Cílem předmětu je vymezit specifika literatury pro děti a mládež (vztah literatury pro dospělé a dětské literatury, vztah pedagogiky a dětské literatury, charakteristika žánrů dětské literatury a jejich klasifikace z hlediska věku dítěte, vývoj funkce literatury pro děti a mládež, problematika didaktičnosti a ideologičnosti), pojednat o vývoji ruské dětské literatury, seznámit studenty s nejvýznamnějšími díly ruské dětské literatury a jejich autory a s možnostmi jejich metodického využití. Přednášky se věnují také žánrům dětského folklóru. Na seminářích bude probíhat čtení a interpretace konkrétních uměleckých textů v návaznosti na přednášky.
Předmět je zaměřen na zkoumání vývoje česko-ruských vztahů především v oblasti kultury od začátku XIX. století do současnosti. Sledovány budou rozdílnosti v české a ruské kultuře, vliv politických událostí na kulturní dialog. Akcentovány budou fenomény panslavismu, slovjanofilství, problematika legií (legionářská literatura), poválečná emigrace, vývoj česko-ruských vztahů po 2. světové válce, negativní vliv událostí roku 1968. Pozornost bude věnována překladům děl ruské literatury a jejich recepce, současné situaci v této oblasti.
Cílem předmětu je zorientovat studenty v rozrůznění slovanských jazyků, a to s využitím jejich dosažených souhrnných znalostí jazykového systému ruštiny v porovnání s češtinou. Přednášky představují slovanské jazyky z hlediska historicko-srovnávací jazykovědy (indoevropština, baltoslovanská jednota, praslovanština, staroslověnština jako první psaný /literární/ slovanský jazyk, další etapy ve vývoji slovanských jazyků, jednotlivé podskupiny slovanských jazyků), z hlediska strukturálně typologického i z hlediska areálové lingvistiky (slovanské jazyky v kontaktu) a kontrastivní lingvistiky. Vymezují slovanské jazyky jako jazyky národní a spisovné, z vysvětlují principy dynamiky slovanských jazyků, zabývají se etnologickými a sociologickými aspekty dnešních slovanských jazyků. Věnují se vývoji slovanství a slavistice dnes, nastiňují perspektivy slavistiky a mezinárodní slavistické aktivity. Na seminářích se studenti prostřednictvím analýzy konkrétního textového materiálu učí identifikovat jednotlivé slovanské jazyky. Prezentují medailonky význačných badatelů v oblasti slavistiky.
Cílem kurzu je rozvinutí dovednosti všestranné analýzy textu. Kurz prohlubuje dosavadní vědomosti studentů o jazykovém systému ruštiny, upevňuje a zobecňuje jejich znalosti o lingvistických pojmech vztahujících se ke všem rovinám jazykového systému (fonetické, lexikální, morfologické, syntaktické, stylistické). Zejména je vede od izolovaného výkladu o jednotlivých jazykových jednotkách k jejich ucelené interpretaci v rámci textu a k proniknutí do hlubinné struktury textu. Na základě komplexní jazykové analýzy na úrovni textu studenti zvyšují svou gramatickou a stylistickou vnímavost, opakují lingvistickou terminologii a obohacují svou slovní zásobu. Daný způsob analýzy rozvíjí předpoklady vědeckého myšlení, fundovaného přístupu k hodnocení jazykových jevů a k hlubšímu porozumění studovanému jazyku. Všestranný rozbor textu je zvolen také jako nejefektivnější metoda systematizace odborných znalostí a jako důležitá fáze přípravy ke státní závěrečné zkoušce z ruského jazyka.
Kurz poskytuje teoretický výklad o skladbě ruského jazyka a praktické procvičení znalostí na autentickém textovém materiálu. Přednášky objasňují pojmy, jako syntaktická jednotka, predikace, koordinace, determinace, vykládají systém větných členů, typy syntaktických vztahů ve slovním spojení, větě jednoduché a v souvětí, principy klasifikace vět atd. Studenti se nejen seznamují s teoretickým materiálem, ale učí se kriticky hodnotit různorodé přístupy, interpretace a systém klasifikací vlastní různým ruským a českým syntaktikům. Cílem seminářů je praktická syntaktická analýza slovního spojení, věty jednoduché, souvětí a mnohačlenné věty a také osvojení a zautomatizování větných struktur typických pro ruštinu.
