DISTRIBUCE
2. Reciprocita
2.1. Typy reciprocity - charakteristiky
A)
generalizovaná
– návratnost v čase je
neomezená, ani
jedna strana nekalkuluje hodnotu směňovaného ani nespecifikuje čas vyrovnání (směna mezi rodiči a dětmi,
reciprocita návštěv);
B)
balancovaná
– čeká se návratnost
ve
specifickém časovém období,
slavení vánočních svátků – dárky dáváme v rámci rodiny, spolupracovníků či
přátel, přibližně stejné hodnoty, placení v restauraci;
př. Semangové z Malajsie - „tichý obchod“ – ponechání na domluveném místě; nebo výměnný systém KULA;
C) negativní – mezi sociálně nerovnými jedinci či skupinami; získat něco za nic
Reciprocita přesahuje ve společnosti rámec výměny darů. Rodiče dávají dary svým dětem bez omezení. Oni se pak sami postarají o své vlastní děti. V mnoha primitivních spol. je vzájemná výměna jediným druhem směny – nic se zde neprodává, nekupuje, nejsou tu berní úřady ani peníze. Jídlo je společné, a když některá rodina špatně sklidí, zbytek vesnice se o ni postará. Reciprocita většinou upevňuje pouze malou část společenského systému. K reciprocitě není zapotřebí centrální autorita.