Předmět je určen pouze účastníkům celoživotního vzdělávání. Cílem předmětu je podat posluchačům systematický výklad zevrubných dějin umění 20. století s důrazem na české umění od 2. pol. 20. století po současnost. Vyzdvihnout a popsat současné vývojové trendy.
Předmět reaguje na stále vzrůstající uplatnění obrazů v komunikaci. Vychází z předpokladu, že umělecká tvorba ve svém společenském dopadu je experimentální tvorbou a ověřováním vizuálních znaků, které se po jejich sociální adaptaci stávají nástrojem hlubšího poznávání reality i sociální kooperace. Teoreticky se předmět opírá o aktuální poznatky z filosofie (od Wittgensteina po Quinea), strukturalistické vývojové psychologie (stále aktuálních Vygotského a Piageta), a antropologie (Luhmann, Luckmann, Berger), strukturalistické (Mukařovský, Barthes, Lakoff, Johnson) a analytické sémiotiky (Goodman), neurofyziologie (Crick, Edelman, Ramachandram), teorie nových médií (Manovich), jakož i současné teorie výtvarného umění (viz např. antologie Kulka, Ciporanov, 2010). Cílem předmětu je vzdělávat studenty v porozumění vazeb jejich tvorby na širší socio-kulturní kontext, a naučit je rozumět interpretaci díla v rovinách uplatnění individuální senzuality, osobnostního tvořivého metaforického myšlení a organizace sociálního uplatnění kreativity.
Cílem výuky předmětu je uvést studenty do problematiky vývoje umění od baroku po počátek 20. století. Poskytnout studentům systematický přehled o vzniku a vývoji slohů, spojený s rozbory vybraných reprezentativních děl nejvýznamnějších osobností jednotlivých uměleckých disciplín. Seznámit studenty s barokním uměním evropských zemí, následně s přehledem a vývojem slohů století 19. v Evropě i v Českých zemích.
Cílem předmětu je seznámit studenty s počátky dějin knižní kultury od období starověku až po současnost s důrazem na vývojové etapy, výrazná centra, osobnosti a technologický pokrok, který knižní produkci ovlivňoval. Akcent výuky je kladen na dějiny knižní kultury a ilustrace od poč. 20. století po současnost.
Cílem předmětu je vybavit studenta teoretickými znalostmi, nezbytnými pro práci s fotografickým přístrojem a pro praktickou fotografickou tvorbu.
Posluchač - budoucí výtvarník - se má naučit sémiologické analýze výtvarného díla v jeho hlavních strukturních aspektech, - aby dokázal svou tvorbu inspirovat novými podněty tím, že ji dokáže posoudit nejen ze vztahů úzce uměleckých a estetických ale ze širších antropologických souvislostí, s důrazem na nejnovější poznatky v oblasti filosofie, kognitivních věd, neurofyziologie; - aby uměl hlouběji reflektovat svou tvorbu v zásadních historických i současných kontextech a tak ji dokázal uvědoměle komunikovat s respondenty svého díla (s diváky, s kurátory, se sběrateli); - aby byl schopen nastavit a rozvíjet kontinuitu své tvorby, sestavovat a rozvíjet v souladu s ní své umělecké portfolio.
Cílem předmětu je naučit studenty základům výuky o barvě: symbolice, fyzice, fyziologii a estetice.
Cílem předmětu je obeznámit studenta s fotografickou tvorbou v posledním cca čtvrtstoletí s důrazem na aktuální dění ve fotografii. Naučit studenta zařadit vlastní tvorbu do kontextu doby a konfrontovat s vlivy ostatních tvůrců.

Uvést studenty do problematiky vývoje umění od pravěku po renesanci. Seznámit je s uměním prvních státních celků, Egypta a Mezopotámie a sledovat v době starověkého Řecka a Říma. Vytvořit systematický přehled o vývoji evropského románského, gotického a renesančního umění; tři samostatné přednášky budou věnovány problematice vývoje umění v Čechách a na Moravě.

Prohloubit znalosti studenta v té oblasti dějin umění, která souvisí s oborem a zaměřením jeho magisterského studia. Seznámit s vybranými tématy z dějin architektury, malířství, sochařství a užitého umění od renesance až po současnost.