Jak dětem a žákům přiblížit příběh

3. Specifické metody

Specifické metody bývají cíleně zaměřeny na rozvoj samostatnosti, kooperace, odpovědnosti, tvořivosti a dalších žákovských charakteristik. V zásadě se jedná se o formativní cíle odpovídající výchovně vzdělávacímu prostředí ve škole.  V rámci animačního programu v knihovně by však jejich naplňování nebylo reálné a nelze na ně ani aspirovat. Proto si z celé škály kategorií metod uvedeme jen některé, které by bylo možné v rámci různých modifikací uplatnit.

Snění o účelu

Lektor vypráví příběh, který studenti poslouchají se zavřenýma očima. Následně rozmlouvají (píší) o zážitcích, které se jim v hlavě v průběhu vyprávění objevily.

Obrázky ze slov

Žáci vyjadřují své myšlenky prostřednictvím obrázků, jednoslovných výrazů, písmen, popř. číslic.

Popisování

Žáci popisují své zážitky a zkušenosti tak barvitě a výrazně, aby zaujali své posluchače. Používají různé zvuky, barvy.

 

Imaginace

Imaginaci (tužku v mysli) lze využít při představování prostředí, pokud chceme děti a žáky provést líčením, či je to pro porozumění příběhu důležité. Děti a žáci si se zavřenýma očima představují to, co jim lektor popisuje. Zařazování imaginačních vstupů také působí motivačně a zklidňuje. Je to také jedná z metod, která je vhodná na úvod. 

Ukázka  z knihy Ronja dcera Loupežníka od Astrid Lindgrenové

Zadání pro žáky: 

Představte si, jak se Ronja toulá po lese, jak je to tam celé zelené, jaké jsou tam vysoké stromy a jak jimi prosvítá slunce, představte si, jak vypadají lesní skřítkové, jak se schovávají za keře..