Etické problémy transplantací orgánů

2. Transplantační zákon

Transplantační zákon 

Každá země má vlastní transplantační zákon.

Ve všech státech však  platí, že pokud je zákon správně formulován, počet potencionálních dárců orgánů se zvyšuje a tak se zvyšuje i šance na získání vhodného orgánu ze strany příjemců.

Darování orgánů v České republice je dobrovolné a bezplatné. 

Průběh a organizace transplantačního procesu v České republice jsou stanoveny  zákonem č. 285/2002 Sb., zákon o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) - v aktuálním znění.

Tato normativní úprava vychází z historie dané lokality (ČR)  a respektuje náboženská pravidla. 

Zákon přímo stanovuje, kdy je možné transplantaci provést, a to pokud 

a) je prováděna výhradně v zájmu léčebného přínosu pro příjemce,

b) v době odběru není k dispozici vhodná tkáň nebo orgán od zemřelého dárce a neexistuje jiná léčebná metoda srovnatelného účinku,

c)  dárcem je osoba způsobilá dát způsobem stanoveným tímto zákonem svobodný, informovaný a konkrétní souhlas a tento souhlas skutečně vyslovila, a

d) jde o

1. část orgánu se schopností regenerace nebo adaptace (dále jen „obnovitelné tkáně“),

2. jeden z funkčních párových orgánů, nebo

3. dělohu, pokud jde o léčbu neplodnosti způsobenou nefunkční nebo chybějící dělohou.

Celé znění transplantačního zákona je dostupné na:
 https://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o-darovani-odberech-a-transplantacich-tkani-a-organu-a-o-zmene-nekterych-zakonu-transplantacni-zakon/f2330662/#aktualni-zneni