Analýza zahraniční politiky jako podobor MV, definice ZP, aktéři ZP a zahraničně-politický proces

Stránky:	Moodle ZČU
Kurz:	KAP/AZPO Analýza zahraniční politiky
Kniha:	Analýza zahraniční politiky jako podobor MV, definice ZP, aktéři ZP a zahraničně-politický proces

Vytiskl(a):	Nepřihlášený host
Datum:	neděle, 8. listopadu 2026, 22.38

Popis

Prvních 6 přednášek, resp. témat je věnováno analýze zahraniční politiky a nástrojům ZP.

Projděte si přiložený ppt a zaměřte se na následující témata:

1) Co je podstatou oboru Analýza zahraniční politiky? Kdy vznikl a za jakých okolností? Co zkoumá? A měnil se nějak předmět výzkumu? Pokud ano, tak proč?

2) Co to je zahraniční politika a jak ji můžeme definovat? Co všechno zahrnuje? Jak se tvorba ZP měnila historicky - tj. pokud srovnáme tvorbu ZP na konci 19. století a v současnosti, existují nějaké rozdíly? Jaké (instituce, počet lidí, charakter diplomatů, tématický záběr ZP....)?

3) Nástroje ZP jsou velmi různorodé a nelze nikdy udělat definitivní a úplný výčet. Nástroje ZP např. také reflektují technologický vývoj a proměnu lidských společností. Nejviditelněji je tato změna pozorovatelná u diplomacie, jako základního nástroje ZP. Pokud si přečtete ppt, posuďte, jak se vyvíjela diplomacie v historii a čím se řídí?

Úkol/cvičení k zamyšlení

Zamyslete se, zda se nějak liší ZP demokratických a nedemokratických států? Liší se nějak v oblasti cílů a nástrojů? Liší se nějak v komunikaci ZP s vlastní společností? Pokud je pro Vás téma moc abstraktní, můžete si vzít nějaké dva praktické příklady - třeba Velkou Británie, Německo nebo ČR jako reprezentanty demokratických zemí a naopak třeba Severní Koreu či Írán jako zástupce nedemokratických režimů. Prostudujte jejich ZP a srovnejte:

- Kdo tvoří agendu ZP

- Kdo realizuje ZP

- Jakým způsobem je ZP realizována, jakými nástroji?

- Jaká témata daná země prosazuje v mezinárodní politice?

Odpovězte na všechny tyto otázky.

1. Analýza ZP jako podobor

Analýza zahraniční politiky

•Jeden z podoborů MV

•Rozvíjí se od konce 50. let 20. století

•Souvisí se vzestupem ne-realistických teorií MV (stát již není „black box“)

•Vliv behavioralismu – důraz na roli aktérů

•Na jaké rovině analýzy se AZP pohybuje?

•Velmi flexibilně se vyvíjející podobor, nová témata: nestátní aktéři a ZP, komunikační nástroje, public relations, …

Co znamená, že stát je/není "black box"

Jaké znáte roviny analýzy (level of analysis)? Které z uvedených hladin AZP využívá?

Vyhledejte příklad nestátního aktéra, který je aktivní v mezinárodní politice

•Čerpá z dalších disciplín

•Politologie – politická kultura, politické systémy, politické instituce, tvorba politik, ...

•Sociologie – teorie rolí, uzavřené a otevřené skupiny, hodnotový žebříček, …

•Psychologie – politická psychologie, komunikace

•Ekonomie a behaviorální ekonomie

•Antropologie – různé instituce-stejné funkce, „národní charakter“ ZP

•Organizational behaviour – chování skupin a organizací, byrokratické procesy

•Není vázána na konkrétní teorii nebo paradigma, vybírá teorii a metodu dle cílů výzkumu

•I když není navázána na jedno paradigma, jednotlivé teorie mají vliv na AZP, např. na pojímání rolí aktérů či na otázku, co motivuje aktéry

•Př.: Realisté a část liberálů – stát je homo oeconomicus; sociální konstruktivisté a část liberálů – stát je homo sociologicus.

Zjistěte, kdy vznikl Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court) a co je jeho cílem, čím se zabývá.

Je či není Česká republika členem tohoto soudu? Za jakých okolností a kdy se ČR stala členem ICC?

2. Definice zahraniční politiky

AZP ani MV jako obory nemají jednu konsenzuální uznávanou definici ZP. Definice se různí podle toho, jaké fenomény či aktéry daný autor považuje v ZP a MV za relevantní.

Jak byste definovali "zahraniční politiku"? Jak tuto činnost definuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR? Kde jste tuto definici našli - v jakém dokumentu?

Příklady definic ZP:

•představuje politické rozhodování státu o tom, jak se chovat v mezinárodním prostředí

•chrání národní zájem

•je cílevědomá činnost, resp. postoj státu nebo seskupení států zaměřená na uhájené vlastní existence a zájmů ve společnosti ostatních států (aktérů) v MV

•je aktivita při níž dochází k akcím, reakcím a interakcím státních aktérů. Tvůrci ZP se pohybují na rozhraní dvou světů – vnitřní politiky státu a vnějšího prostředí. Jejich úkol spočívá ve zprostředkování mezi těmito světy

•začíná tam, kde končí teritoriální jurisdikce národního státu

•je vnější dimenze vnitřní politiky

Kterou z uvedených definic považujete za vhodnou? Proč? Která definice se Vám zdá problematická? Proč?

