Kulturní dědictví jako diskurz - materiály k přednášce

4. Dědictví jako diskurz

Dědictví je také diskurz. Diskurz je formou sociální praxe, během níž jsou sociálně sdílené významy, vědění a znalosti, mocenské vztahy a ideologie zakotveny a reprodukovány prostřednictvím jazyka. Jinými slovy, diskurz určuje "how language is used to do things", tedy vztah mezi jazykem a praxí.

Diskurz nejen že určují způsob, jakým chápeme v dané době pojmy jako dědictví, ale také určuje způsob, jakým jednáme, jaké sociální a technické postupy uplatňujeme.

Laurajane Smith tvrdí, že existuje dominantní západní diskurz o dědictví, který nazývá „autorizovaný diskurz o dědictví“, který ukotvuje a legitimizuje řadu předpokladů o povaze a smyslu dědictví (např. že stěžejní formou "dědictví" je materiální dědictví). Tento do značné míry sebereferenční diskurz současně čerpá a naturalizuje určité narativy a kulturní a sociální zkušenosti často spojené s představou národa a národnosti (např. předpoklad o vrozených a neměnných kulturních hodnotách dědictví, definovaného svou monumentalitou a estetikou).