Cílem předmětu je seznámit studenty s všeobecným přehledem vývoje novověkého a moderního dějepisectví od od počátku 16. století do konce 19. Století (historiografie humanistická, barokní, osvícenská, počátky moderního dějepisectví v 19. století). Specifické historiografické otázky a problémy: Hlavní myšlenkové směry 17. století a jejich odraz v historiografii; základy ?učeného dějepisectví?; Preromantická a romantická filosofie dějin; liberální dějepisectví; klasická německá historická škola; pronikání pozitivismu do historiografie; historická škola Jaroslava Golla a jeho následovníků; marxistická historiografie, historický materialismus; Josef Pekař a T. G. Masaryk - spor o smysl českých dějin; krize klasického historismu a nové trendy v dějepisectví na přelomu 19. a 20. stol; národohospodářské dějiny, kulturní dějiny, sociální dějiny; hledání smyslu dějin ve 20. Století; Rozumějící historie, ?duchové dějiny?; škola Annales; americká historiografie, ?New History?; historická věda po roce 1945, ?New economic history?, historická demografie, aplikace kvantitativních metod, specifika německé poválečné historiografie; postmoderní výzva v dějepisectví a návrat vyprávění, ?lingvistický obrat? v historiografii, interdisciplinární charakter moderního dějepisného bádání; mikrohistorie a dějiny každodennosti, ?nové kulturní dějiny?, prosopografie, gender historie, kulturní antropologie; české poválečné dějepisectví (1945 ? současnost).
Cílem předmětu je seznámit studenty s všeobecným přehledem vývoje starověkého dějepisectví od staroorientálního písemnictví do zrodu antické historiografie a jejího dalšího rozmachu v řecko-římské civilizaci, a problémy medivestické historiografie, a to s výrazným ohledem na budoucí potřeby učitele dějepisu na ZŠ. Specifické historiografické otázky a problémy: např. příčiny vzniku a zániku starověkých společností, přední osobnosti starověkého dějepisectví, portréty novodobých badatelů o dějinách Egypta (zejména česká egyptologie), Blízkého východu a antického starověku, k vybranému tématu (problematika a specifika jednotlivých civilizací včetně Indie a Číny, literární a umělecké památky Východu), referáty o orientalistice (zejména přínosu české vědy, egyptologie, chetitologie, klínopisné bádání, asyriologie, indologie, sinologie), medievistika - charakteristika, základní okruhy problémů.
Zpřehlednit vývoj léčitelství, léčení a moderní medicíny na pozadí vývoje lidské společnosti. Přiblížit metody, objevy a přínos významných osobností z dějin světové medicíny. Vytvořit povědomí o zodpovědnosti za osobní a společenské zdraví. Objasnit běžné zdravotnické pojmosloví jako součást všeobecného vzdělání moderního člověka. Přehled základního pojmosloví. Terminologie moderní medicíny jako nutná výbava dnešního občana. Vybrané kapitoly z dějin lékařství ? ukázky využití pro vyučování dějepisu v praxi. Dílčím cílem je představit studentům možnost propojení problematiky tohoto předmětu se školní praxí a se základy oborové didaktiky dějepisu.
Cílem předmětu je seznámit studenty s všeobecným přehledem vývoje novověkého a moderního dějepisectví od od počátku 16. století do konce 19. Století (historiografie humanistická, barokní, osvícenská, počátky moderního dějepisectví v 19. století). Specifické historiografické otázky a problémy: Hlavní myšlenkové směry 17. století a jejich odraz v historiografii; základy ?učeného dějepisectví?; Preromantická a romantická filosofie dějin; liberální dějepisectví; klasická německá historická škola; pronikání pozitivismu do historiografie; historická škola Jaroslava Golla a jeho následovníků; marxistická historiografie, historický materialismus; Josef Pekař a T. G. Masaryk - spor o smysl českých dějin; krize klasického historismu a nové trendy v dějepisectví na přelomu 19. a 20. stol; národohospodářské dějiny, kulturní dějiny, sociální dějiny; hledání smyslu dějin ve 20. Století; Rozumějící historie, ?duchové dějiny?; škola Annales; americká historiografie, ?New History?; historická věda po roce 1945, ?New economic history?, historická demografie, aplikace kvantitativních metod, specifika německé poválečné historiografie; postmoderní výzva v dějepisectví a návrat vyprávění, ?lingvistický obrat? v historiografii, interdisciplinární charakter moderního dějepisného bádání; mikrohistorie a dějiny každodennosti, ?nové kulturní dějiny?, prosopografie, gender historie, kulturní antropologie; české poválečné dějepisectví (1945 ? současnost).