Přednášky osvětlují metodické postupy výuky jednotlivých jazykových prostředků (fonetika, grafický systém, ortografie, lexika, gramatika) ve všech jejich aspektech. Definují komunikativní kompetenci. Věnují se problematice interligvy, výuce ruštiny jako jazyka příbuzného češtině, transferu a interferenci v lingvodidaktice. Vymezují roli mateřského jazyka ve výuce CJ. Představují teorii učebnic a analyzují učební soubory pro výuku ruského jazyka na ZŠ, včetně softwaru jazykových učebnic, stanovují kritéria pro jejich výběr. Podrobně rozebírají plánování, průběh a hodnocení vyučovací hodiny. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře vštěpují studentům pravidla řízení a ovlivňování cizojazyčného učení. Připravují je na vlastní pedagogickou praxi rozvíjením praktických didaktických dovedností v rámci přípravy a realizace tematicky zaměřené vyučovací jednotky a její následné (auto)evaluace. Důraz je kladen na efektivní strukturu a vyváženost vyučovací hodiny (jazykové prostředky, řečové dovednosti, , sociokulturní kompetence, organizační formy výuky, činnostní vyučování, multimediální materiály atd.). Studenti porovnávají přístupy k určitému tématu v různých učebnicích ruštiny pro ZŠ. Studenti se učí vytvořit a uvést efektivní cvičení, a to i s využitím ICT prostředků. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Seznámí se s Digitálními učebními materiály (DUM) dostupnými pro výuku ruštiny na ZŠ. Představí a prodiskutují závěry z absolvované blokové výstupové pedagogické praxe. Seminář pracuje i s odkazy na virtuální hospitace. Oborová didaktika ruského jazyka pro ZŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro základní školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů a využití ICT prostředků ve výuce. Obsah souběžného předmětu Speciální pedagogika pro učitele ZŠ je dále v oborové didaktice rozpracován zejména co do specifik metodiky výuky žáků se SVP v cizích jazycích (dysgrafie, dyslexie). Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie pro ZŠ je akcentována vedení studentů k rozvoji tvořivosti žáků a jejich emočního rozvoje.
Přednášky osvětlují metodické postupy výuky jednotlivých jazykových prostředků (fonetika, grafický systém, ortografie, lexika, gramatika) ve všech jejich aspektech. Definují komunikativní kompetenci. Představují teorii učebnic a analyzují učební soubory pro výuku ruského jazyka na SŠ, včetně softwaru jazykových učebnic, stanovují kritéria pro jejich výběr. Věnují se problematice interligvy, výuce ruštiny jako jazyka příbuzného češtině, transferu a interferenci v lingvodidaktice. Vymezují roli mateřského jazyka ve výuce CJ. Podrobně rozebírají plánování, průběh a hodnocení vyučovací hodiny. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře vštěpují studentům pravidla řízení a ovlivňování cizojazyčného učení. Připravují je na vlastní pedagogickou praxi rozvíjením didaktických dovedností v rámci mikrovýstupu v podobě tematicky zaměřené vyučovací jednotky a její následné (auto)evaluace. Důraz je kladen na efektivní strukturu a vyváženost vyučovací hodiny (řečové dovednosti, jazykové prostředky, sociokulturní kompetence, organizační formy výuky, činnostní vyučování, multimediální materiály atd.). Studenti porovnávají přístupy k určitému tématu v různých učebnicích ruštiny pro SŠ. Učí se vytvořit a uvést efektivní cvičení, a to i s využitím ICT prostředků. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Seznámí se s Digitálními učebními materiály (DUM) dostupnými pro výuku ruštiny na ZŠ. Představí a prodiskutují závěry z absolvované blokové výstupové pedagogické praxe. Seminář pracuje i s odkazy na virtuální hospitace. Oborová didaktika ruského jazyka pro SŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro střední školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů a využití ICT prostředků ve výuce. Obsah souběžného předmětu Speciální pedagogika pro učitele SŠ je dále v oborové didaktice rozpracován zejména co do specifik metodiky výuky žáků se SVP v cizích jazycích (dysgrafie, dyslexie). Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie pro SŠ je dále rozpracováno vedení studentů k rozvoji tvořivosti žáků a emočního rozvoje.
