KAP

Kurz poskytuje studentům praktický úvod do problematiky provádění výzkumu v politologii a mezinárodních vztazích. Jeho cílem je rozšířit základní znalosti studentů týkající se metodologií a metod politologie a mezinárodních vztahů, které získali během bakalářského studia. V rámci kurzu se tak seznámí s důležitými informacemi o výzkumných metodách a postupu psaní odborných prací. Proto se přednášky budou týkat základních pojmů, které se vztahují k metodologiím a metodám, konkrétních metodologií a metod sběru a analýzy dat v politologii a mezinárodních vztazích, dále významu teorií v těchto vědách, toho, jak se správně vymezuje zkoumaný problém, jak se konceptualizují a operacionalizují proměnné, jaké styly a techniky psaní vědeckých a odborných děl se využívají a jak se prezentují výsledky výzkumu. Pozornost bude tedy věnována tomu, kde hledat, jak sbírat a třídit data a jak je analyzovat a interpretovat tak, aby je studenti byli schopní využít při psaní odborných textů a svých závěrečných diplomových prací. Během seminářů budou konkrétní metody demonstrovány na příkladech a studenti si sami v praxi vyzkouší využití různých metod a postupů psaní vědeckých prací. Prostřednictvím vypracovávání zadaných úkolů si tak osvojí základy práce s odbornými texty, stejně jako nejpoužívanější metody v politologii a mezinárodních vztazích a nakonec i základní pravidla odborné argumentace. V seminářích budou mít studenti také prostor pro to, aby představili krátký konferenční příspěvek, který vypracují na zadané téma a k němuž si vytvoří také odpovídající powerpointovou prezentaci. Na tomto cvičení se naučí jak zásady ústního projevu, tak schopnost argumentace. Po absolvování kurzu by tak studenti měli být schopní pokládat relevantní výzkumné otázky v jejich oboru, použít vhodné výzkumné metody a držet se správného postupu tak, aby na ně byli schopni odpovědět, následně o výzkumném problému a jeho řešení napsat odborný text splňující všechny nezbytné formální náležitosti a nakonec dokázat také ústně prezentovat výsledky výzkumu a argumentovat ve prospěch svých závěrů.

Cílem předmětu je seznámit studenty s předmětem sociálních politik a jejich praktickým rozsahem s důrazem na prostředí České republiky tak, aby si studenti uvědomili šíři sociální reality, která je sociální politikou ovlivňována; seznámit studenty s funkcemi sociální politiky; určit a vyložit základní možnosti analytického uchopení předmětu sociální politiky a dalších politik, které s touto politikou přímo souvisejí, tak, aby byl student/ka schopen/a samostatně zkoumat sociální politiku jako oblast, včetně všech výstupů, které z ní vycházejí (strategie v sociálních politikách, vyhlášky municipalit, záměry zákonů apod.); představit sociální politiku jako obor praktické činnosti tak, aby si studenti uvědomili, jak sociální politika ovlivňuje sociální pracovníky v jejich práci a klienty sociální práce v jejich každodenním životě; představit základní strukturu politických procesů, aktérů a vazeb v oblasti sociálních politik, které určují vztahy politických aktérů v České republice a principy tvorby sociálních politik (včetně nástrojů a jejich efektů). Cílem je také zmínit koncepci sociálního státu v evropské komparativní perspektivě.

Cílem kurzu je představit obor Mezinárodní vztahy, vývoj oboru a vývoj zkoumaných témat v českém i mezinárodním prostředí, základní pojmy oboru (tzv. strukturální pojmy) jako je polarita, suverenita a moc, analytické rámce jako jsou tzv. analytické roviny a modelů a her (hra s nulovým a nenulovým součtem a další). V další části kurzu je pozornost věnována formování mezinárodního systému a paradigmatickým představám o formování mezinárodního systému (Kondratěv, Modelsky, Kennedy, Mearsheimer, Fukuyama ad.). V poslední části kurzu je pozornost věnována systému OSN. Přestavena je Společnost národů a vývoj systému OSN. Studenti jsou seznámeni také s agenturami OSN a jejich vztahem k tzv. brettonwoodským institucím. V neposlední řadě je pozornost věnována fungování stálých orgánů OSN jako např. Rada bezpečnosti či Valné shromáždění a reformě OSN. Semináře jsou věnovány konkrétním příkladům mezinárodních integračních procesů. Důraz je kladen na průběžnou samostatnou práci studentů.

Cílem kurzu je seznámit studenty/studentky se stěžejními východisky politické vědy, základními tematickými okruhy, pojmy, koncepty a ideologiemi. Základním cílem je objasnit místo politické vědy mezi ostatními společensko-vědními disciplínami, nastínit vývoj politologie jako samostatné vědní disciplíny, definovat objekty jejího zkoumání a objasnit klíčové koncepty, které definují moderní oblast politického a stojí v centru politologického zkoumání. Zároveň se kurz zabývá způsobem, jakým k těmto konceptům přistupují stěžejní politické ideologie. Kurz slouží jako výchozí bod pro pozdější hlubší analýzu politických systémů a jako seznámení s možnostmi teoretické klasifikace systémů, jejich charakteru a fungování. Kurz PP1 je úvodem do konceptuální a ideové problematiky politologie, zatímco kurz PP2 se soustředí na procedurální a institucionální stránku politiky.

Cílem kurzu Volby a volební systémy je přiblížit studentům fenomén voleb a objasnit fungování jednotlivých volebních systémů. V průběhu kurzu bude mít student možnost nahlédnout do problematiky organizace a průběhu voleb, volebního marketingu, volebního chování, volební účasti či volební geografie. Podstatnou část kurzu tvoří teorie volebních systémů, typologie volebních systémů, analýza jednotlivých komponentů volebního systému (volební obvody, matematické metody apod.) a v neposlední řadě volební inženýrství spolu politickými konsekvencemi volebních systémů. Student bude mít také možnost seznámit se s volebními systémy vybraných zemí. Na semináři si studenti vyzkouší praktickou aplikaci teoretických poznatků.

Cílem kurzu je představit a klasifikovat politické aktéry v demokratických politických systémech. Kurz je tematicky rozdělen na dvě hlavní části: první část je zaměřena na problematiku zájmových skupin a sociálních hnutí, druhá se zabývá fenoménem politických stran a stranických systémů. V rámci kurzu bude nejprve provedena základní kategorizace politických aktérů a budou zmíněny nejpodstatnější definice jednotlivých typů politických aktérů (politické strany, zájmové skupiny, sociálního hnutí). Následně budou přiblíženy role a funkce zájmových skupin a sociálních hnutí, nejčastější typologie zájmových skupin a sociálních hnutí (včetně rozboru patřičných příkladů jednotlivých typů) a systémy zprostředkování zájmů (pluralismus a neokorporativismus). V části kurzu věnované politickým stranám bude nejprve nastíněna diskuse o definici a funkcích politických stran, poté budou představeny nejznámější klasifikace a typologie politických stran. V závěrečné části kurzu budou diskutovány možnosti a limity typologizace stranických systémů. V rámci seminářů budou diskutovány aktuální vývojové trendy politického stranictví a občanské společnosti v evropských demokraciích.