož i na přesnost, plynulost a kohezi jazykového projevu a rozsah používaných jazykových prostředků. Některé aktivity jsou založeny na metodách tvůrčího psaní. Je preferována přímá metoda výuky cizího jazyka a činnostní vyučování.
Cílem předmětu je vymezit specifika literatury pro děti a mládež (vztah literatury pro dospělé a dětské literatury, vztah pedagogiky a dětské literatury, charakteristika žánrů dětské literatury a jejich klasifikace z hlediska věku dítěte, vývoj funkce literatury pro děti a mládež, problematika didaktičnosti a ideologičnosti), pojednat o vývoji ruské dětské literatury, seznámit studenty s nejvýznamnějšími díly ruské dětské literatury a jejich autory a s možnostmi jejich metodického využití. Přednášky se věnují také žánrům dětského folklóru. Na seminářích bude probíhat čtení a interpretace konkrétních uměleckých textů v návaznosti na přednášky.
Uvést studenty do teoretické problematiky fonetiky ruštiny v rusko-českém plánu a vytvořit správné návyky v oblasti ruské výslovnosti a intonace. Dosažení jazykové úrovně A1.1.
Kurz poskytuje teoretický výklad o skladbě ruského jazyka a praktické procvičení znalostí na autentickém textovém materiálu. Přednášky objasňují pojmy, jako syntaktická jednotka, predikace, koordinace, determinace, vykládají systém větných členů, typy syntaktických vztahů ve slovním spojení, větě jednoduché a v souvětí, principy klasifikace vět atd. Studenti se nejen seznamují s teoretickým materiálem, ale učí se kriticky hodnotit různorodé přístupy, interpretace a systém klasifikací vlastní různým ruským a českým syntaktikům. Cílem seminářů je praktická syntaktická analýza slovního spojení, věty jednoduché, souvětí a mnohačlenné věty a také osvojení a zautomatizování větných struktur typických pro ruštinu.
Předmět je primárně zaměřen na rozvíjení schopnosti porozumět cizojazyčnému uměleckému textu a rozšiřování aktivní slovní zásoby. V návaznosti na studijní předmět Literární propedeutika se předmět rovněž zaměří na aplikaci získaných teoretických poznatků z oblasti teorie a historie literatury (přiřazení textu k literárnímu směru, geneze díla, syžetové schéma, kompoziční řešení, charakteristika postav, chronotop a jiné) při samostatné interpretaci konkrétního textu, zejména z období ruské literatury 20. a 21.století. Při prezentaci textů načtených studenty v rámci domácí přípravy bude sledována nejen jazyková správnost, ale i srozumitelnost a logika výkladu.
Cílem projektu je uvést studenty do zkoumání rozličných fenoménů ruské kultury a zároveň do metodiky projektové výuky. Pod supervizí vyučujícího jsou společně se studenty na počátku řešení projektu vybrána dílčí témata pro jednotlivé skupiny (například z oblastí: ikony presovětské, sovětské a postsovětské kultury, ruská kultura a náboženství, kultura a ideologie, současná neoficiální kultura a popkultura, uctívání kulturních tradic v RF, cenzura v RF, regionální kulturní specifika, ruská muzea dříve a nyní, lidová kultura, stopy a projevy ruské kultury u nás a ve světě, ale i každodenní kultura chování, stolování, odívání, obchodu apod.). Jsou určeny role v týmu a harmonogram řešení projektu. Dále probíhá výuka částečně nekontaktně (práce v terénu), částečně kontaktně při pravidelných schůzkách nad řešenými tématy. V závěru projektu jednotlivé skupiny prezentují své výstupy (formou přednášky, prezentace, exkurze, výstavy apod.) před třídou a pozvanými hosty. Následně probíhá evaluace projektu. Činnost studentů je výrazně samostatná, a to skupinová (práce na projektu) a individuální (vypracování slovníkového hesla menšího rozsahu týkajícího se ruské kultury do české nebo ruské Wikipedie). Důraz je kladen na mezipředmětové vztahy (ruský jazyk - historie, ruský jazyk - geografie, ruský jazyk - ekonomika, ruský jazyk - estetické výchovy), průřezová témata a klíčové kompetence, jak ke chápe RVP. Předmět rozvíjí schopnost týmové spolupráce, plánování, evaluace a autoevaluace, prezentační dovednosti, fundovanou práci se zdroji a schopnost komparace, jakož i komunikační dovednosti v ruském jazyce (řečové dovednosti, znalost konotativní lexiky).

