Retrospektivní antropologie se zabývá lidskou biokulturní diverzitou v minulosti. Studuje člověka skrze jeho pozůstatky a rekonstruuje život jednotlivců i celých populací. Retrospektivní antropologie je kumulativním produktem různých oborů, zahrnuje studium biologické antropologie, humánní osteologie, tafonomie, bioarcheologie, paleoantropologie, funerální archeologie, forenzní antropologie, paleopatologie, paleodemografie a ekologie člověka. Cílem kurzu je ukázat studentům spektrum subdisciplín v širší perspektivě, které společně vytvářejí multidisciplinární obor Retrospektivní antropologie.
Tento předmět je určen pro studenty navazujicícho/magisterského studia. Cílem kurzu je představit současné možnosti antropologie skrze četbu recentních textů a jejich kritické zhodnocení. Zaměříme se na epistemologické, metodologické a teoretické problémy, se kterými se současná antropologie potýká. Texty navíc poslouží jako inspirace pro úvahy o vlastním výzkumu, který budou studenti muset promyslet a ve formě projektu představit.
Cílem kurzu je seznámit studenty na příkladu šamanismu/neošamanismu s problematikou setkávání a míšení kultur, vzniku globálního náboženského diskursu a tvorby identity v znovu-zakouzleném světě. Kurz je zaměřen na pochopení nativistických a revitalizačních hnutí usilujících o obnovu původní kultury a náboženství v kontextu postkoloniálního, postmoderního a globalizovaného světa - od etnických obrození vzdálených kultur po spirituální oživení evropských pohanských tradic. Zvláštní důraz bude kladen na rozbor vztahu náboženství domorodých kultur světa a západní alternativní religiozity, jejich vzájemného ovlivňování a proměn.
Cílem předmětu je seznámit studenty s anglosaskou antropologií druhé poloviny 20. století, která dodnes výrazně ovlivňuje odborné diskuze. Kurs je zaměřen na klíčové postavy sociální a kulturní antropologie, jejich klíčové práce a myšlenky. Pozornost bude věnována i kritické reflexi vybraných prací a návaznosti na současnou antropologii.
Cílem kurzu bude zaměřit se na historický přehled teoretických koncepcí moderní kulturní a sociální antropologie ve 20. století. V kurzu bude pojednáváno o zakladatelích moderní antropologické metody a teorie v americkém, britském a francouzském intelektuálním prostředí v meziválečném období o následném zmnožení paradigmat antropologie po II. světové válce. Studenti si zapamatují teorii a metodu francouzské strukturální antropologie, proudy tzv. nové etnografie (kognitivní, symbolické a interpretativní), dokážou vymezit koncepce politické ekonomie a strukturálního marxismu, teorie světového systému, globalizace, modernity a postmoderny. Studenti porozumí teorii etnicity, sociálnímu konstruktivismu, literárnímu obratu v antropologii, post-koloniálních studiím, diskursivnímu paradigmatu a reflexivní a kritické antropologii. V závěru se seznámí s vývojem kulturní a sociální antropologie na konci 20. století, včetně přehledu specializovaných subdisciplín.
Studenti si v rámci předmětu osvojí postupy a možnosti pro prezentaci kulturního dědictví česko-bavorského pohraničí. V přednáškách pak předmět představí specifika kulturního dědictví této oblasti i jeho výzkumu a dokumentace.
Cílem tohoto kurzu je uvést studenty bakalářského stupně studia do základní orientace v konceptech a pojmech antropologického studia rodiny, příbuzenství, genderu a sociálních sítí. Student se v průběhu kurzu seznámí se základními teoretickými východisky sociálních věd (sociální antropologie, historická demografie, historická antropologie) při studiu rodiny a genderu, osvojí si základní terminologii a znalost nejdůležitějších konceptů (gender, příbuzenství, manželství, rodina, domácnost, rezidence). Pozornost bude věnována též vývoji konceptu rodiny a manželství v evropském prostoru, konceptům prokreace, otázce těla a tělesnosti a jejich vztahů ke konstituci sociálních sítí a příbuzenských vztahů v komparativní perspektivě.