Cílem předmětu je uvést studenta do základní problematiky světových dějin novověku, přiblížit sociálně-ekonomický vývoj Evropy v druhé polovině 17. a počátkem 18. století, nastínit charakteristiku mezinárodních vztahů v Evropě raného novověku, pomoci mu pochopit velké politické revoluce 17. - 18. století (Anglie, Francie, Severní Amerika a vznik USA), vznik světového trhu a koloniální soupeření, vznik občanské a industriální společnosti 19. století, boj o hegemonii v Evropě a ve světě od konce 18. století, mocensko - ekonomické uspořádání světa a Evropy v druhé polovině 19. a počátkem 20. století, kulturní a vědecký rozmach evropské společnosti. Dílčím cílem je představit studentům možnost propojení problematiky tohoto předmětu se školní praxí a se základy oborové didaktiky dějepisu.
Cílem předmětu je uvést studenta do základní problematiky světových dějin novověku, přiblížit sociálně-ekonomický vývoj Evropy v druhé polovině 17. a počátkem 18. století, nastínit charakteristiku mezinárodních vztahů v Evropě raného novověku, pomoci mu pochopit velké politické revoluce 17. - 18. století (Anglie, Francie, Severní Amerika a vznik USA), vznik světového trhu a koloniální soupeření, vznik občanské a industriální společnosti 19. století, boj o hegemonii v Evropě a ve světě od konce 18. století, mocensko-ekonomické uspořádání světa a Evropy v druhé polovině 19. a počátkem 20. století, kulturní a vědecký rozmach evropské společnosti. Dílčím cílem je představit studentům možnost propojení problematiky tohoto předmětu se školní praxí a se základy oborové didaktiky dějepisu.
Seznámit studenty s předantickým a především antickým světem, objasnit jeho význam pro další vývoj lidstva. Zdůraznit odkaz antiky v oblasti kultury, vědy, techniky a vzdělanosti dnešku. Zpřehlednit historiografii k tématům, akcentovat zejména moderní literaturu využitelnou studentem s pedagogickou ambicí. Dílčím cílem je představit studentům možnost propojení problematiky tohoto předmětu se školní praxí a se základy oborové didaktiky dějepisu.
Seznámit studenty se základní periodizací a problematikou starověkých civilizací Egypta, Blízkého Východu a dalších staroorientálních říší. Zdůraznit odkaz starověkých říší v oblasti kultury, vědy, techniky a vzdělanosti dnešku. Zpřehlednit historiografii k tématům, akcentovat zejména moderní literaturu využitelnou studentem s pedagogickou ambicí. Dílčím cílem je představit studentům možnost propojení problematiky tohoto předmětu se školní praxí a se základy oborové didaktiky dějepisu.
Objasnit studentům vývoj po druhé světové válce, seznámit je s problematikou rozděleného světa, zejména agresivitou komunistických režimů i jejich rozkladu pod tlakem demokratického Západu i s tím, že pádem komunismu dějiny nekončí. Dílčím cílem je představit studentům možnost propojení problematiky tohoto předmětu se školní praxí a se základy oborové didaktiky dějepisu.
Seznámit studenty s problematikou vývoje poválečného Československa jako totalitního státu pod komunistickou diktaturou a kolonie bolševického Ruska (Svazu sovětských socialistických republik). Objasnit rozdíly mezi terorem 50. let a tzv. normalizací. Vysvětlit ekonomické, sociální, kulturní a národnostní příčiny a okolnosti pokusu o reformu komunismu (Pražské jaro) a jejich mezinárodní souvislosti. Popsat a na příkladech objasnit běžný život za normalizace. Zachytit domácí i mezinárodní příčiny pádu komunistické diktatury. Dílčím cílem je představit studentům možnost propojení problematiky tohoto předmětu se školní praxí a se základy oborové didaktiky dějepisu.
Prezentovat studentům změny, k nimž došlo v mezinárodní i vnitřní politice jednotlivých států i jejich uskupení jak po první světové válce, tak po velké hospodářské krizi. Uvést je do problematiky vzniku totalitních socialistických států a jejich rozhodujícího podílu na vypuknutí i průběhu druhé světové války. Upozornit na dlouhodobé důsledky vítězství nesourodé spojenecké koalice. Dílčím cílem je představit studentům možnost propojení problematiky tohoto předmětu se školní praxí a se základy oborové didaktiky dějepisu.
Představit příčiny a okolnosti vzniku Československé republiky a její dvacetiletou existenci, peripetie vývoje i důvody jejího zániku a objasnit události na území zničeného státu - protektorátu, sudetoněmecké župě, Slovenské republice. Dílčím cílem je představit studentům možnost propojení problematiky tohoto předmětu se školní praxí a se základy oborové didaktiky dějepisu.