Možnosti zvyšování spolehlivosti

1. Zvyšování spolehlivosti

-          Bez využití nadbytečnosti

-          S využitím nadbytečnosti - zálohování

1.1. Bez využití nadbytečnosti

1.2. S využitím nadbytečnosti - zálohování

Zálohování je způsob zlepšení spolehlivosti systému pomocí dalších prvků nebo dalších systémů, které tvoří zálohu (zavedením nadbytečnosti).

Z hlediska spolehlivostních modelů lze zálohování charakterizovat použitím různého způsobu, rozsahu a stupně. Některé možnosti klasifikace zálohování jsou nastíněny níže.

2. Stálé (statické) zálohování

Stálým zálohováním se nazývá zálohování se zatíženou zálohou nebo, podle nejčastějšího zapojení zálohy, zálohování paralelní. Poruchy se předpokládají typu přerušení a připojení stálé zálohy znamená vytvoření dalších drah v systému připojením jednotlivých prvků, skupin prvků nebo celého dalšího systému.

Z hlediska spolehlivosti je paralelní zálohování prvků sériového systému výhodnější než paralelní zálohování systému jako celku.

3. Substituční zálohování

Substituční zálohování při poruše prvku nebo systému přepne okamžitě na záložní prvek nebo systém. Předpokládá se, že přepínač detekuje poruchu a samočinně přepíná. U tohoto zálohování nastane krátkodobé přerušení provozu, které musí být přípustné. Úlohu přepínače může někdy zastávat i lidská obsluha.

Pro systém z m shodných a nezávislých prvků, kdy prvky v záloze nestárnou provozem, je pravděpodobnost m poruch dána Poissonovým rozdělením.

4. Výběrový systém v logice m/n majoritní zálohování

Jedná se o takový systém, který má  n prvků (n≥m) a k jehož bezporuchové funkci musí být v bezporuchovém stavu  alespoň m prvků v libovolné kombinaci.

zobecnění základních typů systémů - zahrnuje v sobě paralelní systém pro m = 1, i sériový systém pro m = n.

V případě, že je systém pracující v logice  m/n tvořen identickými prvky lze pravděpodobnost bezporuchového stavu systému stanovit s využitím poznatků o binomickém rozdělení.