Zájmena

4. Zájmenná deklinace rodových zájmen

Zájmenná deklinace rodových zájmen

Tvrdý vzor ten:  onen, kdo + modifikace         Měkký vzor náš: váš, on, jenž, co

Zájmeno kdo lze podle shody přiřadit k maskulinům životným, má pouze tvar sg. Kdo jste tam byli?

Zájmeno co má shodu jako neutrum - Co se stalo? - pouze sg. Ve spojení s některými předložkami  může mít spřežkovou podobu -č (nač, proč, več, zač, oč, zastarale seč  - seč mu síly stačily)

Zájmena on, ono - mají velkou variantnost tvarů.

Kratší tvary jsou příklonné - Neboj se ho. Řeknu mu to.

Delší tvary na začátku věty a při důrazu.  Jeho se to netýká. Jemu se nic nestalo.

Po předložkách podoby s počátečním ň- - lokál je pouze předložkový - o něm.

V 2. a 4. pádě tvar jej - funkčně indiferentní - lze ho užít jak důrazově, tak příklonně

Všichni jej pozdravovali.  Jej nikdo nečekal. 

Dnes poněkud knižní. Popředložková podoba (pro něj) je stylisticky bezpříznaková. 4. p. sg. m. - po některých předložkách -ň - silně zastaralý - proň, naň, doň, zaň.

Skloňování zájmena on

Zájmeno jenž  má soubor tvarů téměř shodný se zájmenem on, ale postfix -ž.

 

Zájmeno všechen má deklinaci smíšenou. V sg. se skloňuje podle náš, v pl. podle ten.