Validita testu

1. Validita

Validita udává, zda test měří, co měřit má, tzn. to, 

co očekáváme, že bude měřit. 

Jedná se o nejzávažnější psychometrický ukazatel, který vypovídá o praktické užitečnosti testu (Svoboda, Krejčíková, Vágnerová, 2001).

V případě didaktického testu se jedná o to, zda test skutečně měří znalost nebo dovednost, ne jiný faktor, např.vrozené psychomotorické tempo žáka, jeho inteligenci nebo odolnost vůči stresu apod.

Vyjádření validity 

- Je korelací mezi testem a vnějším kritériem.

- korelační koeficient (koeficient validity)

- grafy a tabulky udávající pravděpodobnost např. úspěšného dokončení studia nebo výskytu nějaké vlastnosti.

Validitu testu ovlivňuje: 

• osoba examinátora (čím více zkušeností, tím menší vliv)

• způsob a úroveň vyhodnocení a interpretace výsledků

2. Druhy validity

Empirická (praktická) validita

-        udává shodu  mezi výsledkem testu a tím, co má test zjistit

-          srovnáváme tedy výsledky testu s externím kritériem (tj. proměnná, kterou chceme testem diagnostikovat nebo predikovat) (např. při zjišťování tzv. úrazových osobností je vnějším kritériem počet úrazů, ke kterým došlo)

Kongruentní validita

-          vnějším kritériem pro srovnání je jiný test, jehož psychometrické vlastnosti jsou již ověřeny

Paralelní (souběžná) validita

-          udává shodu mezi výsledky testu a současným stavem (test např. zjišťuje diagnózu)

Predikční (prognostická validita)

-          udává shodu mezi výsledky testu a chováním VO po daném časovém odstupu (udává tedy možnost predikce z výsledků testu např. na školní úspěšnost)

Pojmová (teoretická, konstruktová) validita

-          určuje, které psychologické kvality test měří

Inkrementální validita

-          udává, o kolik lze zpřesnit psychologické údaje či diagnózu použitím konkrétního testu

Souhrnná validita

-          validita všech testů, které použijeme k zjištění určité vlastnosti (Svoboda, Krejčíková, Vágnerová, 2001).