Politika a moc
1. Základní východiska politické antropologie
George Balandier (2000[1967], vyšlo i v čj. Politická antropologie) vymezuje dva základní přístupy ke studiu politických fenoménů:minimalistický přístup – „zpochybňuje všeobecnou
platnost politických fenoménů“ (politologie – vazba na státní zřízení)
maximalistický přístup – hypotéza, že „není
společnosti bez vlády, bez politiky v jakékoliv formě (antropologie –
různé formy „politična“)
Dle Ballandiera určitá forma
politiky existuje ve všech společnostech; každá společnost má politický systém.
Odmítá depolitizaci archaických společností, v tradiční společnosti byly
politické aspekty opomíjeny (pokud tam nebyl stát, nemluvilo se o politice).
Politická antropologie tak usiluje o to, aby se znovu přehodnocovaly názory, popisuje
struktury archaických společností, prosazuje politické uznání exotismu.
Cílem je určení politična, které by nebylo svázáno centrální státní mocí,
osvětlení vývoje a srovnání.
Politično je vlastností všech společenských formací, tedy nikoliv
pouze moderních států, také ve společnostech beze státu existují
specifické politické struktury, kterými
by se společenské vědy měly zabývat.
Politická antropologie se zabývá studiem moci ve společnosti. Cílem politické antropologie by mělo být ustavení politické vědy, jejímž předmětem bude homo politicus, tedy člověk politický
Témata politické antropologie:
definice autority, moci
zdroje politické moci (materiální, lidské, hmotné, ideové)
ideologie
symboly
informace
způsoby získání moci
klasifikace politických systémů
evoluce politických systémů
struktura a funkce politických
systémů
politické procesy ve společnosti
Aj.
Politickou antropologii zajímají:
1) klasifikace politických
systémů
2) evoluce politických systémů
3) struktura a funkce politických systémů
4) politické procesy ve společnosti
2) evoluce politických systémů
3) struktura a funkce politických systémů
4) politické procesy ve společnosti