Jaká je prevence týrání, zneužívání a zanedbávání dětí

2.1. Rizikové oběti a pachatelé

Postup při podezření na CAN

Pokud má učitel jistotu, že byl spáchán trestný čin, má ze zákona povinnost obrátit se na orgány činné v trestním řízení, pokud má podezření, zákon určuje školskému zařízení za povinnost nahlásit tuto skutečnost obecnímu úřadu, tedy sociálnímu pracovníkovi z orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD).

U každého podezření o výskytu daného jevu musí být vždy informován ředitel školy / školního zařízení.

Spolupráce s třídním učitelem, pediatrem, OSPOD.

Cílem musí být předejít vzniku traumatizace dítěte, zabránit pokračování a zabránit rozvoji dlouhodobých zdravotních, sociál. a psychologických následků.

Rizikové oběti:

• které není lehké výchovně zvládat a usměrňovat, které svým chováním vychovatele unavují, vyčerpávají, dráždí, nebo v případě pohlavního zneužití i svým způsobem provokují či svádí,
• postižené LMD, ADHD, neklidné, nesoustředěné, s výkyvy nálad, impulsivní, se sklonem ke zkratkovitému jednání,
• s různým stupněm mentálního postižení (u těchto dětí pachatel většinou spoléhá na to, že nejen nechápou, co se s nimi děje, ale také že nebudou věrohodnými svědky, pokud by se se svým problémem někomu svěřily),
• které mají potíže v komunikaci (např. děti hluchoněmé), nepoučené o nebezpečí sexuálního napadení (dítě, které je přiměřeně svému věku poučeno o nebezpečí a formách sexuálního zneužití, dokáže lépe dešifrovat nepřiměřené chování dospělého – je tedy v menším riziku, že tomuto nebezpečí podlehne),
• vedené k slepé poslušnosti rodičů a autorit.

V naší kultuře je většinou dítě vedeno k respektu k dospělému a připadá mu proto přirozené podřídit se jeho přání či rozkazům. Při nedostatku informovanosti dítě snadno podléhá manipulaci ze strany dospělého, který se chová dostatečně autoritativně. Je proto důležité, aby dítě vědělo, že má právo odmítnout činnosti druhých, které jsou mu nepříjemné.

Rizikoví pachatelé – např. rodiče:

• mladistvé, rodičovsky nezralé a nevyspělé, kteří nejsou schopni zodpovědně převzít rodičovskou roli,
• s anomálním vývojem osobnosti, s agresivními povahovými rysy, lidé impulzivní, nezdrženliví, často neurotičtí, choleričtí nebo ti, kteří tlumí své afekty,
• se sníženým intelektem,
• somaticky nemocné či pohybově postižené,
• závislé na alkoholu a drogách,
• se zvláštním životním stylem (stoupence zvláštních rituálů, příslušníky některých sekt a kultů),
• pocházející z rozvedené nebo dysfunkční rodiny,
• psychotické,
• osaměle žijící (stále se zvyšující počet „single rodičů“ – nejčastěji matek s dětmi),
• kteří byli sami v dětství zneužíváni,
• cykličnost násilí.