Kurz poskytuje teoretický výklad o skladbě ruského jazyka a praktické procvičení znalostí na autentickém textovém materiálu. Přednášky objasňují pojmy, jako syntaktická jednotka, predikace, koordinace, determinace, vykládají systém větných členů, typy syntaktických vztahů ve slovním spojení, větě jednoduché a v souvětí, principy klasifikace vět atd. Studenti se nejen seznamují s teoretickým materiálem, ale učí se kriticky hodnotit různorodé přístupy, interpretace a systém klasifikací vlastní různým ruským a českým syntaktikům. Cílem seminářů je praktická syntaktická analýza slovního spojení, věty jednoduché, souvětí a mnohačlenné věty a také osvojení a zautomatizování větných struktur typických pro ruštinu.

Cílem předmětu je podat základní charakteristiku umělecké literatury a ukázat její specifika ve srovnání s dalšími druhy umění, seznámit se základními pojmy literární vědy v oblasti literární teorie, historie a kritiky a její metodologií a získat znalostí literárněvědné terminologie. Předmět je rovněž zaměřen na získání přehledu o hlavních vývojových tendencích ruské literatury od vzniku písemnictví do současnosti sledovaných v širších společensko-historických souvislostech.
Kurz určený pro prohlubující modul studia ruského jazyka pro vzdělávání je zaměřen především na ruskojazyčné studenty s cílem adaptovat je prostřednictvím překladů z ruštiny do češtiny na české prostředí jak jazykově (zlepšení komunikační kompetence v češtině), tak kulturně (srovnání obou kultur, objasnění širších kulturních východisek obsažených v převodu textu z jednoho jazyka do druhého). Praktický překlad je zároveň pojat jako analytická četba srovnávající systém a jednotlivé jevy ruského a českého jazyka a výběrově je doplněn konfrontačními cvičeními. K překladu jsou vybírány jednak texty, jež studentům usnadní jazykovou orientaci v jiných předmětech studia (společný základ, pedagogogicko-psychologická tématika), jednak takové texty, které odrážejí české prostředí a kulturu (bedekry, on-line informace o České republice, rozbor obecnějších českých tradic z pohledu cizinců, česká literatura v překladu). Práce s texty je východiskem pro procvičování ostatních řečových dovedností. Čeští studenti v kurzu rozšiřují aktivní i pasivní slovní zásobu v ruštině, konfrontují systém obou jazyků, korigují projev ruskojazyčných spolužáků v češtině, kriticky zkoumají vlastní kulturu a nahlížejí na ni z vnějšku a řeší praktické aspekty překladu.
Cílem praktického korektivního kurzu je získat návyk správné ruské výslovnosti, zbavit se chybné české výslovnosti v ruštině, správně interpretovat poslechový text (vypracování fonematického sluchu) a položit základy grafického a ortografického systému ruštiny, a to s oporou o bazální teoretický výklad. Kurz se soustředí na analýzu a procvičení nejdůležitějších jevů foneticko-fonologického systému ruštiny a jevů v česko-ruském srovnání interferenčních (pravopis a výslovnost nepřízvučných samohlásek, výslovnost tvrdého a měkkého "l", výslovnost "š", "ž", "šč", "č" a měkkých souhlásek, funkce jotovaných písmen, psaní a výslovnost samohlásek "y" a "i", psaní samohlásek po šeplavých souhláskách, funkce měkkého a tvrdého znaku, psaní a výslovnost jednoduchého "n" a zdvojeného "nn" apod.). Studenti získají přehled o současných tendencích v oblasti ruské výslovnosti a ortografie. Používají nejnovější ruské ortografické a ortoepické slovníky.
