Hlavní světlo

1. Flat

Pokud je zdroj světla namířen přímo ze směru kamery, jedná se o ploché osvětlení. Ploché osvětlení obličeje znamená, že model je dobře osvětlený a podél jeho obličeje nejsou vidět žádné stíny. To není u portrétů příliš žádoucí, protože jsou to stíny, které vytvářejí dojem hloubky a prostoru.

Ploché osvětlení působí měkce, takže je šetrné k obličejům s vráskami, hrbolky nebo jizvami. Smyslem plochého osvětlení je eliminovat stíny. Ploché světlo se často používá pro lehký a vzdušný styl fotografování, díky absenci stínů je veselé a povznášející.

Také jej ale využívají módní a umělečtí fotografové při potřebě kontrastních a výrazných snímků (např. Terry Richardson) – běžně se využívají buď interního blesku kapesních fotoaparátů, nebo tzv. Ring-flash – kruhový záblesk nasazený na objektivu.

Tvar a velikost světla zásadně ovlivní podobu odlesku v očích - často se proto toto světlo může využívat i pro atraktivní portréty.

Níže také varianta se třemi stripboxy:

2. Butterfly / Paramount

Základní způsob umístění hlavního světla používaný v portrétní fotografii, kdy je světlo umístěno nad obličejem fotografované osoby přímo v ose a směřuje dolů. Říká se mu také "Paramount", pojmenované podle hollywoodského studia a způsobu, jakým osvětlovali své nejpůvabnější a nejkrásnější herečky.

Svůj název získalo podle typického tvaru stínu, který může připomínat motýla. Důležité je dbát na optimální výšku umístění světla. Je-li světlo umístěno příliš vysoko, stín zasahuje do rtů a je rušivý, navíc světlo nedopadá do očí. Je li příliš nízko, stín je malý a nemá svůj typický tvar, světlo je charakterem ploché.

Historické okénko

Tento způsob umístnění hlavního světla má svůj původ v jedněch z prvních glamour snímků. Konkrétně jej proslavila mimo jiných Marlene Dietrichová, německá herečka němého filmu, která se stala hollywoodskou hvězdou ve 30. letech 20. století.

Clamshell

Jedním ze základních setupů používaných v portrétní fotografii je tzv. Clamshell. Vychází z umístění hlavního světla v pozici Butterfly a je doplněn o odrazný panel který v příslušné míře vyplňuje stíny.

3. Loop

Loop je označení pro umístění hlavního světla shora a mírně stranou od osy obličeje. Tím se je viditelný typický oválný stín nosu, který se pod úhlem "smyčkuje" dolů na tvář. Světlo není ploché, ale obličej je stále z větší části osvětlen.

Takto umístěné hlavní světlo může portrétu dodat jemnou hloubku a zajímavost a zároveň zachovat dobře osvětlený a jasný vzhled. Loop je také velmi lichotivý pro osoby s oválným obličejem. Pomáhá definovat a zvýraznit lícní kosti, čímž zeštíhluje a prodlužuje oválný obličej.

Při využití tvrdého světla mohou být hluboké stíny příliš rušivé a je v takových případech rozumné portrét doplnit o doplňkové, nebo výplňové světlo. 

4. Rembrandt

Rembrandt – označení je pojmenováno podle Rembrandta Harmenszoona van Rijna, holandského malíře 17. století, který byl známý tím, že používal zemité tóny a zlatavé odlesky k orámování tváří svých portrétovaných. Jeho malířský styl se vyznačoval tím, že se soustředil na osvětlení obličeje portrétovaného a přidával detaily kolem něj, čímž využíval vrozenou lidskou přitažlivost obličeje.

Výsledkem jeho přístupu je, že jedna polovina obličeje subjektu je plně osvětlená, zatímco druhá polovina je v částečném stínu. Jedním z poznávacích znaků Rembrandtova osvětlení je přítomnost malého obráceného trojúhelníku světla pod okem subjektu, obvykle podél tváře. Pro dokonalé provedení tohoto typu osvětlení nesmí být trojúhelník světelného stínu širší než délka oka a delší než nos fotografované osoby.

Výsledkem Rembrandtovy techniky osvětlení je náladový a dramatický efekt. Tento typ techniky osvětlení se často hodí k tmavým pozadím za fotografovaným objektem, které staví fotografovaný objekt do popředí.

Odkaz na wiki

5. Split

Split, neboli boční světlo. Spočívá v "rozdělení" obličeje na dvě proporcionální poloviny, přičemž jedna strana je ve stínu a druhá je osvícená.

Zdroj světla, který osvětluje fotografovaný objekt, je umístěn kolmo k modelu. Toto nastavení osvětluje polovinu obličeje, zatímco druhá polovina zůstává ve stínu. "Rozdělíte" tak osvětlení obličeje fotografovaného objektu.

Silné boční osvětlení zdůrazňuje strukturu pleti a detaily obličeje. Díky kontrastu a textuře jsou portréty s rozděleným osvětlením často velmi intenzivní.

Tento způsob je vhodné využívat zejména v kombinaci s dalšími světly, zmenší se tak zastíněná plocha snímků.