Cílem předmětu je vybavit studenty specifickými znalostmi a dovednostmi v oblasti technik keramické a sklářské tvorby, které lze uplatnit ve výtvarné edukaci (výtvarná výchova, výtvarný kroužek, kurs atp.) na základních školách. Jsou tím dána kriteria pro jejich výběr k ověřování v semináři jako východisko pro jejich didaktickou transformaci. V souvislosti s výtvarnou výchovou na základních školách je výběr konkretizován v závislosti na jejím aktuálním kurikulárním obsahu. Studující na základě ověřování zmíněných technik navrhují výtvarné úkoly pro konkrétní situaci výtvarné edukace v základním vzdělávání.
Obsah předmětu: Nástin modelů vizuálního vnímání, podmínky jejich proměn. Současné vizuání teorie. Klíčová slova: znak, sémiotika, sémantika, obrazová komunikace, interakce subjektivit, pluralitní přístup ke světu Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou odhalování struktur vizuální zkušenosti. Na základě analýzy kazuistik vizuální zkušenosti poskytnout inspiraci a nástroje k poučenému interpretování současné vizuální kultury, která je stále více založena na obrazové komunikaci. Posílit kompetence studentů v oblasti vědomého zacházení s obrazy.
Cílem předmětu je vybavit studenty základními znalostmi problematiky pedagogického výzkumu se zaměřením na umělecké obory a představit současnou situaci oborového výzkumu. Pojetí předmětu je založeno na využití Schönova konceptu reflektivního praktika a v metodologické oblasti se opírá zejména o kvalitativní výzkumné postupy, zejména akční výzkum. Z oblasti kvantitativního výzkumu představuje studentům některé důležité principy korektní přípravy výzkumného projektu, práce s proměnnými a sběru i zpracování dat zejména v oblasti pedagogické komunikace a hodnocení.
Cílem předmětu je, aby student získal přehled o stávajících technikách a technicko-metodických přístupech k tvorbě, které lze uplatnit ve výchovném procesu. Zkušenost s těmito technikami student ověřuje v praktických úkolech. Nedílnou součástí plnění úkolů je sledování metodických aspektů uplatňování zmiňovaných technik pro vzdělávací praxi.
Předmět navazuje na systém praxí a v jeho průběhu bude mít student možnost formou skupinových konzultací s tutorem projednávat přípravy na praxi a výstupy z praxe.
Cílem předmětu je vybavit studenty specifickými znalostmi a dovednostmi v oblasti technik keramické a sklářské tvorby, které lze uplatnit ve výtvarné edukaci (výtvarná výchova, výtvarný kroužek, kurs atp.) na středních školách. Jsou tím dána kriteria pro jejich výběr k ověřování v semináři jako východisko pro jejich didaktickou transformaci. V souvislosti s výtvarnou výchovou na středních školách je výběr konkretizován v závislosti na jejím aktuálním kurikulárním obsahu. Studující na základě ověřování zmíněných technik navrhují výtvarné úkoly pro konkrétní situaci výtvarné edukace.
Cílem předmětu je přivést studenty k aktivní práci s fyzickým prostorem, seznámení s vyjadřovacími a výrazovými prostředky modelování a tvarování. Kultivace vlastního výtvarného jazyka s důrazem na vnímání fyzického prostoru. Úkolem je také rozvíjení schopnosti nejen celkového pojetí prostorových vztahů, ale i vnímání adekvátního užití konkrétního materiálu.
Představit studentům na zřetelných konkrétních historických příkladech vývoj základních vizuálních uměleckých konceptů, přinášejících proměnu poznávacího a komunikačního obsahu, které výtvarné umění řešilo na úrovni ontologických a senzuálních kvalit (vyjádření prostoru, času, pohybu, relací, vizuální strukturace, rozšíření senzuální citlivosti) s metodickými příklady pedagogického uplatnění těchto poznatků.
Cílem předmětu je vybavit studenty pedagogických studijních oborů základní znalostí práce v prostředí multimediálních grafických aplikací a seznámit je se základními postupy tvorby animovaných a interaktivních dokumentů pro potřeby vzdělávání.
V předmětu budou studenti vybaveni kompetencemi k tvorbě vzdělávacích programů (školních a třídních) a k jejich poučené kritické reflexi a evaluaci s ohledem na širší souvislosti vývoje oboru.