Autoři zabývající se ZP i tvůrci politik vedou debatu o tom, zda je ZP aktivitou uvážlivých a racionálních jedinců nebo lidí z masa a kostí, kteří jsou omylní a emocionální, jako všichni lidé.

Setkali jste se někdy s pojmem či oborem behaviorální ekonomie? Zjistěte, co je jeho podstatou. V češtině vyšla např. kniha R. Thalera, zakladatele této disciplíny, "Neočekávané chování". Pokud bychom použili východiska behaviorální ekonomie na ZP, tak "je ZP aktivitou racionální či emocionálních jedinců"?

Srovnejte následující tabulky, co ze srovnání vyplývá?

3. Zahraniční vs. domácí politika

Jaký je vztah mezi domácí a zahraniční politikou? Souvisejí spolu nějak?

•Pronikání domácí politiky do zahraniční politiky a vice versa, decentralizace a zahraniční politika (Př. EU: externalizace politik, které byly dříve vnitrostátní)

•Demokratizace zahraniční politiky (role parlamentů, ministerstev a vládních agentur a občanské společnosti v ZP; př. Norsko a Dohoda z Osla a PRTs v Afghánistánu)

•Domestikace zahraniční politiky

Prostudujte si následující text a vysvětlete, co to je demokratizace ZP a odpovězte, jak v tomto případě situace dopadla?

Maxwell A. Cameron (1998) Democratization of foreign policy:
The Ottawa process as a model, Canadian Foreign Policy Journal, 5:3, 147-165, DOI:
10.1080/11926422.1998.9673154

Text je dostupný na JSTOR https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/11926422.1998.9673154

4. Aktéři zahraniční politiky

Kdo tvoří a kdo realizuje zahraniční politiku? Kdo se podílí na zahraničně-politickém rozhodování a nastolování agendy ZP? Přečtěte si následující úryvky a řekněte, kdo jsou podle Vás aktéři ZP:

Úryvek 1

Sněmovna odsoudila násilí v Bělorusku. Podpořila i postoj vlády

19.8.2020

Sněmovna dnes po vzoru Senátu odsoudila násilné a nepřiměřené zásahy režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proti jeho odpůrcům, kteří protestovali proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb. Zároveň dnes na návrh ANO podpořila postoj české vlády k situaci v Bělorusku.

Pirátům, Starostům, lidovcům a TOP 09 se nepovedlo prosadit, aby Sněmovna vyzvala Rusko ke zdrženlivosti a k nevměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. Rusko o případnou pomoc požádal Lukašenko.

Neúspěšné byly také snahy opozice zaúkolovat vládu. Měla mimo jiné vyjasnit podezření, že některé prostředky, které používaly běloruské pořádkové síly při násilném potlačování demonstrací, pocházely z Česka. Vláda měla podle opozice také ve spolupráci s českými nevládními organizacemi, jež působí v Bělorusku, podpořit dialog mezi běloruským režimem a představiteli běloruské demokratické opozice. Kabinet měl rovněž zaujmout vstřícný postoj k těm, kteří z Běloruska prchají před politickými represemi.

Opozice po vládě rovněž požadovala zákon, který by umožnil zavedení individuálních sankcí vůči těm, kdo nesou odpovědnost za nedodržování lidských práv. Na zavedení adresných sankcí vůči představitelům běloruského režimu se shodli ministři zahraničí zemí EU.

https://www.denik.cz/z_domova/snemovna-belorusko-nasili-odsouzeni-20200819.html

Úryvek 2

Premiéři Visegrádu se shodli na postoji k Bělorusku. Základ jsou volby, řekl Babiš

ČTK

11. 9. 2020 16:34

Premiéři Česka, Polska, Maďarska a Slovenska se na schůzce visegrádské čtyřky (V4) shodli, že v Bělorusku se musí konat svobodné volby, a následně by Evropská unie měla Bělorusku nabídnout program hospodářské spolupráce. Tento přístup míní V4 prosazovat i na nadcházejícím summitu Evropské unie, oznámil hostitel schůzky, polský premiér Mateusz Morawiecki.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/premieri-visegradu-se-shodli-na-postoji-k-belorusku-zaklad-j/r~ea5418bef43b11ea8972ac1f6b220ee8/

Úryvek 3

19.12.2011

Nevládní organizace vyzvaly Bělorusko k propuštění politických vězňů

Společná tisková zpráva
NESEHNUTÍ, Občanského Běloruska, Člověka v tísni a Amnesty International

Dopolední akce solidarity před běloruskou ambasádou v Praze byla první dnešní výzvou za propuštění Alese Bialiackého a ostatních běloruských politických vězňů. Následovat bude fingované zatýkání studentů na Univerzitě Karlově a flashmob v centru Prahy. Akce v den výročí prezidentských voleb v Bělorusku pořádají nevládní organizace Člověk v tísni, NESEHNUTÍ, Amnesty International ČR a Občanské Bělorusko spolu s běloruskou diasporou v České republice.