Cílem projektu je uvést studenty do zkoumání rozličných fenoménů ruské kultury a zároveň do metodiky projektové výuky. Pod supervizí vyučujícího jsou společně se studenty na počátku řešení projektu vybrána dílčí témata pro jednotlivé skupiny (například z oblastí: ikony presovětské, sovětské a postsovětské kultury, ruská kultura a náboženství, kultura a ideologie, současná neoficiální kultura a popkultura, uctívání kulturních tradic v RF, cenzura v RF, regionální kulturní specifika, ruská muzea dříve a nyní, lidová kultura, stopy a projevy ruské kultury u nás a ve světě, ale i každodenní kultura chování, stolování, odívání, obchodu apod.). Jsou určeny role v týmu a harmonogram řešení projektu. Dále probíhá výuka částečně nekontaktně (práce v terénu), částečně kontaktně při pravidelných schůzkách nad řešenými tématy. V závěru projektu jednotlivé skupiny prezentují své výstupy (formou přednášky, prezentace, exkurze, výstavy apod.) před třídou a pozvanými hosty. Následně probíhá evaluace projektu. Činnost studentů je výrazně samostatná, a to skupinová (práce na projektu) a individuální (vypracování slovníkového hesla menšího rozsahu týkajícího se ruské kultury do české nebo ruské Wikipedie). Důraz je kladen na mezipředmětové vztahy (ruský jazyk - historie, ruský jazyk - geografie, ruský jazyk - ekonomika, ruský jazyk - estetické výchovy), průřezová témata a klíčové kompetence, jak ke chápe RVP. Předmět rozvíjí schopnost týmové spolupráce, plánování, evaluace a autoevaluace, prezentační dovednosti, fundovanou práci se zdroji a schopnost komparace, jakož i komunikační dovednosti v ruském jazyce (řečové dovednosti, znalost konotativní lexiky).
Kurz je závěrečným svorníkem kurzů Didaktika RJ a pedagogické praxe všech úrovní. tudenti rozebírají závěrečné souvislé studentské pedagogické praxe, vyměňují si zkušenosti, diskutují realitu školní praxe, hodnotí vlastní odborný růst v průběhu studia a dávají zpětnou vaznou oborovému didaktikovi. Semináře seznamují s dalšími účinnými způsoby motivace a aktivizace žáků. Věnují se problematice inkluzivního vzdělávání zejména v aspektu multikulturality a s ohledem na přítomnost ruskojazyčných žáků ve škole Zaměřují se na metodiku řízení mimoškolních aktivit spojených s výukou ruského jazyka (vedení jazykové kroužku, exkurze, studentské soutěže, setkání s rodilými mluvčím, školní výměny, evropské programy pro děti a mládež atd.). Ukazují možnosti dalšího profesního růstu učitele ruského jazyka na ZŠ. Představují odborné a zájmové organizace věnující se výuce CJ a RJ. Proběhne beseda s odborníky z praxe nebo s bývalými absolventy FPE působícími ve školství. Studenti završí portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Oborová didaktika ruského jazyka pro ZŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro základní školy, zejména pak o znalosti z předmětů Speciální pedagogika pro učitele ZŠ ve vztahu k situaci multikulturní třídy (ruskojazyční žáci), a zvláště je pak navázán na předmět Reflexe a hodnocení kvality výuky v analýze zažitých výukových situací.
Předmět je primárně zaměřen na rozvíjení schopnosti porozumět cizojazyčnému uměleckému textu a rozšiřování aktivní slovní zásoby. V návaznosti na studijní předmět Literární propedeutika se předmět rovněž zaměří na aplikaci získaných teoretických poznatků z oblasti teorie a historie literatury (přiřazení textu k literárnímu směru, geneze díla, syžetové schéma, kompoziční řešení, charakteristika postav, chronotop a jiné) při samostatné interpretaci konkrétního textu, zejména z období ruské literatury 20. a 21.století. Při prezentaci textů načtených studenty v rámci domácí přípravy bude sledována nejen jazyková správnost, ale i srozumitelnost a logika výkladu.
