Skloňování podstatných jmen

3. Podstatná jména rodu mužského životného

Podstatná jména rodu mužského životného řadíme jednak k vzorům souhláskovým - tvrdý vzor pán, měkký vzor muž, jednak k vzorům samohláskovým - předseda a soudce.

K tvrdému vzoru pán existují podvzory soused a dělník, které jsou rozlišeny koncovkami

5. pád jednotného čísla: pane, sousede, dělníku

1, pád množného čísla: páni/pánové, dělníci, sousedé

6. pád množného čísla: o pánech, o dělnících, o sousedech

U měkkého vzoru muž jsou podvzory učitel, lovec.

Maskulina životná se samohláskovou koncovkou -e patří k měkkému vzoru soudce.

U tvrdého samohláskového vzoru předseda jsou podvzory husita, rikša, sluha.

Zdroj: učebnice českého jazyka pro 4. ročník, nakladatelství Fraus

V 3. a 6. pádě jednotného čísla u vzoru pán je varianta pánu i pánovi, u vzorů muž a soudce varianta muži i mužovi, soudci i soudcovi.

Koncovka -ovi byla původně vyhrazena názvům osob a dodnes je u názvů osob častější. Obě podoby jsou stylově rovnocenné - pánu/ pánovi psu/ psovi soudci /soudcovi.

V případě několikaslovného souřadného výrazu se u prvních členů dává ze stylistických důvodů přednost koncovce kratší, delší koncovka bývá jen u posledního výrazu: panu profesoru doktoru Lumíru Klimešovi.

V 5. pádu u vzoru pán jsou koncovky -e, -u, u vzoru muž -i, -e. Výběr koncovky závisí na zakončení tvarotvorného základu. Základní je u vzoru pán koncovka -e.

Koncovku -u mají jména, jejichž tvarotvorný základ končí na zadopatrovou (velární) souhlásku k, g, ch, h: dělníku, biologu, hochu, vrahu.

U vzoru muž je za základní koncovku považována koncovka -i, jen jména podvzoru lovec, utvořená slovotvornou příponou -ec, mají koncovku -e, před kterou dochází k hláskové změně - lovec - lovče, otec - otče,

Vzor soudce má tvar 5. pádu shodný s tvarem 1. pádu: soudce, zrádce, správce.

Tato formální nerozlišenost 1. a 5. pádu působí v běžně mluveném jazyce pronikání podob zrádče, můj zachránče - ty jsou však stále hodnoceny jako nespisovné.

V 1. pádě množného čísla je u všech skloňovacích typů možný výběr z koncovek -i, -ové, -é. Substantiva mají buď jen jednu z těchto koncovek, nebo se tvoří varianty s koncovkami -i/-ové, -i/-é.

psi, vlci, tygři...... soudci,

dědové, synové, králové,

muži/mužové, páni/pánové

husité/husiti, demokraté/demokrati, akrobaté/akrobati.... také sousedé/sousedi

Pouze koncovku -é mají činitelská jména s příponou -tel - učitelé, obyvatelská jména na

-an - Pražané.

V 6. pádu množného čísla mají možnost výběru z dvojí koncovky -ech, -ích - pouze tvrdé vzory pán a předseda. Výběr je ovlivněn zakončením tvarotvorného základu.

Dominantní koncovkou je -ech, koncovka -ích je u substantiv, jejichž tvarotvorný základ je zakončen na zadopatrovou souhlásku - o dělnících, u typu předseda u jmen s tvarotvorným základem na souhlásku měkkou o sluzích, o rikších.

Nepravidelně se skloňují podstatná jména

strýc, anděl, manžel, kůň, rodiče, host, lidé, přítel, bratr, kněz.

Podívejte se do Internetové jazykové příručky na tvary tří podstatných jmen.

1. manžel

2. kůň

3. host