Předmět studenty komplexně seznámí s koncepcí ústavně garantovaných lidských práv v ČR a souvisejícími specifickými ústavněprávními instituty. Podrobně se zaměřuje zejména na Litinu základních práv a svobod, základní rysy prováděcí zákonné úpravy, jakož i judikaturu Ústavního soudu ČR. Kromě vnitrostátní dimenze se zabývá též průměty ochrany lidských práv do naší ústavnosti na základě nadstátních zdrojů, tj. mezinárodního a evropského práva. Výklad sleduje rovněž interakční dimenzi veřejné moci a obyvatelstva ve smyslu vztahů veřejné moci a lidu z pohledu ústavně garantovaných základních lidských práv, kde je akcent kladen zejména na mechanismy jejich ochrany před Ústavním soudem ČR. Absolvent se orientuje v komplexu problematiky ústavně garantovaných lidských práv v ČR, jejich normativní, doktrinální i judiciální podobě i relevantních nadstátních souvislostech. Rozumí a z ústavněprávní perspektivy je schopen relevantně nahlížet interakční dimenzi mezi veřejnou mocí a jednotlivcem v ústavním modelu ČR, a rozlišovat ústavní a podústavní dimenzi lidských práv. Orientuje se rovněž v teoretických klasifikacích a obsahové hodnotě ústavního katalogu lidských práv ČR, jakož i v mechanismech jeho ochrany.
Předmět studenty komplexně seznámí s koncepcí ústavně garantovaných lidských práv v ČR a souvisejícími specifickými ústavněprávními instituty. Podrobně se zaměřuje zejména na Litinu základních práv a svobod, základní rysy prováděcí zákonné úpravy, jakož i judikaturu Ústavního soudu ČR. Kromě vnitrostátní dimenze se zabývá též průměty ochrany lidských práv do naší ústavnosti na základě nadstátních zdrojů, tj. mezinárodního a evropského práva. Výklad sleduje rovněž interakční dimenzi veřejné moci a obyvatelstva ve smyslu vztahů veřejné moci a lidu z pohledu ústavně garantovaných základních lidských práv, kde je akcent kladen zejména na mechanismy jejich ochrany před Ústavním soudem ČR. Absolvent se orientuje v komplexu problematiky ústavně garantovaných lidských práv v ČR, jejich normativní, doktrinální i judiciální podobě i relevantních nadstátních souvislostech. Rozumí a z ústavněprávní perspektivy je schopen relevantně nahlížet interakční dimenzi mezi veřejnou mocí a jednotlivcem v ústavním modelu ČR, a rozlišovat ústavní a podústavní dimenzi lidských práv. Orientuje se rovněž v teoretických klasifikacích a obsahové hodnotě ústavního katalogu lidských práv ČR, jakož i v mechanismech jeho ochrany.
Cílem předmětu je přiblížit, seznámit a zkoumat pojem ústavního srovnávacího práva, pojem ústavy a demokracie, metodologické přístupy ke zkoumání materie a modely ústavních systémů. Předmět je koncipován jako úvodní předmět do problematiky ústavní komparatistiky, kdy se tedy bude zabývat jak teoretickým otázkami srovnávání ústavní systémů. Zejména pak teoretickými východisky ústavněprávních doktrín a metodologie analýzy a srovnávání jednotlivých předmětů. V návaznosti na to budou studenti seznámeni s jednotlivými obecnými instituty ústavního práva srovnávacího a dále pak s příkladnými konkrétními ústavními modely ve vybraných státech.
Předmět je koncipován jako základní kurz židovského práva, který se zaměří na jeho prameny, strukturu a základní instituty se zvláštním zřetelem k oblastem práva rodinného, civilního, trestního a procesního, a to jak v z hlediska jeho současné aplikace tak i v historické perspektivě.
Předmět studenty komplexně seznámí s teoretickými východisky ústavního práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy ústavního řádu ČR v retrospektivě i současném uspořádání, rozebírá nosné ústavněprávní principy, podstatu a obsah pramenů naší ústavnosti, soustavu orgánů veřejné moci, pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů naší ústavnosti. Výklad studentům umožní pochopit pozici ústavního práva jako odvětví vytvářejícího základ právní regulace společenských vztahů a organizace veřejné moci v konkrétním státě. Absolvent se orientuje v základních pramenech a principech recentní české ústavnosti, struktuře právního řádu, formě vlády, vládnutí a státu v České republice, vertikální i horizontální struktuře ústavních orgánů veřejné moci, základech politického systému, vztahu České republiky navenek a prokazuje komplexní přehled o institucionálním modelu české ústavnosti, aby mu byli schopni porozumět a z ústavněprávní perspektivy jej relevantně hodnotit.

