Analýza žákovských činností

1. Význam analýzy žákovských činností

Každá činnost s sebou nese výsledek, proto se vždy jedná o komplex dvojí analýzy:

• analýza žákovi činnosti,
• analýza výsledků této činnosti.

Produkty žákovy činnosti

Produktem žákovy činnosti bývá nejčastěji:

• hotový výrobek (např. model),
• výtvarná práce (kresba, výrobek),
• verbální produkt písemný (matematická práce, kompozice…)
• verbální produkt ústní (přednes básně, slovní vyjádření postojů…)

Diagnostický význam analýzy produktů žáka

Z diagnostického hlediska se jedná o široké použití, např.:   

• zjišťování žákových dovedností, znalostí a vědomostí,  
• diagnostika způsobu žákova postupu a odhalení struktury vědomostí a dovedností,  
• odhad charakteristických rysů osobnosti žáka (vynalézavost, originalita, nadání ...),
• diagnostika postojů žáka k vyučování a motivace k učení,
• diagnostika zájmů, hodnotového žebříčku,
• diagnostika rodinného prostředí,
• diagnostika specifik  v oblasti psychických vlastností, procesů a aktuálních stavů žáka (Mertin, Krejčová, 2016).

2. Diagnostická analýza žákovských chyb

Učitel se nejčastěji zaměřuje na analýzu chyb ve výsledku žákovské činnosti, protože pak může lépe plánovat výuku a činnosti s ní spojené (Mertin, Krejčová, 2016).

Postupy analýzy chyb

V souladu s analýzou chyb učitel:

• provádí jejich tabulaci,
• charakterizuje je,
• určuje frekvenci výskytu.   

Z hlediska záběru analyzují chyby u jednotlivce i u celé třídy.

Didakticko-obsahová analýza chyb

Z hlediska obsahové analýzy chyb učitel rozlišuje:  

• pamětně reprodukované informace,
• porozumění vztahů, dílčích operací a úkonů.

3. Rizika spojena s diagnostikou na základě analýzy činností

Je důležité, aby učitel diagnostiku prostřednictvím analýzy žákovské činnosti kombinoval s dalšími diagnostickými metodami, neboť je spojena s určitými riziky.

Úroveň schopností a dovedností učitele

Každý učitel vládne určitou mírou citlivosti pro analýzu žákovy činnosti a je také různě odborně vybaven.  

Subjektivita daná zkušenostmi učitele

Pokud jsou kritéria pro hodnocení nastavena individuálně, bude i hodnocení realizováno každým učitelem jinak.  

Neznalost všech faktorů a nesprávná kauzalita  

Dobrý výsledek činností 

Čáp (2003) upozorňoval na typické hodnotitelské chyby učitelů, které vyplývají z předpokladu, že dobrý výsledek činnosti opravňuje k závěru, že dítě má dobře rozvinutý soubor příslušných psychických předpokladů a naopak.