Cílem předmětu je představit a vysvětlit dění v současném Rusku, ukázat Rusko ve světovém kontextu a vymezit pozici ruštiny jako světového jazyka. Přednášky se zaměřují na vybrané aktuální okruhy, jako jazyková politika RF, ruština v postsovětském prostoru (rozšířeně oproti předmětu KRF/URU), RF v areálovém pohledu, mezinárodní geopolitická situace RF, současné konflikty, otázky demokratizace a stratifikace ruské společnosti, fenomén ruské emigrace, technologický rozvoj země, vzdělanost atd., a uvádějí je širších a hlubších historicko-politicko-ideových souvislostí a interdisciplinárních vztahů. Vysvětlují utváření obrazu dané země vůbec (národnostní identita, mentální mapování, imagologie). Obsah předmětu je částečně proměnlivý a odvíjí se od aktuální společenské a politické situace v RF. Předmět zakládá sociokulturní kompetenci a interkulturní komunikaci studentů. Má být zároveň přípravou a motivací k zahraniční stáži. Na seminářích studenti prezentují své referáty a pracují s autentickými zpravodajskými a publicistickými texty a texty precedentními. Provádějí kvantitativní a kvalitativní monitoring českých médií ve vztahu k Rusku a rešerše ruských zpravodajských portálů. Jsou vedeni k efektivnímu získávání a vyhodnocování informací, učí se práci se zdroji. Je poukazováno na různost interpretací jedné a téže události. Aktivity na seminářích podněcují kritické myšlení a zlepšují prezentační dovednosti studentů. Druhotně jsou procvičovány řečové dovednosti v ruštině.
Cílem předmětu je teoreticky i prakticky uvést studenty do oborové didaktiky cizích jazyků. Přednášky vymezují obsah a cíl DCJ, určují její kontext a ukazují aktuální stav vědního oboru. Vysvětlují základní pravidla řízení cizojazyčné výuky ve školní třídě nebo v zájmovém vzdělávání a objasňují specifika jednotlivých fází tohoto procesu. Rozlišují dichotomii řečových dovedností a jazykových prostředků v procesu osvojování cizího jazyka. Přinášejí nástin plánování, průběhu a hodnocení vyučovací hodiny a představují účinné postupy výstavby její efektivní a vyvážené struktury. Semináře studentům vštěpují zásady komunikativní a sociokulturní metody ve výuky cizích jazyků v modelových aktivitách. Seznamují je s dostupnými učebnímu pomůckami pro výuku cizího jazyka (ruštiny) a z názornými příklady výuky (videohospitace). Předmět v aplikaci na teoretické a praktické otázky oborové didaktiky staví na vybraných znalostech a dovednostech studentů získaných v pedagogicko-psychologických předmětech společného základu (Obecná psychologie a psychologie osobnosti, Úvod do studia pedagogiky, Vývojová psychologie, Základy reflexe a hodncoení kvality výuky), reflektuje zkušenosti studentů z Náslechové praxe - bakalářské.
Cílem předmětu je shrnout metody vědecké práce, posílit akademické dovednosti studentů a mentorovat studenty při procesu tvorby rozsáhlejšího odborného textu (bakalářské práce). Seminář se zaměřuje na vymezení typů odborných zdrojů v českém a ruském jazyce, nástroje pro vyhledání odborných textů, kritéria pro hodnocení kvalitních odborných textů a zdrojů v on-line prostředí, normu citací a poznámkového aparátu, metodiku excerpcí a konspektů, uplatnění statistických metod, strukturování bakalářské práce, formální náležitosti bakalářské práce včetně zařazení obrázků a příloh. Poučí studenty o pravidlech odborného stylu. Teoretické poznatky studenti uplatňují ve vlastním tématu bakalářské práce. V rámci semináře studenti představí teze vlastní bakalářské práce a průběžné výsledky bádání, vyzkoušejí si modelovou obhajobu bakalářské práce. Pracovní verze textů jsou korigovány vyučujícím a spolužáky.
