Teorie obnovy

1.2. Obnovované objekty s obecným procesem obnovy

Obecný proces obnovy vyjadřuje úplný cyklus činností obnovovaného objektu, tj. střídající se posloupnost jevů ξi (dob bezporuchového provozu) a následných jevů pi (dob obnovy provozuschopnosti).

Základní předpoklady - náhodné veličiny ξi, resp. pi, jsou vzájemně nezávislé a mají stejné zákony rozdělení pravděpodobnosti, popsané distribučními funkcemi F(t) pro ξi, respektive G(t) pro pi nebo hustotami pravděpodobnosti f(t), respektive g(t).

Ukazatelem spolehlivosti může být funkce obnovy H(t) – střední počet obnov v časovém intervalu 0 až t nebo hustota obnov:

kde F_0r je distribuční funkce náhodné veličiny  

a platí pro ni:

- 

- distribuční funkce pro poruchy 

- 

- distribuční funkce pro obnovy