Cílem kurzu je zvýšení úrovně teoretického i praktického zvládnutí současné ruštiny v jejích různých sférách jejího užití, a to v ústní i písemné řeči. Přednášky vykládají termíny a pojmy, jako jazyk a řeč, současný spisovný jazyk, jazyková norma a její varianty, ortoepické, lexikální, morfologické a syntaktické normy současné ruštiny. Analýza jazykových norem různého typu se opírá o aktivní procesy probíhající v současném ruském jazyce. Na seminářích studenti pracují s různými druhy slovníků. Analyzují jazykové normy, rozlišují varianty normy, identifikují narušení jazykových norem. Upevňují své návyky produkce kohezních, správně vystavěných monologických textů na různá témata a také dialogických textů vystavěných v souladu s komunikačním záměrem a komunikační situací. Prezentují takový text (desetiminutový ústní projev) na vybrané téma a zdokonalují své rétorické dovednosti.
Cílem předmětu je získání a rozvíjení teoretických i praktických poznatků o slovní zásobě a lexikologickém systému ruského jazyka na pozadí jazyka českého. Přednášky definují lexikologii jako lingvistickou disciplínu, vymezují pojem "lexikální jednotka", věnují se sémantice slov a vztahům mezi slovy. Osvětlují základní způsoby tvoření slov a tvoření pojmenování, přejímání slov a obohacování slovní zásoby obecně, vymezují stylistickou diferenciaci slovní zásoby ruštiny. Studenti získávají přehled o aktuální vývojové tendenci ve slovní zásobě ruského jazyka (internacionalizace, postupy univerbizační atd.) a také základy lexikografie. Na seminářích analyzují texty z lexikálního hlediska a vypracovávají jazyková, řečová a komunikativní cvičení zaměřená na systém slovní zásoby ruštiny.
Kurz uvádí studenty do teoretického studia ruského jazyka, seznamuje je s ruskou lingvistickou terminologií, zařazuje ruštinu do širších slavistických a východoslovanských souvislostí a představuje vybraná témata obecné jazykovědy. Přednášky vybavují studenty základními vstupními znalostmi, které potřebují pro další studium ruštiny, a to v synchronním i diachronním pohledu (jazyk jako systém, centrum a periferie jazyka, pojetí jazykových plánů, teorie znaku, jazyk a řeč, funkce jazyka, klasifikace jazyků s aplikací na ruštinu, stratifikace jazyka, klasifikace lingvistických disciplín, pojem aplikované lingvistiky, vývoj rusistiky a čelní představitelé oboru ruští a čeští, historické etapy vývoje ruštiny, azbuky a vznik slovanského písemnictví, jazyky RF, jazyková politika RF, ruština ve světě). Na seminářích studenti aplikují užití lingvistických termínů v ruštině, pronikají do originálních odborných textů, učí se zásadám odborné práce. Vyhledávají informací v odborných časopisech. lingvistického i edukačního zaměření, jakož i na lingvistických portálech, zkoušejí různé korektorské nástroje a zorientují se v různých typech slovníků. Součástí seminářů je výuka transliterace ruské azbuky do latinky. Zvláště je dbáno a vysokou úroveň seminární práce odevzdané k zápočtu, důsledně je sledována zejména správnost jejích formálních parametrů.
Přednášky vykládají specifika ruské lidové slovesnosti (přehled žánrů ruského folklóru, charakteristika lidové pohádky, legend, bylin a drobných slovesných útvarů). Podávají přehled o staré ruské literatuře jak v chronologickém, tak v žánrovém pojetí (periodizace staré ruské literatury, církevní literatura, apokryfy a hagiografie, orátorské žánry, didaktické žánry, letopisy, vojenské "pověsti" s důrazem na Slovo o pluku Igorově, chožděnija, povídky 16. a 17. století) a vymezují zvláštnosti staroruského písemnictví (jeho roli, poetiku, vztah k autorství, k fikci, k symbolu, fenomén přejímání atd.). Vysvětlují vznik písemnictví na Rusi. Srovnávají znaky staré, klasické a moderní ruské literatury. Odhalují stopy staroruské literatury v pozdějších literárních památkách i v současné ruské umělecké literatuře. Vztahují starou ruskou literaturu k jiným druhům umění. Vedou k prohloubení znalostí o historickém vývoji Ruska do 18. století a jeho duchovní kultuře. Na seminářích studenti čtou a interpretují originální umělecké texty, analyzují doprovodný obrazový materiál a prezentují vlastní referáty. Porovnávají různé překlady staroruské literatury do češtiny.