Mluvnické kategorie sloves

7. Vid

Vid je  schopnost slovesa vyjadřovat nedokonavost nebo dokonavost, v jejich rámci (zprav. ipf.) násobenost / nenásobenost.

Nelze směšovat s časem - tvar slovesa v minulém čase sám o sobě nevypovídá nic o ukončení děje  - četl knihu.  Dokonavá slovesa nemají schopnost vyjádřit aktuální přítomnost, děj probíhající v přítomnosti, ale jen to, že se děj již uskutečnil, nebo ještě nikoli.

Slovesa lišící se pouze videm tvoří vidové dvojice     -   slovesa párová   -  obě slovesa by měla být zaměnitelná, synonymní

a)  slovesa nedokonavá - imperfektiva  vznikají z perfektiv odvozovacími sufixy   -   dát - dávat   koupit – kupovat, liší se jen videm, nikoli lexikálním významem

b)  slovesa dokonavá – perfektiva - z prostých imperfektiv  vznikají prefixací -   významová korespondence je jen přibližná

 

Dokonavé protějšky slovesa základového vytvářejí tzv. prostě vidové předpony –

sémanticky  prázdné.   

měnit - změnit    psát - napsat  (ostatní prefixy by změnily i význam), proto se k nim tvoří nedokonavé protějšky     vypsat - vypisovat

     o-, vy-, na-, za-, z(e)-,  u-, po-    nelze je vymezit univerzálně      dělat - udělat

I ty, které bývají považovány za prostě vidové, mohou mít i další funkce  

     psát - opsat     jít - ujít

Čistě vidové dvojice - dokonavá slovesa předponová a k nim přitvořený nedokonavý protějšek

rozměnit - rozměňovat.

 

Slovesa nenásobená - jen jediný průběh děje   dal, řekl, nesl

Násobená -  a) opětovací (iterativa)  říkal, nosil, dával

                     b) opakovací (frekventativa)  dávával, říkával, nosíval