Během výuky předmětu Diagnostika a řízení životnosti v elektrotechnice se posluchači seznámí s metodami a systémem diagnostiky elektrických strojů a zařízení. Prohloubí dosavadní znalosti o jednotlivých systémech a diagnostických přístupech elektrotechnické diagnostiky. Hlavní prostor bude věnován rozvíjení znalostí a dovedností z hlediska jednotlivých diagnostických metod pro sledování stavu elektrických strojů, zařízení i partikulárních materiálů. Jedná se zejména o metody částečných výbojů, střídavé a stejnosměrné metody diagnostiky. Z hlediska strategie provozu strojů i funkčních celků budou prezentovány stěžejní diagnostické metody pro off-line i online sběr informací o vlastnostech diagnostikovaného systému strojů a zařízení. Při výuce předmětu budou představeny nové a speciálních diagnostické postupy v nově zřizovaných sítích HVDC a bude představen i systém diagnostiky využívající např. Internet of Things (IoT). Budou diskutovány vhodné senzory a snímače pro online diagnostiku v silnoproudé elektrotechnice. Při výuce předmětu bude věnován také prostor otázkám řízení systému diagnostiky, risk managementu a celkovému pohledu asset managementu na provoz celých energetických celků, v němž má diagnostika klíčovou úlohu.
Cílem předmětu je seznámit studenty s materiály jako se základními prvky systémů elektrických zařízení. Studenti získají pokročilé znalosti o klíčových skupinách materiálů (vodiče, polovodiče, izolanty, magnetické materiály), které tvoří důležité funkční podsystémy elektrických zařízení. Studenti se seznámí s jejich charakteristickými vlastnostmi, výrobními technologiemi, členěním a zejména s jejich praktickým využitím, které je demonstrováno na konkrétních případech. Zaměření předmětu tematicky pokrývá taktéž skupinu perspektivních materiálů (nanomateriály, nanotechnologie, samoléčitelné polymery, kovová skla aj.), jejich vlastnosti a význam pro elektrotechniku.
Předmět je zaměřen na souhrnný popis metod používaných k analýze fyzikálně-chemických vlastností materiálů určených pro elektrotechniku. Studenti se seznámí se vztahem mezi strukturou látek a jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi a s teoretickými základy metod pro analýzu materiálových vlastností. Předmět se dále zabývá klasifikací metod, jejich základními principy a konstrukčním uspořádáním měřicích aparatur. Důraz je zaměřen na popis technik separačních (GC, GPC), technik spektrometrických (IR, FT-IR, BDS) a také termických analýz (DTA, DSC, TG, DTG, TMA, DMA). Popisované metody jsou při přednáškách i při cvičeních vhodně doplněny o praktické příklady jejich aplikace.
Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou polovodičových materiálů. Úvod je věnován rozdělení polovodičových materiálů a definicím jejich základních parametrů a vlastností jako jsou elektrické, mechanické, chemické, tepelné a optické vlastnosti. Dále je pozornost věnována fyzikálním a kontaktním jevům a poruchám polovodičových materiálů a struktur. Předmět dále seznamuje studenty s technologiemi výroby polovodičových struktur, definuje meze integrace a popisuje měřicí techniky aplikovatelné na polovodičových strukturách určené k jejich charakterizaci. Součástí je vysvětlení principů vybraných speciálních polovodičových součástek a způsoby jejich pouzdření.
Cílem předmětu je seznámit studenty s materiály a technologiemi v průmyslovém prostředí, požadavky na elektrická zařízení v průmyslovém prostředí, ochranou a odolností vůči rušivým vlivům, výrobou elektronických zařízení pro průmyslová prostředí, zkoušením, měřením a testováním elektronických zařízení. Součástí výuky budou vyzvané přednášky odborníků z praxe a odborné exkurze do průmyslových provozů.
Připravit studenta na úspěšné splnění státních závěrečných zkoušek a uvést jej do problematiky vypracování diplomového projektu. Prohloubit znalosti odborné angličtiny.
Připravit studenta na úspěšné splnění státních závěrečných zkoušek a uvést jej do problematiky vypracování diplomového projektu. Prohloubit znalosti odborné angličtiny.