Smyslem výběrového předmětu "Judikatura Evropského soudu pro lidská práva" by mělo být vedle bližšího seznámení se samotnými teoretickými znalostmi o dané problematice rovněž osvojení schopnosti orientace v praktické rozhodovací činnosti nejvýznamnějšího soudu v evropském regionu, který je povolán k ochraně lidských práv. Náplní tohoto výběrového předmětu je průřez komplexní problematikou ochrany základních lidských práv a svobod před Evropským soudem pro lidská práva. V úvodu bude věnována pozornost Evropskému soudu pro lidská práva jako instituci a Evropské úmluvě o lidských právech jako dokumentu, jejich vývoji, významu a zasazení do evropských souvislostí. Jádro předmětu představuje řízení před Evropským soudem pro lidská práva, přičemž největší důraz je kladen na samotnou judikaturu soudu. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva, tematicky rozčleněná do okruhů, jako například právo na spravedlivý proces, absolutní práva, politická práva, bude probírána v návaznosti na judikaturu Ústavního soudu ČR tak, aby byla studentům poskytnuta možnost komparace rozhodovací činnosti obou výše uvedených soudů. Cílem předmětu je prohloubení orientace studentů v oblastech procesních řízení. Bude se jednat především o procesní řízení u Evropského soudu pro lidská práva v návaznosti na procesní řízení u vnitrostátních soudů, a to jak soudů obecných, tak u Ústavního soudu ČR. Hlavní důraz bude kladen především na hmotněprávní argumentaci judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která představuje vodítko pro soudní praxi v České republice.

Cílem výuky je komplexně představit studentům fenomén státu formou retrospektivní analýzy i zhodnocením jeho recentních modelů, ozřejmit podstatu i původ veřejné moci a analyzovat interakční rozměr organizačně-funkční struktury státu ve vztahu k jeho obyvatelstvu. Východisko výuky tak spočívá ve vývojové analýze institucionálního pojetí státu a jeho základních atributů, přičemž pozornost je věnována jak formám a organizaci státu, formám vlády, tak také šířeji koncipovaným otázkám demokracie, politického systému či lidských práv. Předmět by měl studentům poskytnout ucelený náhled na státně-mocenskou organizaci společnosti a pomocí charakteristiky jednotlivých druhů, funkcí a činností státních orgánů i samosprávy studentům umožnit pochopení mechanismu moderního státu.
Cílem předmětu je přiblížit, seznámit a zkoumat pojem ústavního srovnávacího práva, pojem ústavy a demokracie, a to zejména s ohledem na prostor Střední Evropy, kdy hlavním předmětem zájmu budou ústavní systémy států z této oblasti. Předmět je koncipován jako vstup do problematiky ústavní komparatistiky, a bude se tedy zabývat zejména teoretickým otázkami srovnávání ústavní systémů, především pak teoretickými východisky ústavněprávních doktrín a metodologie analýzy. Kurs je vyučován interaktivně a studentu budou muset připravit prezentace na zadané témata, a to jak ve skupinách tak jednotlivě. Kurz je vyučován v anglickém jazyce
Předmět je vyučován v angličtině. Jeho cílem je rozbor vlivu práva EU na právní systém a právní praxi členského státu. Kurz je koncipován jako multidisciplinární, zahrnuje různá odvětví současné české právní praxe. Systém výuky studentům přibližuje systém právních norem EU a jejich aplikaci v rámci českého právního systému. Kurz předpokládá již znalost práva EU a práva členského státu, zejména pak procesních pravidel. Výuka je orientovaná prakticky, materiály ke studiu dostanou studenti předem, na semináři budou případy přímo řešeny. Počítá se s účastí studentů programu Erasmus a s porovnáním různých právních přístupů k řešení probíraných otázek.
