Přístupy a možnosti při plánování třídního integrovaného bloku. Využití zdrojů při plánování

2.4. Celostní přístup

Je velmi důležité, aby děti získávaly poznatky ve vzájemných souvislostech, nikoliv izolovaně. Učení by proto mělo vycházet z reálných situací blízkých dítěti a stavět na např. na prožitkovém učení, badatelském přístupu apod. Pro přípravu  vzdělávací nabídky umožňující učení se v souvislostech, je vhodná tvorba myšlenkových map, ve které vidíme vzájemné souvislosti. Myšlenkové mapy můžeme tvořit i s dětmi, různě je doplňovat a měnit. Z takové mapy pak učitel snáze koncipuje vhodnou vzdělávací nabídku. Na začátku tvorby zvolíme jedno heslo, od kterého se celé téma má vyvíjet, k němu přidáváme další hesla, která nás napadají, ty zase dále rozvíjíme atd.

Příklad: 

Tvoření asociací od pojmu jablko, který představuje jeden z možných východisek pro návrh tematického celku na podzimní období. Z mapy, která by takto vnikla, by učitel mohl následně vytvořit projekt, např. Jablíčková slavnost, tematické celky, např.: Proč se listí červená, či využít konkrétní příběh, např. Jak se javor strakatil (z knihy D. Fischerové Duhové pohádky. Jak využít literárních textů pro tvorbu tematických celků a integrovaných bloků si ukáže níže). Je jasné, že se nevyužije všechno, došlo by k přehlcení dětí. Je dobré věnovat se nejprve tomu, co je dětem blízké; v uvedeném příkladě bychom mohli postupovat od výroby štrúdlů a následně s dětmi zkoumat, kde se jablka berou, apod.