Adiktologická prevence závislostí

1. Jaké jsou formy a důsledky závislosti a závislostního chování

1.2. Alkoholismus

Češi, národ alkoholiků?

S alkoholem má problém více než milion Čechů. Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) je to ale ještě o něco více. Konkrétně jde o 18,6 % dospělé populace, což je téměř 1,6 milionu jedinců nad 18 let. Pracovníci NÚDZ a Státního zdravotního ústavu vytvořili na základě dat o spotřebním chování reprezentativního vzorku české dospělé populace tzv. pyramidu spotřeby, která se skládá ze čtyř pater.

Spodní nejširší patro tvoří abstinenti a umírnění konzumenti, kteří spotřebují jen tolik alkoholu, kolik je z hlediska zdravotních rizik přípustné. Podle metodiky Státního zdravotního ústavu jde o 24 gramů alkoholu denně pro muže, kdy v jednom pivu je zhruba 16-18 gramů, a 16 gramů pro ženu.

Celkem je abstinentů, respektive umírněných konzumentů v Česku více než 28 %, což je zhruba 2,4 milionu dospělých. Větší polovina, tedy 53 % Čechů, pak patří do kolonky konzumentů s nižším rizikem.

To jsou muži, kteří se denně v průměru spokojí se dvěma pivy, a ženy, jež si dávají jedno. Zároveň občas, nejvýše jednou měsíčně, popíjí přes míru.

Pak zbývá zmíněná necelá pětina populace tvořící horní dvě patra pyramidy. Mužská část z nich každodenně vypije dvě a půl až tři a půl piva a v tom nejvyšším patře až deset. Ženy si každý den dávají jedno a půl až dvě a půl piva a více a relativně často se opijí. Ročně tato skupina zkonzumuje 67 % veškerého spotřebovaného alkoholu v České republice. Závislost je ale jen část problému, která se podle odborníků týká „pouze“ necelých sedmi procent české populace.

Podle farmakoekonomické analýzy společnosti iHeta, kterou si loni nechal vypracovat Úřad vlády ČR, činily u nás v roce 2016 celospolečenské náklady v souvislosti s konzumací alkoholu zhruba 56,5 miliardy korun. Vůbec největší ztráty, asi 24,3 miliardy, vznikly vlivem poklesu produktivity práce, druhé největší náklady se týkaly zdravotnictví, další pak předčasných úmrtí, důsledků kriminálních činů, dopravních nehod atd. Vybrané spotřební daně z alkoholu přitom částku pokryly jen zhruba z jedné desetiny.

Důvody alkoholismu v ČR:

dostupnost alkoholických nápojů je v ČR velmi vysoká,
dostupnost alkoholu pro nezletilé je extrémně vysoká, podle studie ESPAD si např. pivo snadno obstará 80 % 16letých,
českým specifikem jsou tzv. pěstitelské pálenice, kde si mohou pěstitelé nechat vyrobit ovocné destiláty z vlastního ovoce,
denně pije alkohol 10 % dospělých. 11 % české populace splňuje diagnostická kritéria pro závislostní poruchu,
za riziko je považováno průměrné denní pití více než 20 g etanolu (1-2 sklenice) u žen a 40 g etanolu (2-4 sklenice) u mužů,
reklama na alkohol je v ČR všudypřítomná, je běžnou součástí televizního vysílání,
ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6-7 tis. osob, což je 6 % celkové úmrtnosti v ČR (10 % u mužů a 2 % u žen),
jakákoliv dávka alkoholu (tj. např. už jeden nápoj denně) představuje riziko negativních důsledků a žádnou dávku alkoholu nelze doporučit jako prospěšnou či považovat za bezpečnou.

Akutní intoxikace alkoholem se projevuje většinou jako prostá opilost (ebrieta, ebrietas simplex).

Nižší dávky alkoholu působí stimulačně, dochází k elevaci nálady, excitaci, mnohomluvnosti, snížení sebekritičnosti, zábran a projevy agrese. Pokud je konzumace vyšší, dochází k hlavnímu projevu alkoholu na centrální nervový systém, a tím je útlum. Dochází ke vzniku únavy, ospalosti, spánku. Při vysokých dávkách může člověk upadnout do kómatu a zemřít.

Celkem rozlišujeme 4 stádia akutní intoxikace alkoholem:

excitační stadium,
hypnotické stadium,
narkotické stadium,
asfyktické stadium.

Abstinenční alkoholické projevy:

třes rukou,
pocení,
nevolnost,
bolest hlavy,
poruchy spánku,
podrážděnost,
neklid.