Folklór, folklorismus, fokloristika a lidová kultura

2. Folklorismus

• definice folklorismu – od Hermanna Bausingera: „Folklorismus je používání folklóru mimo své původní prostředí s novými funkcemi a novým cílem“; dle Waltera Wiora: „Folklorismus je druhá existence folklóru"

• dříve (za ruského badatele Marka Azadovského) se pojem vztahoval pouze k literatuře, od 60. let jej začal německý národopisec Hans Moser používat na všechny druhy umění a společenského života

• řadíme sem folklorismus turistický, komerční, soubory, festivaly, národopisná muzea, výtvarné umění apod.
  

• folklorismus je vnímán spíše jako padělek projevu tradiční lidové kultury
  

• jedná se o aktivity jednotlivců i skupin lidí (např. tzv. chasa – tedy svobodná mládež obce, hasičské spolky, folklorní kroužky, soubory, pěvecké sbory a muziky)

•  negativně působí tam, kde se prosazují komerční zájmy – např. v turistickém ruchu se projevy lidové kultury posouvají do roviny kuriozit s cílem zatraktivnit prostředí a vzbudit dojem staré lidové původnosti. Podporuje šíření ideologií.

• některé projevy folklorismu se ze sféry folklorismu začaly vracet zpět do původního prostředí - z pódií folklorních festivalů se přestěhovaly do každodenního života rodin i do svátečního kalendáře jednotlivých obcí, byly oživeny mnohé tradice, jiné rekonstruovány, některé s mnohdy idealistickým odkazem na tradiční kulturu vymyšleny. Zmíněné jevy nelze tak nazývat jako lidové.