Proměny obsahu knihy a jeho obrazového doprovodu
| Site: | Moodle ZČU |
| Course: | KDE/IL2 Ateliér Mediální a didakt. ilustrace 2 - šablona |
| Book: | Proměny obsahu knihy a jeho obrazového doprovodu |
| Printed by: | Guest user |
| Date: | Thursday, 22 October 2026, 9:53 AM |
Description
Antické a
raně křesťanské rukopisy
Předrománské rukopisy
Inzulární
Karolinské a otonské
Románské rukopisy
Rukopisy doby gotické
1. Antické a raně křesťanské rukopisy
Přibližně ve 4. stol. n. l. se v antickém světě ustálila podoba kodexu, který postupně vytlačil svitek. Dříve užívaný papyrus byl nahrazován pergamenem.
Ilustrace, resp. iluminace tohoto období zpočátku vychází z nástěnné a deskové malby, z níž přejala přesně vymezenou plochu a iluzionistický styl. Od něj pak začíná ustupovat k plošnému lineárnímu pojetí.
Vedle sebe existují jak rukopisy antických autorů, tak nově vznikající rukopisy náboženského obsahu, na něž se postupem doby stále více soustředil obrazový doprovod.
Antické rukopisy, příklady
Illias picta, 4/5 stol. (?)
tzv. Vergilius Vaticanus, 5. stol., srov.: lineární pojetí tzv. kodexu Vergilius Romanus, 5. stol.
Dioscuridův herbář, 6. stol.
Raně křesťanské rukopisy, příklady
Rossanský kodex (evangeliář), 5/6 stol.
tzv. Vídeňská Genesis, 6. stol.
tzv. Pařížský žaltář, byzantská kopie (9. stol.) starší předlohy přibližně ze 4. stol.
Představu o nedochovaných svitcích nám dává tzv. Josuův svitek, kopie starší předlohy ze 4. stol. (text pochází až z 10. stol.).
2. Předrománské rukopisy
Knižní ilustrace se v době po stěhování národů rozvíjela především ve dvou centrech. Jednak na britských ostrovech, zejména v Irsku, jednak na kontinentu samotném, v souvislosti se snahami Karlal Velikého a Otonů o obnovení jednotné římské říše.
2.1. Inzulární
lat. insula = ostrov Na britských ostrovech se vyvinula iluminace typická plošným ornamentem, který je syntézou domácích keltských prvků, anglosaské abstrahované ornamentiky a stylizovaných figur antického původu. Ovlivnila podobu iluminací na evropském kontinentu. Book of Durrow (evangeliář), 7/8 stol. Book of Lindisfarne (evangeliář), 8. stol. Book of Kells (evangeliář), 9. stol.
2.2. Karolinské a otonské
Ke starokřesťanským a byzantským vzorům se znovu obracejí rukopisy tvz. Karolinské renesance. Antikizující charakter knižní malby tohoto období se projevil opětovným zájmem o figuru i plastický tvar modelovaný světlem.
Příklady:
Korunovační evangeliář Karla Velikého, konec 8. stol., srov.: Ebbův evangeliář, 9. stol.
Utrechtský žaltář, třetina 9. stol. (nejstarší iluminovaný soubor žalmů; ukázka perokresbových iluminací)
Stuttgardský žaltář, třetina 9. stol., psaný už karolinskou minusculou
Knižní malba tzv. Otonské renesance se od karolinského ilusionismu vyvíjela k románskému abstraktnímu stylismu. Vyznačuje se abstraktním chápáním prostoru, náznakovým prostředím, plošným a lineárním pojetím figury.
Příklady:
Evangeliář Oty III., 10. stol.
Egbertův kodex (evangelistář), 10. stol.
3. Románské rukopisy
V duchu románského abstraktního stylismu se vyvíjel obrazový doprovod dalších druhů knih, stále především náboženského obsahu:
Příklady:
Gumpoldova legenda o sv. Václavu, před 1006. Rukopis byl vytvořen pro kněžnu Emmu, manželku Boleslava II., která je zmíněna v dedikaci na titulním listě a zobrazena, jak se klaní sv. Václavu. V pojetí figur je ještě typická byzantská stylizace.
Kodex vyšehradský (korunovační evangelistář Vratislava II.), před 1085
Sedlecký antifonář (liturgická kniha s notovanými zpěvy), 2. čtvrtina 13. stol.
4. Rukopisy doby gotické
Od přelomu 12. a 13. století se šířily vedle náboženských i knihy světského obsahu: epos, rytířský román, vagantské písně aj. Kromě iluminátorů a skriptorů v klášterních dílnách začínají působit i světští malíři.
Objevuje se úsilí o zobrazení mělkého prostoru, který bývá naznačen předmětnými vložkami (architektura, skalní útvary, nábytek) a hloubkovým seskupením figur. Typickou gotickou ilustrační formou se stává obraz vložený do iniciály, z níž vycházejí ornamentální rozviliny.
rukopisy Elišky Rejčky, 1. čtvrtina 14. stol.: soubor, v němž pronikl systém iniciál, bordur a drolerií do českého prostředí, např. Antifonář Elišky Rejčky
Kniha hodinek Jeanne d'Évreux (kniha soukromých modliteb vycházející z denní pobožnosti církve), 1. třetina 14. stol.; technikou en grisaille ji iluminoval Jean Pucelle
Dante Alighieri, Divina commedia, 1330-40
kronika tzv. Dalimila (fragment latinského překladu), 1330–40
Liber depictus (doslova Kniha malovaná, krumlovský obrazový kodex obsahující bibli, moralistní podobenství a legendy), pol. 14. stol.: kodex tvořený výlučně lavírovanými perokresbami
rukopisy Jana ze Středy, kancléře Karla IV.: např. Liber viaticus (cestovní breviář - kniha s výňatky z náboženských textů k soukromé modlitbě kléru), kol. 1360
rukopisy Václava IV.: např. Bible, konec 14. stol.; Vídeňský astronomický sborník ; Wolfram von Eschenbach, Willehalm (román)
Přebohaté hodinky vévody z Berry, 1410: realistické tendence v iluminacích bratří z Limburka
---
Tuzemským unikátem pozdně gotického a renesančního období jsou rozměrné iluminované zpěvníky (kancionály, graduály) určené pro literátská bratrstva, plnící funkci kostelního pěveckého sboru:
Žlutický kancionál, 1558–65, 63 x 40 cm (desky)
