Podmět

1. Vymezení

Podmět (subjekt) vyjadřuje nositele predikovaného příznaku.

Sémanticky může podmět vyjadřovat:

• původce činnosti (agens) - Zedníci stavějí dům.

• nositele stavu - Lilie kvetou.

• patiens [pacijens] (to, co je zasaženo dějem) - Chlapec je chválen. Dům se staví.

• nositele vlastnosti - Voda je teplá. Ovoce je zralé.

2. Gramatický tvar podmětu

Najčastěji bývá podmět vyjádřen tvarem 1. pádu.

Podmětová pozice však může být v trojím případě obsazena také  substantivem v genitivu (2. pádě).

V učebnici Český jazyk s Tobiášem (pro 2. stupeň ZŠ) je toto učivo uvedeno následujícím motivačním textem:

„I ve skladbě si některé větné členy občas dovolí různé  výstřelky, které nejsou zcela v souladu s obvyklými způsoby  chování. Tak např. je nepsaným zákonem, že každý podmět  vyjádřený jménem chodí obutý zásadně a jenom do 1. pádu. Přesto  ale můžete ojediněle potkat i podmět nazutý do pádu druhého.  Jedná se o tzv. genitivní podmět. Nedejte se však tímto  matoucím převlekem oklamat. Šaty možná dělají člověka, nikoliv  však větný člen.“

Genitiv částečný (partitivní)  označuje částečnost po slovesech označujících změnu množství:  přibylo, ubylo, napadlo.

V následujících větách je tedy podmět vyjádřen substantivem ve 2. pádě:

V přehradě ubylo vody. Přibylo jí vrásek. Napadlo sněhu.

Genitiv lze v těchto větách nominativem nahradit, ale významový odstín částečnosti se  pak ztrácí. (ubyla voda, přibyly vrásky, napadl sníh).

Genitiv záporový  se vyskytuje ve větách se záporným slovesem, většinou v ustálených konstrukcích.

Po ráně ani památky nezůstalo.  Neminulo dne, aby nepřišel.  Nebylo tam ani živáčka.

Tyto konstrukce jsou knižní.  Lze je rovněž nahradit vyjádřeními s podmětem v 1. pádě.

Genitiv numerativní je ve větách po výrazech s číselným významem (po  základních  číslovkách od 5 výše).

Dnes chybělo šest žáků. Přišlo mnoho lidí. Několik uchazečů  nevyhovělo u zkoušek.

3. Vyjádření podmětu slovními druhy

Nejčastěji bývá podmět vyjádřen podstatným jménem v 1. pádě.

Může být vyjádřen také jinými slovními druhy, a to opět v 1. pádě:

Podmět vyjádřený zájmenem

Všechny druhy zájmen mohou být podmětem.

Osobním zájmenem se podmět vyjadřuje jen za určitých podmínek daných komunikativními potřebami. Obvykle je zájmeno ve větě nevyjádřeno.

Vyjadřuje se:

- při důraze: My jsme vás varovali.

- při citovém zaujetí: Ty se máš!

- při několikanásobném podmětu: Jsme jedné krve ty i já.

- při kontrastu: Ty jsi s tím spokojen, ale já ne.

Podmět vyjádřený  výrazy, které nemohou dodržet nominativní formu:

• Slovesem ve tvaru

a)     infinitivu činného:  Kouřit je zakázáno.

b)     infinitivu trpného:  Být kritizován je vždy nepříjemné.

• Vedlejší větou:  Překvapilo mě (to), že o tom uvažuješ.

Při kontextové elipse podmětového substantiva přebírá funkci  podmětu jeho přívlastek.

• Doma jsou na mě přísní (rodiče).
  
• U Nováků včera zabíjeli. (Novákovi)
  
• Na fakultě mají velké nároky. (učitelé)

 Všimněte si, že jsou to výrazy nahraditelné formou jména v 1. pádě.

Podmět vyjádřený neohebným slovním druhem

Syntaktické povahy substantiva v 1. pádě mohou nabýt i neohebná slova.

• Ale je odporovací spojka.
  
• Hlasité hurá zaznělo stadionem.
• To tvoje kéž mě už zlobí.

 Také víceslovné výrazy mohou být podmětem.

Žádný učený z nebe nespadl patřilo k oblíbeným průpovídkám  našeho učitele.

4. Vedlejší věta podmětná

Podmět může být vyjádřen větou vedlejší. Pro souvětí s VV subjektovou jsou příznačné struktury řídících vět.

V řídící větě bývají:

·       zvratná slovesa v 3. os., popř. s 3. p. jména:

            Zdálo se mi, že........

 Podařilo se mu, že.....

·       sponové sloveso s adjektivem

     Je neuvěřitelné, co dokáže.

            Bude důležité, kdy přijde.

·       sponové sloveso se substantivem

            Je pravda, že....

            Bylo jeho přáním, aby...