Didaktický test jako výkonová zkouška

1. Didaktický test

Pojem

Pojem didaktický test může být definován různě, ale jeho podstata je vždy stejná: jde o nástroj, kterým je možno získat objektivní údaje o úrovni zvládnutí učiva u skupiny žáků (Mertin, Krejčová, 2016).
.

Z hlediska klasifikace diagnostických metod se jedná se o základní výkonovou zkoušku, kterou učitel aplikuje.

Výhody didaktických testů

Písemná forma dotazování je ve srovnání s ústní formou méně zatížená subjektivitou.  

Oproti ústnímu zkoušení je také didaktický test více systematický, a to z hlediska volby jednotlivých otázek i celkové konstrukce.

Nevýhody didaktických testů

Didaktické testy zjišťují pouze aktuální školní výkonnost a jsou zaměřeny především na vědomosti, fakta a znalosti. Hůře zachycují dovednosti. Pro slabší žáky jsou náročnější a velmi často opomíjí žákovu tvořivost.

Obecné podmínky přípravy didaktických testů

Didaktický test musí přihlížet k věkovým zvláštnostem žáků a jejich dosud osvojeným vědomostem a dovednostem. Na prvním stupni ZŠ je didaktický test v písemné formě použitelný až poté, co si žáci osvojí dovednost čtení s porozuměním.  

Při sestavování didaktického testu si musíme ujasnit:

• Jaký obsah mají jednotlivé úlohy zkoušet?
• Na jakou úroveň osvojení vědomostí se mají zaměřovat?

Neměl by se zaměřovat jen na pamětní osvojení učiva, tzn. nižší kognitivní úrovně, ale měl by zkoušet i úroveň porozumění, aplikace, analýzy a syntézy poznatků, např. prostřednictvím úloh na řešení určitého problému.

2. Diagnostická kritéria třídění didaktických testů

Didaktické testy mohou být kategorizovány dle různých kritérií. My zohledníme kritéria diagnostická a vzdělávací (Mertin, Krejčová, 2016).

Vzhledem k procesu tvorby testu

• Standardizované testy - připravovány profesionálně, ověřeny na určitém vzorku populace, mají standardizovaný postup zaznamenaný v testovém manuálu a testové normy. Převážně jsou určeny pro jednotlivé vyučovací předměty.

• Nestandardizované testy si tvoří sami učitelé.

• Kvazistandardizované testy jsou jakýmsi mezistupněm mezi standardizovanými a nestandardizovaným testy.  Jsou dokonalejší než testy tvořené samotnými učiteli, ale proces standardizace u nich nebyl proveden až do konce, např. stanovení norem apod. Často zjišťují úroveň vědomostí žáků v určitém předmětu na dané škole nebo několika školách.

Vzhledem k diagnostickému cíli

• Testy výsledků výuky měří to, co se žáci v určité oblasti naučili.

• Testy studijních předpokladů pomáhají rozpoznat žákovy předpoklady pro studium např. na víceleté gymnázium, na SŠ apod.

Při zjišťování výsledků výuky lze aplikovat testy rychlosti a testy úrovně.

• Test rychlosti zjišťuje, jakou rychlostí je žák schopen řešit určitý typ testovaných úloh, např. rychlost čtení.

• Test úrovně je zaměřen na zachycení úrovně vědomostí nebo dovedností žáka. Většinou nemá časový limit.

Vzhledem k typu vztahové normy

• Testy rozlišující  se vztahují ke skupinové normě a sledují, jaký výkon žák v testu dosáhl vzhledem k populaci, do které patří.

• Testy ověřující jsou vztaženy k normě jako nezávislému vnějšímu kritériu, někdy bývají označovány za testy absolutního výkonu. Je předem stanovený stupeň zvládnutí učiva. Cílem je zjistit, zda žák učivo zvládl nebo ne.

Z hlediska objektivity vyhodnocování

• Testy objektivně skórovatelné zaznamenávají to, zda žák řešil testovou úlohu správně nebo špatně. Úlohy jsou konvergentní. Skórování může provádět jakákoli znalá osoba, popř. počítačová aplikace.

• Testy subjektivně skórovatelné mají vyšší míru subjektivního hodnocení ze strany učitele, protože není možné stanovit přesná pravidla skórování.Zahrnují např. otevřené úlohy, ve kterých žák může koncipovat svou vlastní rozsáhlejší odpověď. Poskytují žákovi větší prostor pro uplatnění jeho individuality, aktivizují ho a nutí ho i k náročnější myšlenkovým operacím. Často se při těchto testech rozvíjí také formulační a stylistické dovednosti. V systému didaktických testů mají nezastupitelnou úlohu.

3. Edukační kritéria třídění didaktických testů

Vzhledem k fázi vzdělávacího procesu

• Vstupní didaktické testy zaznamenávají, co všechno žáci znají a umí na počátku výuky určitého celku. Na jejich základě učitel přizpůsobuje obsah i prostředky další výuky.

• Průběžné didaktické testy poskytují zpětnou vazbu o tom, jak žáci učivu porozuměli a co si již osvojili. Také tyto testy souvisí s dalším postupem výuky.

• Výstupní didaktické testy jsou vedle výše uvedeného také podkladem pro hodnocení žáků.

Vzhledem ke vzdělávacímu cíli

• Kognitivní testy měří úroveň poznání žáka. Může jít např. o překlad textu do cizího jazyka nebo řešení úlohy z matematiky.

• Psychomotorické testy nejsou v současné praxi příliš využívány, příkladem mohou být testy v tělocviku.  

Pozn.: Afektivní složka učení se prostřednictvím didaktických testů nezjišťuje. K tomu lépe slouží různé druhy škál nebo osobnostní dotazníky.

Z hlediska rozsahu učiva

• Polytematické testy testují znalost učiva z několika tematických celků. 

• Monotematické testy se zaměřují na kontrolu jediného tématu. Jsou proto jednodušší na konstrukci  (Mertin, Krejčová, 2016).