Předmět ústavní soudnictví navazuje na předměty UP1 a UP2 a obsahově i na další předměty zejména občanské právo procení, trestní právo, správní právo. Cílem předmětu je komplexní seznámení s postavením Ústavního soudu ČR, s řízením před ním se základním zaměřením na ústavní stížnosti. Výuka v přednáškách se zaměřuje nejprve obecně na vymezení ústavního soudnictví ČR z hlediska různých modelů kontroly ústavnosti, dále na působnost a pravomoci Ústavního soudu, různé typy řízení před ÚS včetně souvisejících vztahů jednotlivých orgánů veřejné moci, jednotlivce a to nejen v rámci ČR, ale i v návaznosti na judikaturu Štrasburského tribunálu. V dobrovolných seminářích jsou studenti vedeni k praktické aplikaci nabytých znalostí a zkušeností na vybraných případech a to včetně zpracovávání konkrétních ústavních stížností.
Předmět komplexně představí studentům fenomén státu v jeho historických i recentních podobách, ozřejmí podstatu i původ veřejné moci a vzájemné vztahy státu, obyvatelstva a práva. Výuka se proto zaměřuje na analýzu institucionálního i funkčního pojetí státu a jeho základních atributů, přičemž pozornost je věnována jak formám vlády, vládnutí, dělby moci i struktuře státního mechanismu, jakož i šířeji koncipovaným otázkám demokracie, politického systému či lidských práv ve státoprávním kontextu. Předmět je zároveň významným východiskem pro paralelní i navazující výuku některých právních disciplín (zejm. ústavní právo a teorie práva), když studenty vybavuje znalostmi nezbytnými pro pochopení vzájemných vztahů státu a práva. Absolvent rozumí východiskům, struktuře a charakteristickým znakům veřejno-mocenské organizace společnosti retrospektivně i recentně v rovině institucionální i funkční, orientuje se v systémech a klasifikačních schématech forem vlády, vládnutí, dělby moci, funkcí státu, lidských práv a dalších tematicky relevantních oblastech, a má komplexní znalosti o obsahu moderního státu ve světle nosných recentních doktrín (právní stát aj).
Cílem předmětu je přiblížit studentům český ústavní systém v jeho retrospektivní i recentní podobě. Výuka se zaměřuje na vývoj od roku 1918, koncepci, prameny a stěžejní hodnoty české ústavnosti, obsah a principy českého ústavního pořádku, ústavněprávní terminologii, jakož i základy jednotlivých širších tematických okruhů ústavního práva ČR (ústavní právo hmotné, procesní, sporné, základy práva volebního, řízení před Ústavním soudem aj). Předmět je vyučován v anglickém jazyce, kdy pro přijíždějící studenty by měl být úvodem do českého ústavního práva a pro případné české studenty aktivním seminářem pro zopakování již známé materie a její podrobení kritickému zhodnocení.
Předmět studenty komplexně seznámí s teoretickými východisky ústavního práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy ústavního řádu ČR v retrospektivě i současném uspořádání, rozebírá nosné ústavněprávní principy, podstatu a obsah pramenů naší ústavnosti, soustavu orgánů veřejné moci, pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů naší ústavnosti. Výklad studentům umožní pochopit pozici ústavního práva jako odvětví vytvářejícího základ právní regulace společenských vztahů a organizace veřejné moci v konkrétním státě. Absolvent se orientuje v základních pramenech a principech recentní české ústavnosti, struktuře právního řádu, formě vlády, vládnutí a státu v České republice, vertikální i horizontální struktuře ústavních orgánů veřejné moci, základech politického systému, vztahu České republiky navenek a prokazuje komplexní přehled o institucionálním modelu české ústavnosti, aby mu byli schopni porozumět a z ústavněprávní perspektivy jej relevantně hodnotit.
Cílem předmětu je komplexní seznámení s teoretickými východisky evropského práva, jeho vývojem, instituty a konkrétní podobou v České republice. Obsahem výuky jsou instituce EU, jejich postavení a kompetence, jejich vztah k orgánům České republiky a jejich funkční provázanost. Po obecném vymezení nosných institutů se výklad zaměřuje na stěžejní rysy a principy práva EU, které z velké většiny vyplývají z judikaturní činnosti SDEU. Pojetí a význam jednotlivých kategorií základních práv občana členského státu a občana EU, jakož i související vztahy veřejné moci a jednotlivce i nadstátních aspektů práva EU. Procesní možnosti ochrany fyzických a právnických osob u soudních orgánů EU. Výklad by měl studentům umožnit pochopit pozici práva EU jako svébytného právního odvětví, které však tvoří integrální součást všech právních řádů členských zemí EU.