Záměr kurzu je dvojí. Na straně jedné je jeho smyslem seznámit posluchače s regionem Bulharska v antropologických intencích, tj. představit tuto zemi jako dlouhodobý antropologický (resp. etnologický) terén. V této poloze bude výklad vycházet především z rekapitulace dosud provedených terénních výzkumů zaměřených na danou oblast, jakož i ze seznámení s etnografií Bulharska v klasickém pojetí. Na straně druhé pak bude Bulharsko, resp. na jeho území nashromážděný materiál a data, sloužit jako příklad pro explikaci procesů (např. migrace) a fenoménů (např. etnicita) obecného charakteru. Rámcem a podložím výkladu bude seznámení s dějinami regionu a jeho vývojem v postsocialistickém období.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními charakteristikami, východisky a přístupy politické geografie, politické antropologie a antropologického studia moci a politična. V rámci kurzu studenti získají přehled o formování politicko-geografické struktury jednotlivých regionů světa, a to na základě studia politicko-geografických procesů, které formovaly současné i zaniklé státy a faktorů ovlivňující současnou vnitřní i zahraniční politiku států. Tyto okolnosti budou dány do kontextu formování politické antropologie coby svébytné subdisciplíny sociokulturní antropologie, jejích přístupů, paradigmat i zkoumaných témat a společností. Studenti budou rovněž seznámeni s různými přístupy a náhledy na politické fenomény různorodých společností a kultur. Budou také seznámeni s přístupy ke studiu moci a mocenských vztahů inspirovaných postmodernismem, které rozšířily politično o další, zdánlivě nesouvisející fenomény, jako je gender, identita, kriminalita nebo paměť.

Cílem kurzu je rozvinout u studentů znalost základních pojmů, teorií a metod sociální a kulturní antropologie a schopnost aplikovat je v kontextu pomáhajících profesí, resp. sociální práce. Myšlenkovým základem kurzu bude koncept kultury a kulturního relativismu, a to ve vztahu ke kulturní a sociální diferenciaci soudobých moderních společností. Bude tematizována otázka menšin (nejen národnostních, ale znevýhodněných populací v širším slova smyslu), resp. téma překážek, na které marginalizovaní lidé narážejí ve vztahu k tzv. dominantní kultuře. Představena budou východiska politické teorie multikulturalismu, vč. diskuze o praktické využitelnosti těchto východisek v kontextu ČR, resp. v kontextu sociální práce a sociální integrace.

Kurz Biomedicínská antropologie integruje biologické a sociokulturní přístupy k pochopení konceptu zdraví, onemocnění a péče. V kurzu jsou tato témata sledována napříč odlišnými společenskými a politicko-ekonomickými systémy v souvislosti s faktory přírodního prostředí v současnosti i minulosti. Cílem kurzu je ukázat širší rozměr a variabilitu faktorů, které způsobují onemocnění uvnitř a mezi společnostmi. Kurz je rozdělen do tří částí. První část je věnována úvodu do studia biomedicínské antropologie a otázkám, jak rozumět zdraví a nemoci z biokulturní perspektivy. Ve druhé části se kurz věnuje růstu a vývoji člověka, epidemiím, stravě a výživě v závislosti na odlišném přístupu ke zdrojům, zdravotní péči a faktorech prostředí. Třetí část se zaměřuje na etnomedicínu a její retrospektivní alternativu etnobioarcheologii.
Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou symbolické antropologie, která staví na předpokladu, že kultuře jednotlivých společností lze porozumět prostřednictvím klíčových symbolů a rituálů. Pozornost bude věnována těm teoretickým přístupům a oblastem výzkumu, které symbolickou antropologii rozvíjejí a/nebo kritizují.
Cílem kurzu je poskytnout základní přehled o teoriích, metodách a konceptech sociální a kulturní antropologie od počátků jejího formování jako samostatné disciplíny do poloviny 20. století. V průběhu kurzu budou představeny základní teoretické směry, školy a osobnosti tohoto období v rámci francouzské, britské a americké tradice. Vývoj sociální a kulturní antropologie bude zasazen do širšího kontextu vývoje společenských věd ve sledovaném období.