Studenti získají hlubší vhled do některých témat výtvarné kultury, teorie a dějin výtvarného umění, důležitých pro učitele v prvním období základního vzdělávání. Výběr témat proto koresponduje s danou problematikou v obsahu výtvarné výchovy v Rámcovém vzdělávacím programu pro ZV. Stručný obsah: orientace v oblastech výtvarného umění, charakteristika jednotlivých okruhů výtvarné umělecké tvorby, užitá uměnovědná terminologie, ilustrace, hračka, design, recepce a interpretace výtvarných uměleckých děl, tvorba vizuálního zobrazení a vybrané kapitoly z dějin výtvarného umění 20. století.
Cílem předmětu je vybavit studenta dovednostmi potřebnými pro vytváření prezentace studijních výsledků a portfolia vlastní práce. Kultivovat jeho verbální i vizuální projev. Seznámit ho se soudobou vizuální gramotností, rétorickými přístupy a možnostmi prezentace vlastní práce i sebe sama.
V rámci plnění předmětu student využije potenciál výtvarné explorace a materiálových experimentů pro vlastní tvorbu. Na základě experimentu zkoumá limita kresby a vlastnosti různých materiálů, nachází a uplatňuje nové postupy ve výtvarné tvorbě, ověřuje jejich účinky a kultivuje autentický výtvarný projev. Inspirační východiska experimentálního kreslení a materiálové explorace nachází student především v umění 20. a 21. století.
Předmět zprostředkuje základní znalosti o historickém vývoji výtvarné výchovy u nás i ve světě v kontextu dějinného vývoje české vzdělávací soustavy. Na tomto základě ústí do kritické analýzy současných koncepcí výtvarné výchovy, resp. výchovy umění u nás s ohledem na soudobé trendy světového vývoje oboru. Cílem předmětu je vybavit účastníky kompetencemi k vytváření studijních programů v rámci školy a k jejich poučené kritické reflexi a evaluaci s ohledem na širší souvislosti vývoje oboru.
Vybavit studenta náhledem na úlohu umění a uměleckých aktivit ve všeobecném vzdělávání a v kultivaci populace, zejména v kontextu multidisciplinárního přístupu. V této souvislosti jej také vybavit souborem interdisciplinárně funkčních pojmů, Získat znalosti základních teorií, které vysvětlují a ovlivňují umění a výchovu.
Uvést studenta do problematiky modelů vizuálního vnímání, podmínky jejich proměn v kontextu současných vizuálních teorií. Mezi základní pojmy patří: znak, sémiotika, sémantika, obrazová komunikace, interakce subjektivit, pluralitní přístup ke světu. Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou odhalování struktur vizuální zkušenosti. Na základě analýzy kazuistik vizuální zkušenosti poskytnout inspiraci a nástroje k poučenému interpretování současné vizuální kultury, která je stále více založena na obrazové komunikaci. Posílit kompetence studentů v oblasti vědomého zacházení s obrazy.
Prokázat znalosti, dovednosti a obecné způsobilosti k analytické didakticky zaměřené reflexi a evaluaci výtvarných projevů, artefaktů umění a vizuální kultury v kontextu podpůrných disciplín (estetika, vizuální studia, filozofie umění, psychologie umění, teoretická sémantika) s oporou o vlastní expresivní tvorbu. Při reflexi výtvarných projevů prokázat porozumění expresivní tvorbě jako způsobu poznávání různých typů existenciálních konceptů a s nimi spjatých životních situací v širších kulturních, společenských a uměleckých kontextech.
Představit studentům na zřetelných konkrétních historických příkladech vývoj základních vizuálních uměleckých konceptů, přinášejících proměnu poznávacího a komunikačního obsahu, které výtvarné umění řešilo na úrovni sociálních kvalit (vizualita v modální komunikaci, masová a interaktivní komunikace, mediální komunikace, síťová komunikace - Web2.0) s metodickými příklady pedagogického uplatnění těchto poznatků.
Získat výchozí náhled na mezioborové souvislosti teorií vizuální kultury s ohledem na hlavní systémové prvky a vztahy, které umožňují zobecňování mezi obory. Orientovat se v různých typech diskursu o výtvarném umění. Zvládnout pojmoslovné základy různých teoretických oborů, které spolupracují s teorií výtvarné výchovy.