Co je školní krizová intervence a co představuje krizový plán školy

1. Krizový plán školy

Cíl kapitoly:

Získat informace o řešení rizikových situací ve školách.

Obsah kapitoly

Školní krizový plán, individuální výchovný plán, intervence.

Klíčové pojmy:

Chování, krize, intervence.

Otázky na úvod:

Kdo se spolupodílí na řešení krizových situací?

Otázky na závěr:

Patří mezi výchovné kompetence učitele sdílení osobního času a prostoru s žákem?


Vychází z Metodického pokynu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních (č.j. MSMT21149/2016) a Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č. j.: 21291/2010-28). Krizový plán školy je součástí minimálního preventivního programu školního řádu.
Krizový plán školy je sestaven na základě charakteristik a doporučených postupů při řešení sociálně patologických jevů, které se mohou na základní škole objevit. Cílem krizového plánu je stanovit závazný postup pro všechny pracovníky školy v případech podezření či výskytu sociálně patologických jevů mezi žáky. 

Krizový plán školy poskytuje jednoduchý návod k řešení krizových situací. Rovněž je zde definována konkrétní odpovědnost jednotlivých zaměstnanců, jsou určeny komunikační a bezpečnostní postupy a také následná preventivní opatření. Postupy v krizovém plánu školy jsou pro pracovníky školy závazné. Podle některých odborníků by v krizovém plánu měly být uvedeny následující údaje:
  • kdo provádí první pomoc/intervenci,
  • kdo komu hlásí v systému školy,
  • kdo kam zapíše,
  • kdo informuje zákonné zástupce žáků,
  • kdo a ve kterých případech informuje Policii ČR, OSPOD,
  • kdo a jak informuje rodiče ostatních žáků školy,
  • kdo a jak informuje ostatní žáky školy.

MŠMT

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č. j.: 21291/2010-28). MŠMT Obecně rozlišuje devět oblastí rizikového chování:

  1. záškoláctví,
  2. šikana a extrémní projevy agrese,
  3. extrémně rizikové sporty a rizikové chování v dopravě,
  4. rasismus, xenofobie,
  5. negativní působení sekt,
  6. sexuální rizikové chování,
  7. prevence v adiktologii,
  8. spektrum poruch příjmu potravy,
  9. okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN.

Krizi můžeme chápat jako subjektivně ohrožující situaci, která přesahuje obvyklý soubor vyrovnávajících strategií daného člověka. Jako taková je krize vždy definovaná jedincem, u někoho může tedy daná událost vyústit v krizový stav a u někoho jiného ne. Důležitou komponentou krize je růstový potenciál. Jedná se tedy o důležitý činitel změny osobního zrání.

Další možné krizové situace (mimo výše uvedených) zajišťují:
  1. opakovaný školní neúspěch – výchovný poradce, školní psycholog,
  2. vztahy ve třídě, škole – školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog,
  3. šikana – školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog,
  4. konflikt s učitelem – výchovný poradce, vedení školy, školní psycholog,
  5. záškoláctví – výchovný poradce,
  6. psychické problémy dítěte (obavy ze školy, osamělost apod.) – školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog,
  7. psychiatrické problémy dítěte – školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog,
  8. vztahy s vrstevníky, láska – školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog,
  9. problémy doma – školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog,
  10. návykové látky (alkohol, kouření, drogy) – školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog,
  11. internet, telefon, sociální sítě – školní metodik prevence, výchovný poradce,
  12. gambling, pc hry – školní metodik prevence, výchovný poradce,
  13. poruchy příjmu potravy –školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog,
  14. Svědek – pokud jste se stali svědky toho, že je někomu z vašeho okolí ubližováno (nejen ve škole, ale i mimo ni) nebo se dostal do jiné tíživé situace, kterou sám nedokáže zvládnout, nebuďte lhostejní a svěřte se učiteli, ke kterému máte důvěru. Nikdo z nás neví, kdy bude sám potřebovat pomoc druhých.
Možné návrhy a vzory:

(Vodáčková D.  2022. Krizová intervence: Krize v životě člověka. Formy krizové pomoci a služeb. Praha: Portál)