Romská menšina

2. Současnost

Po sametové revoluci se situace pro romskou menšinu zlepšila. Romové byli opět uznáni za národnostní menšinu a začali se také aktivněji zapojovat do politického života.[1] Stále však ve společnosti převládá řada stereotypů o Romech a obecně negativní přístup majoritní společnosti k této menšině.

„K romské národnosti se na základě vlastního vyjádření přihlásilo při sčítání 2011 pět tisíc osob, což činilo méně než 0,1 % populace. Ve srovnání s rokem 2001 jejich počet dvojnásobně poklesl, nárůst však zaznamenala kategorie kombinující národnost českou a romskou, k níž se přihlásilo o téměř 7 tisíc obyvatel více než v roce 2001, a která měla k 26. 3. 2011 podíl 0,1 % populace.“[2] Podle odhadů Evropského centra pro práva Romů z roku 2003 je Romů v Česku mezi 250 000 a 300 000. K největším problémům současnosti patří extremismus, diskriminace, nízká vzdělanost a nezaměstnanost, která se v některých krajích blíží až 90 %.



[1] „Před rokem 1989 nebyli Romové v socialistickém Československu uznáni za svébytnou národnostní skupinu, byli označováni za skupinu sociální či spíše sociálně retardovanou, kterou je třeba převychovat dle vzoru majority. Na začátku března 1990 byla založena politická strana Romská občanská iniciativa, která ve volbách v roce 1990 kandidovala v rámci Občanského fóra. Do parlamentu se dostalo šest romských poslanců do České národní rady a čtyři poslanci do Federálního shromáždění. Později došlo k zakládání organizací i na jiném než politickém základu, především vznikala sdružení směřující k uchování a rozvoji romské kultury.“ Romové v ČR | Etnofolk [Online].  

Dostupné z URL: <http://www.etnofolk.eu/cs/article/romove-v-cr> [Cit. 2018-09-28].

[2] ČSÚ. Národnostní struktura obyvatel 2011. 2014. s. 6. Dostupné z URL:

 <https://www.czso.cz/csu/czso/narodnostni-struktura-obyvatel-2011-aqkd3cosup> [Cit. 2018-09-28].