Předmět je vstupním kurzem Didaktiky RJ pro ZŠ a zaměřuje se na obecnější otázky didaktiky cizích jazyků (DCJ). Přednášky vymezují základní kategorie a pojmy DCJ, vystihují její obsah a cíle, určují její vědní horizontální a vertikální "okolí", vztah DCJ k jiným vědám. Ukazují provázanost všech činitelů a podmínek cizojazyčného vyučování-učení. Vysvětlují lingvistické a psychologické základy výuky CJ. Pojmenovávají specifika učitele cizího jazyka, typologizují žáka zejména se zřetelem na starší školní věk, klasifikují učební strategie učení se CJ a autonomní učení. Popisují historický vývoj metod výuky CJ a současné trendy, probírají humanizaci cizojazyčného vyučování. Věnují se fenoménu mnohojazyčnosti a specifikům výuky ruštiny jako druhého cizího jazyka. Zaměřují se zejména na metodiku počáteční výuky ruského jazyka. Vedou studenty ke zvládnutí základní terminologie lingvodidaktického diskurzu jak v češtině, tak v ruštině. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Semináře rozvíjejí praktické didaktické dovednosti studentů s pedagogickou reflexí a sebereflexí v rámci mikrovýstupů , a to pro počáteční fázi výuky ruštiny na ZŠ. Důraz je kladen na práci s učebnicemi používanými ve školní praxi a na vytváření podkladů pro multisenzorické učení s oporou o interaktivní tabuli. Studenti pracují s RVP a ŠVP. Zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Zakládají si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Předmět je zařazen v souběhu s předmětem Obecná didaktika pro základní školy. Studenti konfrontují a prohlubují nabyté znalosti a dovednosti z obecné didaktiky s obsahem oborové didaktiky a aplikují je ve svém aprobačním předmětu s vyústěním v mikrovýstupech (využití různých organizačních forem vyučování, organizace průběhu vyučovací hodiny, metody výuky, motivace). Oborová didaktika ruštiny představuje práci učitele v celé její komplexnosti se zdůrazněním specifik role učitele ruského jazyka na ZŠ. S oporou o výklady v obecné didaktice jsou prováděny rozbory kurikulárních dokumentů pro ruštinu jako druhý cizí jazyk. Ze souběžného předmětu Pedagogická psychologie A využívá předmět zejména znalosti a dovednosti týkající se osobnosti učitele, žáka a stylů učení.
Přednášky vykládají specifika ruské lidové slovesnosti (přehled žánrů ruského folklóru, charakteristika lidové pohádky, legend, bylin a drobných slovesných útvarů). Podávají přehled o staré ruské literatuře jak v chronologickém, tak v žánrovém pojetí (periodizace staré ruské literatury, církevní literatura, apokryfy a hagiografie, orátorské žánry, didaktické žánry, letopisy, vojenské "pověsti" s důrazem na Slovo o pluku Igorově, chožděnija, povídky 16. a 17. století) a vymezují zvláštnosti staroruského písemnictví (jeho roli, poetiku, vztah k autorství, k fikci, k symbolu, fenomén přejímání atd.). Vysvětlují vznik písemnictví na Rusi. Srovnávají znaky staré, klasické a moderní ruské literatury. Odhalují stopy staroruské literatury v pozdějších literárních památkách i v současné ruské umělecké literatuře. Vztahují starou ruskou literaturu k jiným druhům umění. Vedou k prohloubení znalostí o historickém vývoji Ruska do 18. století a jeho duchovní kultuře. Na seminářích studenti čtou a interpretují originální umělecké texty, analyzují doprovodný obrazový materiál a prezentují vlastní referáty. Porovnávají různé překlady staroruské literatury do češtiny.

Získání povědomí o ruské historii a kultuře. Seznámení se základními díly ruské dětské literatury. Dosažení jazykové úrovně A2.

Kurz určený pro prohlubující modul studia ruského jazyka pro vzdělávání je zaměřen především na ruskojazyčné studenty s cílem adaptovat je prostřednictvím překladů z ruštiny do češtiny na české prostředí jak jazykově (zlepšení komunikační kompetence v češtině), tak kulturně (srovnání obou kultur, objasnění širších kulturních východisek obsažených v převodu textu z jednoho jazyka do druhého). Praktický překlad je zároveň pojat jako analytická četba srovnávající systém a jednotlivé jevy ruského a českého jazyka a výběrově je doplněn konfrontačními cvičeními. K překladu jsou vybírány jednak texty, jež studentům usnadní jazykovou orientaci v jiných předmětech studia (společný základ, pedagogogicko-psychologická tématika), jednak takové texty, které odrážejí české prostředí a kulturu (bedekry, on-line informace o České republice, rozbor obecnějších českých tradic z pohledu cizinců, česká literatura v překladu). Práce s texty je východiskem pro procvičování ostatních řečových dovedností. Čeští studenti v kurzu rozšiřují aktivní i pasivní slovní zásobu v ruštině, konfrontují systém obou jazyků, korigují projev ruskojazyčných spolužáků v češtině, kriticky zkoumají vlastní kulturu a nahlížejí na ni z vnějšku a řeší praktické aspekty překladu.