Rok, který uplynul od 19. prosince 2010, byl v Bělorusku poznamenán desítkami vykonstruovaných procesů proti lidem kritickým k vládnoucímu režimu. Kromě účastníků protestů proti zfalšovaným volbám proběhl soud také s představitelem nejvýznamnější běloruské lidsko-právní organizace Viasna, Alesem Bialiackým. Ten byl za údajné daňové úniky odsouzen ke čtyřem a půl letům vězení a konfiskaci veškerého majetku. Procesy s dalšími jeho kolegy stále probíhají.

Ačkoli někteří z odsouzených účastníků povolebních protestů byli v průběhu roku propuštěni, ve vězení nadále zůstává šest odsouzených, a to včetně dvou opozičních kandidátů na prezidenta. Pět z nich je zároveň ve velmi těžkém zdravotním stavu a je jim dlouhodobě odmítáno ošetření.

„Bohužel, poslední rok ukázal, že v Bělorusku bude docházet ke stupňování násilí,“ domnívá se Kateřina Špácová ze sdružení Občanské Bělorusko. „Popularita Alexandra Lukašenka kvůli zhoršující se ekonomické situaci klesá a za těchto okolností bude režim k udržení moci využívat právě více a více násilí. I proto chceme dnešní akcí vyjádřit podporu všem v Bělorusku, kteří usilují o demokratizaci své země.“

http://nesehnuti.cz/vystupy/kavkaz/nevladni-organizace-vyzvaly-belorusko-k-propusteni-politickych-veznu/

Aktéři zahraniční politiky

•Oficiální aktéři (instituce ZP): exekutivní a legislativní aktéři (ministerstva, rozvojové agentury, tajné služby, armáda, kulturní centra)

•Neoficiální aktéři: nevládní organizace, skupiny umělců, lobby, vojensko-průmyslový komplex, diaspory, think-tanky, firmy a korporace

•Dle ústavního uspořádání a politického systému

•Dle politické kultury

•Ovlivněné historickou zkušeností (Německo a Japonsko a role MO v ZP)

•

•Instituce ZP – mění se v reakci na změnu MV

Jakým způsobem je v Kanadě organizováno ministerstvo zahraničních věcí? Jaká témata spadají do jeho portfolia? Má Kanada, stejně jako ČR, ministerstvo obchodu a Rozvojovou agenturu?

Kdy vznikají první ministerstva zahraničních věcí? Proč?

•MZV vznikají cca od 18. století

•Postupně profesionalizace diplomacie

Různé podoby MZV:

•ČR: MZV, samostatně M obchodu a rozvojová agentura

•Kanada/Austrálie: DFAIT a DFAT

•Některé země: MZV zahrnuje rozvojové agentury

•Uspořádání MZV: funkcionální a teritoriální sekce

Pokud srovnáte následující dva obrázky, co z toho vyplývá o organizaci MZV?

5. Nestátní aktéři zahraniční politiky

Vedle států a jejich orgánů se na ZP podílejí i nestátní aktéři.

•90. léta: vzestup nestátních aktérů

•Nestátní aktéři jako tvůrci či vykonavatelé ZP – v historii např. církev, dnes také např. NGOs, politické nadace či ekonomické subjekty

Prostudujte činnost dvou uvedených aktéřů/organizací a uveďte, o jaké organizace se jedná (typ) a jak mohou ovlivňovat ZP

https://www.crisisgroup.org/

https://www.rand.org/

Pokuste se vysvětlit následující obrázek

6. Jedinec v analýze zahraniční politiky

I když obor MV příliš s jednotlivci nepracuje, AZP ano. Pro ZP je jedinec relevantní aktér.

Jednotlivci vkládají do ZP vlastní:

-obrazy skutečnosti (percepce vs. mispercepce)

-hodnoty (dobré vs. zlé)

-postoje a zkušenosti

-přesvědčení

-analogie

-politické a osobní vztahy a vazby

-osobnostní založení politika (holubice vs. jestřáby, dogmatik vs. oportunista, cynik vs. idealista, hazardér vs. bázlivec, nápaditý vs. rigidní)

Kteří politici byli/jsou označováni za jestřábi a kteří za holubice? Najděte příklady.

Co by mohl následující obrázek vypovídat o jedincích a ZP?

7. Proces tvorby zahraniční politiky

Prohlídněte si následující schéma a zauvažujte, co znázorňuje a co z toho lze vyčíst

ZP determinuje celá řada faktorů

•Mezinárodní systém/vnější prostředí (geografické umístění, ekonomická struktura, skupinová dynamika, schopnosti, moc, struktura a management MS, proměna role síly atd.)

•Domácí politika a politická kultura

•Vládní politika (styl vládnutí, rozhodovací procedury)

•Charakter politického systému

•Charakter individuálních tvůrců rozhodnutí

•Velikost země, úroveň ekonomického rozvoje

Uveďte nějaké příklady z praxe, kdy jste si všmli, že toto platí