Co jsou to poruchy příjmu potravy

1.2. Mentální bulimie

Onemocnění se vyznačuje záchvaty přejídání, kdy během krátké doby je jedincem zkonzumováno velké množství jídla. Poté se různými způsoby snaží „odčinit“ následky svého konání (tzn. přírůstek hmotnosti, třeba i jen hrozící). Tímto kompenzačním chováním se člověk postižený mentální bulimií snaží zvrátit důsledky svého záchvatu přejídání. V tomto smyslu může kompenzačním chováním být:

• vyvolávání zvracení,
• dočasné období hladu (diety, půst), vyhýbání se vysoce kalorickým potravinám,
• užívání projímadel (laxativ),
• užívání anorektik (léků snižujících chuť k jídlu), diuretik (léky podporující močení) nebo léků ovlivňujících činnost štítné žlázy,
• zneužívání projímadel, použití diuretik, látek potlačujících chuť k jídlu a přípravků na léčbu štítné žlázy,
• extrémní tělesná aktivita (nadměrné cvičení).

Postižení často pociťují až chorobnou úzkost (patologický strach) z přírůstku na váze. Během záchvatů přejídání však ztrácejí kontrolu nad tím, kolik toho jedí i co vlastně jedí. V průběhu záchvatu mají postižení pocit, že s jídlem nemohou přestat.

Podle DSM-5 (hlavních znaků, která vydala Americká psychiatrická asociace v roce 2013) lze mentální bulimii charakterizovat následovně:

• vyskytují se opakované epizody záchvatovitého přejídání,
• množství zkonzumovaných potravin v průběhu záchvatu přejídání výrazně převyšuje množství jídla, které by za stejnou dobu dokázalo zkonzumovat více lidí,
• požívání jídla během záchvatu není pod kontrolou – postižený má pocit, že konzumaci jídla nelze zastavit,
• kompenzační chování, které má zamezit váhovému přírůstku (např. vyvolávání zvracení), se objevuje opakovaně,
• kompenzační chování se objevuje alespoň 2× týdně po dobu nejméně tří měsíců,
• tělesné proporce a hmotnost postiženého silně ovlivňují jeho sebehodnocení.

Člověk postižený mentální bulimií nevnímá pocit hladu ani pocit sytosti, případně tyto pocity nevnímá jako „normální“. Pacienti s diagnózou mentální bulimie se velmi intenzivně zabývají jídlem, jeho nakupováním a přípravou. Středem jejich zájmu je jejich postava, váha a vzhled. V mnoha případech mají postižení normální hmotnost; někdy je jejich hmotnost lehce pod normálem, mohou však mít i nadváhu. Postižení si sami stanovují velmi přísné váhové limity, které jsou však hluboce pod přiměřenou („zdravou“) tělesnou hmotností.

Výše uvedená kritéria pro mentální bulimii nemusí být ve všech případech zcela naplněna. Pokud některý ze základních příznaků chybí, hovoříme o tzv. atypické mentální bulimii. Mentální bulimii často předchází mentální anorexie. Kromě toho se příznaky mentální bulimie mohou překrývat s příznaky jiných poruch příjmu potravy.

Mentální bulimie představuje značnou zátěž nejen pro tělo, ale také pro duši, nejbližší okolí i peněženku postiženého. Její následky závisí na tíži a trvání onemocnění, na počtu záchvatů přejídání i na počtu projevů kompenzačního chování. Zvracení může způsobit bolesti v krku a chronický chrapot. Dále se objevuje pálení žáhy, refluxní choroba jícnu a zánět sliznice jícnu. Při zvracení se do úst dostávají kyselé žaludeční šťávy, které narušují sklovinu zubů, a tím podporují jejich kazivost. Vyskytují se i otoky štítné žlázy. Následkem chronického užívání projímadel je nakonec zácpa. U postižených se navíc vyskytují poruchy pocitu hladu a sytosti.

Především v kombinaci s nedostatečným příjmem tekutin (postižení málo pijí) jsou obzvláště silně zatěžovány ledviny. Při chronickém nedostatku tekutin hrozí riziko těžkého poškození tkáně ledvin, které může případně skončit i selháním ledvin. Poruchy hormonální rovnováhy se u dívek projevují např. i nepravidelností menstruace a při nízké hmotnosti amenoreou. Nedostatek živin a tekutin se projevuje i na pleti, ta bývá bledá a suchá. Kromě nedostatku elektrolytů hrozí i nedostatek dalších životně důležitých látek, např. vitaminů. U lidí postižených mentální bulimií se objevuje rovněž únava, snížená schopnost soustředění a závratě.

V průběhu onemocnění mentální bulimií se mohou objevit výkyvy nálad, sklony k depresím, apatie či ztráta původních zájmů. K tomu se přidává snížená schopnost soustředění i nižší výkonnost. Depresivní nálady mohou být přítomny již před propuknutím onemocnění. Kromě depresivních poruch se vyskytují úzkostné poruchy, afektivní poruchy a stresové poruchy. Vyskytují se i poruchy osobnosti a sebepoškozující chování.

Kvůli vysokým výdajům za potraviny, které postižený konzumuje při záchvatech přejídání, se mohou objevit finanční problémy. Člověk postižený mentální bulimií se navíc často izoluje od svého okolí (tzv. sociální stažení).

Zdroj: https://www.ellingsworthdds.com/bulimia-nervosa