Schopnost přípravy vyučovací jednotky v počáteční fázi výuky ruského jazyka s využitím různých forem práce s učebnicí "Pojechali". Evropské jazykové portfolio. Dosažení jazykové úrovně B1.
Přednášky se soustředí na metodiku výuky řečových dovedností (čtení, psaní, mluvení a poslech s porozuměním) ve všech jejich aspektech (lingvistická a psychologická východiska, klasifikace, typologie jazykových, řečových a komunikativních cvičení, tradiční a aktivizační přístupy, motivace, hodnocení a testování, zpracování v učebních souborech pro výuku ruského jazyka na ZŠ atd.), dále na využití překladu ve výuce RJ a na rozvíjení textové kompetence žáků obecně. Rozebírají problematiku hodnocení a testování a chybu v tradičním a moderním pojetí. Seznamují s teorií a praktickým využitím EJP a SERRJ. Věnují se průřezovým tématům a klíčovým kompetencím RVP na hodinách ruštiny, zařazení mezipředmětových vztahů a metodě CLIL. Podávají přehled možnost í zapojení ICT prostředků do výuky CJ (internet na hodinách RJ, WebQuest, e-učebnice, flesh-books, e-learning, m-learning, interaktivní tabule, tablety). Definují interkulturalitu a sociokulturní přístup ve výuce cizích jazyků, shrnují použití autentických (versus adaptovaných) materiálů (práce s písní, filmem a mapou ve výuce CJ). Zaměřují se na projektovou metodu výuky a její využití ve výuce CJ. Minimálně jednu přednášku nebo jeden seminář vede odborník z praxe jako workshop. Na seminářích studenti aplikují znalostí získané na přednáškách v aktivitách různého typu a rozsahu s důrazem na dovednost vysvětlování a názorné demonstrace. Trénují své prezentační dovednosti, zejména přednesením referátu na aktuální téma DCJ s multimediální oporou a následnou (auto)evaluací. Součástí semináře je zadání a řešení skupinového semestrálního projektu se závěrečnou veřejnou prezentací a evaluací, jehož prostřednictvím si studenti osvojují pravidla projektového řízení a metodiku projektového vyučování. Studenti nadále zkoušejí a diskutují vybrané metody a didaktické postupy. Vedou si portfolio budoucího učitele cizích jazyků (EPOSTL). Oborová didaktika ruského jazyka pro ZŠ se dále opírá o znalosti a dovednosti studentů získané na předmětech Obecná didaktika pro základní školy zejména co se týče přípravy vyučovací jednotky, provedení mikrovýstupů, témat, jako jsou klíčové kompetence, mezipředmětové vztahy a výukové metody s použitím ICT. Předmět je napojen na souběžné předmět Pedagogická psychologie pro ZŠ a Reflexe a hodnocení kvality výuky, jejichž výstupy aplikuje na výuku daného aprobačbího předmětu.
Cílem předmětu je získání a rozvíjení teoretických i praktických poznatků o slovní zásobě a lexikologickém systému ruského jazyka na pozadí jazyka českého. Přednášky definují lexikologii jako lingvistickou disciplínu, vymezují pojem "lexikální jednotka", věnují se sémantice slov a vztahům mezi slovy. Osvětlují základní způsoby tvoření slov a tvoření pojmenování, přejímání slov a obohacování slovní zásoby obecně, vymezují stylistickou diferenciaci slovní zásoby ruštiny. Studenti získávají přehled o aktuální vývojové tendenci ve slovní zásobě ruského jazyka (internacionalizace, postupy univerbizační atd.) a také základy lexikografie. Na seminářích analyzují texty z lexikálního hlediska a vypracovávají jazyková, řečová a komunikativní cvičení zaměřená na systém slovní zásoby ruštiny.