Syntaktické vztahy
4. Koordinace
Koordinace je tzv. přiřazování. K větnému členu přiřazujeme další (a další), označující jiné skutečnosti, většinou na stejné významové úrovni.
Příklad: O prázdninách pojedeme do Německa, Francie, Španělska.... (lze přiřazovat názvy dalších a dalších států).
Vznikají tak několikanásobné větné členy; ty tvoří skladební skupinu.
Syntaktickou skupinu koordinační může tvořit spojení členů kterékoli větné platnosti:
- Podmět: Otec a matka se vrátili.
- Předmět: Navštívil jsem tetu a strýčka.
- Příslovečné určení: Pojedeme do Německa a Francie.
- Přívlastek: Moderní, ale neestetické vybavení učebny nás zklamalo.
- Doplněk: Považovali ho za blázna či pošetilce.
Syntaktické skupiny mohou být dvojčlenné i vícečlenné.
Dvojčlenná syntaktická skupina:
Labe a Vltava jsou největší české řeky.
Vícečlenná syntaktická skupina:
Červená, modrá
a bílá barva jsou barvy naší vlajky.
Mezi výrazy ve skladební skupině jsou tyto významové poměry:
slučovací: otec a matka
(spojky slučovací: a, i, ani, či, nebo, hned - hned, jednak - jednak, ani - ani...)
odporovací: ne otec, ale matka
(spojky odporovací: ale, avšak, jenže, nýbrž, leč, sice - ale...)
stupňovací: otec, ba i matka
(spojky stupňovací: ba, ba i, ba dokonce, dokonce i, nejen - ale i, nejen - nýbrž i....)
vylučovací: buď otec, nebo matka
(spojky vylučovací: (a)nebo, či, buď - (a)nebo
důsledkový: otec, a proto také matka
(spojky důsledkové: (a) proto, (a) tedy, (a) tudíž, (a) tak
důvodový: spojuje spíše věty v souvětí Nemohl přijít, neboť byl nemocen.