Postup školní sémiotické analýzy

1. Základní pojmy

Základní otázky a principy sémiotické analýzy pro školní využití

Analýza textu jako celku. Postupuje, ale tak že:

• se analyzuje text postupně po částech, rozkrývá jeho strukturu a zpravidla text prochází opakovaně,
• a identifikuje jednotlivé použité znaky a jimi potenciálně nesené významy (označované).

Polysémické chápání textů a nestálost významu. Mediální texty jsou zpravidla složeny ze znakových systémů, které potenciálně mohou nést mnoho významů. Zatímco text v běžné psané, zvukové nebo obrazové podobě je pevný, významy, které jsou do textů vloženy nebo v nich vnímány, jsou proměnlivé a nestálé.

Intertextualita znamená využití jednoho textu v jiném, propojenost jednotlivých sémiotických textů. 

Reflexe dominantního kódu. Z hlediska sémiotické analýzy je to v řadě komplexních sdělení se vzájemnými vztahy znakových kódů a systémů vždy složitější než se na první pohled jeví. 

Kritický přístup k analýze sdělení a odhalování skrytého obsahu komunikace. Tento přístup předpokládá, že jednotlivé prvky textu nejsou z hlediska jeho konečného významu rovnocenné a že nejdůležitějšími významy sdělení jsou skryté významy. Základním cílem „poučené analýzy“ je otevřít sdělení a sémiotický text jiným alternativním významům nebo najít jinou než dominantní interpretaci sdělení.

Sémiotika tvorby významů - odhalování opakujících se modelů komunikace jako inspirace ke školní tvorbě mediálních sdělení. 

Odhalování metafor a metonymií (tropů). Hledání konceptu metafory předpokládá rozlišení mezi metaforickým a doslovným významem. 

2. Školní analýza - postup

Pro běžný školní způsob analýzy stačí elementární sémiotická analýza libovolného masmediálního komunikátu především v rámci procesu „dvoustupňového označování“. Třetí úroveň označování (symbolickou) spojenou s reflexí sdělované ideologie a hegemonních tendencí v rámci kulturního a společenského kontextu je možno řešit v závislosti na vyspělosti žáků i učitele. 

Analýzu je nutné strukturovat do následujících kroků:

A. IDENTIFIKACE TEXTU – stručný popis analyzovaného sdělení

B. FORMULACE CÍLE SÉMIOTICKÉ ANALÝZY

Vytyčení otázek, které jsou pro prováděnou analýzu důležité např. ve vztahu k manipulaci, přesvědčování i zobrazení násilných výjevů, erotických motivů ve vztahu k mládeži apod.

C. DENOTATIVNÍ ANALÝZA

D. KONOTATIVNÍ ANALÝZA

Analýza systému vztahů jednotlivých znaků sdělení – analýza syntagmatu. Odhalení preferovaného významu textu (záměru tvůrce sdělení).

• Zvažte, jak analyzované znaky dávají spolu smysl? V jakém vztahu jsou klíčoví označující v daném textu, který z označujících má vyšší váhu?
• Jak sekvenční či prostorové uspořádání jednotlivých elementů v syntagmatu ovlivňuje jeho význam?
• Jsou v syntagmatu užity opakující se prvky/motivy?
• Jaká označující vám tam např. chybí?
• Jako formu má sdělení - narace, argumentu nebo montáže?

Odhalování kódů významně podporujících preferované čtení např. použití simultánního označování, rétorických tropů apod. Jaké rétorické tropy byly v textu použity – sledujte metaforická a metonymická spojení? Jedná se o uzavřený text nebo o polysémické sdělení?

Kritický přístup k analýze sdělení a odhalování skrytého obsahu komunikace (aneb sémiotici zpravidla analyzují viditelnou vrstvu komunikace, aby se dozvěděli o té neviditelné …). Tento přístup předpokládá, že nejdůležitějšími významy sdělení jsou skryté významy. Základním cílem kritického přístupu je „otevřít“ sdělení a sémiotický text jiným alternativním významům nebo najít jinou než dominantní interpretaci sdělení. 

Analýza mediální formy. Další relevantní otázky sémiotické analýzy, které souvisí s využitou mediální platformou, jsou například:

• Jsou v textu patrné kódy specifické pro určité médium, např. komiks, hudební videoklip apod.?
• Jsou v textu patrné kódy specifické pro určité žánrové konvence apod.?
• Existují kódy, které autor textu mohl použít, ale nepoužil je? Např. mohl být využit hudební podkres a v jakém provedení?
• Jak či nakolik by autor musel text upravit, pokud by chtěl sdělení adaptovat na jinou mediální platformu?